Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Informace o plnění opatření pro zavedení interdisciplinárních týmů spojujících zdravotní, sociální a policejní pomoc při odhalování a stíhání případů domácího násilí za rok 2010

Úvod

Povinnost řešit problematiku domácího násilí vyplývá pro Českou republiku z mezinárodních úmluv přijatých v rámci Organizace spojených národů, zvláště z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen[1] (dále jen Úmluva). O plnění závazků vyplývajících z Úmluvy je Česká republika povinna podávat Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (dále jen Výbor) každé čtyři roky zprávu o plnění doporučení a o pokroku, který byl dosažen.[2] Problematika násilí na ženách je rovněž jednou z kritických oblastí Pekingské akční platformy. Její závěry, přijaté na V. světové konferenci o ženách v Pekingu v roce 1995, začala vláda České republiky systematicky naplňovat od roku 1998, kdy ministr práce a sociálních věcí, který byl na základě usnesení vlády č. 6/98 pověřen koordinací vnitrostátní agendy týkající se postavení žen ve společnosti, předložil vládě návrh "Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen". Součástí opatření, každoročně vládou schvalovaných v rámci programu "Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen", byly postupy k řešení problematiky násilí na ženách, včetně domácího násilí. Výbor, který dne 14. října 2010 zhodnotil Čtvrtou a pátou pravidelnou zprávu České republiky o plnění Úmluvy za období 2004 – 2008, přivítal přijetí nového trestního zákoníku, který zavedl nový trestný čin Nebezpečného pronásledování[3], dále také přijetí a aplikaci zákona č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Současně Výbor požádal Českou republiku, aby zajistila úplnou implementaci a detailní kontrolu účinnosti uvedených zákonů.[4]

Situace na poli ochrany před domácím násilím a nápravy jeho následků v České republice v letech 2007- 2010.

Vzhledem k absenci systémového přístupu k řešení otázky násilí na ženách v České republice, byla v souladu s opatřeními vyplývajícími z "Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen", pod vedením Ministerstva vnitra České republiky vytvořena v roce 2002 meziresortní pracovní skupina, do níž byli nominováni zástupci/kyně zainteresovaných resortů a nevládních neziskových organizací. Tato skupina realizovala v letech 2002 - 2004 "Modelový mezioborový projekt k vytvoření právního rámce a metodických postupů pro zavedení interdisciplinárních týmů, spojujících zdravotní, sociální a policejní pomoc při odhalování a stíhání případů domácího násilí" (dále jen "Projekt"). Projekt se stal prvním krokem ke zpracování koncepce a zavedení systému koordinované mezioborové spolupráce směřující k eliminaci násilí na ženách v České republice.

V letech 2001 až 2007 byl realizován rozsáhlý projekt zaměřený na změnu legislativy a praxe v oblasti ochrany před domácím násilím. V rámci Aliance proti domácímu násilí, jež vznikla na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, pracovala expertní skupina, která v roce 2004 připravila paragrafované znění zákona o ochraně před domácím násilím. Cestou poslanecké iniciativy byl zákon předložen a nabyl účinnosti 1. 1. 2007[5].

Zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím (dále jen zákon o ochraně před domácím násilím), vytvořil ucelený právní rámec prevence domácího násilí, a to překažením nebezpečných útoků proti životu a zdraví prostřednictvím policejního vykázání (dočasné separace osoby násilné od osoby ohrožené). Dále upravil podmínky poskytování bezprostřední psychologické a sociálně-právní pomoci osobám ohroženým domácím násilím v intervenčních centrech a interdisciplinární spolupráce mezi státními, komunálními a nestátními organizacemi, které se podílejí na prevenci domácího násilí a pomoci ohroženým osobám a jejich nezletilým dětem. Speciální pracoviště poskytující krizovou pomoc osobám ohroženým domácím násilím – Intervenční centra, působí v České republice od 1. ledna 2007 (viz dále str. 3). Pokud riziko dalšího násilí trvá, poskytuje osobám ohroženým domácím násilím soudní ochranu (personální i teritoriální) nové předběžné opatření, které bylo vloženo do občanského soudního řádu.

Neocenitelným přínosem pro aplikaci zákona o ochraně před domácím násilím do praxe bylo zpracování metodiky, dokumentace, instruktážních karet, výjezdových desek a vytvoření lektorského fondu, který je používán k proškolování sociálních pracovníků, policistů, strážníků, soudců, lékařů, pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí, přestupkových komisí, obecních úřadů a ostatních odborníků přicházejících do kontaktu s osobami ohroženými domácím násilím.

Dalším přínosem uplynulého roku je přijetí nového trestního kodexu, a to zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který s účinností k 1. lednu 2010 zavedl nový trestný čin Nebezpečné pronásledování (stalking).

Rovněž v roce 2010 pokračovala spolupráce Ministerstva vnitra s intervenčními centry v České republice, která jsou zřízena dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „zákon o sociálních službách“). Tyto subjekty poskytují vysoce profesionální služby a snaží se maximálně vyjít vstříc potřebám ohrožených osob. Významně se podílí na osvětové, vzdělávací a preventivní činnosti v daném regionu, resp. na celém území České republiky.

Intervenční centra6 jsou sociální službou, jejímž posláním je činnost zaměřená na přechodnou odbornou pomoc a nehmotnou podporu osobám ohroženým domácím násilím. Dle zákona o sociálních službách (§ 60a) zajišťují intervenční centra službu ambulantní, terénní nebo pobytové povahy, která zahrnuje sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, případně zprostředkování ubytování či stravy. V případě závažné překážky (vzdálenost, finanční tíseň, zdravotní stav apod.) na straně uživatele je poskytnuta služba terénní prostřednictvím výjezdu pracovníků intervenčního centra do místa, kde se uživatel zdržuje nebo které si určí. (IC)

Cílovou skupinou uživatelů služby intervenčního centra jsou osoby ohrožené násilným chováním ze strany osob blízkých nebo osob žijících s nimi ve společném obydlí, dále pak svědci domácího násilí. Intervenční centra výše uvedeným osobám poskytují bezprostřední inpiduální psychologickou pomoc, sociální a právní poradenství. V rámci nadstandardních služeb intervenční centra poskytují pomoc i obětem stalkingu jako pokračování domácího násilí.

Součástí pomoci dle výše uvedeného ustanovení je i spolupráce a vzájemná informovanost mezi orgány sociálně-právní ochrany dětí, obcemi, orgány Policie České republiky a obecní policie, justičními orgány, zejména soudy, nestátními a charitativními organizacemi. Intervenční centra plní koordinační úlohu mezi zúčastněnými institucemi při pomoci osobám ohroženým násilným chováním a vyhodnocují vzájemnou spolupráci.

Intervenční centra rovněž úzce spolupracují s dalšími službami sociální prevence – především azylovými domy, subjekty poskytujícími služby odborného sociálního poradenství, krizové pomoci a telefonické krizové pomoci, tj s krizovými centry či například linkami důvěry či specifickými linkami např. pro oběti trestních činů… Do systému interdisciplinární spolupráce u případů domácího násilí jsou pak začleněny další pomáhající subjekty, kde dochází často k prvokontaktům s osobou ohroženou – městská policie, manželské poradny, občanské poradny, přestupkové komise, probační a mediační služba, zdravotnická zařízení…

Intervenční centra sdružená v Asociaci naplňují standardy kvality sociálních služeb, poskytování služeb odpovídá dobré praxi a neodporuje dodržování lidských práv. Činnost intervenčních center je optimální kombinací nákladů spojených s jejich provozem a kvalitou poskytovaných služeb včetně její potřebnosti v místní (regionální) síti sociálních služeb. Intervenční centra v rámci interdisciplinarity koordinují pomoc osobě ohrožené domácím násilím a spolupracují s jinými sociálními službami a dalšími institucemi v regionu napříč obory.

V praxi jsou v roce 2010 uplatňovány následující modely fungování interdisciplinární spolupráce (IDS):

  1. Komplexní pomoc v rámci IDS je nabízena na úrovni „okresů“ nebo jednotlivých měst
  2. Pomoc osobě ohrožené je koordinována na úrovni vedoucích pracovníků vyšších samosprávných celků, tedy např. magistrátů, krajských úřadů, územních odborů Policie ČR,
  3. IDS je uplatňována ve formě kulatých stolů, oborových či mezioborových seminářů, konferencí, případových konferencí apod…
  4. Organizace nabízející pomoc osobám ohroženým domácím násilím spolupracují v rámci komisí pro komunitní plánování na úrovni měst nebo kraje.
  5. Interdisciplinární spolupráce intervenčních center a dalších subjektů podílejících se na ochraně osob před domácím násilím je podporována aktivitami Asociace, která v roce 2010 vstupuje do jednání se subjekty zřizovanými státem, poskytovateli služeb a nevládními neziskovými organizacemi.

