Obecně k předsednictví
Obecné informace o předsednictví v Radě EU
- Předsednictví Rady Evropské Unie
- Hlavní programové dokumenty předsednictví
- Jednotlivá předsednictví
Předsednictví Rady Evropské Unie
Přesto, že předsednictví nepředstavuje žádný orgán či těleso, nýbrž funkci, resp. úřad, jde o důležitou součást stávajícího institucionálního fungování Evropské unie. Důvodem, který leží v pozadí existence institutu předsednictví, není jen potřeba praktického vedení jednání orgánů Evropské unie, ale zejména fakt, že Rada EU jakožto kolektivní orgán by neměla k dispozici jiný prostředek pro svou reprezentaci ve vztahu k jiným orgánům či partnerům na mezinárodní scéně. Moderní předsednictví plní několik funkcí, částečně stanovených v rámci zřizovacích smluv, částečně v jednacím řádu Rady EU, a konečně stanovených na základě existujícího úzu. Předsednictví tak vystupuje např. jako politický iniciátor, vyjednavač i mediátor při řešení problémů, reprezentant Rady EU vůči jiným orgánům, jako „tiskový mluvčí“ Rady EU a celé Evropské unie, aktivní účastník mezinárodních jednání vedených mezi Evropskou unií a jinými subjekty mezinárodního práva.
Je to předsednictví, které svolává Radu EU, určuje její agendu, podepisuje záznam z jednání Rady EU; velvyslanec státu držícího předsednictví vede jednání COREPER/u (Výbor stálých zástupců), stejně tak i jednání pracovních skupin vedou členové těchto skupin reprezentující stát držící úřad předsednictví; předsednictví určuje, jaký je časový rozvrh scházení pracovních skupin (s ohledem na zasedání COREPER/u, na němž se mají výstupy z pracovních skupin projednávat).
Plnit roli předsednictví je velmi náročný proces a vyžaduje dlouhodobou přípravu. Klíčovým koncepčním aspektem předsednictví je návrh jeho priorit. Předsednictví musí navrhnout program společně s dalšími dvěma zeměmi tzv. tria předsednictví (v našem případě Francií a Švédskem) a také svůj vlastní program a žebříček priorit, prezentovat tento Radě EU a Evropskému parlamentu, musí obhájit své úmysly/plány a po skončení svého předsednictví musí provést jeho vyhodnocení. Ve svém rozhodování o programu předsednictví není členský stát zcela svobodný, jelikož musí stavět jak na dohodách se zeměmi tria, dosavadním vývoji Evropské unie, dlouhodobých koncepcích nastavených Evropskou radou a aktuálních otázkách.
Hlavní programové dokumenty předsednictví
V rámci kontinuity agend jednotlivých předsednictví mají země předsedajícího tria povinnost domluvit se na společném programovém dokumentu. (více informací a samotný dokument viz Společný program francouzského, českého a švédského předsednictví
Každá předsednická země také zveřejňuje vlastní program (či priority) svého předsednictví na začátku svého šestiměsíčního mandátu, který vychází z výše uvedeného společného programu tří předsednictví. Tento program obsahuje oblasti, kterým hodlá předsednická země věnovat nejvyšší pozornost, a vytyčuje úkoly, které je nutné v průběhu předsednictví splnit. Jde o zcela neformální dokument, který nemá formu ani povahu dokumentu Rady EU. Obvykle se zveřejňuje na internetové stránce předsednictví a je namířen nejen směrem k ostatním členským státům a institucím EU, ale také (nebo především) směrem k veřejnosti. (více informací viz Sektorové priority)
Jednotlivá předsednictví
Úřad předsednictví rotuje každého půl roku podle předem stanoveného klíče.
Před Českou republikou je předsednickou zemí Francie, po ní to bude Švédsko. Tyto tři země pak tvoří již zmíněné tzv. trio předsednictví.
Pořadí předsednictví až do roku 2020 je k dispozici zde. (pdf, 29 kB)