Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Kvalita ve veřejné správě

Příloha 

  • Kvalita ve veřejné správě
  • Reflexe na 4. Národní konferenci kvality ve veřejné správě
  • Hodnocení 4. Národní konference kvality ve veřejné správě
  • Strategie Národní politiky kvality v České republice na období let 2008 až 2013 pro vyšší kvalitu života občanů České republiky
  • Nový ročník soutěže o cenu MV za kvalitu a inovaci ve veřejné správě a o Národní cenu kvality ČR
  • Podpora kvality veřejné správy v EU
  • 5. konference kvality ve veřejné správě – Paříž 2008
  • Publikace: Zlepšování orientace zákazníků prostřednictvím chart služeb.

Kvalita ve veřejné správě

Vážení čtenáři,

právě se do Vašich rukou dostala příloha časopisu Veřejná správa plně věnovaná problematice kvality ve veřejné správě. Děje se tak v pravý čas nejen proto, že nedávno skončila 4. Národní konference kvality ve veřejné správě, ale také proto, že kvalita a její řízení se stala jednou z hlavních priorit současné vlády při zefektivňování veřejné správy a jejího fungování.

Tento fakt se plně odráží ve Strategii „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby“, kterou vláda přijala v loňském roce. Jedním ze specifických cílů Strategie je zavedení systémů řízení kvality a sledování výkonnosti na úřadech veřejné správy. Koneckonců, i jeden z vrcholů tzv. „hexagonu veřejné správy“, který symbolizuje systematický přístup ke změnám ve veřejné správě, nese označení „organizace“. Tento vrchol v sobě skrývá nejen místo výkonu určité agendy, ale také způsob jejího výkonu, zda je maximálně účinný a klientsky orientovaný.

Zavádění metod řízení kvality v orgánech veřejné správy není samoúčelné. S jejich využitím by se do budoucna měla veřejná správa stát v první řadě více orientovanou na klienta, tedy na občana, který jejích služeb využívá. Dále by zavádění kvality mělo přispět k vyšší efektivnosti a výkonnosti veřejné správy, a proto nesmí zůstat izolováno od dalších snah o modernizaci výkonu veřejné správy – zavádění manažerských metod, jako je strategické či projektové řízení, řízení orientované na výkonnost, a podobně, elektronizace veřejné správy, profesionalizace státní služby, atd.

Jsme si vědomi toho, že zavést na úřadě některý z nástrojů řízení kvality není snadné, ať už jde o obecní úřad v malé obci, velký městský či krajský úřad, ale ani v úřadu ústřední státní správy. Přesto se to na mnoha místech již podařilo, nebo daří. Jde však stále o izolované ostrůvky, které se podařilo vytvořit na základě snahy nadšenců, kteří tuto činnost často vykonávají nad rámec svých povinností a de facto zdarma. A právě proto chceme, aby kvalita byla jednou z priorit pro čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU na zefektivňování veřejné správy, především z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Chceme podpořit nejen ty, kteří již na zavádění kvality pracují, ale motivovat i ty, kteří dosud neměli dostatek času, odvahy nebo financí pro to, aby se do nějakého projektu sami pustili.

Přeji jim mnoho štěstí a úspěchů při jejich práci a Vám, vážení čtenáři, mnoho zajímavých podnětů při čtení této přílohy.

Ing. Daniel Trnka
ředitel odboru reformy regulace a kvality veřejné správy

Reflexe na 4. Národní konferenci kvality ve veřejné správě

Reflexe na 4. Národní konferenci kvality ve veřejné správě

Ve dnech 23. – 25. ledna 2008 se v Karlových Varech uskutečnila v pořadí již 4. Národní konference kvality ve veřejné správě. Pořadateli konference byly Ministerstvo vnitra a Karlovarský kraj. Partnerem konference byla stejně jako v uplynulých letech Rada České republiky pro jakost (nově Rada kvality ČR).Pro konání konference byly zvoleny exkluzivní prostory hotelu Imperial, které podtrhly celkovou atmosféru a význam konference.

Z hlediska odborného zaměření se konferencí prolínalo několik témat, která byla představena v rámci tzv. plenárních zasedání určených pro široké spektrum posluchačů a odborných sekcí, které byly úzce zaměřené.

V zahajovacím plenárním zasedání byl zdůrazněn význam kvality z celospolečenského hlediska. Své projevy přednesli hejtman Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel, náměstek ministra vnitra Mgr. Zdeněk Zajíček a poslanec Ing. Jaroslav Krupka. Další plenární zasedání bylo zaměřené na čerpání ze strukturálních fondů v aktuálním programovacím období, kdy byly zmíněny zejména dva operační programy týkající se veřejné správy – Integrovaný operační program a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Zbývající dvě zasedání byla věnována prezentaci inovací za rok 2007 a otázce vzdělávání veřejné správy v oblasti kvality, kdy zazněly příspěvky jak zástupců akademické sféry, tak vzdělávacích institucí uvnitř a vně veřejné správy.

Odborné sekce byly rozděleny podle náročnosti posluchačů na tzv. začátečníky a pokročilé. Snahou bylo nabídnout posluchačům přednášky podle jejich zkušeností se zaváděním kvality na úřadech veřejné správy. V rámci sekcí tak zazněly příspěvky o tom, jak začít například s modelem CAF a benchmarkingem, a na druhé straně, s jakými úskalími se potýkají praktici v modelu CAF, jaké se plánují změny z hlediska hodnocení, či jak efektivně pracovat s daty získanými z benchmarkingu.

Během konference proběhly celkem tři bloky pro třech sekcích. V rámci každého bloku byly i sekce, jejichž obsah vznikl díky tzv. Call for papers. Na základě výzvy Ministerstvo vnitra hledalo nejrůznější příspěvky dobrých praxí napříč veřejnou správou. Záměrem bylo oslovit novou cílovou skupinu, která se zabývá kvalitou, a to v nejširším slova smyslu. Sešla se celá řada zajímavých prezentací, které pro velký počet nemohly být nakonec ani všechny zařazeny do programu konference. Z hodnotícího dotazníku konference vyplynulo, že se organizátoři rozhodli pro správný postup.