Spolupráce Asociace se subjekty státní správy a samosprávy, poskytovateli služeb a nevládními neziskovými organizacemi.

V roce 2010 byla zahájena jednání mezi Asociací a BKB o. s. a mezi Asociací a Probační a mediační službou ČR o součinnostních dohodách, které by v rámci ČR formulovaly oblasti spolupráce při pomoci obětem domácího násilí, či spolupráci těchto subjektů při analýze statistických zpracování kontaktů.

V roce 2010 probíhají další jednání Asociace a zástupců Policejního prezidia za účelem formulace dohody a stanovení společného postupu při provádění školení policistů a vzájemné spolupráci v souladu s § 17 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

Zvyšování odborné úrovně poskytovatelů služby IC

V roce 2010 bylo z finančních prostředků intervenčních center zajištěno vzdělávání nových pracovníků intervenčních center, kteří personálně posílili stávající pracoviště.

V roce 2010 nabídla Asociace odborníky z řad pracovníků intervenčních center k účasti v pracovní expertní skupině, která by v rámci projektu MPSV - „Podpora procesů v sociálních službách“ definovala obsahy mladé sociální služby „intervenční centra“. Protože služba intervenční centra je poskytována v souladu se zákonem 135/2006 Sb., který specifikuje spolupráci subjektů podílejících se na řešení domácího násilí – především Policie ČR, intervenčních center a justice, je vydefinování obsahu této služby důležitým krokem ke zkvalitnění poskytovaných služeb intervenčními centry směrem ke klientům a směrem k zajištění interdisciplinární spolupráce subjektů zainteresovaných na řešení domácího násilí v ČR.

Mediální činnost

Intervenční centra v jednotlivých regionech informují veřejnost a potenciální uživatele služby o možnostech pomoci osobám ohroženým domácím násilím prostřednictvím propagačních materiálů, seminářů pro veřejnost laickou i odbornou, médií a webových stránek.

V dubnu 2010 za spolupráce intervenčních center a pod záštitou Asociace proběhla celostátní konference „Tři roky poskytování služby intervenční centra v ČR“, která zhodnotila poskytování této služby a spolupráci subjektů v letech 2007 - 2009.

Ve spolupráci s intervenčními centry v Praze a Brně byl Ministerstvem vnitra ČR připraven a distribuován film „Za zavřenými dveřmi“. Činnost intervenčních center a Asociace byla v únoru a březnu 2010 prezentována v odborném časopise Sociální služby.

Intervenční centra v roce 2010 byla financována v souladu se zpracovanými střednědobými plány rozvoje sociálních služeb kraje, a to převážně jednotlivými krajskými úřady na základě inpiduálních projektů nebo dotacemi MPSV.

Otevřená témata systémového řešení domácího násilí v ČR

Práce s osobou ohroženou domácím násilím v intervenčních centrech přinesla v roce 2010 i další zkušenost – absenci systémového zakotvení péče o násilnou osobu, nutnost z pohledu judikatury a ochrany osob před domácím násilím specifikovat možnosti ukládání alternativních trestů a trestu domácího vězení pachatelům domácího násilí.

Vyhodnocení aplikace zákona o ochraně před domácím násilím v roce 2010

V uplynulém kalendářním roce bylo v České republice celkem vykázáno[7]1058[8] V porovnání s rokem 2009 (778 vykázání) jde o nárůst o 280 případů vykázání, tedy téměř o 40 %. Z toho ve 115 případech se jednalo o vykázání opakované. Nosob.ásilné osoby byly v 1035 případech muži, ve 25 případech ženy.

U některých případů mohla Policie České republiky na základě vlastních zjištění zahájit i bez souhlasu poškozeného trestní stíhání násilné osoby pro trestný čin dle §199 trestního zákona[9] (viz příloha č. 2).

V souvislosti vykázáním bylo domácím násilím bezprostředně ohroženo celkem1222 osob, z toho 123 mužů a 1099 žen. Domácím násilím bylo ohroženo v případech vykázání celkem 631 rodina za účasti 1198 nezletilých dětí, které byly ohroženy přímo, či nepřímo – v roli svědků. Stále je Policií ČR i intervenčními centry evidován vysoký počet dětí jako svědků/obětí domácího násilí.

Celkem tedy bylo v roce 2010 v souvislosti s vykázáním ohroženo 2420 osob. Nejčastěji se jednalo o násilí v manželských soužitích (493) a soužitích družských (302), oproti jiným obdobím vzrostl počet násilných zletilých dětí vůči rodičům (210). Nejohroženější věkovou kategorií osob ohrožených byla kategorie 31 - 40 let, výrazně se zvýšil počet osob ohrožených seniorského věku.

Údaje za období roku 2010 vykazují také značný rozdíl mezi jednotlivými kraji. Z hlediska absolutního počtu vykázání, došlo k největšímu počtu těchto případů v kraji Ústeckém– 133. Za ním následují kraje Moravskoslezský (108) a Praha (104). Ke krajům s nejmenším počtem vykázání podle absolutních čísel patří kraje Královéhradecký (44) a Plzeňský (27).

Rovněž v minulém roce se ohrožené osoby obracely s žádostí o vydání předběžného opatření přímo na civilní soudy, a to i v situacích, kterým nepředcházelo policejní desetidenní vykázání. Žádost o vydání předběžného opatření soudu byla podána v 749 případech, z čehož 744 žádostí bylo u soudů úspěšných, a 23 žádostí nebylo vyřízeno (viz příloha č. 2).

Za pomoci intervenčních center bylo s uživateli sepsáno celkem 488 návrhů na vydání předběžného opatření (dle § 76b, 273b občanského soudního řádu), ve 360 případech příslušný okresní soud návrh schválil, ve 40 byl návrh zamítnut.

V České republice působí 17 IC[10]Z celkového počtu vykázání v roce 2010 osoby ohrožené ve 142 případech pomoc intervenčního centra odmítly, 179 tuto využilo jednorázově, v 736 případech opakovaně. , která poskytují povinně pomoc všem osobám ohroženým domácím násilím. To znamená nejen těm, o kterých se dozví od Policie České republiky na základě vykázání, ale také těm, kteří se na IC obrátí tzv. přímo z ulice (tzv. nízkoprahový kontakt).

V roce 2010 bylo uživatelům služby intervenční centra v ČR poskytnuto celkově 18 902 kontakty, z toho 9394 kontaktů a 9508 intervencí.

režimu vykázání se jednalo o 3113 kontaktů a 3115 intervencí, v režimu nízkoprahových uživatelů o 6281 kontakt a 6393 intervence.

15 IC je od roku 2008 sdruženo nově v Asociaci pracovníků intervenčních center ČR o.s.[11], 2 subjekty nejsou členy Asociace. Služba intervenčních center je dále poskytována v detašovaných pracovištích, čímž je zajištěna dostupnost této sociální služby pro uživatele i v odloučených lokalitách a zajištěna ochrana dat uživatele před zneužitím, neboť úřední záznam o vykázání zasílá Policie ČR do jednoho – registrovaného - místa.

Informace mezi jednotlivými intervenčními centry byly předávány prostřednictvím pravidelným porad vedoucích intervenčních center. V roce 2010 došlo ke shodě členů Asociace v otázce navázání spolupráce se subjekty, které poskytují službu „intervenční centra“, ale nejsou členy Asociace. Od roku 2011 budou vedoucí těchto intervenčních center zváni na celostátní pracovní porady s cílem zkvalitnit služby pro osoby ohrožené domácím násilím poskytované intervenčními centry v ČR.

Ministerstvo spravedlnosti

  • Legislativní práce

Ministerstvo spravedlnosti připravuje zákon o obětech trestných činů. Tento zákon reviduje úpravu tak, aby byla zcela v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady Evropské unie 2001/220/JHA ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení, zohledňuje návrh Úmluvy OSN o spravedlnosti a pomoci obětem trestných činů a zneužití moci a prohlubuje současná práva oběti.

Navrhovaný zákon bude zejména upravovat :

Otázky obecné (vymezení pojmu oběti a zvláště ohrožené oběti, základní zásady), specificky jednotlivá práva oběti, právní rámec spolupráce s nevládními organizacemi, které se zabývají pomocí obětem trestných činů, nezbytné změny souvisejících zákonů (minimum zásahů do trestního řádu). Zákon by měl být doplněn Strategií ochrany obětí trestných činů, která by obsahovala navazující nelegislativní opatření.

