Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Analýza odposlechů a sledování osob a věcí dle trestního řádu za rok 2011

Téměř polovina odposlechů v loňském roce (42,2 %) souvisela se šetřením trestné činnosti týkající se toxikománie, celkem provedla Policie ČR 5 776 odposlechů. Vyplývá to z Analýzy odposlechů a sledování osob a věcí dle trestního řádu za loňský rok, se kterou seznámil vládu ve středu 19. září 2012 ministr vnitra Jan Kubice.  

 

V rámci celé České republiky policie odposlouchávala v loňském roce 2 992 osob, což představovalo celkem 5 766 odposlouchávaných linek. Od roku 2010 naznačuje křivka počtu odposlechů po tříletém předchozím poklesu mírný vzestup. Zatímco v roce 2010 činil nárůst 435 úkonů (tj. 9,5 %), v loňském roce představoval 760 úkonů (tj. 15,2 %).
 
Při porovnání počtu odposlechů realizovaných v roce 2011 oproti roku 2004 je evidentní značný pokles v nasazování těchto úkonů (3 844, tj. 40 %).
 
 graf_1.jpg
 
 Úkony dle § 88/1,5 tr.ř.                               v roce 2011
počet odp. linek celkem
počet odp. osob
průměr odp. linek na osobu
spisů s úkony dle     § 88/1,5 tr.ř.
průměr odp. linek     na spis
CELKEM PČR
5 766
2 992
1,9
937
6,2
PČR SKPV         DLE JEDNOTL. KŘP
CELKEM                      SKPV KŘP PČR
3 371
1 702
2,0
731
4,6
PHA
669
314
2,1
168
4,0
STC
252
120
2,1
67
3,8
JHC
249
119
2,1
59
4,2
PLK
140
69
2,0
54
2,6
KVK
36
28
1,3
14
2,6
ULK
331
123
2,7
63
5,3
LBK
107
51
2,1
33
3,2
PAK
49
33
1,5
15
3,3
HKK
91
64
1,4
30
3,0
VYS
238
46
5,2
32
7,4
JHM
289
128
2,3
69
4,2
OLK
230
78
2,9
33
7,0
ZLK
388
363
1,1
31
12,5
MSK
302
166
1,8
63
4,8
ÚTVARY           PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ      (+ ÚSKPV)
CELKEM útvary PČR SKPV                   s celostátní působností
2 395
1 290
1,9
206
11,6
ÚSKPV
82
22
3,7
12
6,8
ÚOOZ
926
503
1,8
77
12,0
NPC
1 017
574
1,8
54
18,8
ÚOKFK
370
191
1,9
63
5,9
Při analyzování jednotlivých druhů trestné činnosti, na které byly odposlechy nasazeny, lze konstatovat, že největší podíl tvořila toxikománie, a to 2 779 (tj. 42,2 %) úkonů, dále s 1 179 (tj. 17,9 %) úkony násilná trestná činnost, ostatní majetková trestná činnost (530 úkonů, tj. 8,0 %), trestná činnost proti veřejnému zájmu (488 úkonů, tj. 7,4 %), podvody (392 úkonů, tj. 5,9 %) a daňová trestná činnost (364 úkonů, tj. 5,5 %). Úkony nasazené na další druhy trestné činnosti se pohybovaly již pod hranicí 5 %.
 
 graf_2.jpg
 
Efektivita byla kriminalisty vyhodnocena ve více než 62 % úkonů v přímém podílu pro trestní řízení (bez souběhu s nepřímým podílem), v 0,8 % pouze v nepřímém podílu pro trestní řízení a v dalších více než 18 % souběžně v obou těchto kategoriích. Celkově se tedy účinnost z hlediska přímého, nepřímého[1] či současně obou těchto podílů vykázala u více než 81 % případů. V 10,5 % úkonů nebyly získané informace v trestním řízení využity, v těchto případech by pak bylo možno dané úkony považovat za neefektivní. Zbývajících 8,1 % úkonů bylo neaktivních, resp. nerealizovaných.
 
graf_3.jpg
 
Policie ČR využila v roce 2011 úkony sledování osob a věcí ve 4 026 případech. Nejvíce úkonů, a to 1 105 (tj. 23,8 %), bylo využito v souvislosti s toxikománií, s 690 úkony (tj. 14,9 %) následovaly krádeže vloupáním, 637 (tj. 13,7 %) úkonů bylo použito na násilnou trestnou činnost, 557 úkonů (tj. 12,0 %) na krádeže a 436 úkonů (tj. 9,4 %) na trestné činy proti veřejnému zájmu. Hranici 5 % ještě překročily úkony použité na ostatní majetkové trestné činy (363 úkonů, tj. 7,8 %), úkony na ostatní druhy trestné činnosti se pohybovaly již pod touto hranicí.
 