Na závěr ještě několik slov o slavnostních večerech konference. Bývá praxí, že součástí každé Národní konference kvality ve veřejné správě je slavnostní předávání cen Ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci. Stejně tomu bylo i letos. První den konference došlo k předání cen za kvalitu – Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby (tzv. bronz) a Organizace dobré veřejné služby (tzv. stříbro). Bronzové ocenění převzalo celkem 34 úřadů, stříbrné dvanáct. Ocenění převzali ceny z rukou ministra vnitra MUDr. Mgr. Ivana Langera, hejtmana kraje JUDr. Josefa Pavla a náměstka ministra vnitra Mgr. Zdeňka Zajíčka, a to za doprovodu Hudby Hradní stráže a Policie ČR.

Druhý slavnostní večer byl určen pro držitele ceny za inovaci ve veřejné správě. Za rok 2007 tuto cenu získalo celkem 5 organizací. Ceny jim předali náměstek ministra vnitra Mgr. Zdeněk Zajíček a ředitel Krajského úřadu Karlovarského kraje Ing. Roman Rokůsek. V rámci tohoto večera došlo také k předání organizátorství příští konference, kterého se zhostí Olomoucký kraj. Symbolické předání pořadatelství bylo provedeno předáním tzv. putovního artefaktu Ing. Romanem Rokůskem Ing. Liboru Kolářovi, řediteli Krajského úřadu Olomouckého kraje.

Sborník a prezentace ze 4. Národní konferenci kvality ve veřejné správě jsou ke stažení na www.mvcr.cz/konference.

Mgr. Martina Jalovecká

Hodnocení 4. Národní konference kvality ve veřejné správě

Hodnocení 4. Národní konference kvality ve veřejné správě

Všem účastníkům 4. Národní konference kvality ve veřejné správě byla nabídnuta možnost ohodnotit konferenci formou dotazníku. Touto cestou mohli všichni přítomní vyjádřit svůj názor na průběh konference, tematická zaměření jednotlivých částí konference a prostor byl dán i připomínkám, doporučením či kritice.

Z vyhodnocení vyplněných dotazníků vyplývá následující.

S celkovým průběhem konference bylo 97 % respondentů spokojeno a 60 % dokonce hodnotilo konferenci nadprůměrně.

Nejpočetnější účasti se těšila plenární zasedání, především pak I. plenární zasedání, kterým byla konference slavnostně zahájena, a II. plenární zasedání, věnované oblasti zvyšování efektivnosti veřejné správy ze strukturálních fondů EU.

Nejnavštěvovanější sekcí byla evidentně sekce číslo 3, v rámci níž byly prezentovány příklady dobré praxe z oblasti přípravy a uplatňování regulace.

Procentuálně vyjádřený počet účastníků jednotlivých částí konference je znázorněn v Grafu 1.

Účastníky konference zaujaly nejvíce 5. a 6. sekce. Pozornost tedy upoutalo téma benchmarkingu a příklady dobrých praxí.

Obecně sekce jsou velmi oblíbené právě pro jejich charakter, zvlášť kvůli možnosti odborných diskusí a výměny zkušeností k danému tématu.

V podstatě stejně pozitivně jako dvě zmíněné sekce bylo hodnoceno III. plenární zasedání, v rámci něhož byla prezentována inovativní řešení jednotlivých organizací, oceněných cenou MV za inovaci ve veřejné správě za rok 2007.

Části konference, jež vzbudily výjimečný zájem účastníků konference, ilustruje Graf 2.

Různorodost účastníků konference se nejvíce odrazila v odpovědi na otázku „Jaký příspěvek byl pro vás největším přínosem?“. Neboť jednotlivá preferovaná témata a styly příspěvků opravdu nelze žádným způsobem sumarizovat. Je pouze možné zmínit příspěvky, které respondenti uváděli nejčastěji. Jedná se tedy o příspěvek pana Válka z 3. sekce, s názvem „Elektronické jednání rady města – eMaterialy.rm“. Mnoho účastníků konference také vyzdvihlo přínos celé 5. sekce, jejímž ústředním tématem byl benchmarking. Přehled nejlépe hodnocených příspěvků poskytuje Graf 3.

Účastníci konference také navrhli velmi rozsáhlé spektrum témat, kterým by bylo zajímavé a přínosné věnovat pozornost v dalších ročnících konference. Opakovaně zazněly návrhy tématu procesního řízení. Je také žádáno více dobrých praxí nejen z oblasti české veřejné správy, ale také ze zkušeností zahraničních kolegů.

S organizační stránkou konference byli všichni účastníci spokojeni a téměř 70 % respondentů bylo nadmíru spokojeno. Obzvlášť pozitivně hodnotili účastníci prostředí, instrukce organizátorů, i obsluhu v průběhu konference.

Bc. Michaela Ptáčková

Strategie Národní politiky kvality v České republice na období let 2008 až 2013 pro vyšší kvalitu života občanů České republiky

Strategie Národní politiky kvality v České republice na období let 2008 až 2013 pro vyšší kvalitu života občanů České republiky

Politika podpory kvality jako důležitá součást úsilí o odpovídající úroveň konkurenceschopnosti evropského průmyslu začala v Evropské unii v hloubi devadesátých let minulého století. Už při podepisování asociačních dohod a při předvstupních rozhovorech o přijetí České republiky do Evropské unie muselo být české straně zřejmé, za jak významný a nezbytný úkol považuje Evropská komise programy zvyšování kvality ve všech oblastech života v zemích ucházejících se o členství v Unii. Přesto byla Národní politika podpory jakosti v České republice přijata až v roce 2000.

Program Národní politiky podpory jakosti (dále NPJ) byl schválen vládou České republiky usnesením číslo 458 z 10. května 2000 jako souhrn záměrů, cílů, metod a nástrojů ke zvyšování jakosti výrobků, služeb a činností v rámci národní ekonomiky a veřejné správy. Cílem NPJ v tehdejším znění bylo dosáhnout lepšího postavení českých subjektů na jednotném trhu Evropské unie a posílit jejich konkurenceschopnost na evropských a světových trzích.

