Obecně o legální migraci z pohledu ministerstva vnitra

Do gesce Ministerstva vnitra v oblasti legální migrace spadá problematika přechodných pobytů nad 90 dnů a problematika trvalých pobytů, a s tím spojené procesy vydávání příslušných pobytových oprávnění.

Legální migrace v podobě přechodného pobytu nad 90 dnů je proces řízeného, státem kontrolovaného přistěhovalectví. Česká republika může imigraci regulovat prostřednictvím vízové praxe a prostřednictvím pobytových oprávnění. Obecně souvisí zejména s migrací pracovní, s migrací za účelem sloučení rodiny nebo studia. Problematika legální migrace je předmětem diskuze napříč resorty, mezi hlavní orgány patří Koordinační orgán pro řízení ochrany státních hranic a migraci.

Tato kapitola se věnuje legální migraci v gesci Ministerstva vnitra, tj. zejména přechodnému pobytu na území nad 90 dnů a trvalému pobytu cizinců na území České republiky. Kapitola poskytuje pouze základní přehled pobytových oprávnění na území, nejedná se o vyčerpávající informace o podání žádosti o jednotlivé druhy pobytu. Pro více podrobností a praktické postupy při podávání žádostí navštivte sekci "Informace pro cizince".

Klíčová slova

Občan EU je občan Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Španělska a Švédska. Obdobná práva se vztahují též na občany Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.
Rodinný příslušník občana EU je rodinný příslušník občana EU, který je manžel, resp. registrovaný partner; rodič, jde-li o občana EU mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje; potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana EU nebo další osoby podle zákona o pobytu cizinců. Podrobnější informace v sekci Informace pro cizince.
Občan třetí země je občan státu, který není členem EU a není zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.
Krátkodobý pobyt je pobyt v max. délce 90 dnů v jakémkoli 180denním období (tzv. pravidlo 90/180), kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu (pozn. délka pobytu je určována podle vstupních a výstupních razítek vyznačených na hraničním přechodu do příslušného cestovního dokladu).

Základní dokumenty

Občané třetích zemí

PŘECHODNÝ POBYT DO 90 DNŮ (KRÁTKODOBÝ POBYT)

Legální migrace v podobě přechodných pobytů do 90 dnů, tj. krátkodobý pobyt pro cizince a dále vízová politika ve smyslu osvobození či zavedení vízové povinnosti spadá v České republice do gesce Ministerstva zahraničních věcí. Více informací na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Přechodný pobyt do 90 dnů se řídí pravidly na evropské úrovni. Jedná se zejména o níže uvedené evropské nařízení, ale také o zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců.

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít pří překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).
§18 Zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců, který určuje podmínky, za kterých může cizinec pobývat na území přechodně bez víza.

Na základě výše zmíněných dokumentů jsou pro krátkodobý pobyt identifikovány dvě základní skupiny cizinců:

cizinci s vízovou povinností, kteří musí pro vstup a krátkodobý pobyt (potažmo i pro jakýkoli jiný druh pobytu) na území ČR disponovat vízem, či jiným relevantním pobytovým titulem. Maximální délka krátkodobého pobytu je evropskou legislativou stanovena na 90 dní v jakémkoli 180denním období. Konkrétní pobyt na krátkodobé (schengenské) vízum v rámci schengenského prostoru je však dále upraven max. dobou pobytu uvedenou na vízovém štítku.
cizinci bez vízové povinnosti pro vstup a krátkodobý pobyt na území ČR, kteří mohou zpravidla využít max. délky stanovené pro krátkodobý pobyt bez dalšího omezení. Více informací naleznete na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Pozn.: Osvobození od vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty se nevztahuje na občany třetích zemí, kteří na území ČR chtějí vykonávat výdělečnou činnost. Problematiku upravuje nařízení vlády č. 215/2017 Sb., o stanovení výjimek z vízové povinnosti a z osvobození od vízové povinnosti.

PŘECHODNÝ POBYT NAD 90 DNŮ

Přechodný pobyt na území České republiky nad 90 dnů se vydává na základě platného dlouhodobého pobytového oprávnění a spadá do gesce Ministerstva vnitra. Proces udělování povolení k dlouhodobému pobytu a dlouhodobých víz (víz k pobytu nad 90 dnů) se řídí národní úpravou, zejména ve formě zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, tak i řadou směrnic EU, jež podléhají transpozici a implementaci do českého právního řádu.

