Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Stanovisko ke Společným postojům a Nařízení Rady EU k terorismu ze dne 27. prosince 2001

Dne 27. prosince přijala Rada EU Společný postoj o použití zvláštních prostředků v boji proti terorismu (2001/931/SZBP), Společný postoj pro užívání zvláštních opatření pro boj s terorismem (2001/930/SZBP) a Nařízení Rady EU č. 2590/2001. V prvém z těchto dokumentů je obsažena definice „teroristického činu” a “teroristické skupiny”. Česká republika se k tomuto Společnému postoji připojila dne 11. ledna 2002. 
Materiály Odboru bezpečnostní politiky popisují jednotlivé dokumenty po obsahové stránce. Vypracovali jsme proto studii navazující na tento rozbor, jež zkoumá, zda úprava terorismu v českém právním řádu odpovídá nově přijaté regulaci v rámci Evropské unie, zejména Společnému postoji o použití zvláštních prostředků v boji proti terorismu.
Společný Postoj Rady o použití zvláštních opatření proti terorismu v článku 1, odstavci 3 obsahuje následující definici teroristického útoku (ustanovení trestního zákona, jež korespondují zčásti nebo zcela jednotlivým druhům chování obsaženým v této definici, jsou uvedena vždy
za jednotlivými pododstavci): 1)
Pro účely tohoto společného postoje se rozumí „teroristickym činem” jeden z následujících úmyslných činů, který na základě své povahy nebo souvislostí může vážně poškodit některou zemi nebo některou mezinárodní organizaci, definovaný jako trestný čin podle vnitrostátních předpisů, pokud je spáchán s cílem:
  1. vážně zastrašit obyvatele, nebo
    Trestné činy hrubě narušující občanské soužití – § 199 (Šíření poplašné zprávy)

  2. neoprávněně nutit některou vládu nebo některou mezinárodní organizaci k nějakému jednání nebo upuštění od nějakého jednání,

  3. vážně destabilizovat nebo rozvrátit základní politické, ústavní, ekonomické nebo společenské struktury některé země nebo mezinárodní organizace2):

    1. útoky na život nějaké osoby, které mohou způsobit smrt;