Rada České republiky pro jakost, ustavená na základě tohoto usnesení tehdejším ministrem průmyslu a obchodu doc. Ing. Miroslavem Grégrem, dostala za úkol koordinovat a usměrňovat činnost jednotlivých resortů a ostatních organizací při plnění úkolů NPJ. Povinností ministra průmyslu a obchodu od té doby je podávat o plnění usnesení vlády číslo 458 a činnosti Rady ČR pro jakost pravidelné informace vládě České republiky.

Mezi stěžejní aktivity Rady ČR pro jakost v letech 2000 až 2007 patřilo:

  • Zvyšování konkurenceschopnosti českých firem podporou zlepšování kvality jejich řízení a produktů.
  • Každoroční vyhlašování projektů podpory jakosti. Ty byly především zaměřeny na vzdělávání v oblasti jakosti.
  • Vydávání odborných publikací o metodách podpory kvality (za období 2000 – 2005 bylo vydáno 54 publikací).
  • Zpracovávání Národního programu podpory jakosti, jehož priority pro daný rok realizují dnes spolu s ústředními správními úřady i desítky nevládních organizací.
  • Realizace Programu Národní ceny ČR za jakost (usnesení vlády č. 806/2001), který je v současné době určen jak pro podnikatelský, tak pro veřejný sektor.
  • Realizace Programu Česká kvalita (usnesení vlády č. 685/2002), zaměřeného jak na zlepšení ochrany spotřebitelů, tak na podporu malých a středních výrobců a poskytovatelů služeb prostřednictvím značek kvality.
  • Podpora zlepšování kvality ve veřejném sektoru (především prostřednictvím implementace modelu CAF (Common Assesment Framework – Společný hodnotící rámec) vyvinutého Evropským institutem pro veřejnou správu (EIPA) specielně pro organizace veřejného sektoru.
  • Pořádat každoročně Radou vyhlašovaný program „Listopad – Měsíc kvality v ČR“. V tomto měsíci se vždy uskuteční po celé České republice řada konferencí, seminářů, diskusních panelů, kulatých stolů, apod. Vyvrcholením je pravidelná mezinárodní konference v Praze, předání Národní ceny ČR za jakost předsedou vlády na Pražském hradě a předání ocenění v rámci Programu Česká kvalita na Večeru s Českou kvalitou.

Velmi zhruba lze říci, že Rada ČR pro jakost ve zmíněném období plnila úkoly v oblasti podpory kvality vyplývající z NPJ vcelku úspěšně a spoluvytvářela tak předpoklady pro relativně bezproblémové fungování českých organizací jak podnikatelského, tak veřejného sektoru ve strukturách Evropské unie. Mohla by proto padnout otázka, proč vůbec nepokračovat beze změny v dosavadním způsobu uskutečňování Národní politiky podpory jakosti z roku 2000. Nejzákladnější důvody pro modifikaci dosavadního postupu lze ve stručnosti shrnout takto:

  • Vývoj v odborném nazírání na důležitost rozvoje kvality a její řízení v podnikání a veřejném sektoru ve světě i v České republice v uplynulých letech byl natolik prudký, že to nutně vyžaduje v řadě oblastí změnit priority a přístupy státu k efektivní podpoře rozvoje kvality. Například podnikatelský sektor v České republice, nasycený certifikáty kvality podle ISO 9001, potřebuje k dalšímu rozvoji kvality své činnosti použít jiný stimul; posuzování kvality činností organizací ve veřejném sektoru bylo v NPJ z roku 2000 ve zcela „zárodečném stavu“, takže reálný vývoj v České republice literu dosavadní NPJ v tomto sektoru značně předstihl.
  • Nazírání na důležitost rozvoje kvality v politické a společenské sféře (měřeno chováním a názory řady politiků i většiny občanů) se ve zmíněném období naopak zlepšilo jen neuspokojivě málo. Svědčí o tom například stále se mezi politiky vyskytující snahy „ušetřit“ i velmi malé prostředky na podporu celospolečenského rozvoje kvality na základě zcela mylných názorů, že „to je věcí podnikatelů a stát se tím zabývat nemá“, přesto, že se ve vyspělých tržních ekonomikách jasně prokázaly pozitivní efekty dobře nasměrované státní podpory rozvoje kvality. Veřejnost (velmi stručně řečeno) částečně vlivem sociálních důvodů a částečně vlivem marketingové „masáže“ prodejců podléhá dosud ve své většině kampaním „nejnižších cen“ a cílené zaměřování na kvalitu ji zatím dosti míjí.

Pokud bychom se tuto situaci (spolu s řadou dalších nedostatků, které vidíme, ale pro stručnost je neuvádím) nepokusili změnit, vědomě bychom budoucí možné prosperitě České republiky vytvářeli nepříznivé podmínky. Dnešní svět je světem rychlých proměn a tak například rychlý hospodářský rozvoj Číny a Indie nebo v poslední době Ruské federace spolu s tamní levnější pracovní silou hrozí během nedlouhého období přesunem řady jednodušších výrob z České republiky na východ. Slyšíme-li nyní občas kolem sebe projevy, slovně podporující vizi České republiky jako státu s národním hospodářstvím výrazně založeným na „vysokých technologiích“, může se nám to zdát prozíravé a velmi přijatelné. Ve zmíněných veřejných vystoupeních, hojně skloňujících slova „věda, výzkum, inovace“ však většinou absentuje slovo „kvalita“, a není to náhoda. Jde, bohužel, o dlouhodobé, hluboké společenské nepochopení úlohy kvality jako pilíře inovací a „High Tech“, a také nepochopení úlohy státu při jejím rozvíjení. Přitom všem na očích může být historický příklad Japonska, které se z rozvalin hospodářství po druhé světové válce dostalo až do role významného hospodářského konkurenta USA (v automobilovém průmyslu, elektronice i jinde), mimo jiné v důsledku výrazného akcentu na kvalitu, rozvíjenou systematicky, důsledně a s velikou podporou japonského státu. Skutečnost, že inovační aktivita je pupeční šňůrou spojená s růstem kvality, a obráceně - péče o kvalitu je zdrojem inovací a informací, to už před desetiletími „všem, kdo mají uši ke slyšení“ vysvětlil vynikající americký ekonom Joseph Schumpeter, rodák z Třešti u Jihlavy.