Dále byly v průběhu roku předkládány dílčí novely tr. řádu, přičemž změny týkajících se zejména postavení poškozeného a jeho posílení jsou zapracovány jen z části v legislativním materiálu, který je aktuálně v legislativním procesu ve stadiu po 3. připomínkovém řízení. Kdy bude materiál předložen na jednání vlády není známo. Stále dosud nebyl předložen rekodifikovaný trestní řád v paragrafovém znění, jehož věcný záměr prošel meziresortním připomínkovém řízení; stále tedy nelze s jistotou dovodit, jak konkrétně budou práva poškozeného v trestním řízení formulována.

Odškodňování:

Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc dle z.č. 209/1997 Sb. je skutečnost, že trestným činem je žadateli způsobena újma na zdraví, u níž bodové hodnocení vytrpěné bolesti ve smyslu vyhlášky MZ č. 440/2001 Sb. dosáhne nejméně 100 bodů, případně, že žadatel náleží do zákonem specifikované skupiny pozůstalých po oběti, která následkem trestné činu zemřela.

Skutková kvalifikace trestných činů týkajících se domácího násilí, jimiž byly výše uvedené následky žadatelům o peněžitou pomoc způsobeny, není odborem Ministerstvem spravedlnosti statisticky sledována.

  • Vzdělávání justice

V roce 2010 se uskutečnily tyto akce související se sledovanou problematikou:

Nový trestní zákoník“ - 4 běhy dvoudenního semináře pro soudce a státní zástupce. Celkem se seminářů zúčastnilo 218 účastníků na všech bězích. Semináře byly zaměřeny také na skutkové podstaty souvisejících s problematikou domácího násilí, zejména v rámci hlavy I, II, III a IV zvláštní části. Dále bude věnována pozornost § 345 – křivé obvinění a nové skutkové podstatě trestného činu v § 354 - nebezpečné pronásledování a dalším souvisejícím ustanovením obecné i zvláštní části trestního zákoníku.
Seminář určen pro soudce a státní zástupce
Termíny konání: v průběhu roku 2010
Lektoři: NS ČR, NSZ, KSZ

Jednodenní seminář na téma „Výslech“, zaměřený na možné procesní problémy s použitím výslechu jako důkazu; výslechy svědků, poškozených (vč. dětí, a pak platí specifická úprava) obviněných a také znalců.
Seminář určen pro soudce a stání zástupce.
Termín konání: 6.5. 2010
Počet účastníků celkem: 33
Lektoři: VS v Praze, Policie ČR, soudní znalec

Dva na sebe navazující jednodenní semináře na téma „Násilná trestná činnost“, zaměřený na témata Násilná trestná činnost z pohledu státního zástupce, vybrané skutkové podstaty méně závažných trestných činů, které spadají pod příslušnost okresních (obvodních) státních zastupitelství; Sexuální delikvence a sexuální deviace; Vybrané trestné činy v oblasti násilné trestné činnosti projednávané před okresními (obvodními) soudy. Méně závažná násilná trestná činnost z pohledu soudního znalce
Seminář určen pro soudce a stání zástupce.
Termín konání: 16.9. 2010, 12.10. 2010
Počet účastníků celkem: 61
Lektoři: soudce, státní zástupce, soudní znalec se specializací v klinické psychologii a sexuologii

Jednodenní seminář na téma „Domácí násilí nejen z pohledu trestního práva“, zaměřený na témata: Prevence domácího násilí z pohledu Ministerstva vnitra; Psychologické aspekty domácího násilí, nebezpečného pronásledování a nebezpečného vyhrožování a jiné podoby vztahového násilí, charakteristika pachatele a oběti, identifikace pravé a nepravé oběti; Aktuální poznatky k problematice domácího násilí, nebezpečného pronásledování a nebezpečného vyhrožování v judikatuře NS ČR; Příspěvek zástupce intervenčního centra a zástupců oddělení péče o dítě; zlepšení ochrany před domácím násilím prostřednictvím interdisciplinární spolupráce v rámci kraje a v rámci spolupráce mezi orgány činnými v trestním řízení. Specifika vyšetřování a dokazování domácího násilí (nebezpečného pronásledování a nebezpečného vyhrožování a jiné podoby vztahového násilí) z pohledu policejní praxe. Kazuistika
Seminář určen pro soudce a stání zástupce.
Termín konání: 1.12. 2010
Počet účastníků celkem: 56
Lektoři: odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR; doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc; JUDr. Tomáš Durdík – Obv. soud pro Prahu 9; PhDr. Šusterová – Intervenční centrum, Michelle Drexlerová a Dagmar Kubíčková – obě oddělení péče o dítě z Prahy 8, Kateřina Musálková - oddělení péče o dítě z Prahy 9; : plk. Mgr. Bc. Radka Drexlerová, zástupce ředitele Obvodního ředitelství policie Praha III pro Službu kriminální policie a vyšetřování; por. Mgr. Jiří Kožina, policejní komisař Služby kriminální policie a vyšetřování OŘP Praha III - Odbor obecné kriminality - oddělení trestné činnosti

Ministerstvo vnitra

Dne 1. ledna 2009 nabyl účinnosti zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen zákon o policii). Zákon o policii přinesl v oblasti domácího násilí novinky, které vycházejí z poznatků nashromážděných během aplikace dosavadní úpravy.

Nová úprava vykázání v zákonu o policii, která přinesla rozšíření ochrany ohrožené osoby o zákaz styku pro násilnou osobu a zejména odformalizovala postup policie při vykázání tím, že jej vyňala z režimu správního řízení a ponechala jej pouze jako výkon faktického oprávnění policisty po zhodnocení, zda byly splněny zákonné podmínky.

Po zhodnocení dvouletého období po aplikaci této změny lze konstatovat, že spolu s dalšími faktory jako je četnost školení a úprava interních aktů řízení, byla tato změna jedním z hlavních předpokladů postupného zvyšování počtu vykázání v České republice, což dokládají i dostupné statistické údaje.

Zásadní novinkou je zákaz styku vykázané osoby s osobou ohroženou a zákaz navazování kontaktů, který je koncipován jako jedna z povinností uložených vykázané osobě v rámci vykázání.

V roce 2010 se Policie ČR a Ministerstvo vnitra ČR[12] intenzívně zabývaly otázkou postavení dětí, které jsou svědky domácího násilí. V souladu se stanovisky Světové zdravotnické organizace a dalších evropských a národních subjektů byl jednoznačně přijat závěr, že i takové děti jsou vystaveny týrání a jejich zdraví a důstojnost tak mohou být nebezpečným způsobem ohroženy, čímž jsou splněny zákonné podmínky ve smyslu § 44 zákona č. 273/2008 Sb. Policie ČR proto bude nadále při vykazování důsledně označovat jako ohroženou osobu i nezletilé děti, které nebyly přímými oběťmi domácího násilí, ale jsou nebo v minulosti byly jeho svědkem. Součástí vykázání bude povinnost násilné osoby zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou – dítětem (tzv. personální ochrana) a ohrožené osobě – dospělému tak bude dán prostor řešit svou situaci, aniž by na ni byl ze strany násilné osoby vyvíjen nátlak ohledně styku s dítětem.

Ministerstvo vnitra se rovněž účastní legislativní přípravy dvou zásadních dokumentů v oblasti domácího násilí a stalkingu, a to Úmluvy Rady Evropy o násilí na ženách a domácím násilí, která upravuje specifický postup vůči obětem a pachatelům domácího násilí ve všech odvětvích života společnosti. Návrh Úmluvy RE je připravován k finálnímu schválení orgány EU. Dále ministerstvo vnitra sleduje a připomínkuje vývoj Evropské směrnice o tzv. evropském ochranném příkazu, jehož účelem by mělo být zajistit přijetí příslušných ochranných opatření v případech domácího násilí nebo stalkingu ve prospěch ohrožených osob, které potřebují cestovat mezi členskými státy Evropské Unie. Oba dokumenty jsou v gesci Ministerstva spravedlnosti.