Z hlediska stanovených základních kategorií efektivity vyplývá, že ze 76,8 % lze úkony označit jako efektivní, přičemž 64,7 % úkonů byl přirazen pouze přímý podíl pro trestní řízení, 0,1 % pouze nepřímý podíl a u 11,9 % došlo k souběhu obojího. V 12,4 % byly úkony neaktivní nebo nebyly realizovány, a v 10,9 % získané informace nebyly v trestním řízení využity.
 
 graf_4.jpg
 
 
 Statistické vyhodnocení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí bylo zpracováno i za Inspekci Policie ČR, a to zhruba ve stejné struktuře jako za Policii ČR.
 
V loňském roce bylo Inspekcí Policie ČR evidováno celkem 230 odposlechů. Nejvíce odposlechů Inspekce Policie ČR použila na trestnou činnost proti veřejnému zájmu, celkem 155 úkonů (tj. 55,0 %), se značným odstupem s 57 úkony (tj. 20,2 %) následovala toxikománie a 54 úkony (tj. 19,1 %) násilná trestná činnost. Odposlechy aplikované na další druhy trestné činnosti nepřevýšily hranici 6 úkonů.
 
Při analyzování efektivity odposlechů vykázali inspektoři Inspekce Policie ČR samostatně přímý podíl pro trestní řízení u 109 (tj. 47,4 %) úkonů. Ve 3 případech byla efektivita vykázána samostatně v nepřímém podílu, souběh přímého a nepřímého podílu efektivity úkonu byl vyhodnocen ve 37 případech (tj. 16,1 %). Pokud k 109 úkonům vyhodnoceným jako přímý podíl pro trestní řízení připočteme 3 úkony vyhodnocené v nepřímém podílu pro trestní řízení i souběhy přímého i nepřímého podílu pro trestní řízení, pak můžeme hovořit o 149 (tj. 64,8 %) efektivních úkonech. U 78 (tj. 33,9 %) nasazených odposlechů nebyly získané informace v trestním řízení nijak využity. Z celkového počtu 230 odposlechů, které vyžádala Inspekce Policie ČR, byly 3 (tj. 1,3 %) neaktivní.
 
Inspekce Policie ČR využila v loňském roce úkony sledování osob a věcí v 237 případech.
Rozložení kriminality je dáno specifickým postavením Inspekce Policie ČR, jejímž úkolem je šetření trestné činnosti spáchané příslušníky a zaměstnanci Policie ČR.
 
Z hlediska kriminality šetřené Inspekcí Policie ČR se převážná část úkonů (156, tj. 52,9 %) vztahuje k trestné činnosti proti veřejnému zájmu, podstatně menší procento úkonů se váže k násilné trestné činnosti (56, tj. 19,0 %) a toxikománii (52, tj. 17,6 %). Celkem 15 úkonů (tj. 5,1 %) je vykazováno v souvislosti s podezřením ze spáchání obecně nebezpečné trestné činnosti. Úkony zaměřené na další druhy trestné činnosti již nedosahují 2% hranice.
 
Analýza bude v souladu s ustanovením zákona o Policii ČR dále předložena Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Stálé komisi pro kontrolu použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí, rušení provozu elektronických komunikací Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nad rámec zákona ji ministr vnitra, stejně jako v minulých letech, předloží prezidentovi republiky a Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR.
 
Oproti předchozím zprávám jsou nyní nově zařazeny i statistiky o využívání provozních a lokalizačních údajů podle § 88a trestního řádu. Vzhledem k nálezu Ústavního soudu ČR, který výrazně omezil možnost poskytovat údaje, jsou však údaje za rok 2011 velmi zkreslené. Ministerstvo vnitra však chce tyto statistiky zařazovat do zprávy pravidelně, a to nad rámec zákonné povinnosti s cílem zajistit, aby se veřejnost mohla seznámit s přesnými údaji o využívání úkonů podle § 88a trestního řádu.
 
 
Pavel Novák
ředitel odboru tisku a PR MV


[1] Přímý podíl pro trestní řízení – informace byly, jsou či budou využity: jako důkaz v tomto trestním řízení, pro taktiku a další průběh vyšetřování, k odvrácení trestného činu, k zadržení pachatele trestné činnosti.
Nepřímý podíl pro trestní řízení – získanými informacemi byla zjištěna: nová trestná činnost pachatele, jiná   trestná činnost třetích osob.

vytisknout  e-mailem