Na základě snahy změnit tento nepříznivý stav Rada ČR pro jakost, zpracovala návrh nové Strategie Národní politiky kvality (dále Strategie) v České republice na období let 2008 až 2013, o němž bych rád čtenáře alespoň stručně informoval. Plné znění Strategie lze nalézt na www.npj.cz.

Návrh Strategie vychází z analýzy výsledků dosavadního plnění Národní politiky podpory jakosti a na základě vyhodnocení současné situace definuje na příští období poslání, vizi, rámec a dlouhodobý strategický cíl této politiky. Tím je spoluvytvářet v České republice prostředí, ve kterém je úsilí o vysokou kvalitu trvalou součástí všech oblastí života společnosti i jednotlivých občanů a růst kvality života v České republice je veden cestou udržitelného rozvoje.

Záměry přitom Strategie člení do základních sektorů, přiřazuje k nim odpovědné realizátory a navrhuje nástroje, potřebné k jejich dosažení. Strategie také definuje základní přínosy Národní politiky kvality, které bude znamenat její realizace pro podnikatelskou sféru, veřejnou správu i pro celou občanskou společnost.

Předložená znění jsou nutně kompromisními formulacemi vyplývajícími z potřeby nalézt společný základ názorů na problematiku priorit Národní politiky kvality.

Přitom byly samozřejmě do textu zapracovány závazky České republiky, vyplývající z legislativy a přijatých politik Evropské unie (například Lisabonská strategie a další) a legislativa a politiky České republiky (například Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013, Strategie celoživotního učení) a to tak, aby prostřednictvím komplexní podpory kvality v české společnosti se podpořily směry vývoje, představující důležité vklady do zajištění budoucí prosperity České republiky.

Strategie Národní politiky kvality v České republice na období let 2008 až 2013 pro úspěšnou budoucnost České republiky v rámci Evropské unie i ve světě vidí jako základ nutnost skutečně komplexního zvýšení kvality života české společnosti. To vysvětluje široký záběr Strategie od výroby a privátních služeb, přes veřejné služby – počítaje v to školství, zdravotnictví, sociální služby, policii, veřejnou dopravu a státní správu i samosprávu, přes oblast péče o životní prostředí, až například k péči o kulturu či památky. Strategie se chce na tom všem podílet mezirezortní koordinační a metodickou činností, zejména se zaměřením na osvětu, vzdělávání a výchovu. Tuto snahu pak dokument promítá konkrétně do jednotlivých sfér života společnosti.

Základním zdrojem úspěchů každé společnosti jsou vždy vzdělaní, dostatečně kvalifikovaní pracovníci. Strategie Národní politiky kvality proto za základní prioritu považuje systematické zvyšování kvality systému vzdělávání, zlepšování jeho efektivity a rozšiřování systému celoživotního vzdělávání. Klade přitom mimořádný důraz na posílení oblasti kvalitního technického vzdělávání, jehož důležitost pro úspěšnou budoucnost České republiky nebyla zatím plně doceněna. Národní politika kvality bude proto usilovat, aby zkvalitňování vzdělávacího systému na všech středních a vysokých školách počítalo i s posilováním technické gramotnosti. Podobně jsou pak základní záměry Strategie rozpracovány pro oblast zvýšení kvality veřejné správy, kvality služeb. Abych nehovořil jen obecně, uvedu alespoň některé příklady priorit konkrétněji, byť je jejich vytrhnutí z kontextu riskantní. Takže pro doplnění:

V oblasti kvality vzdělávání vidíme u základního vzdělávání nutnost posílit důraz na morálku, etiku, občanské vědomí a výchovu k toleranci; u středoškolského posuzovat jeho kvalitu více podle míry společenského uplatnění na trhu práce. Mimořádnou důležitost musí mít kvalitní další vzdělávání (mimoškolní včetně podnikového), počítaje v to už zmíněné vzdělávání celoživotní.

Hned za oblast vzdělávání patří mezi prioritami oblast péče o životní prostředí, protože koncepce Strategie považuje udržitelný rozvoj za jednu ze základních podmínek skutečného růstu kvality života v České republice. Z tohoto důvodu péče o životní prostředí musí prostupovat svými projevy rozvoj všech složek života společnosti.

K vyšší kvalitě životního prostředí pak Strategie chce přispět podněty, které by ovlivňovaly celou společnost, počínaje občany a konče velkými korporacemi, prostřednictvím lepšího hospodaření se surovinami a energiemi, vyšší recyklací, lepším nakládáním s odpady a odpadními vodami a nižším znečišťováním ovzduší. Jedním z prostředků pro to by měla být podpora certifikovaného označení ekologicky šetrně provozovaných výrob, šetrných služeb a šetrných výrobků na trhu.

V oblasti kvality podnikání (všech oblastí a druhů) jako důležitou prioritu vidíme etiku v podnikání (CSR - Společenskou odpovědnost organizací – a její hodnocení), subjekty ekonomické sféry pak Strategie směruje od pouhého plnění norem jakosti podle ISO ke skutečně komplexnímu zvyšování kvality všech složek systému činností firem a institucí, k promítnutí tohoto úsilí do produktových inovací vyššího řádu a k dalším krokům, vedoucím k podnikatelské excelenci a zvýšení konkurenceschopnosti firem v mezinárodním měřítku. Jako prioritu dále Strategie prosazuje rozšíření věrohodné certifikace výrobků a služeb; rozšíření značek kvality v Programu Česká kvalita, větší prestiž a rozšíření Národní ceny kvality.