Vzdělávání a osvěta

Ministerstvo vnitra uspořádalo v listopadu 2010 ve spolupráci s pobočkou ADRA Hradec Králové workshop k tématu práce s násilnou osobou. Celorepublikového setkání se zúčastnili pracovníci Probační a mediační služby, zástupci Policie České republiky, pracovníci Oddělení sociálně právní ochrany dětí městských úřadů či pracovnici intervenčních center. Dále byli přítomni účastníci neziskových organizací, kteří pracují v různých regionech v oblasti prevence domácího násilí a zaměřují se na práci s násilnou osobou. Na setkání prezentovali jednotliví odborníci práci některých neziskových organizací s cílem podat co nejvíce informací a osobních zkušeností účastníkům workshopu. Zazněly také příspěvky z činnosti Policie ČR a Probační a mediační služby ČR, jakož i z oblasti vzdělávacích programů pro mládež.

Část workshopu byla věnována také práci ve skupinách při řešení případových studií s tématikou domácího násilí. Cílem celého pracovního setkání bylo hledat efektivnější způsoby spolupráce mezi státními a nestátními organizacemi při pomoci obětem domácího násilí a následné práci s pachateli domácího násilí.

Většina zúčastněných se shodla na tom, že odborná práce s pachateli domácího násilí je stejně důležitá jako práce s obětí domácího násilí.

Na základě praktických výstupů připraví Ministerstvo vnitra návrh koncepce a úkoly při pomoci těmto cílovým skupinám (oběti domácího násilí a pachatele trestné činnosti). Jedná se zejména o úkoly v oblasti změny legislativy, možnosti účasti v terapeutickém programu, zapojení Probační a mediační služby, vzdělávání odborníků a vytvoření standardů pro práci s agresory. K této problematice bude ustanovena zvláštní pracovní skupina.

Odbore prevence kriminality MV se rovněž podílí na vzdělávání policistů i pracovníků justice v problematice domácího násilí, zejména formou osvětových a informačních aktivit.

Dále se MV podílelo na přípravě návrhu Národního akčního plánu prevence domácího násilí na léta 2011-2014 (NAP DN) a také návrhu Úmluvy Rady Evropy k boji proti násilí na ženách, včetně domácího násilí. Zástupkyně MV se pravidelně účastní jednání Výboru pro prevenci domácího násilí při Radě vlády pro rovné příležitosti a také konferencí a seminářů v zahraničí.

Návrh NAP DN je připraven k předložení vládě v I.Q. roku 2011. V případě schválení bude nastaven koncepční rámec prevence domácího násilí a realizovány úkoly v rámci interdisciplinární spolupráce.

V roce 2010 pokračovala distribuce DVD „Diagnóza: Domácí násilí“, které vyrobil odbor prevence kriminality MV ve spolupráci s Experimentálním studie Zdeňka Všelichy, a to dalším odborníkům z řad PČR, intervenčních center a dalších organizací. V rámci preventivních aktivit v roce 2010 byl ve spolupráci se společností ŠIK CZ vytvořen videospot zaměřený na prevenci domácího násilí, resp. násilí mezi mládeží. ŠIK CZ je společnost, která prostřednictvím velkoplošných obrazovek instalovaných ve školách usiluje o nový způsob komunikace s mladými lidmi. Cílem této kampaně bylo informovat děti a mládež o problematice domácího násilí a předat jim prostřednictvím této kampaně důležité informace k tomuto tématu.

Evropský komunitární program DAPHNE

Republikový výbor, konkrétně Ministerstvo vnitra, vede rovněž agendu spojenou s komunitárním programem EU DAPHNE.Jedná se obecně o program zaměřený na prevenci všech forem násilí a podporu obětí a rizikových skupin (dětí, mládeže a žen). Za účelem osvěty se zástupkyně MV pravidelně zúčastňuje veletrhů komunitárních programů v regionech ČR a seznamuje odbornou i širší veřejnost s programem DAPHNE. Odbor prevence kriminality MV je kontaktním místem pro zprostředkování informací (aktuálně běží Daphne III pro léta 2007-2013). Na rok 2010 - 2011 byly vyhlášeny tři typy projektů: specifické nadnárodní projekty, podpora aktivit nevládních i dalších organizací a vlastní iniciativy Evropské komise. Více na webu MV (Bezpečnost a prevence) a www.ec.europe.eu/justice.

Dotační politika

Jednou z nejdůležitějších priorit resortu vnitra v dané problematice je podpora systémového a celorepublikového zavádění a realizace terapeutických a resocializačních programů pro násilné pachatele. Z tohoto důvodu vyhlásilo MV v rámci dotačního programu Podpora rovných příležitostí žen a mužů pro rok 2010 opět dotační titul „Prevence domácího násilí s důrazem na práci s násilnou osobou“. Žádost o dotaci mohly podat nestátní neziskové organizace. Na základě rozhodnutí dotační komise bylo v roce 2010 podpořeno pět nestátních neziskových organizací, a to: ADRA Hradec Králové, Diakonie Praha ČCE, Centrum nové naděje, Persefona o.s. a Slezská diakonie. Celkem byla na projekty alokována částka ve výši 1.167.520,-Kč. Projekty se zaměřují na vytváření a realizaci terapeutických programů pro násilné osoby, inpiduální i skupinovou terapii, poradenství a mediačně terapeutickou práci. Součástí projektů je také vytvoření metodiky, manuálů pro odborníky, informačních a osvětových materiálů atd. Závěry z podpořených projektů budou v I. čtvrtletí 2011 zveřejněny na webu MV. Pro rok 2011 vyhlásil OPK znovu dotační titul „Prevence domácího násilí s důrazem na práci s násilnou osobou. Do 30. září 2010 byly přijaty tři žádosti nestátních neziskových organizací. Dotační komise projekty posoudila v únoru 2011 a doporučila k poskytnutí dotace. Aktuálně se připravují návrhy rozhodnutí o poskytnutí neinvestiční dotace.

Policie České republiky

Metodická opatření PČR

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů vydalo ředitelství služby pořádkové policie nový závazný pokyn policejního prezidenta č. 166/2009 o provádění vykázání, který nabyl účinnosti 1.1.2010. K realizaci tohoto závazného pokynu byla vydána metodická příručka č. 1/2010 ředitele ředitelství služby pořádkové policie, jejíž přílohu tvoří formuláře, které musí policista vyplnit v souvislosti s provedeným vykázáním.

ZP PP č. 166/2009 upravuje v části třetí automatizované zpracování problematiky domácího násilí v informačním systému Evidence trestního řízení (dále jen „ETŘ“), kde je evidence výjezdů k domácímu násilí evidována prostřednictvím modulu „DOMÁCÍ NÁSILÍ“. Z vložených dat je možné vytvářet statistické výstupy o počtu výjezdů k případům domácího násilí, zjistit, kolik případů bylo řešeno jako trestný čin nebo jako přestupek. Kromě toho je možné získat přehled o počtu výjezdů k incidentu se znaky domácího násilí i z „Přehledu o činnosti útvarů služby pořádkové policie“, kde jednu z položek tvoří údaj o počtu realizovaných výjezdů.

Ke statistickému vykazování domácího násilí se do konce roku 2010 používal výhradně nadstavbový modul „DOMÁCÍ NÁSILÍ“ v rámci informačního systému ETŘ. Od 1. ledna 2011 se však zavádí jiný způsob statistického vykazování (automaticky generované měsíční hlášení ze systému ETŘ). Než bude možno objektivně vyhodnotit fungování nově zaváděného postupu, budou příslušná data vkládána zároveň do nadstavbového modulu, poté bude tento modul zrušen.

Je zřejmé, že na rostoucím počtu vykázání má podíl zejména masivní proškolování policistů v loňském roce a proškolení dalších policistů-lektorů. Dalším faktorem je pak podstatné usnadnění práce policistů v souvislosti s vydáním nového závazného pokynu policejního prezidenta č. 166/2009 o provádění vykázání a z něho vycházející metodiky (Metodická příručka ředitele ŘSPP č. 1/2010), kde se mimo jiné zjednodušily formuláře, které policista musí vyplnit. Policisté rovněž velmi oceňují praktickou pomůcku v podobě výjezdových desek, kterou byli vybaveni v rámci projektu Domácí násilí 2009.

Vzdělávání PČR

Školení policistů v problematice domácího násilí probíhá prostřednictvím policistů-lektorů, bezprostředně nadřízených služebních funkcionářů policistů a dále v rámci metodické činnosti, instrukčně metodických zaměstnání i různých specializačních kurzů pořádaných na středních a vyšších policejních školách. Z podkladů, které každoročně předkládají odbory pořádkové policie krajských ředitelství, vyplývá, že v roce 2010 bylo k domácímu násilí proškoleno 6109 policistů.

