CZ PRESS NEWS MINISTERSTVA VNITRA - stavíme na pevných základech www.eu2009.cz
Stalo se:
25.3.2009 Praha
Náměstkyně ministra vnitra pro evropské záležitosti Lenka Ptáčková Melicharová se ve středu 25.3.2009 setkala s velvyslancem Portugalska José Júliem Pereirou Gomesem. Jednalo se o zdvořilostní setkání při příležitosti uvedení pana velvyslance do funkce v ČR (od října 2008). Během jednání byly stručně zmíněny priority CZ PRES a body, o kterých se bude jednat na dubnovém zasedání Rady JHA v Lucemburku.
Náměstkyně ministra vnitra pro evropské záležitosti Lenka Ptáčková Melicharová se ve středu 25.3.2009 setkala s velvyslancem Portugalska José Júliem Pereirou Gomesem. Jednalo se o zdvořilostní setkání při příležitosti uvedení pana velvyslance do funkce v ČR (od října 2008). Během jednání byly stručně zmíněny priority CZ PRES a body, o kterých se bude jednat na dubnovém zasedání Rady JHA v Lucemburku.
24.3.2009 Praha
Náměstkyně ministra vnitra pro evropské záležitosti Lenka Ptáčková Melicharová se v úterý setkala s velvyslancem Japonska Chikahitem Haradou. Šlo o zdvořilostní setkání při příležitosti uvedení pana velvyslance do funkce v ČR (od října 2008). Na schůzce byly stručně projednány priority CZ PRES.
Náměstkyně ministra vnitra pro evropské záležitosti Lenka Ptáčková Melicharová se v úterý setkala s velvyslancem Japonska Chikahitem Haradou. Šlo o zdvořilostní setkání při příležitosti uvedení pana velvyslance do funkce v ČR (od října 2008). Na schůzce byly stručně projednány priority CZ PRES.
Ministr vnitra Ivan Langer a místopředseda Evropské komise Jacques Barrot v USA
| Ministr vnitra Ivan Langer a místo-předseda Evropské komise Jacques Barrot ve dnech 16.–17. března 2009 pracovně navštívili Spojené státy americké. Během své cesty se setkali například s ministrem spravedlnosti Ericem Holderem, s ministryní pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitano či s předsedou senátního výboru pro vnitřní bezpečnost Joe Liebermanem. Důvody cesty shrnul ministr Ivan Langer takto: „Cílem naší návštěvy v USA je především výměna a získávání informací. Zaměřili jsme se především na problematiku vízové politiky, mezinárodní ochranu dětí, na boj proti nelegálnímu obsahu na internetu, transatlantickou spolupráci či vzájemnou právní pomoc. Tato cesta je příležitostí pro seznámení se s novou americkou administrativou. Chtěli bychom zjistit, v čem může Evropa pomoci Spojeným státům a naopak co mohou USA udělat pro Evropu v oblasti vnitřní bezpečnosti.“  |
 Nástup nové administrativy v USA je příležitostí pro zamyšlení, příležitostí pro nový vztah se starými přáteli. Tématy jednání byly proto oblasti, ve kterých by mohla být spolupráce EU a USA prohloubena, popřípadě rozšířena. Jedná se například o Visa Waiver Programme, kde zazněl ze strany EU zejména požadavek na zajištění plné vízové reciprocity, justiční spolupráci, boj proti terorismu, ale také o boj proti nelegálnímu obsahu na internetu. K tomuto tématu Ivan Langer dodal: „Ochrana dětí a boj proti nedovolenému obsahu na internetu je jednou z našich priorit. Chceme přispět ke zlepšení mezinárodní ochrany dětí, zvláště v oblasti boje proti dětské pornografii.“ Pracovní schůzky ohledně věznice Guantánamo měly pouze informativní charakter: „Naše role jako předsednické země je vyjednat možný celoevropský přístup. Je v kompetenci každého členského státu se rozhodnout, zda někoho z Guantánama přijme nebo ne,“ řekl ministr vnitra. |
52. Zasedání komise OSN pro narkotika
