Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Schengenská spolupráce

Schengenský prostor neboli Schengen je území států, na jejichž společných hranicích nejsou prováděny hraniční kontroly osob. 

Pravidla pro překračování hranic a způsob provádění kontrol na nich

Pravidla pro překračování hranic schengenského prostoru stanoví Schengenský hraniční kodex. V této souvislosti je třeba rozlišovat mezi vnitřními a vnějšími hranicemi schengenského prostoru. Všechny osoby a zboží překračující vnější hranice schengenského prostoru, ať už se jedná o pozemní hranice, mezinárodní letiště nebo mořské přístavy, podléhají kontrolám. Naopak vnitřní hranice je možné v zásadě překračovat na jakémkoliv místě a v kteroukoliv denní či noční hodinu, aniž by se prováděla hraniční kontrola.

Podrobnější a další praktické informace jsou dostupné v sekci Informace pro cizince, Cestování po EU / Schengenu.

  • Kontroly na vnějších hranicích
    Při kontrole se rozlišuje, zda se jedná o občany států Schengenu a EU včetně jejich rodinných příslušníků a občany ostatních (tzv. třetích) zemí.
    Zatímco cílem kontroly občanů EU je ověřit totožnost a platnost předloženého cestovního dokladu, občané třetích zemí jsou podrobeni důkladné kontrole, během které je kromě totožnosti a platnosti cestovního pasu ověřováno také splnění všech dalších podmínek nezbytných pro vstup a pobyt ve společném prostoru (např. zdůvodnění účelu pobytu, dostatek prostředků na obživu během celého předpokládaného pobytu apod.). Všechny osoby překračující vnější hranice Schengenu (včetně občanů EU) jsou podrobeny systematické kontrole v příslušných databázích.

  • Odepření vstupu
    V případě, že občan třetí země nesplňuje podmínky vstupu na území Schengenu stanovené evropskými a národními právními předpisy, lze mu odepřít vstup. Více informací zde.

  • Kontroly na vnitřních hranicích
    Na vnitřních hranicích států Schengenu se kontroly osob v zásadě neprovádějí. Volnost pohybu osob přes vnitřní hranice schengenského prostoru však není absolutní. I po zrušení hraničních kontrol je třeba dbát na dodržování pravidel vyplývajících z předpisů daného státu. Schengen nijak nemění místní omezení vyplývající z pravidel silničního provozu, ochrany přírody a krajiny či soukromého majetku. Stejně tak se v jednotlivých zemích liší předpisy stanovující např. nejvyšší povolenou rychlost, tolerovanou hladinu alkoholu v krvi při řízení motorových vozidel, lhůty pro hlášení pobytu, pravomoci právo vynucujících orgánů apod.
    Schengenská pravidla samozřejmě poskytují každému státu právo - a do určité míry i povinnost - provádět i nadále policejní opatření za účelem boje s kriminalitou a nelegální migrací v souladu s národní legislativou. Každý schengenský stát tedy může provádět kontroly osob na svém území. Tato policejní opatření - zvláště ta prováděná v příhraničních oblastech - však nesmí mít podobu ani účinek rovnocenný hraničních kontrolám. V obecné rovině by tak policejní kontroly v příhraničí měly splňovat tato kritéria:

    • nemají za cíl ochranu hranic,
    • vycházejí z všeobecných policejních informací a zkušeností týkajících se možných hrozeb pro veřejnou bezpečnost a mají především za cíl bojovat proti přeshraniční trestné činnosti,
    • jsou plánována a prováděna tak, že se zřetelně odlišují od systematických kontrol osob na vnějších hranicích,
    • provádějí se na základě namátkových kontrol.

  

vytisknout  e-mailem