1.Vízum k pobytu nad 90 dnů (dlouhodobé vízum)

Žádost o dlouhodobé vízum podává žadatel ve většině případů osobně, vždy však na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí¹. Toto vízum opravňuje k opakovanému vycestování a vstupu na území ČR.
Vízum k pobytu nad 90 dnů se uděluje na konkrétní dobu pobytu odpovídající požadovanému účelu pobytu a platnosti předložených dokladů. Vízum je možné prodloužit na území ČR, trvá-li stejný účet pobytu. Prodloužení je možné nejvýše na dobu 1 roku.
Dlouhodobá víza jsou v praxi vydávána zejména za účelem studia, rodinným a za účelem podnikání, ale i dalšími účely pobytu. Nelze žádat o dlouhodobé vízum za účelem zaměstnání.

Speciální druh víza k pobytu vycházející z evropských směrnic

Sezónní zaměstnávání
Za účelem sezónního zaměstnávání je možné podat žádost o:

krátkodobé vízum (maximálně na dobu 3 měsíců);
dlouhodobé vízum (maximálně na dobu 6 měsíců).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci.

Směrnice byla do národního právního řádu implementována zákonem č. 222/2017 Sb., který mění zákon č. 362/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů. Touto právní úpravou se zavádí krátkodobé vízum (§ 21) a vízum k pobytu nad 90 dnů (§ 32) za účelem sezónního zaměstnání. O sezónním zaměstnání blíže zde.

2.Povolení k dlouhodobému pobytu

a) žádost podaná na území
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podává žadatel na území na pracovišti Ministerstva vnitra ČR, a to za předpokladu, že na území již pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu nebo na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li zároveň stejný účel pobytu.

Povolení k dlouhodobému pobytu může být v praxi vydáno zejména za účelem zaměstnání, studia, rodinným, podnikání, ale i dalšími účely pobytu. Další informace dostupné zde.

b) žádost, kterou JE MOŽNÉ PODAT ROVNOU na zastupitelském úřadu v zahraničí
V případě pobytů dle evropských směrnic je možné o povolení k pobytu žádat i rovnou na zastupitelských úřadech v zahraničí (prvovstup).

Oblast pracovní migrace (pobytová oprávnění za účelem zaměstnání)

Zaměstnanecká karta
Zaměstnanecká karta je druh povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem zaměstnání. Zaměstnanecká karta má ve většině případů tzv. duální charakter, tj. opravňuje cizince jak k pobytu na území ČR, tak k zaměstnání. Je nejčastěji vydávána na dobu trvání pracovně-právního vztahu, nejdéle však na 2 roky, s možností opakovaného prodloužení platnosti. Váže se vždy ke konkrétní pracovní pozici (volná pracovní místa jsou řazena do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě.

Směrnice byla do národního právního řádu implementována zákonem č. 101/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Touto právní úpravou se zavádí tzv. zaměstnanecká karta. O zaměstnanecké kartě blíže zde.

Modrá karta
Modrá karta ("EU Blue Card") je druh povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci (řádné ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, které trvalo alespoň 3 roky). Modrá karta má tzv. duální charakter, opravňuje cizince k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání, tj. cizinec nepotřebuje zvlášť pracovní povolení.

Směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.

Směrnice byla do národního právního řádu implementována zákonem č. 427/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Touto právní úpravou se zavádí tzv. modrá karta. O modré kartě blíže zde.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance
Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance je druh povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, kdy účelem pobytu cizince je výkon práce na pracovní pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty, na kterou byl cizinec převeden.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.

Směrnice byla do národního právního řádu implementována zákonem č. 222/2017 Sb., který mění zákon č. 362/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů. Touto právní úpravou se zavádí tzv. karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance. O kartě blíže zde.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie
Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu EU je druh povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, kdy účelem pobytu cizince je výkon práce na pracovní pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty, na kterou byl cizinec převeden. Toto povolení (na rozdíl od karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance) se vydává cizincům (státním příslušníkům třetích zemí), kteří jsou již držiteli povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem EU.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.

Směrnice byla do národního právního řádu implementována zákonem č. 222/2017 Sb., který mění zákon č. 362/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů. Touto právní úpravou se zavádí tzv. karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. O kartě blíže zde.

Oblast sloučení rodiny

Společné soužití rodiny na území
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území České republiky je možné podat na zastupitelském úřadě nebo na území.

Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.

Směrnice byla do národního právního řádu implementována zákonem č. 428/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb. (§ 42a), o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Studium, výzkum a další oblasti

Studium, vědecký výzkum, dobrovolná služba a další
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je možné podat, jde-li o studium, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu.

Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je možné podat, uzavřel-li cizinec s výzkumnou organizací dohodu o hostování. Výzkumnou organizací se rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola nebo jiná výzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.

Tato oblast je v současné době určena dvěma směrnicemi:

Od května 2018 upravuje oblast studia, vědeckého výzkumu a dalších oblastí nová směrnice (dosud nebyla transponována do národní legislativy):

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.

c) Specifické národní projekty v oblasti legální migrace

Projekt Fast Track
gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu, spolugestor: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance a statutární orgány zahraničních investorů.
Přínosem je rychlejší převod vysoce kvalifikovaných a vedoucích pracovníků (specialistů a manažerů) ze třetích zemí, kteří jsou dočasně vysláni v rámci společnosti do jednotky umístěné v ČR.
Projekt Welcome Package pro investory
gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu, spolugestor: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zahraničních věcí
Cílem projektu je zefektivnit proceduru vstupu a zaměstnávání klíčových cizinců ze třetích zemí, kteří v rámci umístění investice do České republiky potřebují získat potřebná pobytová a pracovní povolení na území České republiky.
Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny
gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví; spolugestor: Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Projekt umožňuje získat až 500 specialistům ročně rychlejší zacházení při přijímání a vyřizování jejich žádostí o zaměstnanecké nebo modré karty, a to tak, že je žadatel aktivně osloven ze strany samotného zastupitelského úřadu v zahraničí, pokud je jeho budoucí zaměstnavatel zařazen do projektu.
Režim zvláštního zacházení pro kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny
gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu; spolugestor: Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem vnitra
"Režim Ukrajina" je určen jen přímým zaměstnavatelům působícím v ČR v oblasti výroby, služeb nebo ve veřejném sektoru, kteří zaměstnávají alespoň 10 zaměstnanců a nemohou dlouhodobě obsadit volné pracovní místo z českých zdrojů trhu práce (tj. musí jít o volné pracovní místo obsaditelné držitelem zaměstnanecké karty ve smyslu §37a zákona č. 435/2005 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Pracovní pozice, na které má být uchazeč nahlášený zaměstnavatelem do Režimu Ukrajina zaměstnán, musí korespondovat s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Zvláštní postupy pro pracovníky do zemědělství a potravinářství z Ukrajiny
gestor: Ministerstvo zemědělství; spolugestor: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Cílem projektu je dosáhnout časových úspor při přijímání žádostí pro pracovníky v oblasti zemědělské a potravinářské výroby a lesnictví, kteří budou na území ČR vykonávat práce na základě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání (do 6 měsíců) nebo zaměstnanecké karty (6 měsíců až 1 rok).
Režim Ostatní státy (Mongolsko a Filipíny, od 1.9.2018 také Srbsko)
gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu; spolugestor: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Režim slouží k cílenému a výběrovému přijímání a vyřizování žádostí o zaměstnanecké karty pro státní občany Mongolska a Filipín (od 1.9.2018 také Srbska), kteří budou na území ČR vykonávat kvalifikovanou pracovní činnost. Režim je určen jen přímým zaměstnavatelům působícím v ČR alespoň 2 roky v oblasti výroby, služeb nebo ve veřejném sektoru, kteří zaměstnávají alespoň 10 zaměstnanců, nemají žádné závazky vůči státu a nemohou dlouhodobě obsadit volné pracovní místo z českých zdrojů trhu práce. Pracovní pozice, na které má být uchazeč nahlášený zaměstnavatelem do Režimu zaměstnán, musí korespondovat s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Zrychlená procedura udělování pobytových oprávnění pro cizince - zahraniční studenty ze třetích zemí
gestor: Ministerstvo školství mládeže, tělovýchovy a sportu; spolugestor: Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo vnitra
Cílem projektu je zrychlit proceduru vydávání víz k pobytu nad 90 dnů/povolení k dlouhodobému pobytu cizincům v ČR v rámci podpory mobility studentů. Žádosti jsou podány na zastupitelském úřadu ČR (první vstup cizince na území). Cílovou skupinou žadatelů s perspektivou zařazení do programu jsou stipendisté dle bilaterálních dohod, držitelé stipendia na základě usnesení vlády a studenti zařazení v programech CEEPUS a Mezinárodní visegrádský fond.
Režim STUDENT
gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; spolugestor: Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo vnitra
Režim student představuje koncept pro usnadnění vízové procedury u vybraných studentů, je realizován od června 2017. Hlavním cílem Režimu student je usnadnění vízové procedury u vybraných cizinců přijatých ke studiu v ČR v akreditovaných studijních programech na vysokých školách zařazených do Režimu student. Režim student znamená urychlený přístup na zastupitelské úřady ČR v zahraničí na podání žádosti o víza u vybraných zahraničních studentů, což vede ke zkrácení vízové procedury a tím umožní studentům včasné zahájení studia.