| Ve Vídni se 11.–20. března za účasti českého ministra vnitra Ivana Langera uskutečnilo již 52. zasedání Komise OSN pro narkotika. Hlavním tématem byla úspěšnost kontroly nelegálních drog a problémů, jež plynou z jejich užívání a obchodu s nimi. Tato komise se schází jednou za rok a jednou za deset let vypracuje dokument zvaný „Politická deklarace“, v němž stanovuje globální strategii boje proti drogám na dalších 10 let. Ivan Langer na zasedání vystupoval jako zástupce Evropské unie a jejím jménem také přednesl stanovisko k nové Politické deklaraci, která letos po dvouleté práci vznikla. Český ministr vnitra ve stanovisku EU zdůraznil zejména fakt, že navzdory několika omezeným či regionálním úspěchům se globální drogový problém za uplynulých deset let nejen nezlepšil, ale ani nestabilizoval. Spolu s představiteli Evropské komise a Rady Evropy vyzdvihl nutnost vyváženého přístupu k drogové politice, respektujícího lidská práva, vládu zákona, ochranu veřejného pořádku a veřejného zdraví. Zvláštní pozornost věnoval opatřením harm reduction (minimalizace škod), jako je například |
výměna injekčních jehel a stříkaček uživatelům drog, terénní práce s uživateli drog a další intervence. Uvedl, že navzdory spíše ideologicky motivovaným obavám tento přístup prokazatelně nesměřuje k legalizaci drog ani k usnadnění jejich užívání, a poukázal na obrovský počet vědeckých studií, jež prokazují mimořádnou účinnost harm reduction v prevenci šíření HIV a dalších nemocí.
Komise OSN pro narkotika vznikla v roce 1946 a je hlavní tvůrcem globální protidrogové politiky OSN. Jejími členy je 53 států, které jsou volené členskými státy OSN na čtyřleté období a jejichž mandáty jsou rozděleny mezi různé regiony. Každá z vlád má právo veta.  |
Rozhovor s MUDr. Tomášem Zábranským, Ph.D., poradcem ministra vnitra pro drogovou problematiku
 Ve Vídni se 11.–20. března konalo 52. zasedání Komise pro narkotika. Jak tuto nedávno proběhlou konferenci a její závěry hodnotíte? Na konferenci se lze podívat dvojí optikou: optikou předsednické země Rady EU a úspěchů, jichž tam dosáhla, anebo optikou odborníka na (proti)drogovou politiku. Podívejme se na ni tedy z pozice předsednictví: Česká republika nepochybně uspěla, protože se jí podařilo formulovat zásady společného postupu všech zemí sedmadvacítky při vyjednávání o znění zásadních dokumentů, jimiž se bude řídit globální drogová politika po dalších deset let. České republice se také povedlo tento postup koordinovat a udržet jeho jednotu až do posledních chvil nejdůležitějšího zasedání Komise OSN pro narkotika (CND) posledních deseti let. Je očividné, že vyjednávací síla koordinovaně hlasujícího bloku 27 zemí je jiná než síla byť té největší či nejbohatší z nich. Některým velkým zemím stojícím mimo EU se to příliš nelíbilo: byly s úspěšně jednotným postupem na půdě Komise pro narkotika (CND) konfrontovány poprvé a představovalo to pro ně situaci, s níž se jen těžko smiřovaly. Věřte, že udržení jednoty nebylo jednoduché: v rámci EU jsou na jedné straně země s vysoce restriktivní protidrogovou politikou a na druhé straně členské státy s politikou orientovanou především na snížení škod, jež z užívání drog plynou, a to za pomoci mnohdy novátorských, nebo dokonce kontroverzních strategií bez ideologických omezení. My jsme to nicméně citlivým, byť někdy tvrdým vyjednáváním dokázali „ukočírovat“. Naše úloha úspěšně kulminovala stanoviskem k Politické deklaraci a Akčnímu plánu, jež za ČR jménem EU a dalších jedenácti zemí ve Vídni přednesl 11. března ministr vnitra