V belgických Bruggách se 4. března uskutečnila konference na téma „Příprava Stockholmského programu“ s podtitulem „Strategická agenda oblasti Rady pro spravedlnost a vnitro“, kterou zaštítilo trio předsednictví Francie, České republiky a Švédska. Za českou stranu se jí zúčastnila delegace Ministerstva vnitra v čele s ministrem Ivanem Langerem. Ivan Langer svoji návštěvu otevřel přednesením projevu na akademické půdě Collège d’Europe: „Je mi ctí, že jsme se sešli zde, na akademické půdě, abychom diskutovali o budoucím obsahu dokumentu, který se stane výchozím pro směřování oblasti justice a vnitřních věcí v následujících letech. Budoucí víceletý program připravujeme pro sebe, pro naše občany, pro naše děti, kterým bych přál, aby pojmy jako svoboda, bezpečí a spravedlnost byly v jejich životě naprostou samozřejmostí.“
Česká delegace při jednání v pracovních skupinách zdůraznila, že Stockholmský program musí být v porovnání s tím Haagským mnohem více konkrétní, měl by obsahovat méně politických prohlášení a více konkrétních, efektivních a důkladnějších cílů. Ministr vnitra zdůraznil potřebu hledání rovnováhy mezi ochranou soukromí, bezpečností a svobodou pohybu osob. Stockholmský program, jehož příprava byla hlavní náplní jednání, stanovuje priority a cíle v oblasti vnitřní bezpečnosti EU na období let 2010–2014 a navazuje na Haagský program, schválený Evropskou radou v listopadu 2004. Po teroristických útocích ve Spojených |
státech dne 11. září 2001 a v Madridu dne 11. března 2004 definoval tento Haagský program nové priority EU, aby tak zajistil účinnější společný přístup k přeshraničním problémům, jako jsou terorismus, organizovaná trestná činnost, ilegální migrace, nedovolený obchod s lidmi nebo převaděčství. Za dobu, po kterou byl Haagský program v platnosti, se spousta věcí změnila, objevily se nové výzvy, nové skutečnosti. Evropská unie se rozšířila na 27 členů, velmi pravděpodobně se v dalších letech rozroste ještě o další členy (Chorvatsko), nové členské státy vstoupily do Schengenu, bere se na vědomí možný vstup Lisabonské smlouvy v platnost a také jsme získali zkušenosti z toho, jak Haagský program pracoval v praxi. Se všemi těmito náležitostmi se počítá při přípravě nového Stockholmského programu. V rámci práce na jeho přípravě se diskutuje množství důležitých témat, jako například rozvoj integrované správy hranic, otázka dokončení společného evropského azylového systému a vytvoření společného přesídlovacího systému. Stockholmský program je také velkou příležitostí pro implementaci společné vízové politiky, zejména nového Vízového kodexu. V otázce policejní spolupráce by mělo dojít k rozšíření možností pro spolupráci národních policií v boji proti organizovanému zločinu, terorismu a drogám, zásadním úkolem bude též implementace nového právního základu EUROPOLu. EUROPOL by se mohl stát kontaktním bodem na evropské úrovni při řešení konkrétních případů a zastřešovat společné vyšetřovací týmy. |
Švýcarsko se stane v pořadí 25. zemí společného schengenského prostoru. Po zrušení hraničních kontrol osob, ke kterému došlo na pozemních hranicích 12. prosince 2008, budou zrušeny kontroly osob také na mezinárodních letištích při letech v rámci Schengenu. Kontroly zůstanou zachovány jen při letech mimo schengenský prostor.