V oblasti zemědělské výroby, výroby potravin a lesnictví jako priority vidí rozvoj kvality života na venkově, podporu výroby kvalitní a konkurenceschopné zemědělské produkce (prostřednictvím certifikace) a podporu výroby a prodeje kvalitních potravin (certifikace, program Klasa), zemědělské hospodaření šetrné k životnímu prostředí a ekologicky přijatelné hospodaření v lesích (certifikace).

V oblasti sociálních služeb Strategie prosazuje dostupnost těchto služeb, podporuje ověřování kvality pomocí standardů kvality sociálních služeb, podporuje soutěž o Cenu kvality v sociální péči jako prostředek ke zlepšování spokojenosti klientů, podporuje vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků v sociálních službách a jako jednu z důležitých činností pro kvalitu sociálních služeb vidí podporu tzv. sociálního začleňování.

V oblasti veřejného sektoru hodlá Strategie podporovat rozvoj kvality veřejné správy (mimo jiné spoluprací Rady kvality ČR s Ministerstvem vnitra při oceňování kvalitní činnosti v soutěži o Národní cenu za kvalitu ve veřejném sektoru), spolupracovat při ověřování kvality v této oblasti (CAF, ISO, EFQM apod.), pomáhat s rozšiřováním poznatků tzv. dobré praxe (benchmarking, benchlearning) a podporovat dobrovolné aktivity, zlepšující kvalitu života občanů („Zdravé město“ apod.).

Podpora růstu kvality činností a služeb veřejného sektoru se tímto samozřejmě nevyčerpává, Strategie například počítá se spoluprací Rady kvality ČR s MV i při vydávání příruček CAF, při Ceně kvality MV a Národní ceně kvality, při organizaci konferencí o kvalitě ve veřejné správě, při realizaci programů zvyšování kvality v územní i ústřední státní správě, při podpoře implementace modelu CAF a hodnocení organizací v celém veřejném sektoru.

Tak by bylo možno pokračovat dál a dál s tím, že Strategie rozpracovává priority v dalších oblastech, přiřazuje k nim odpovědné realizátory a navrhuje nástroje, potřebné k jejich dosažení.

Úsilí o vyšší kvalitu činnosti bylo třeba promítnout i do způsobu práce Rady ČR pro jakost, pro niž je navržena nová organizační struktura, opírající se více o činnost expertů, soustředěných v nově navržených odborných sekcích. Gestory těchto sekcí pak budou například Ministerstvo průmyslu a obchodu pro sekci Podpory kvality podnikání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro sekci podpory kvality vzdělávání, Ministerstvo zemědělství pro sekci podpory Kvality potravin a zemědělských surovin, Ministerstvo vnitra pro podporu kvality ve veřejné správě nebo Ministerstvo životního prostředí pro sekci podpory kvality ochrany životního prostředí.

V oblasti financování realizace Národní politiky kvality navrhuje Strategie oproti dosavadnímu způsobu financování řešit zvýšenou potřebu prostředků pro informační, osvětovou a výukovou činnost diverzifikací finančních zdrojů, včetně využití příspěvků z Evropských fondů. V dnešní době všeobecného hledání úspor zdůrazňujeme, že předložená Strategie pro realizaci Národní politiky kvality nezvyšuje pro svou realizaci oproti dosavadnímu stavu finanční náklady na veřejné rozpočty. Pokládali bychom však za obrovskou chybu, kdyby z hlediska státního rozpočtu nepatrný příspěvek na její realizaci byl „ušetřen“ v době, kdy politiku kvality podporují nejen vlády všech zemí EU, a dále třeba USA, Japonska, Kanady či Austrálie, ale chápou a podporují ji i vlády takových dříve „rozvojových zemí“, jako je Argentina nebo Turecko.

Záměrem předloženého návrhu Strategie Národní politiky kvality v České republice na období let 2008 až 2013 je tedy účinněji podpořit rozvoj kvality nejen jako neodmyslitelný pilíř pro dosažení plné konkurenceschopnosti české ekonomiky v mezinárodním měřítku, ale také v širším pojetí jako podmínku komplexního zvyšování kvality života celé české společnosti v budoucnosti.

Naplňování předloženého návrhu Strategie napomůže nejen úspěšné realizaci záměrů, vyplývajících z již přijatých vládních strategií, jakou je Národní strategický referenční rámec nebo Strategie celoživotního učení České republiky, ale i plnění mezinárodních závazků České republiky, vyplývajících z ambiciózní Lisabonské strategie Evropské unie.

Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc.
předseda Pracovní skupiny pro Strategii Rady kvality České republiky

Nový ročník soutěže o cenu MV za kvalitu a inovaci ve veřejné správě a o Národní cenu kvality ČR

Nový ročník soutěže o cenu MV za kvalitu a inovaci ve veřejné správě a o Národní cenu kvality ČR

Na letošní Národní konferenci kvality ve veřejné správě v Karlových Varech byl završen třetí ročník soutěže o ceny MV za kvalitu a inovaci ve veřejné správě. Tím také skončila první etapa těchto cen, nyní je čas se nad ní zamyslet a nastartovat novou etapu.

Rekapitulace dosavadních ročníků soutěže

Záměrem cen MV za kvalitu bylo podpořit ty organizace veřejné správy, které hledaly a nacházely cesty ke zvyšování své kvality, popřípadě kvality jimi poskytovaných služeb. Za tímto účelem byly udělovány dva typy cen: bronzová cena "Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby", a vyšší stříbrná cena "Organizace dobré veřejné služby".

Za tři roky se podařilo utřídit spektrum metod, za které byla ocenění udělována - šlo o model CAF, model excelence EFQM, zavedení systémů řízení dle ISO 9001, ISO 14001 a ISO 27001, uplatnění metod Balanced Scorecard či benchmarking, zpracování charty služby pro občany, zavedení místní Agendy 21 či komunitního plánování.

Dalším typem ocenění byla Cena MV za inovaci ve veřejné správě, jejímž smyslem bylo ocenit nové netradiční nápady a řešení, které přispívaly ke zlepšování činnosti organizací a které byly zároveň příklady dobré praxe a sloužily pro inspiraci ostatním úřadům.