Ve druhém pololetí roku 2010 proběhlo ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí, o.s. dvoudenní školení pro policisty-lektory domácího násilí. Celkem bylo proškoleno 21 policistů-lektorů ze služby pořádkové policie a služby kriminální policie a vyšetřování ze správ krajů, kteří získali osvědčení k proškolování domácího násilí včetně metody SARA DN.

Obsahem obou školení byla problematika identifikace domácího násilí, jeho znaky a formy, institut vykázání, taktika služebního zákroku a metoda zjišťování hrozby domácího násilí SARA DN.

Osvětové a informační aktivity PČR

Policie ČR začala v roce 2010 připravovat rozsáhlý projekt týkající se prevence na základních a středních školách a mezi seniory. Jedním z jeho témat je i téma domácího násilí, které odborně zaštiťuje Ředitelství služby pořádkové policie PP ČR jako metodické pracoviště pro danou problematiku. Cílem je zvýšit informovanost uvedených cílových skupin o této problematice, a to formou tematických přednášek na základních a středních školách a přednášek pro seniory. ŘSPP zatím zpracovalo návrh učební osnovy a pracovní sešit pro žáky 7. až 8. tříd základní školy.

Od 1.7.2010 se na základě závazného pokynu policejního prezidenta č. 97/2010 začal zavádět do praxe systém psychologické pomoci obětem trestné činnosti a obětem dalších mimořádných událostí. Systém je v krajských ředitelstvích policie postaven na činnosti policejních psychologů a vyškolených krizových interventů z řad dalších pracovníků Policie ČR, kteří zajišťují krizovou intervenci obětem nepřetržitě. Telefonickou podporu systému nepřetržitě zajišťuje skupina krizové intervence oddělení vedoucího psychologa Policie ČR. Na schválení systému pomoci obětem navázalo uzavření Dohody mezi Policií ČR a Bílým kruhem bezpečí, o. s. o poskytování pomoci obětem trestné činnosti.

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví pokračuje v ustavení a realizaci certifikovaného kurzu pro klinické psychology „terapeutické programy pro pachatele domácího násilí“. Úkol trvá i v následujícím roce.

Ministerstvo zdravotnictví se v roce 2010 v oblasti prevence domácího násilí zaměřilo zejména na podporu prevence násilí na dětech, v rámci které je řešena také problematika dětí a domácího násilí a dále na podporu pozitivního rodičovství a sociálních vztahů v rodinách s dětmi.

V rámci dotačních programů resortu zdravotnictví byl v roce 2010 mimo jiné podpořen projekt „Pozitivní rodičovství – vzdělávací program zaměřený na pracovníky ve zdravotnictví poskytující péči dítěti a rodině“. Cílem projektu je vytvoření vzdělávacího programu, který je zaměřen na prevenci a posílení zdraví dítěte v rodině v kontextu sociálních vztahů. Projekt nabízí jednoduchý a srozumitelný koncept výchovy dětí. Konfliktní situace v rodině je třeba řešit zásadně empatií při vzájemné emoční konfrontaci. Vzdělávací kurz, který byl ověřen v rámci semináře pro lékaře a jiné zdravotníky, bude využit na národní úrovni.

Projekt byl prezentován v rámci Národního semináře „Bezpečné prostředí pro děti – bez úrazů a násilí (Třeboň 19.11.2010), který se konal pod záštitou MZ, WHO ČR a Města Třeboň.

V roce 2010 pokračoval pilotní sběr úrazových dat v rámci projektu FN Brno (Národní registr dětských úrazů). Součástí analýzy úrazových dat byly rovněž údaje týkající se násilných úrazů v domácím prostředí, a to včetně vyčíslení ekonomických nákladů.

Ministerstvo zdravotnictví se v roce 2010 podílelo na plnění úkolů vyplývajících z Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR na období 2008-2018, Národního akčního plánu k realizaci Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR na období let 2009-2010 a přípravě Národního akčního plánu k realizaci Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR na období let 2011-2018.

Ministerstvo zdravotnictví se v roce 2010 podílelo rovněž na přípravě Národního akčního plánu prevence domácího násilí na léta 2011-2014.

Ministerstvo zdravotnictví v roce 2010 pokračovalo v činnosti Pracovní skupiny MZ pro prevenci násilí na dětech.

Pro období 2010/2011 byla mezi MZ a WHO/EURO uzavřena „BCA smlouva (Biennial Collaborative Agreement)“. Jednou z priorit této smlouvy je i prevence násilí na dětech.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ve vztahu k pracovníkům/pracovnicím orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) plnilo MPSV své úkoly i v roce 2010. Školení o prostředcích ochrany osob ohrožených DN a úloze pracovníků OSPOD při řešení případů DN je součástí přípravy zvláštní odborné způsobilosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí podle § 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ukládá sociálním pracovníkům a pracovníkům v sociálních službách povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci. Tato povinnost je stanovena v rámci minimálně 24 hodin za kalendářní rok a považuje se za prohlubování kvalifikace podle ustanovení § 230 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Další vzdělávání se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů udělené ministerstvem na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob. Sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách mohou využívat následujících forem dalšího vzdělávání:

  1. specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka,
  2. účast v akreditovaných kurzech,
  3. odborné stáže v zařízeních sociálních služeb,
  4. účast na školicích akcích.

Další vzdělávání je také tzv. „uznatelným nákladem“ při žádosti o dotace z dotačního titulu MPSV.

Podmínky registrace všech sociálních služeb stanovených v zákoně o sociálních službách jsou upraveny § 78-84 uvedeného zákona. Pokud žádající organizace splní podmínky stanovené zákonem a zároveň prokáže, že uvedená služba je v souladu se střednědobým krajským plánem rozvoje sociálních služeb, registrující orgán provede registraci dané sociální služby. Registrující orgán provádí také kontrolu plnění registračních podmínek u těch poskytovatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, v souladu s ustanovením § 82a zákona o sociálních službách.

V roce 2010 MPSV poskytlo dotaci ze státního rozpočtu na zajištění poskytování sociální služby intervenční centrum poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru poskytovatelů sociálních služeb ve výši 5 163 000,- Kč. Dotace byla poskytnuta k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociální služby intervenční centrum v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje (§101, odst. 1 a 2 zákona o sociálních službách). Je třeba zmínit, že některá intervenční centra byla financována oproti letům předešlým z inpiduálních projektů jednotlivých krajů.

MPSV v rámci dotačního řízení dále podpořilo kromě výše zmiňovaných intervenčních center i další poskytovatele sociálních služeb, kteří jako svou cílovou skupinu uvádějí „oběti domácího násilí“.

V prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách není specifikován pojem azylové domy s utajenou adresou určené obětem domácího násilí, neboť stále jde o jeden typ služby (azylový dům). Novelou zákona o sociálních službách (z.č.206/2009 Sb.), došlo k úpravě registračních podmínek sociálních služeb v případě potřeby utajené adresy zařízení. Konkrétně se jedná o úpravu § 79 odst. 5, písm. d) údaje o poskytovaných sociálních službách, bod 1: název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb, popřípadě požadavek na nezveřejňování místa zařízení, jde-li o sociální služby poskytované v azylovém domě anebo pobytové sociální služby poskytované v intervenčním centru nebo v zařízení pro krizovou pomoc. Tedy bylo umožněno poskytovatelům sociálních služeb požádat, aby nebylo v registru ve veřejné části uvedeno „místo zařízení“ podle ustanovení § 87 odst. 2 zákona o sociálních službách.

V roce 2010 byla organizací proFem, o.p.s. za finanční podpory MPSV vydána brožura v celkovém nákladu 2 000 kusů, pod názvem „Vaše právo! – první právní pomoc ženám, obětem domácího násilí“. V elektronické podobě je tato brožura k dispozici na webových stránkách MPSV www.mpsv.cz, odkaz Rodina, Sociálně-právní ochrana dětí, Aktuality.