Přistoupení Švýcarska bylo podmíněno splněním řady schengenských standardů týkajících se procedur hraničních kontrol či infrastruktury letišť. Ověření provedl tým expertů včetně zástupce českého předsednictví v 2. únorovém týdnu a dospěl k závěru, že je Švýcarsko připraveno převzít odpovědnost za ochranu Schengenu. Oslavy této události proběhnou 27. března a zúčastní se jich i ministr vnitra ČR Ivan Langer. Oficiálně bude proces přistupování Švýcarska zakončen 29. března. |
Zajímavosti
|
Máme za sebou první třetinu českého před-sednictví. Jak ji vy osobně hodnotíte? Dosavadní průběh předsednictví musím hodnotit nesmírně pozitivně, a to ze všech možných aspektů. Pro mě osobně největší satisfakcí je výkon a také hodnocení mých převážně mladých spolupracovníků. Jejich individuální nasazení i postupně se upevňující osobní renomé v čele i v pozadí předsednických týmů má obrovský význam nejen v osobní rovině, ale nese se i povznesení jména Ministerstva vnitra i České republiky. Poctivá příprava i vysoká odbornost v jednotlivých specializacích přináší své ovoce a je dobrým základem pro budoucnost. Ve věcné rovině musím konstatovat, že první dva měsíce jasně ukázaly, jak důležité bylo minulé nasazení i společná ministerská strategie. Mí spolupracovníci, stejně jako ostatní kolegové z resortu vnitra, se zdárně vypořádali s překvapeními, které přineslo předcházející předsednictví, a zřetelně – v týmu – vykročili k úspěšnému splnění cílů i priorit českého předsednictví. Na jaře proběhne ministerská konference, největší akce pod taktovkou MV, co se rozsahu týče. Přípravu celé akce vede tým OAMP. Jak postupují přípravy na tuto významnou akci? Příprava konference Budování migračních partnerství probíhá plně podle plánu, který ministr vnitra schválil již před rokem v rámci příprav na naše předsednictví Evropské unie. Ministerská konference, které se zúčastní ministři zodpovědní za řízení migrace z celkem 49 států EU a schengenského prostoru, Společenství nezávislých států, západního Balkánu a Turecka a Evropské komise a mezinárodních organizací, proběhne na konci dubna tohoto roku v Praze. Jejím hlavním cílem je posílení vzájemných vztahů pří řízení migrace na úroveň skutečného partnerství zahrnující společná opatření v boji proti nelegální migraci a návratech, podpoře legální migrace a integrace a využití potenciálu migrace pro rozvoj třetích zemí. Přípravy probíhají kontinuálně od roku 2007, kdy byla během německého předsednictví za velké podpory ČR rozšířena politika v oblasti vnějších vztahů EU označovaná jako Globální přístup k migraci ze Středozemí a Afriky i na regiony sousedící s EU na východě a jihovýchodě. V říjnu loňského roku pak byla zahájena závěrečná fáze příprav založená na třech přípravných jednáních, která definují obsah tohoto nového migračního partnerství. |
První zasedání v Praze vyjádřilo jednoznačnou podporu předsednické iniciativě, což umožnilo na druhém přípravném zasedání v turecké Antalyi v únoru tohoto roku diskuzi nad společnou deklarací. Třetí přípravné setkání v Bukurešti na konci března by mělo jednání o tomto dokumentu dokončit. Ministerskou konferencí ani koncem předsednictví však naše práce nekončí, neboť je nezbytné její závěry přenést do praxe. Za tímto účelem podalo Ministerstvo vnitra žádost o grant, který na sklonku minulého roku Evropská komise vyhodnotila jako jeden z nejlepších předložených projektů a schválila jej. V současné době se intenzivně pracuje na vývoji SIS II, Schengenského informačního systému druhé generace. V jaké fázi se nachází a jak vidíte jeho budoucnost? V současné době se nachází vývoj SIS II na jakési křižovatce. Na jedné straně se zkoumá schopnost pokračovat v jeho vývoji za situace, kdy testy uskutečněné na konci minulého roku potvrdily řadu závažných potíží v jeho vývoji. Na druhé straně je spuštění nové generace SIS zásadní prioritou, proto se zkoumá možnost dokončení vývoje SIS II na základě systému používaného v současné době (tzv. SIS1+). V tuto chvíli nemohu říci, jak vidím budoucnost současného projektu SIS II. Ministři rozhodnou nejpozději začátkem června, zdali je možné pokračovat ve vývoji SIS II na základě současného projektu, či zda-li se bude aktivovat řešení považované v současné době za záložní. Bez ohledu na to, jaké rozhodnutí bude přijato, je jasný závazek celé EU zajistit dokončení SIS II, které plně využívá moderních technologií a jehož nové funkce dále přispějí k zajištění bezpečnosti společného prostoru bez hraničních kontrol. Švýcarsko se po dlouhém váhání, přestože není členem EU, odhodlalo vstoupit do Schengenského prostoru. Od března 2009 nově nečekají cestující ani kontroly na letištích. Jak tento krok hodnotíte? Dokončení rozšíření Schengenu o Švýcarsko vnímám jako jednoznačný přínos pro volný pohyb osob v rámci Evropy. Na mapě Schengenu zmizí ostrov zvýrazňující jiný režim platný ve Švýcarsku a v okolních schengenských státech. Švýcarsko skutečně není členem EU, jeho zapojení do schengenského prostoru však jednoznačně reflektuje význam spolupráce v rámci Schengenu a jeho neoddiskutovatelný přínos pro volný pohyb na straně jedné a pro zajištění bezpečnosti na straně druhé. Vstup Švýcarska do Schengenu je zároveň oceněním přípravy švýcarských orgánů na splnění schengenských standardů, které muselo Švýcarsko prokázat. |