Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Nepostradatelná součást rozvojových plánů

Zeptali jsme starostů a odborníků z městských úřadů historických měst, jak se jim osvědčil Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a v čem spatřují jeho největší přínos.
 
Jiří Kulhánek
starosta města KADAŇ
18 759 obyvatel
www.mesto-kadan.cz
 
Město se Programu regenerace aktivně účastní od roku 1993. Cenu za jeho nejlepší přípravu a realizaci získala Kadaň v roce 1995. Péče o památky je na jednu stranu náročná a finančně nákladná, ale na druhé straně dává možnosti prezentace v cestovním ruchu. Před dvaceti lety bylo historické jádro Kadaně nejhorší v celé republice. Proto byla prvotní regenerace MPR zaměřena na zachování technické podstaty objektů, nyní se dbá na udržení jejich památkových hodnot. V posledních letech byl obnoven kulturní dům Střelnice, sedm zastavení křížové cesty, restaurován byl měšťanský dům č. p. 7 a bývalá radniční kaple. Z jiných programů pokračují restaurátorské práce na freskách kláštera františkánů a kostela Čtrnácti sv. pomocníků. Problematika regenerace se netýká pouze obnovy kulturních památek, ale i rekonstrukcí technické infrastruktury, povrchu komunikací či úpravy parků. Byla dokončena parková úprava Löschnerova náměstí, rekonstrukce zeleně kolem kulturního domu Střelnice nebo stavební školy. Začalo se s obnovou mobiliáře a mobilní zeleně. Stěžejní akcí je vybudování nábřežní promenády Maxipsa Fíka, která propojuje klášter františkánů s historickým jádrem města podél řeky Ohře. Kromě obnovy stavebních fondů nastal rozvoj v oblasti kulturní a společenské. Přínos Programu regenerace je nezpochybnitelný, nastartoval a neustále motivuje ke komplexní péči o MPR. Program regenerace je třeba bez zásadních úprav zachovat, rozšířit možnost většího využití i na obnovu prostranství a staveb, které nejsou kulturními památkami a především zastavit neustálé snižování objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu.
 
Pavel Vanoušek
starosta města CHEB
33 021 obyvatel
www.mestocheb.cz
 
V šedesátých letech prošlo historické centrum města velkou asanací. V roce 1981 bylo pro svoji jedinečnost a nutnost záchrany prohlášeno historické jádro Chebu městskou památkovou rezervací. K Programu regenerace se město přihlásilo v roce 1992. Na jeho základě má město zpracovaný dlouhodobý plán regenerace památkové rezervace na léta 2009–2015. Město dělá pro záchranu památek velmi mnoho. V rámci programu přispívá na opravy fasád a střech i ostatním vlastníkům. Samo vlastní nejvýznamnější památky – Chebský hrad, františkánský a dominikánský klášter, klášter klarisek, kostel sv. Mikuláše, městské opevnění, obě radnice na náměstí, významné historické městské domy včetně souboru jedenácti domů Špalíček, městský dvůr, školní historické budovy, kašny a sochy. Na území města není jediný objekt v havarijním stavu. Od roku 1997 se město hlásí do soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ. Přihláška je zároveň shrnutím všeho, co se v rámci historického města dlouhodobě povedlo, a to nejen při opravě památek, ale i v kulturním a společenském dění.
 
Jiří Houdek
starosta města TŘEBO Ň
8 600 obyvatel
www.mesto-trebon.cz
 
Městská památková rezervace Třeboň se svými 84 nemovitostmi zapsanými v seznamu kulturních památek České republiky představuje unikátní soubor kulturního dědictví země. Město využilo možnosti, kterou na počátku devadesátých let Program regenerace MPR a MPZ nabídl – systematicky, transparentně a dlouhodobě využívat prostředků ze státního rozpočtu. To, že dnes třeboňská památková rezervace skýtá konsolidovaný obraz, je z podstatné míry výsledek aktivity města v programu. Dokladem je i ocenění Historické město roku 1996. Od roku 1994 bylo proinvestováno téměř 89 milionů korun, dotace činila 37 milionů. Program regenerace není pochopitelně jediným zdrojem prostředků na obnovu kulturních památek v našem městě. Z městského rozpočtu jsme provedli obnovu veřejných prostranství v památkové rezervaci, městského mobiliáře, drobných sakrálních staveb a také známého fenoménu zdejší krajiny, třeboňských seníků, které jsou rovněž zapsány na seznamu kulturních památek. Využíváme krajských grantů a dalších zdrojů financování. Program regenerace se nám osvědčil tím, že nastartoval proces obnovy a zejména v počátečním období pomohl realizovat relativně veliký objem akcí. Tím přispěl k rychlejší přeměně Třeboně v to, čím dnes bezpochyby je – ve významné a vyhledávané lázeňské město a centrum turistického ruchu republikového významu.
 