TRVALÝ POBYT

Povolení k trvalému pobytu mohou všichni cizinci obecně získat po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR - jedná se o nejčastější způsob získání povolení k trvalému pobytu.

Povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území může získat cizinec zejména:

z humanitárních důvodů (manžel, dítě azylanta; bývalý občan ČR);
z jiných důvodů hodných zřetele (např. krajané);
v zájmu ČR;
sloučení dítěte za účelem společného soužití s rodičem pobývajícím na území na povolení k trvalému pobytu.

Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území ČR přiznává Ministerstvo vnitra současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec splní specifický podmínek.

Více informací o trvalém pobytu zde.

[1] Ve specifických případech je možné žádat o vydání dlouhodobého víza za účelem strpění pobytu na území. Žádost je možné podat pouze na území.

Občané EU a jejich rodinní příslušníci

PŘECHODNÝ POBYT OBČANŮ EU A JEJICH RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ

OBČANÉ EU mají právo volného pohybu a pobytu, které je stanoveno Smlouvou o založení Evropských společenství a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Občané EU mohou na území ČR vstupovat a na něm pobývat po dobu neomezenou, jen na základě cestovního dokladu, kterým je v tomto případě i doklad totožnosti, aniž by byli povinni žádat o jakoukoliv formu oprávnění k pobytu².

Potvrzení o přechodném pobytu nad 90 dnů občana EU:

Chce-li občan EU na území pobývat po dobu delší než 3 měsíce, má právo (nikoli povinnost) požádat o vydání potvrzení o přechodném pobytu.

RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI OBČANŮ EU tvoří specifickou skupinu požívající práva na volný pohyb v rámci EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států určuje práva a povinnosti rodinných příslušníků občanů EU.

Krátkodobé (tzv. schengenské) vízum do 90 dnů rodinného příslušníka občana EU:

Rodinní příslušníci občanů EU mají při splnění stanovených podmínek právo na vstup a pobyt na území členských států EU. Důvody pro neudělení víza u kategorie rodinných příslušníků občanů EU jsou značně omezené.
Problematikou vydávání krátkodobých (tzv. schengenských) víz do 90 dnů se zabývá Ministerstvo zahraničních věcí.

Povolení k přechodnému pobytu nad 90 dnů rodinného příslušníka občana EU:

Rodinný příslušník občana EU, který sám není občanem EU a doprovází občana EU na území nebo následuje občana EU, který na území pobývá, je povinen požádat ministerstvo o vydání povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 90 dnů.

Další informace o postupu při podání žádostí a o náležitostech při podávání žádostí jsou uvedeny v sekci Informace pro cizince.

TRVALÝ POBYT OBČANŮ EU A JEJICH RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ

Povolení k trvalému pobytu (občané EU):

O toto povolení může požádat občan EU zejména po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR.

Povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území může dále získat občan EU:

z humanitárních důvodů a jiných důvodů hodných zřetele;
v zájmu ČR;
z dalších důvodů /uvedených v § 87g odst. 1 písm. b) až d)/.

Povolení k trvalému pobytu (rodinní příslušníci občanů EU):

O toto povolení může požádat občan EU zejména po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR.

Povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího pětiletého nepřetržitého pobytu na území může dále získat občan EU:

po 2 letech nepřetržitého pobytu v ČR je-li alespoň 1 rok rodinným příslušníkem jiného občana EU;
je-li pozůstalou osobou po občanu ČR, který byl na území ČR přihlášen k trvalému pobytu;
je-li pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu EU, který na území ČR pobýval za účelem výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti (za dalších, zákonem upřesněných podmínek);
v zájmu ČR;
z humanitárních důvodů (např. z důvodu péče o nemohoucího občana EU).

Další informace o postupu při podání žádostí a o náležitostech při podávání žádostí jsou uvedeny v sekci v zákonu č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky nebo také v sekci Informace pro cizince na webových stránkách Ministerstva vnitra.

[2] Občané EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska pouze splní ohlašovací povinnost na místně příslušné pobočce Služby cizinecké policie podle místa pobytu v případě, že jejich pobyt na území ČR přesáhne 30 dnů.