Výsledky dosavadních ročníků:

  • v pilotním ročníku 2005 bylo uděleno 33 cen (15x bronz, 9x stříbro, 9x inovace) pro 27 organizací,
  • v ročníku 2006 bylo uděleno 48 cen (18x bronz, 18x stříbro, 12x inovace) pro 41 organizací,
  • v posledním ročníku 2007 bylo uděleno 44 cen (27x bronz, 12x stříbro, 5x inovace) pro 44 organizací.

Můžeme tedy konstatovat, že ceny splnily svoji roli přispívat k popularizaci metod kvality, k detekování příkladů dobré praxe a zvýraznění těch nejlepších řešení. Čas však dozrál k provedení změn, aby se neztratila atraktivita soutěže.

Ceny MV za kvalitu v roce 2008

V letošním čtvrtém ročníku soutěže dojde k výraznějším změnám. Ty se týkají především soutěžících s modelem CAF, kde dojde ke zpřísnění podmínek pro udělení bronzového i stříbrného stupně a poprvé bude možné získat i nejvyšší "zlatý" stupeň.

To je možné na základě jednání mezi MV a Radou kvality ČR, jehož výsledkem je propojení obou soutěží tak, že zlatým stupněm cen MV za kvalitu za model CAF bude Národní cena kvality ČR. Pro tento účel budou obě soutěže používat stejných externích hodnotitelů, kteří projdou společným školením, čímž dojde ke vzájemné kalibraci a návaznosti všech tří stupňů - bronzu, stříbra i zlata.

Získat zlatý stupeň v roce 2008 budou moci organizace, které obdržely v některém z předchozích ročníků stříbrnou cenu za model CAF, budou ochotny se zapojit do nového ročníku soutěže a zpracovat sebehodnotící zprávu dle podmínek Národní ceny kvality ČR (mimo jiné musí dosáhnout minimálně 55 bodů v celkovém hodnocení, použít model CAF 2006 a panely hodnocení s jemným rozlišením). Pokud splní tyto požadavky, získají cenu "Oceněný finalista Národní ceny kvality ČR " a organizace s nejvyšším dosaženým počtem bodů pak bude "Vítěz Národní ceny kvality ČR" ve veřejném sektoru za model CAF.

Další změnou je vyřazení modelu excelence EFQM z metod, za které bude udílena cena MV za kvalitu, tzn. že s tímto modelem půjde soutěžit pouze o Národní cenu kvality ČR.

Na základě výše uvedeného se v roce 2008 bude u modelu CAF a modelu excelence EFQM soutěžit následujícím způsobem:

model CAF 2006

Bronz
podmínky: dosáhnout minim. 25 bodů v celkovém hodnocení, použít hodnocení klasické nebo s jemným rozlišením, zpracovat závěrečnou zprávu, přičemž její přílohou musí být sebehodnotící zpráva dle CAF 2006 a na ni navazující akční plán zlepšování.

Stříbro
podmínky: minimálně dvouletá implementace modelu CAF, dosáhnout minimálně 40 bodů v celkovém hodnocení, použít hodnocení s jemným rozlišením, zpracovat závěrečnou zprávu, přičemž její přílohou musí být sebehodnotící zpráva dle CAF 2006, na ni navazující akční plán zlepšování a vyhodnocení plnění předchozího akčního plánu zlepšování.

Zlato
(neboli získání Národní ceny kvality ČR ve stupni "Oceněný finalista" nebo "Vítěz ceny")
podmínky: být vítězem stříbra z minulých let za model CAF 2002 či 2006, dosáhnout v roce 2008 minim. 55 bodů v celkovém hodnocení, použít hodnocení s jemným rozlišením, předložit sebehodnotící zprávu dle CAF 2006, na ni navazující akční plán zlepšování a vyhodnocení plnění předchozího akčního plánu zlepšování

model excelence EFQM

za tento model již nepůjde získat cenu MV za kvalitu, zájemci se mohou přihlásit jen do soutěže o Národní cenu kvality ČR a soutěžit o čtyři stupně této ceny:

"Ocenění 1. stupně" (200 - 300 bodů),
"Ocenění 2. stupně" (301 - 400 bodů),
"Oceněný finalista" (401 a více bodů), a
"Vítěz ceny".

Podrobnosti jsou na http://www.npj.cz/narodni_cena_za_jakost.asp

U dalších metod kvality a u ceny za inovaci ve veřejné správě zůstávají podmínky stejné.

Další doprovodné změny v soutěži

Především pro model CAF 2006 bude třeba sjednotit tým externích hodnotitelů cen MV za kvalitu a Národní ceny kvality ČR. Bude vytvořena jednotná databáze hodnotitelů, bude realizováno jejich jednotné proškolení a tím dojde ke sladění požadavků na hodnocení.

Podrobně jsou podmínky pro získání cen MV za kvalitu a inovaci uvedeny ve Statutu, který je zveřejněn na www.mvcr.cz/kvalita.

Ing. Pavel Kajml

Podpora kvality veřejné správy v EU

Podpora kvality veřejné správy v EU

Problematiku kvality ve veřejné správě mají v Evropské unii na starost ministři odpovědní za veřejnou správu. Jejich spolupráce má neformální charakter, protože není zakotvena v základních institucionálních smlouvách Evropské unie. Vyvinula se v průběhu let jako výsledek pravidelných setkání evropských ministrů, generálních ředitelů a vedoucích představitelů úřadů odpovědných za různé oblasti veřejné správy a její reformy.

Tato spolupráce ve formě výměny zkušeností, koordinace národních iniciativ a provádění společných aktivit probíhá již od poloviny osmdesátých let minulého století. Jejím cílem je obecně zvyšování kvality veřejné správy, veřejných služeb a regulace v EU.

Dělba činností je pak zhruba následující:

  • ministři přijímají rezoluce a programy definující politické směry vyvíjených iniciativ a aktivit,
  • v souladu s nimi generální ředitelé formulují konkrétní úkoly či zadání,
  • jednotlivé pracovní skupiny navrhují a realizují konkrétní projekty a stanovují prostředky k dosažení vytyčených cílů.