V roce 2010 vydalo MPSV souhrnné Metodické doporučení č. 3/2010 k postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí v případech domácího násilí. Metodické doporučení se zaměřuje jednak na úkoly orgánů sociálně-právní ochrany dětí při poskytování pomoci osobám ohroženým domácím násilím a na jejich spolupráci s dalšími zúčastněnými orgány a subjekty (orgány činné v trestním řízení, soudy, poskytovatelé sociálních služeb), jednak obsahuje rozbor existujících institutů na ochranu osob ohrožených domácím násilím (institut vykázání, předběžné opatření soudu podle § 76b o.s.ř., trestněprávní ochrana, intervenční centra a další sociální služby). V elektronické verzi je toto metodické doporučení dostupné na webových stránkách MPSV www.mpsv.cz, odkaz Rodina, Sociálně-právní ochrana dětí, Metodická doporučení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v průběhu roku 2010 přispělo na již zmíněnou publikační činnost. MPSV akreditovalo také několik vzdělávacích programů pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách, které se zabývaly problematikou domácího násilí. Akreditace byly uděleny například společnosti Acorus, o.s. pro programy: „Posttraumatická stresová porucha ve vztahu k domácímu násilí“, „Domácí násilí“, „Komunikace s osobou ohroženou domácím násilím“, „Práce s dětmi, které zažily domácí násilí“, Společnosti sociálních pracovníků ČR pro program: „Domácí násilí na partnerech a dětech“, Bílému kruhu bezpečí, o.s. pro program „Výcvikový kurz telefonické krizové pomoci se zaměřením na pomoc obětem trestné činnosti a osobám ohroženým domácím násilím“ aj.

V roce 2010 nebyly výzkumy primárně zaměřené na problematiku domácího násilí realizovány. V rámci sociálních služeb bylo pouze zahájeno vykazování dat o poskytovaných sociálních službách v souladu s ustanovení § 85 odst. 5 zákona o sociálních službách. Toto vykazování obsahuje také výkazy týkající se cílové skupiny „oběti domácího násilí“ a poskytnuté pomoci a podpory v rámci jednotlivých druhů sociálních služeb a nákladovosti těchto sociálních služeb.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy plní úkoly vyplývající z Národního akčního plánu realizace Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR na období 2009 – 2010. V rámci NAP jsou plněny úkoly jako např.: Podpora a akreditace vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků/ic pro školní metodik prevence, výchovné poradce apod. zaměřené na problematiku násilí na dětech, Zahájení certifikací u programů zaměřených na oblast primární prevence (mj. i na oblast prevence násilí na dětech.

V roce 2011 a následujících se MŠMT zapojí do realizace úkolů vyplývajících z NAP DN. Po schválení NAP vládou budou přijata konkrétní opatření v resortu.

V současné době jsou již zpracovány základní kurikulární dokumenty, ve kterých je problematika domácího násilí obsažena. Jsou to např.: Rámcový vzdělávací programy pro předškolní vzdělávání a Rámcový vzdělávací program pro základní a střední vzdělávání.

V RVP[13] pro obory vzdělání v odborném školství není nikde explicitně zmíněno domácí násilí, ale ve všech RVP je vzdělávání zaměřeno, kromě jiného, na budování odpovědnosti žáků za jejich názory, postoje a jednání a také na vytváření dobrých vztahů s jinými lidmi. Zejména jsou v tomto smyslu koncipovány obsahy RVP ve společenskovědním vzdělávání, v průřezovém tématu Občan v demokratické společnosti a rovněž se k nim vztahuje i část klíčových kompetencí, které mají být v edukačním procesu rozvíjeny.

V rámci vysokoškolského vzdělávání je problematika domácího násilí začleněna do řady vysokoškolských studijních oborů, především na pedagogických fakultách, např. v rámci studijního programu „Občanská výchova a Základy společenských věd“.

V rámci Strategie boje proti extremismu je novelizován metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance. Při novelizaci bude metodický pokyn zaměřen na podporu nenásilí a tolerance.

Národní institut dětí a mládeže, NIDM, přímo řízená organizace MŠMT, pokračoval i v roce 2010 v realizaci inpiduálního projektu na národní úrovni „Klíče pro život - Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání“. Otázky výchovy k lidským právům jsou řešeny na půdorysu systému vzdělávání.

Oblast domácího násilí (především problematika dětí postižených domácím násilím) je zahrnuta také ve Školních preventivních programech (dříve Minimální preventivní programy).

V rámci ESF projektu RŠPP (Rozvoj školních poradenských pracovišť) je prevence násilí a domácího násilí zajišťována dvěma formami:

  • od 1. listopadu 2009 byla zřízena poradenská linka primárně určena pro pedagogické pracovníky škol. Řešeny jsou problémy pedagogů spojené se školou, případně týkající se jejich žáků. Prevence násilí, domácího násilí a způsoby jeho řešení, případně prevence mohou být důvodem zavolání na poradenskou linku. Poradenská linka je funkční v pracovní dny od 8 do 16 hod. Pracovníci linky, tj. psychologové a psycholožky jsou v genderově rovnocenném zastoupení. Je prováděno statistické monitorování témat poradenských rozhovorů. Výsledky jsou v pravidelných monitorovacích obdobích předávány MŠMT,
  • školní psychologové a školní speciální pedagogové fungující na školách v rámci projektu RŠPP, poskytují integrovanou poradenskou i intervenční službu, zároveň provádějí přednáškovou a osvětovou činnost (zaměřenou na aktuálně potřebná preventivní témata). Školní psychologové realizují krizovou intervenci a terapie zaměřené na řešení problémů osobního, rodinného a školního charakteru. Součástí je pomoc při řešení obtížných životních situací.

V rámci ESF projektu CPIV (Centra podpory inkluzivního vzdělávání) fungují poradenská centra, jejichž pracovníci poskytují poradenskou činnost, včetně organizování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků škol v oblasti inkluzivního vzdělávání a preventivních aktivit.

MŠMT nechalo vypracovat tři na sebe navazující analýzy zaměřené na oblast vzdělávací a metodické podpory učitelů při řešení otázek spjatých s problematikou extremismu, xenofobie, rasismu, etnické a sociální nesnášenlivosti, tolerance a lidských práv v souvislosti s výukou na ZŠ a SŠ.

Jednotlivé analýzy jsou zaměřeny:

  1. na vzdělávací programy pro učitele v rámci systému DVPP,
  2. na metodické a informační materiály, které jsou při uplatňování uvedených témat při výuce využívány,
  3. na potřeby a zkušenosti učitelů ve vztahu k vzdělávací a metodické podpoře v dané oblasti včetně jejich reflexe míry a charakteru xenofobních postojů žáků a studentů.

Součástí výstupu jsou nejen zpracování a interpretace kvantitativních údajů vztahujících se ke vzdělávacím kurzům, metodickým materiálům a potřebám, ale také kvalitativně orientovaná analýza zaměřená na obsahová, ideová a metodická východiska podpory výuky v daných tématech. Zveřejněna byla anotace projektu.

Statistické údaje

Informace o případech domácího násilí, které se dostaly až do evidence orgánů činných v trestním řízení a které jsou předmětem monitoringu (skutečný počet případů je mnohonásobně vyšší), jsou vymezeny rozsahem statistických údajů, které jednotlivé orgány činné v trestním řízení sledují. Statistické ukazatele byly rozšířeny tak, aby byly dostupné informace nejen o průběhu trestního řízení, ale i o socio-demografických charakteristikách násilných a ohrožených osob a jejich vzájemném vztahu. Nově je v policejních a soudních statistikách v roce 2010 sledován též trestný čin Nebezpečné pronásledování dle ustanovení § 354 trestního zákona.

Ze statistických listů soudů a státních zastupitelství, zpracovávaných dosud jen s ohledem na osobu pachatele, nikoli na osobu oběti, lze zjistit, kolik osob bylo stíháno, obžalováno, odsouzeno, jakého pohlaví byl pachatel, popř. zda se jednalo
o osobu mladistvou. Navíc - pro statistické sledování trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 TZ byl uveden v roce 2007
do praxe program umožňující sledovat - vedle trestněprávních aspektů - i vztah mezi obětí a pachatelem, tj. manželé, bývalí manželé, druh-družka, mezigenerační vztahy, popř. osoby vzájemně cizí, pouze obývající společné obydlí.

Dalším zdrojem poznatků o výskytu domácího násilí v populaci České republiky jsou statistická data ze správního řízení ve věcech přestupků proti občanskému soužití podle § 49 odst.1 písm. a), c), e) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Získané informace nasvědčují tomu, že ublížení na cti, vyhrožování újmou na zdravá, drobná újma na zdraví, hrubé jednání a schválnosti provázejí soužití v řadě domácností s nezletilými dětmi. Současná úprava přestupkového řízení znemožňuje takové domácí násilí mezi osobami blízkými účinně řešit a tím také výskytu efektivně předcházet.

Nestátní neziskové organizace

Také v roce 2010 se dále rozvíjela činnost nestátních neziskových organizací. Některé z nich významně přispěly k další implementaci zákona o ochraně před domácím násilím do praxe, jiné se spíše soustředily na přímou, déle trvající pomoc osobám ohroženým domácím násilím, pořádaly semináře pro odbornou i laickou veřejnost se zaměřením na problematiku prevence domácího násilí a pomoci jeho obětem.

