Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Sněmovna - nová pravidla pro správu daní

Vláda předložila do Sněmovny návrh zákona, který upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. V roce 1992 v souvislosti se zaváděním nové daňové soustavy a s důsledným přechodem na zásady právního státu byla přijata zákonem o správě daní a poplatků komplexní právní úprava procesního daňového práva. Přijatá koncepce znamenala současně návrat k tradiční úpravě procesního daňového práva zákonem; jde ovšem nejen o tradici českou, ale i o úpravu obvyklou ve vyspělých zemích kontinentální Evropy (Německo, Rakousko, Francie), kde je na obdobných procesních principech zvláštním zákonem upravena správa daní.
 
Zákon o správě daní a poplatků byl do dnešního dne 58x novelizován. Pouze malé procento tvořily samostatné novely, které představovaly věcný zásah do konstrukce zákona. Jedním z důvodů pro novelizaci zákona o správě daní a poplatků bylo odstranění některých dílčích nedůsledností a nepřesností, čímž bylo z valné části vyhověno i požadavkům podnikatelské sféry.
  
Poslední, nejčetnější a nejrozsáhlejší kategorií přijatých novel jsou pouze reakce na nejrůznější změny předpisů ze všech právních odvětví, které na daňovou procesní úpravu bezprostředně navazují nebo se jí týkají; tato kategorie změn nebyla většinou vyvolána návrhy Ministerstva financí, ale návrhy jiných resortů, popřípadě poslaneckými iniciativami.
 
Praxe ukázala, že stávající právní úprava v žádoucí míře nenaplňuje hlavní cíle - efektivní výběr daní a zároveň ochranu práv daňových subjektů. V mezinárodním srovnání patří ČR mezi země spíše s vyššími náklady na výběr daní. Text platného zákona o správě daní a poplatků odpovídá době jeho vzniku, tehdejším společenským poměrům, jakož i časovému prostoru na jeho přípravu. Existuje v něm rovněž celá řada nejednoznačných ustanovení, vedoucích k vícero výkladům. Nutno dodat, že stejným nedostatkem trpí i ostatní daňové zákony, jejichž provázanost s obecným procesním předpisem není ideální, což se projevuje zejména existencí duplicitních či příliš kasuistických ustanovení přispívajících k větší nečitelnosti daňových zákonů.
  
Od roku 1997 vznikly tři návrhy rozsáhlé novely zákona o správě daní a poplatků (cca 330 bodů), předložené postupně úřadujícími ministry financí jejich vládám, jejichž legislativní proces nebyl dokončen. Ani pokusy o přijetí nového daňového řádu realizované kontinuálně od roku 2003 nebyly dotaženy, avšak odborná diskuse, která se v této souvislosti rozpoutala, napomohla odhalit dílčí nedostatky v předchozích návrzích a přispět ke zkvalitnění textu návrhu.
 
Nový návrh daňového řádu, který by měl nahradit současný zákon o správě daní a poplatků, vychází z tradic berní správy na našem území, ze soudních judikatur, jakož i ze správních úprav daňového řízení ve státech Evropské unie. Stejně jako se postupně propojují ekonomiky jednotlivých států, sbližují se i postupy pro realizaci berních práv a povinností. Důsledkem ekonomické integrace je nutnost úzké spolupráce berních správ a čím podobnější postupy se uplatňují v jednotlivých zemích, tím snazší je komunikace a spolupráce (například při koordinovaných kontrolách nadnárodních subjektů, automatické výměně informací, atd.). Proto je jedním z hlavních cílů nové právní úpravy zavedení transparentnější správy daní a co nejširší eliminace výkladových nejasností, které ve svých důsledcích vedou k tomu, že při správě daní dochází k procesním vadám umožňujícím únik z plnění daňových povinností, v horších případech i s tím spojené náhrady škody vyplácené ze státního rozpočtu. Tomu odpovídá i skutečnost, že drtivá většina soudních sporů se týká procesních pochybení při správě daní. Sněmovna se novým zákonem začne zabývat na své první řádné schůzi hned na začátku února.
 
text -žam-

vytisknout  e-mailem