Setkání ministrů se nekonají v pravidelných intervalech, nýbrž je vždy ponecháno na předsedající zemi, aby rozhodla, zda je nebo není nutné schůzku svolat (interval je přibližně jednou za rok). Generální ředitelé se setkávají zpravidla dvakrát ročně.

Jednou z pracovních skupin, které byly zřízeny generálními řediteli, je Pracovní skupina pro inovaci veřejných služeb - IPSG (Innovative Public Service Group); v České republice je jejím gestorem MV, odbor reformy regulace a kvality veřejné správy. Ve vztahu k modelu CAF nás může zajímat, že právě v této skupině byl stanoven strategický cíl - mít v roce 2010 přibližně 2000 uživatelů modelu CAF v Evropě.

Ještě o patro níž pod IPSG je Pracovní skupina expertů pro model CAF, složená z národních zástupců, tzv. CAF korespondentů, dále ze zástupců EIPA a EFQM, kteří se zabývají aktivitami kolem modelu CAF. Výsledkem její činnosti byl třeba nový model CAF 2006, realizace výzkumů o stavu kvality v členských zemích EU či spolupráce při organizování mezinárodních konferenci - blíže se její činností budeme zabývat v části věnované CAF Resource Centru.

Za ČR je CAF korespondentem Ing. Pavel Kajml, z odboru reformy regulace a kvality veřejné správy MV (kontakt: tel.: 974 816 279, email: kajml@mvcr.cz)

Velmi výrazné postavení má v tomto procesu EIPA (European Institute for Public Administration). Je to výzkumně vzdělávací institut poskytující široké spektrum služeb pro veřejnou správu - realizuje školení, poskytuje poradenství, vydává publikace, provádí výzkumy ve veřejné správě. Je spolufinancován Evropskou komisí, byl založen v roce 1981, hlavní sídlo má v Maastrichtu, pobočky v Barceloně, Milánu, Lucemburku a Varšavě.

Jako součást EIPA působí tzv. CAF Resource Centrum, zabývající se podporou propagace a šíření modelu CAF a úzkou spoluprací s již zmíněnou Pracovní skupinou expertů pro model CAF. Za tímto účelem organizuje odborné kurzy, poskytuje informace a udržuje síť zájemců o model CAF. Dále se toto centrum například zabývalo organizací rozsáhlého výzkumu mezi uživateli CAF v Evropské unii v letech 2003 a 2005, návrhem aktualizovaného modelu CAF 2006 či výrobou propagačního filmu o využití modelu CAF v roce 2007. V tomto filmu vystupuje řada organizací veřejného sektoru z šesti členských zemí Evropské unie - Německa, Belgie, České republiky, Dánska, Itálie a Portugalska. Za Českou republiku je zde prezentován Krajský úřad Kraje Vysočina. Film je ke stažení na adrese http://www.eipa.eu/en/pages/show/&tid=100.

CAF Resource Centrum také vede databázi uživatelů modelu CAF ve světě, viz http://www.eipa.eu/en/pages/show/&tid=71, do které by se měl nahlásit každý nový uživatel této metody. Je to jistá forma "splátky" za to, že použití modelu CAF je bezplatné. Navíc díky registraci se získá zdroj aktuálních informací a možnost srovnat své výsledky s evropským průměrem.

Uživatelé modelu CAF mají možnost setkávat se každý druhý rok na konferencích uživatelů, tzv. CAF Event. Poslední setkání - 3rd European CAF Event proběhlo ve dnech 11. a 12. října 2007 v Lisabonu. Česká republika zde byla zastoupena příspěvkem společnosti Edukol o projektu benchlearningu mezi městskými úřady Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Bližší informace o této konferenci naleznete na adrese http://www.eipa.eu/CAF/CAFUserEvents/CAF_Conf_03/Content.pdf

Ing. Pavel Kajml

5. konference kvality ve veřejné správě – Paříž 2008

5. konference kvality ve veřejné správě – Paříž 2008

V listopadu 1998 se ministři odpovědní za veřejnou správu v rámci EU dohodli, že v zájmu zlepšení kvality státních úřadů ustanoví konferenci prezentující dobré praxe v oblasti veřejné správy. Zadání konference bylo definováno jako pokus o společný rámec, ve kterém by se hodnotila kvalita veřejné správy a povzbuzoval benchmarking a benchlearning. Od té doby konferenci kvality ve veřejné správě v EU pořádá každé dva roky předsedající země EU.

5. konference kvality ve veřejné správě. konference kvality ve veřejné správě

Letos se v rámci francouzského předsednictví uskuteční 5. konference kvality, a to ve dnech 20. – 22. října 2008 v Paříži. Hlavním tématem konference se stává "občan v centru kvalitní veřejné správy". Organizátoři popisují téma konference takto: „Hlavním cílem veřejné správy je zlepšení života občanů. Abychom k tomuto cíli dospěli, je nezbytné zapojit do veřejné správy řízení procesů kvality. Soustředíme-li se na občana, musíme také ověřit spolupráci všech aktérů, státní správy, nevládních organizací a soukromého sektoru“.

Toto ústřední téma se pak dělí do čtyř oblastí a z každé oblasti vyplývají dílčí témata dobré praxe, která budou naplněna konkrétními příspěvky z jednotlivých členských zemí EU:

  1. Zlepšení života občanů
    • Zjednodušení administrativních úkonů a zmenšení administrativní zátěže.
    • Blízkost a dostupnost služeb (místní služby, vzdálené služby).
    • Spokojenost uživatele (potřeby "vyjádřené" nebo "uložené úřadem").
  2. Zapojení občanů - hnací síla zlepšení kvality ve veřejných službách
    • Definování veřejných služeb ve spolupráci s občany.
    • Začlenění občanů do veřejného rozhodovacího procesu.
    • Zahrnutí občanů do vytváření veřejných služeb.
    • Hodnocení kvality veřejných služeb občany.
  3. Nové klíčové sociální otázky
    • Sociální a občanská témata.
    • Řešení demografických otázek.
    • Adaptace veřejných služeb potřebám občanů a různorodosti komunity.
  4. Zainteresované strany zajímající se o kvalitu služeb
    • Spolupráce mezi různými zainteresovanými stranami (úředníky, odboráři, politickými stranami a volenými představiteli, soukromým sektorem, občany, asociacemi, médii, atd.).
    • Závazky zainteresovaných stran k politice kvality.
    • Podněty zainteresovaných stran ke zlepšení efektivity administrativy.