Bílý kruh bezpečí, občanské sdružení pro pomoc obětem trestných činů v ČR

Působí od roku 1991 a v rámci své činnosti v České republice poskytuje odborné, bezplatné a diskrétní služby obětem, svědkům a pozůstalým po obětech trestných činů a osobám ohroženým domácím násilím. Z celkového počtu klientů tvoří 80 % ženy.

  • V roce 2010 BKB realizoval každoroční akreditovaný dvoudenní výcvik nových pracovníků intervenčních center v ČR;
  • Na žádost Policejního prezidia PČR realizoval BKB dvoudenní akreditovaný výcvik policejních metodiků/lektorů pro oblast domácí násilí.

KOORDONAKoalice organizací proti domácímu násilí

KOORDONA neboli „Koalice neziskových organizací proti domácímu násilí“, byla založena dne 25.11.2004 v Praze jako volné sdružení organizací zabývajících se právy žen v kontextu násilí na ženách a domácího násilí. Cílem Koordony je zejména napomoci účinné spolupráci neziskových organizací hájících ženská práva a vystupujících proti násilí na ženách a domácímu násilí, koordinovat a standardizovat pomoc obětem domácího násilí a prosazovat systémové změny v oblasti domácího násilí, násilí na ženách a ženských práv vůbec.

Na pravidelných koordinačních schůzkách KOORDONY jsou diskutovány aktuální kauzy vztahující se k situaci osob ohrožených domácím násilím, formulovány tiskové zprávy reagující na aktuální události ve společnosti a v neposlední řadě jsou vytvářeny společné strategie směřující k zajištění komplexní pomoci osobám ohroženým domácím násilím. Členské organizace Koordony intenzivně spolupracují s místními státními i nestátními aktéry.

Členské organizace se i v roce 2010 aktivně podílely na nejrůznějších preventivních aktivitách. Organizovaly semináře, besedy, kulaté stoly.

Hlavní aktivitou členských organizací KOORDONY v roce 2010 byla spolupráce na vytváření Národního akčního plánu pro prevenci domácího násilí (NAP). U příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách vydala pak KOORDONA tiskové prohlášení kritizující postoj české vlády, která se rozhodla NAP v říjnu 2010 stáhnout z programu jednání. V této souvislosti pak vyslovila požadavek, aby byl podle jejího zadání přepracován a po provedení nového připomínkového řízení jej bude možné vládě znovu předložit k projednání. Organizace sdružené v KOORDONĚ byly pod tíhou výše zmíněných okolností nuceny konstatovat, že vývoj prací na systémovém řešení nežádoucího jevu domácího násilí byl nyní v ČR přerušen. Zároveň KOORDONA ve svém prohlášení vyzvala českou veřejnost, aby vyvinula tlak na vládu ČR tak, aby Národní akční plán byl co nejrychleji uveden v život.

Aktivity jednotlivých členských organizací KOORDONY jsou shrnuty níže:

ACORUS, o.s. v roce 2010 zprovoznilo novou poradnu pro osoby ohrožené domácím násilím, kam u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách svolalo tiskovou konferenci na téma Vliv ekonomické recese na situaci osob ohrožených domácím násilím. Následně uspořádalo Den otevřených dveří, během něhož navštívilo poradnu 30 žen a mužů. V roce 2010 o. s. ACORUS hostilo zasedání Výkonného výboru Evropské sítě pro práci s traumatem (European trauma network), jednání se zúčastnily kromě zástupkyně o. s. Acorus za ČR pracovnice organizací z Irska, Estonska, Bulharska a Německa. Vynikajícího výsledku dosáhlo o. s. ACORUS v rámci Inspekce kvality sociálních služeb. Služba azylový dům naplnila podle názoru nezávislých odborníků Standardy kvality sociálních služeb výborně (celkem 95,8 %), z celkového počtu 144 bodů získala organizace 138 bodů.

ProFem o. p. s. poskytovala v roce 2010 bezplatné sociálně právní poradenství pro osoby ohrožené domácím násilím. Telefonické a online konzultace byly poskytovány klientům a klientkám z celé České republiky, osobní konzultace a právní pomoc poskytovala pouze na území města Prahy a v blízkém okolí. V říjnu 2010 rozšířila poradny do Volyně, Kadaně a Příbrami, kde nyní klientkám poskytuje i osobní konzultace. V dubnu 2010 ve spolupráci s Alenou Gajdůškovou pořádala v Jednacím sále Senátu konferenci na téma Kolik stojí domácí násilí?. Jednalo se o první konferenci svého druhu v českém kontextu, která se snažila dívat na problematiku domácího násilí (DN) jiným prizmatem. Přes osobní a rodinné tragedie se totiž za DN často skrývají nemalé náklady, které hradí buď postižená osoba či celá postižená rodina či stát.

Pracovníci Občanské poradny Nymburk se v roce 2010 věnovali školícím aktivitám, organizováním besed pro veřejnost a sociálně vyloučené skupiny obyvatel, aktivně vystupovali v roli přednášejících na konferencích a workshopech atd. Průběžně se účastnili komunitního plánování obcí i komunitního plánování na krajské úrovni v rámci Středočeského kraje. Pracovníci Intervenčního centra Nymburk se v roce 2010 zúčastnili 5 setkání v rámci interdisciplinárního týmu, v rámci posílení spolupráce s Policií ČR v říjnu 2010 uzavřeli smlouvu o partnerské spolupráci mezi Krajským ředitelstvím Policie ČR Středočeského kraje – Územním odborem Nymburk.

Pracovníci poraden Elpis Slezské diakonie (Havířov, Karviná, Ostrava, Třinec Bruntál) poskytovali své odborné poradenství v oblasti násilí, zejména domácího násilí, týrání a zneužívání. V rámci svých služeb nabízeli i bezplatné právní konzultace a psychologickou péči. Poradna Ostrava rozšířila svou cílovou skupinu o oběti stalkingu a znásilnění a poradna Karviná o rodiny v krizi (rozvodová problematika). V roce 2010 realizovali pracovníci poraden 100 preventivních interaktivních seminářů pro školská zařízení i veřejnost. Poradna Bruntál vytvořila v rámci prevence 3 druhy preventivních metodik pro teenagery, seniory a veřejnost.

ROSA – centrum pro týrané a osamělé ženy realizovalo ve spolupráci s Českou televizí celostátní osvětovou kampaň „ Přijďte včas“ formou zveřejnění 147 spotů. Jednalo se o tři verze spotů „Dokázala včas odejít“. V roce 2010 se dále konalo veřejné slyšení tzv. interdisciplinárního týmu o.s. ROSA v Senátu, včetně výstavy Tiché svědkyně a veřejné slyšení spolupracovnic o. s. ROSA u předsedkyně Sněmovny M. Němcové (současně s křestem CD pro teenagery upozorňující na nebezpečí kyberšikany). Pracovnice o. s. ROSA realizovaly také besedy a odborné semináře pro studenty středních škol v rámci projektu Stopnasili.cz na školách.

Most k životu, o. p. s. Trutnov provozuje od roku 2000 azylový dům pro matky s dětmi, do kterého jsou přednostně přijímány ženy - oběti domácího násilí. V roce 2010 využilo službu azylového bydlení celkem 45 žen s 90 dětmi. Dále poskytujeme bezplatné poradenství a pomoc obětem domácího násilí včetně základního právního a psychologického poradenství, pomoc v krizové situaci. Jsme členy interdisciplinárního týmu pro otázky domácího násilí v trutnovském regionu.

Magdalenium, o. s. je provozovatelem registrované sociální služby azylový dům (AD) - zařízení Helena, který se zaměřuje na cílovou populaci ženy (bezdětné i s dětmi) a to oběti DN. Nezbytnou doplňkovou službou je především psychologické poradenství, doprovody, canisterapie a ostatní. Dále organizace poskytuje své klientele fakultativní služby – právní poradenství a skupinové psychoterapie. AD – zařízení Helena je jediný v Brně s neveřejnou adresou, pouze pro oběti DN a funguje již úspěšně 10. rokem. V polovině roku 2011 předpokládáme rozšíření registrované sociální služby a spuštění nového AD Magdalenium s kapacitou 27 lůžek.