Ivan Langer. Ta prohlášení nebyla bezobsažná, diplomatická frazeologie: podařilo se nám velmi explicitně poukázat na silné stránky i slabiny obou dokumentů a ministr za svůj projev sklidil zasloužený úspěch, s jehož dozvuky se na odborné scéně setkáváme dosud – a ještě nejméně pár měsíců budeme. Nyní před námi leží úkol průběh 52. CND ve Vídni podrobně analyzovat a vyvodit z něj závěry pro protidrogovou politiku a související diskusi na úrovni EU. Věřím, že se českému předsednictví i nadále bude dařit přesně odhalovat a přiléhavě pojmenovávat problémy, jež během koordinace EU při vídeňských vyjednáváních odhalilo. Na této vídeňské konferenci byla hlavním tématem úspěšnost kontroly nelegálních drog a problémů, jež plynou z jejich užívání a obchodu s nimi. Jak jsme za několik posledních let v řešení tohoto problému postoupili? |
Odpověď na tuto otázku byla obsažena právě v úvodním vystoupení ministra Langera. Některé země v řešení problému postoupily výrazně – například a zejména země Evropské unie. V některých zemích se problém výroby, obchodu a užívání nele-gálních drog výrazně zhoršil – to se týká především rozvojových zemí, řady zemí bývalého Sovětského svazu a dalších. Na Ukrajině a zejména v Rusku zažívají největší mimoafrickou epidemii HIV/AIDS v historii, jež se šíří především injekčním užíváním drog, a v Afghánistánu a některých jiho- a středo-amerických státech jsou rozsáhlé oblasti, jež nekontroluje vláda, ale výrobci drog nebo jejich ochránci. V konečném důsledku lze s jistotou tvrdit, že se globální komunitě v žádném případě nepodařilo snížit ani poptávku po drogách, ani jejich výrobu, ani pěstování rostlin, z nichž se některé drogy vyrábějí, a neexistují ani důkazy o tom, že by se tyto ukazatele podařilo globálně stabilizovat – spíše rostly. Z tohoto pohledu nelze posledních deset let od deklarace 20. zasedání Valného shromáždění OSN o drogách považovat za globálně úspěšnou periodu a země EU se to za koordinace České republiky snažily reflektovat v Politické deklaraci i v oficiálních prohlášeních – nejen kritikou, ale i pokusy ukázat realistickou cestu k řešení, prostou prázdných, propagandistických prohlášení. Jste odborníkem v oblasti drogové problematiky. Jak se z vašeho pohledu za posledních několik let změnila situace v oblasti užívání drog v ČR? V České republice se za posledních řekněme deset let stabilizovala situace v oblasti užívání pervitinu (tj. metamfetaminu) a zlepšila se situace v oblasti užívání heroinu a jiných opiátů. Po prudkém nárůstu z přelomu století se stejně prudce snižuje popularita extáze, stabilizované, ale nepřijatelně vysoké zůstává rekreační užívání marihuany napříč populací. Vidíme první známky šíření kokainu, zatím ale nevíme, jak závažný tento jev v budoucnu bude. Naše odborníky v oblasti represe (tj. především policii a celní službu) i prevence, léčby a minimalizace škod (harm reduction) si při vší skromnosti troufnu označit za nadprůměrné v rámci EU. Pokud za hlavní kritérium pro posouzení drogové situace budeme považovat výskyt souvisejících zdravotních škod mezi obyvateli a míru, v níž drogový problém ohrožuje obecné bezpečí populace, pak je nadprůměrně dobrá i naše drogová situace. Významně se ale zhoršuje situace v ČR v oblasti legálních drog – alkohol pijeme stále více a stále nezdravějším způsobem, takže je spjatý s většinou násilných trestných činů, a konzumace tabáku mezi mládeží se zvyšuje, přičemž se zvyšuje i počet tabákem způsobených úmrtí na choroby srdce a cév a na rakovinu plic. |