Blanka Korbelová
Městský úřad BÍLOVEC
7 663 obyvatel
www.bilovec.cz
 
V průběhu regenerace MPZ Bílovec byla pozornost věnována především obnově státem chráněných památek – kostela sv. Mikuláše, budovy radnice, kaple sv. Barbory, měšťanského domu, budovy zámku, sousoší Vincenta Havla, sochy sv. Jana Nepomuckého a sochy Panny Marie. Ve větší míře se s plněním Programu regenerace začalo v roce 1995. Program probíhá dosud, náklady jsou každoročně přibližně shodného rozsahu. Obnova památkově chráněných objektů je často finančně náročnější, vyžaduje speciální postupy a zachování původnosti v co největším rozsahu. Takovéto zásahy by nebylo možné financovat z již tak omezených finančních prostředků v rozpočtu města, program tedy napomáhá k udržení dobrého stavu těchto objektů a jejich dalšímu smysluplnému využívání. Po dlouholeté systematické práci, čerpání prostředků v rámci programu, ale i dalších dotačních a vlastních zdrojů města, se stav městské památkové zóny celkově zlepšil. Došlo ke zvelebení centra, zvýšil se potenciál pro rozvoj turistického ruchu a podnikání ve městě. V rámci programu bylo proinvestováno několik desítek milionů korun, z toho více než deseti miliony přispělo Ministerstvo kultury. I když má Program regenerace své limity, především při provádění finančně náročnějších obnov v řádech milionů korun, jejichž realizaci není možné rozdělit do více let, je nepostradatelnou součástí rozvojových plánů města a urychluje postupný proces revitalizace historického jádra města.
 
Blanka Šimůnková
Městský úřad KROM ĚŘÍŽ
29 495 obyvatel
www.mesto-kromeriz.cz
 
Regenerace MPR probíhá ve všech jejích složkách. Dochází k obnově stavební podstaty domů, zkvalitnily se jejich funkce, restaurovaly se památkové prvky, modernizovalo se technické vybavení domů, byla zajištěna dlouhodobá životnost podzemních inženýrských sítí. Město dotvořilo optimální architektonický výraz veřejných prostranství, náměstí a ulic, byly obnoveny objekty v havarijním stavu, nevyužívané nebo využívané nevhodně. Poskytovaná finanční podpora ze strany státu a k tomu náležící finanční příspěvek města jsou a jistě budou dobrým signálem a důležitou motivací pro jednotlivé vlastníky nemovitostí, kteří projevili zájem zapojit se do Programu regenerace. V našem městě se v posledních letech suma celkové finanční podpory ze strany státu pohybovala kolem půldruhého milionu korun a finanční příspěvek města činil kolem 450 tisíc. Program regenerace městské památkové rezervace spolu s platným územním plánem stanoví směr, kterým se město bude nadále vyvíjet, aby plnilo své funkce s ohledem na soukromé i veřejné zájmy obyvatel.
 
Pavel Heřman
starosta města TŘEBÍČ
38 097 obyvatel
www.trebic.cz
Město je zapojeno do Programu regenerace od samotného počátku. Mezi roky 1993 až 2010 jsme získali z Programu regenerace dotace na opravu významných třebíčských památek ve výši 18,79 milionu korun. Společně s podílem vlastníka a závazným finančním podílem města
se jedná o částku takřka 40 milionů korun, která zásadní měrou pomohla k záchraně ohrožených památek a výrazně ovlivnila vzhled centra, jeho funkčnost a atraktivitu. Program regenerace MPR a MPZ považuji za jeden z nejlépe fungujících dotačních titulů v zemi. Reaguje na skutečnost, že investice do památek při zohlednění požadavků orgánů památkové péče je zpravidla dražší než běžná stavební produkce. Pravidla programu se snaží tyto zvýšené náklady vlastníkům alespoň částečně kompenzovat. Jsou jasná i přehledná a při jejich splnění je pravděpodobnost získání dotace velice vysoká. Základní myšlenková i administrativní podstata programu je dlouhodobě stabilizovaná. Fakt, že Ministerstvo kultury svůj příspěvek podmiňuje jasně definovanou finanční spoluúčastí vlastníka památky i příslušné obce, na jejímž území se nachází, lze hodnotit jednoznačně kladně. Je tak zajištěno, že žádosti jsou směřovány pouze na památky, s jejichž obnovou má vlastník vážné záměry a obec tyto snahy podporuje. Požadavek na existenci pracovní skupiny pro regeneraci na místní úrovni a průběžně aktualizovaného Programu regenerace příslušného historického území vylučuje směřovat příspěvky z programu na nahodilé akce, které nemají jasnou vazbu na celé historické jádro. Objektivní řízení programu s více než dvěma sty účastníky z jednoho centra vyžaduje určitou míru byrokracie. Ke cti Programu regenerace je však třeba konstatovat, že tato míra nepřesáhla akceptovatelnou hranici – což rozhodně nelze říci o některých jiných dotačních titulech. Administrativní zátěž je tak přiměřená získané výhodě – dotaci. Program regenerace městu Třebíč výrazně pomohl k rehabilitaci jeho památkové zóny. Byl i nezanedbatelným faktorem při zápisu Židovské čtvrti a baziliky sv. Prokopa na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. K jeho slabinám patří to, že až na výjimky je program zaměřen na zapsané kulturní památky. V Třebíči jsme to však vyřešili městským grantovým systémem, z něhož mohou čerpat při splnění přesně definovaných pravidel všechny objekty v jasně vymezeném území. Druhým problémem je množství peněz, s nimiž Program regenerace pracuje. Ale tato připomínka nesměřuje vůči programu jako takovému, ale spíše politickému nastavení priorit státního rozpočtu, který podle mého názoru nedostatečně zohledňuje příjmy z turistického ruchu, závislé mimo jiné i na stavu našich historických měst. Přes dílčí problémy Program regenerace i v současném rozsahu plní nezastupitelnou pozitivní úlohu při záchraně historických jader našich měst.
 
Připravili Ludmila Křížová a Jiří Chum.

vytisknout  e-mailem