Élektra, o. s. – Centrum pomoci ženám zneužitým v dětství se v srpnu 2010 přestěhovalo do nových prostor. Dne 2. listopadu 2010 pak uspořádalo Den otevřených dveří určený široké veřejnosti a v odpoledních hodinách bývalým klientům Centra. Den otevřených dveří byl spojen i s oslavou 15 let činnosti organizace.

Arcidiecézní charita Praha, Projekt Magdala se věnuje problematice domácího násilí od roku 1998. Projekt Magdala koordinuje síť azylových domů pro ženy a matky s dětmi, poraden a dalších zařízení, která jsou připravena pracovat s touto cílovou skupinou. I nadále poskytuje komplexní psychosociální služby v pobytových programech, odborné sociální poradenství a další služby, včetně duchovní podpory, pokud si jí klientela vyžádá. Služby jsou poskytovány také cizinkám a cizincům. V roce 2010 kromě jiných činností se Projekt zaměřil na uskutečňování asistovaných setkávání rodičů s dětmi v situaci po rozvodu nebo rozchodu ve spolupráci s OSPOD a soudy. Tato služba vychází z jasných předpokladů, že rodič je oprávněn se setkávat s dítětem a je schopen respektovat pravidla a pokyny odborných pracovníků Projektu Magdala. Při setkání samotném jsou vždy přítomni dva odborní pracovníci, kteří vždy hájí zájem dítěte.

Závěry

Výsledky práce monitorovací skupiny, která průběžně monitoruje plnění Opatření, vyplývajících z usnesení vlády ze dne 25. srpna 2004 č. 794, i v roce 2009 potvrdily nezbytnost mezioborového koncepčního přístup k řešení tématu domácího násilí.

Monitorovací skupina plní významnou úlohu při výměně aktuálních informací nejen na úrovni interdisciplinární, ale též mezi státní, komunální a neziskovou sférou:

  • sleduje a prověřuje plnění úkolů uložených vládou České republiky
  • zpracovává pro vládu České republiky objektivní informace
  • včas pojmenovává problémy a podává podněty k jejich řešení
  • v případě potřeby organizuje odbornou diskusi, kulaté stoly
  • zajišťuje prostřednictvím svých členů přenos informací a podnětů do svých resortů a do sféry nevládního sektoru.

Opatření, která byla splněna částečně, anebo se jejich splnění předpokládá, je potřebné nadále monitorovat. Jedná se převážně o úkoly legislativní povahy, anebo úkoly z nové legislativy vyplývající.

V roce 2010 se pozornost meziresortní monitorovací skupiny soustředila na sledování postupu v následujících oblastech :

  • výcviky a vzdělávání Policie ČR a pomáhajících profesionálů
  • aktualizace jednotné dokumentace a metodických opatření
  • podpora a rozšiřování mezioborové spolupráce
  • zmapování situace v oblasti práce s násilnou osobou a možné návrhy řešení a opatření; příprava koncepce
  • hodnocení aplikace nové legislativy a nové praxe, přijetí dalších opatření
  • další monitoring plnění opatření a sběr podkladů a dat pro "Informaci
    o plnění opatření pro zavedení interdisciplinárních týmů spojujících zdravotní, sociální a policejní pomoc při odhalování a stíhání případů domácího násilí" za rok 2010.

Vzhledem k vysoké aktuálnosti problematiky domácího násilí, se v roce 2011 monitorovací skupina při eliminaci tohoto negativného jevu v České republice zaměří i na tyto problémové okruhy :

  • primární prevenci domácího násilí (zejména v oblasti osvěty, výcviků a školení),
  • přenos "the best practice" a "know how" ze zemí a do zemí EU, vytváření vlastní
    metodiky a adaptace vhodných zahraničních modelů v oblasti prevence
    a potlačování domácího násilí,
  • práci s násilnými osobami, zejména příprava koncepce a návrhy systémového řešení, změny legislativní úpravy a zavádění resocializačních programů pro násilné osoby.
  • prosazení specializace policie a justice v případech domácího násilí

Pokračování práce monitorovacího týmu v roce 2011:

  • Nadále sledovat a sjednocovat aplikační praxi policie, intervenčních center a postupy interdisciplinárních týmů v potírání domácího násilí, pochybení v aplikaci vykázání a nejednotný výklad některých ustanovení ze zákona o ochraně před domácím násilím.
  • Iniciovat legislativní změny uvedené v příloze 1 tohoto materiálu plnění Opatření
  • Podpořit akreditaci terapeutických programů pro násilné osoby a uvolnění finančních prostředků na jejich realizaci, zavedení celorepublikové sítě specializovaných pracovišť, které se budou věnovat systematické práci s násilnou osobou – příprava návrhu koncepce a zřízení pracovní skupiny při MV
  • Podpořit vytvoření specializovaných týmů pro případy domácího násilí v rámci Policie České republiky,
  • Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky, Ministerstvem zdravotnictví České republiky, krajskými úřady a nestátními organizacemi vytvořit koncepci péče o seniory a občany s handicapem postiženými a ohroženými domácím násilím, včetně sdruženého financování. 
     


 

[1]Česká republika (dále jen „ČR“) sukcedovala ke dni svého vzniku, k 1. lednu 1993, do všech mezinárodních závazků České a Slovenské federativní republiky. Od okamžiku svého vzniku tak je ČR smluvní stranou Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (dále jen „Úmluva“), kterou bývalá Československá socialistická republika podepsala dne 17. července 1980, ratifikační listina byla po vyjádření souhlasu federálního shromáždění Československé socialistické republiky
a ratifikaci prezidentem uložena dne 16. února 1982. Úmluva byla publikována ve Sbírce zákonů jako vyhláška ministra zahraničních věcí Československé socialistické republiky č. 62/1987 Sb.

 

 

[2]V souladu s čl. 18 odstavcem 1 Úmluvy předložila Česká republika Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen v roce 2010 Čtvrtou a pátou periodickou zprávu o plnění závazků plynoucích z Úmluvy. Výbor tuto zprávu projednal na svém 956. a 957. zasedání dne 14. října 2010 v Ženevě.

 

 

[3] §354 zákona č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník), ve znění pozdějších předpisů.

 

 

[4] Ve svých závěrečných doporučeních Výbor žádá Českou republiku zejména o nápravu v souvislosti s nízkým počtem nahlášených případů domácího násilí, posílení pomoci obětem a jejich ochranu prostřednictvím průběžných školení pro policisty, soudce, státní zástupce, zdravotnický personál a sociální pracovníky o standardizovaných postupech při jednání s oběťmi. Dále také Výbor doporučuje přijetí Národního akčního plánu prevence domácího násilí, posílení spolupráce s nevládními organizacemi, zvýšení počtu a kapacity azylových zařízení.

[5] Závěrečná zpráva k projektu „HRÁZ-Pomoc obětem domácího násilí a zvlášť zranitelným obětem trestných činů“. Redakce : Petra Vitoušová. Vydal v rámci projektu HRÁZ Bílý kruh bezpečí, o.s. v Praze, 2007

 

 

[6] Podklady Asociace pracovníků intervenčních center (APIC) za r. 2010, Mgr. Martina Vojtíšková, předsedkyně APIC

 

 

[7] Od 1.1. 2009 v souladu s novou právní úpravou nerozlišuje statistika, zda v době zásahu policie byla či nebyla násilná osoba přítomna ve společně obývaném bytě nebo domě (resp. ve společném obydlí, od 1.1.2010), neboť se používá jeden typ rozhodnutí a tím je vykázání.

 

 

[8] Statistiky PČR.

 

 

[9] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (TZ).

 

 

[10] Od roku 2008 nově působí 2 intervenční centra: Jekhetani Luma- Společný Svět, o.s. a Občanská poradna Nymburk ve Středočeském kraji.

 

 

[11]Asociace pracovníků intervenčních center ČR je dobrovolným, nezávislým, nepolitickým, profesním sdružením subjektů působících v oblasti pomoci osobám ohroženým domácím násilím dle § 60a zákona o sociálních službách. Posláním Asociace je zastupovat zájmy svých členů a napomáhat jejich spolupráci při rozvíjení poskytovaných služeb pro osoby ohrožené domácím násilím.

 

 

[12]Stanovisko odboru bezpečnostní politiky MV z června 2010, zveřejněno také na www.mvcr.cz

[13]Připomínáme, že RVP podléhají cyklické revizi. Bude-li shoda na tom, že domácí násilí má být v RVP pro střední odborné vzdělání explicitně uvedeno, lze toto téma do RVP zapracovat při nejbližší inovaci, vyplývající z cyklické revize rámcového kurikula.

 

 

 

vytisknout  e-mailem