    2. útoky na fyzickou integritu nějaké osoby;
      Trestné činy proti základům republiky – § 93 (Teror) . Objektem, který je chráněn ustanovením o trestném činu teroru, je ústavní zřízení republiky a současně lidský život. Objektivní stránka spočívá v tom, že pachatel jiného úmyslně usmrtí nebo se o to pokusí (pokus o teroristickou vraždu je tedy povýšen na dokonaný trestný čin).
      Tento trestný čin však nepostihuje úmysl ublížit jinému na zdraví, neboť ke spáchání trestného činu teroru je vždy nutný úmysl jiného usmrtit. Útok na fyzickou integritu, jež nemá za cíl usmrcení, ale ublížení na zdraví by tedy byl krytý pouze ustanoveními Hlavy VII - Trestné činy proti životu a zdraví, konkrétně § 221, 222 (Ublížení na zdraví).
    3. únosy nebo braní rukojmích;
      Trestné činy proti základům republiky – § 93a (Teror). Jde o ustanovení speciální k § 234 a (Braní rukojmí), § 231 (Omezování osobní svobody) a § 235 (Vydírání).
    4. způsobení rozsáhlého zničení vládního nebo veřejného zařízení, dopravního systému, zařízení infrastruktury, včetně informačního systému, pevné plošiny umístěné na kontinentálním šelfu veřejného místa nebo soukromého majetku, které pravděpodobně ohrozí lidský život nebo povede ke značné hospodářské ztrátě;
      Trestné činy obecně nebezpečné – § 182 (Poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení). Jde např. o telekomunikační, poštovní, energetické, vodárenské, zařízení hromadné veřejné dopravy atd. Dojde-li k poškození takového zařízení, je možný jednočinný souběh s § 257 (Poškozování cizí věci). Soukromý majetek je pak chráněn § 96 (Záškodnictví).
      Žádné z těchto dvou ustanovení však nezmiňuje jako pravděpodobný důsledek sankcionovaného chování ohrožení lidského života nebo hospodářskou ztrátu, pouze k naplnění skutkové podstaty podle § 96 je nutný úmysl poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost republiky.
    5. zmocnění se letadel, lodí nebo jiných prostředků osobní nebo nákladní dopravy;
      Trestné činy obecně nebezpečné – § 180a, 180b (Ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla), § 180c (Zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny).
    6. výroba, držení, opatřování, doprava, dodávka nebo použití zbraní, výbušnin nebo jaderných, biologických nebo chemických zbraní, jakož i výzkum a vývoj biologických a chemických zbraní;
      Trestné činy obecně nebezpečné – § 185 (Nedovolené ozbrojování), § 185a (Vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků), § 186 (Nedovolená výroba a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky). Formy trestné činnosti teroristického charakteru mohou spadat také pod ustanovení § 187, 187a a 188 (Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů).
    7. vypuštění nebezpečných látek nebo způsobení požárů, výbuchů nebo záplav, v jejichž důsledku dojde k ohrožení lidského života;
      Trestné činy proti základům republiky § 95 (Záškodnictví). Skutková podstata tohoto trestného činu se liší od skutkové podstaty obecného ohrožení (§ 179) úmyslem ”poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost republiky”. Pokud by tedy teroristický útok, při němž dojde například k vypuštění nebezpečných látek, nebyl veden úmyslem poškodit ústavního zřízení nebo obranyschopnosti republiky, dané jednání by spadalo pod ustanovení § 197 (Obecné ohrožení).
      Jednání spočívající ve ”vypuštění nebezpečných látek nebo způsobení požárů, výbuchů nebo záplav” by mohlo dále naplnit skutkovou podstatu trestného činu podle § 181a trestního zákona (Ohrožení životního prostředí).
    8. narušení nebo přerušení dodávky vody, elektřiny nebo jiného základního přírodního zdroje, v jejichž důsledku dojde k ohrožení lidského života;
      K narušení nebo přerušení dodávky vody, elektřiny nebo jiného základního přírodního zdroje může dojít v důsledku chování naplňujícího skutkovou podstatu trestného činu podle § 182 (Poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení). Toto ustanovení je však zaměřeno na ochranu provozu takového zařízení a není v něm zmínka o možném ohrožení lidského života jako důsledku sankcionovaného chování.
    9. hrozba spáchání kteréhokoli z činů uvedených pod písmeny a) až h);
      Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti – § 235 (Vydírání). Objektem je svobodné rozhodování člověka a objektivní stránkou nucení jiného a by něco konal, opominul nebo trpěl, což se děje násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy. Ani zde tedy není vyžadován specifický úmysl spočívající např. v rozvrácení ústavního zřízení republiky.
    10. vedení nějaké teroristické skupiny;