Je zvykem, že členské země EU prezentují během každé konference kvality alespoň dva příklady dobré praxe. Stejně tomu bude i letos v Paříži. Ministerstvo vnitra proto na podzim minulého roku zveřejnilo výzvu, ve které hledalo příklady dobré praxe za Českou republiku. Přišlo celkem osm níže uvedených příspěvků.

  1. Brána kvality - Program otevřené spolupráce ke kvalitě ve veřejné správě (Národní síť zdravých měst).
  2. Chytrá administrativa pro podnikatele vytvořením podnikatelského centra se sníženou administrativní zátěží (Statutární město Chomutov).
  3. Koncept PB samoobslužné provádění vybraných úředních úkonů klientem s využitým ICT v podmínkách obce s rozšířenou působností (Statutární město Chomutov).
  4. Školení pracovníků veřejné správy v zapojování veřejnosti do rozhodování (Centrum pro komunitní práci).
  5. Zapojení občanů - hnací síla zlepšení kvality ve veřejných službách (Ministerstvo práce a sociálních věcí + Agora Central Europe).
  6. Zlepšení života občanů ve městě Mnichovice a jeho okolí (Město Mnichovice).
  7. Zlepšení života občanů - Magistrát města Ostravy komunikuje znakovou řečí (Magistrát města Ostravy).
  8. Zvyšování kvality pomocí komunikace se zainteresovanými stranami (Krajský úřad Karlovarského kraje).

Všechny příspěvky jsou k dispozici na www.mvcr.cz/5qc.

Za účelem vybrat z přijatých příspěvků dva vhodné k prezentaci v Paříži, byla vytvořena komise složená ze zástupců Ministerstva vnitra. Na základě rozhodnutí této komise byly nakonec vybrány příspěvky č. 1 (Národní síť zdravých měst) a č. 5 (Ministerstvo práce a sociálních věcí + Agora Central Europe).

Konference je určena nejen zástupcům veřejné správy, ale také těm, kteří jsou partnery při poskytování veřejných služeb, uživateli těchto služeb. Proto jsou na konferenci do Paříže zváni také zástupci privátního sektoru, neziskových organizací a odborových svazů.

Podmínkou pro účast na konferenci je registrace a úhrada konferenčního poplatku, a to ve výši 650 euro na osobu. Náklady na ubytování a cestu si samozřejmě hradí každý účastník sám. Registrace bude probíhat od dubna t. r online na webových stránkách (viz dále).

Veškeré informace k 5. konferenci v Paříži budou postupně zveřejněny na webových stránkách www.5qualiconference.eu, které jsou provozovány ve francouzském a anglickém jazyce. Na některé organizační věci (termíny registrace, ubytování apod.) bude upozorňovat také Ministerstvo vnitra na již zmíněných stránkách www.mvcr.cz/5qc.

Mgr. Martina Jalovecká

Publikace: Zlepšování orientace zákazníků prostřednictvím chart služeb.

Publikace: Zlepšování orientace zákazníků prostřednictvím chart služeb.

Zmíněná publikaceZmíněná publikace

Účelem publikace je podpořit organizace veřejných správ ve středoevropských a východoevropských zemích v jejich úsilí stát se „otevřenějšími“ a zlepšit orientaci klientů díky efektivnímu využívání chart služeb. Chartu občana lze obecně definovat jako veřejný dokument, kterým se stanoví základní informace o poskytovaných službách, o úrovni služeb, kterou může zákazník očekávat, stejně tak jako způsob podávání stížností či návrhů na zlepšení. Charty občanů jsou nástrojem pro lepší porozumění potřebám a očekávání občanů, pro hodnocení úřadů z pohledu občanů, vedení dialogu s občanem, vyřizování stížností a nastavení standardů veřejných služeb.

Publikace vznikla v rámci pilotního projektu realizovaného Ministerstvem vnitra a SIGMA v roce 2005 - 2006 pro různé typy organizací - městské úřady, krajské úřady, knihovny, organizace sociálních a komunitních služeb. Díky tomu vznikly charty občanů pro různé typy veřejných služeb.

Publikace je metodologicky rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola pomůže v rozhodnutí, zda je v současnosti pro danou organizaci charta služeb vhodným nástrojem zlepšení kvality. Druhá kapitola dává charty služeb do širšího kontextu zlepšování kvality a vysvětluje, proč charty služeb nenahrazují potřebu systému strategického řízení, tzn. například určení společné vize kvality, strategických, kvalitativních a kvantitativních cílů.

Efektivní užívání chart jako nástrojů ke zlepšování kvality implikuje závazek pracovníků a manažerů po publikování charty. Třetí kapitola tedy ukazuje, jak vést konzultace i s uživateli služeb. Je samozřejmé, že zlepšování kvality může v některých případech vyžadovat zvýšené náklady, ale pokud ke zlepšení nedojde, charta služeb si nezíská důvěru ani uvnitř, ani vně vaší organizace. Z tohoto důvodu je ve čtvrté kapitole vysvětleno, jak zavádět akční plány zlepšování kvality a jak zajistit, aby zlepšení kvality bylo trvalé. V příloze jsou pak uvedeny příklady chart služeb, které vznikly v rámci českého pilotního projektu.

Publikaci je možné zdarma objednat na odboru reformy regulace a kvality veřejné správy, a to buď na e-mailu: orr@mvcr.cz nebo na telefonu 974 816 263. Lze si ji také stáhnout v elektronické podobě.

 

vytisknout  e-mailem