    11. podíl na aktivitách některé teroristické skupiny, například dodáváním informací nebo materiálních zdrojů nebo financováním jejich aktivit jakýmkoli způsobem s vědomím skutečnosti, že takový podíl přispěje k trestné činnosti skupiny.
      Postihování členství v teroristické skupině a její podpory či založení na základě § 163a trestního zákona (Účast na zločinném spolčení) není v současné době možné, neboť definice zločinného spolčení, která je obsažená v § 89 (17), teroristické skupiny nepokrývá. Tato definice stanoví jako jeden ze znaků zločinného spolčení ”zaměření na dosahování zisku soustavným pácháním úmyslné trestné činnosti”. Teroristické skupiny, jež nejsou zaměřeny na dosahování zisku soustavným pácháním trestné činnosti, ale směřují svoji činnost k prosazování jiných cílů (např. náboženských), tedy znaky zločinného spolčení nesplňují.
      Toto ustanovení by však mělo být změněno navrhovanou Euronovelou trestního zákona (vládní návrh z 13. června 2001 měnící trestní zákon ):3)
      V § 89 odst. 17 se slova "zaměřeno na dosahování zisku soustavným pácháním úmyslné trestné činnosti" nahrazují slovy "zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti, zpravidla s cílem dosáhnout zisku nebo ovlivňovat činnost orgánů státu".
      Proti dosavadnímu pojetí dochází ke změně, spočívající v tom, že se nevyžaduje, aby ve všech případech cílem zločinného spolčení bylo dosažení zisku, ale připouští se, aby v některých případech zločinné spolčení sledovalo negativní ovlivnění chodu státního aparátu, případně aby vůbec nemělo převažující jednotící cíl, který svojí činností sleduje, resp. aby se jej nepodařilo vůbec vymezit.4) Navrhovaná novela tak umožňuje, aby pojem ”zločinné spolčení” zahrnoval i teroristické skupiny.
      V souvislosti s postihováním financování teroristických aktivit lze zmínit zejména zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Jistá relevantní opatření dále umožňuje trestní řád (např. čl. 79a, 79b, 79c) a dále sankční legislativa (zákon č. 48/2000 Sb., o opatřeních ve vztahu k afgánskému hnutí Talibán, zákon č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti). Samotná skutková podstata trestného činu financování terorismu však v českém právním řádu obsažena není
      .
Z uvedeného srovnání právního řádu České republiky s definicí terorismu a teroristické skupiny, jež jsou obsaženy ve Společném postoji Rady EU o použití zvláštních prostředků v boji proti terorismu, je patrné, že ustavení trestního zákona již postihují řadu teroristických aktivit. Za nedostatek považujeme však skutečnost, že trestní zákon chrání proti teroristickým aktům pouze ”ústavní zřízení či obranyschopnost republiky”. Jak jsme již uvedli, v trestním zákoně není zmínka o poskytnutí obdobné ochrany mezinárodním organizacím. Jako velmi pozitivní naopak hodnotíme to, že v červenci 2002 nabude účinnosti novela trestního zákona, jež změní definici ” zločinného spolčení” tak, že napříště bude již možné pod tento termín podřadit i teroristické skupiny. K tomu, aby boj proti terorismu v České republice byl opravdu efektivní se nám však jeví nutná ještě jedna změna stávající úpravy – a to zakotvení do trestního zákona nové skutkové podstaty, jež by postihovala financování terorismu. To se jeví nezbytným i z toho důvodu, že Česká republika v září 2000 podepsala Úmluvu OSN o potlačování financování terorismu, která vyžaduje, aby smluvní strany financování terorismu kriminalizovaly.


 

1) Obdobná definice je obsažena i v návrhu Úmluvy OSN o Terorismu:
Informal text of Article 2 of the Draft Comprehensive UN Convention on Terrorism
     
  1. Any person commits an offence within the meaning of this Convention if that person, by any means, unlawfully and intentionally, causes:
       
    1. Death or serious bodily injury to any person; or
    2. Serious damage to public or private property, including a place of public use, a State or government facility, a public transportation system, an infrastructure facility or the environment; or
    3. Damage to property, places, facilities, or systems referred to in paragraph 1 (b) of this article, resulting or likely to result in major economic loss, when the purpose of the conduct, by its nature or context, is to intimidate a population, or to compel a Government or an international organization to do or abstain from doing any act.
  2. Any person also commits an offence if that person makes a credible and serious threat to commit an offence as set forth in paragraph 1 of this article.
  3. Any person also commits an offence if that person attempts to commit an offence as set forth in paragraph 1 of this article.
  4. Any person also commits an offence if that person:
    1. Participates as an accomplice in an offence as set forth in paragraph 1, 2 or 3 of this article;
    2. Organizes or directs others to commit an offence as set forth in paragraph 1, 2 or 3 of this article; or
    3. Contributes to the commission of one or more offences as set forth in paragraph 1, 2 or 3 of this article by a group of persons acting with a common purpose. Such contribution shall be intentional and shall either:
      1. Be made with the aim of furthering the criminal activity or criminal purpose of the group, where such activity or purpose involves the commission of an offence as set forth in paragraph 1 of this article; or
      2. Be made in the knowledge of the intention of the group to commit an offence as set forth in paragraph 1 of this article.
2) Náš právní řád se výslovně zmiňuje jen o úmyslu poškodit ústavní zřízení či obranyschopnost republiky (viz. § 93 až 97). Ustanovení poskytující ochranu mezinárodním organizacím tedy v našem trestním právu obsaženo není
3) Tato novela je nyní projednávána Senátem a měla by nabýt účinnosti dnem 1. července 2002 (Senátní tisk 200).
4) Důvodová zpráva k návrhu novely trestního zákona

vytisknout  e-mailem