Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Často kladené otázky k Národnímu akčnímu plánu boje proti terorismu

Co je materiál Národní akční plán boje proti terorismu?
Jedná se o klíčový veřejně přístupný dokument, který shrnuje již prováděná a připravovaná opatření, jejichž cílem je udržovat a zvyšovat připravenost země na možnost teroristického útoku proti jejím zájmům doma i ve světě. Tento dokument je jasnou deklarací země o schopnostech dostát svým závazkům, které vyplývají z jejího členství a angažovanosti v Evropské unii, Severoatlantické alianci a dalších mezinárodních organizacích.
Proč Národní akční plán boje proti terorismu vůbec vzniká?

Hlavním důvodem je snaha soustředit všechny klíčové úkoly v oblasti boje proti terorismu na jednom místě a poskytnout jim sílu politické podpory ve formě usnesení vlády. Zároveň se jedná o informativní souhrn současné úrovně připravenosti státu na eventualitu ohrožení ze strany terorismu. Jeho text může sloužit při prezentaci protiteroristických opatření státu v zahraniční nebo ve vztahu k relevantním mezinárodním organizacím.
 
V jakém časovém horizontu se pohybují úkoly, které jsou v rámci Národního akčního plánu boje proti terorismu zadávány? Jedná se o jednorázový dokument s časově omezenou platností?
Národní akční plán boje proti terorismu postihuje nejenom aktuální situaci, ale bude v závislosti na vývoji doma i ve světě dle potřeby aktualizován. Vzhledem ke splnění většiny klíčových úkolů je navrhován dvouletý interval aktualizace.
 
Kdo je autorem textu Národního akčního plánu boje proti terorismu?
Koordinátorem aktivit, souvisejících s přípravou, vyhodnocením a aktualizací Národního akčního plánu boje proti terorismu je odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra.
 
Jedná se o specificky domácí záležitost, nebo jsou podobné dokumenty vytvářeny i jinde ve světě?
Vzorem pro vytvoření Národního akčního plánu boje proti terorismu byl dokument ”Usnesení a akční plán mimořádného zasedání Evropské rady”, zveřejněný dne 21. září 2001 v Bruselu. Jeho text navazoval na ”Společné euro-americké ministerské prohlášení o boji proti terorismu”, přijaté, rovněž v Bruselu, 20. září 2001. Rozpracováním těchto tezí byla tzv. ”Road Map” Rady EU ze dne 17. října 2001, obsahující řadu konkrétních doporučení. Ačkoli se předpokládala průběžná aktualizace "Road Map", v průběhu let 2002 - 2003 tento proces poněkud ustrnul. Novou dynamiku do celé záležitosti vnesly až tragické události v Madridu v březnu 2004. Od té doby je přehled protiteroristických opatření integrální součástí protiteroristického Akčního plánu Rady Evropské unie, respektive Evropské protiteroristické strategie. Tento přehled je unijním protiteroristickým koordinátorem vyhodnocován minimálně jednou za půl roku, v průběhu každého jednotlivého předsednictví.

Přitom je třeba předeslat, že ne všechny jednotlivé země EU své protiteroristické akční plány vytvářejí. Řada ze zemí se spokojila s implementováním souhrnného Akčního plánu Rady EU.

Ani unijní dokumenty nejsou jedinými protiteroristickými akčními plány na světě. Už od roku 2000 existuje protiteroristický akční plán Společenství nezávislých států. Delší tradicí se vyznačuje Akční plán boje proti kybernetickému terorismu (USA) atd. Vedle toho existují periodicky se obnovující nebo až po 11. září 2001 vytvořené protiteroristické akční plány mnoha mezinárodních organizací (Euroatlantická rada partnerství, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě atd.). Jejich forma a propracovanost se přitom značně liší.
 
Národní akční plán boje proti terorismu je tedy úzce spojen s protiteroristickými aktivitami v rámci Evropské unie?
Do značné míry ano, ale toto spojení není výlučné. Vyznění domácího dokumentu nemůže nereagovat na aktuální mezinárodní vývoj.
 
Jak vyznívá srovnání Národního akčního plánu boje proti terorismu s obdobnými zahraničními dokumenty?
Protiteroristické akční plány některých zemí EU byly pojaty velmi obecně. Spíše než o akční plány se jedná o souhrny vizí. Obecnost ”Road Map” Rady EU vyplývá z podstaty nadstátu, který usiluje o sladění zájmů řady členských zemí. Ve srovnání s jinými protiteroristickými akčními plány je Národní akční plán boje proti terorismu České republiky patrně nejkomplexnějším dokumentem, který v tomto ohledu zatím vznikl a vedle Akčního plánu Rady EU je patrně jediný, který je pravidelně aktualizován.
 
Jaká je úroveň protiteroristických opatření v České republice?
Jednotlivé země světa volí rozsah a intenzitu protiteroristických opatření podle řady faktorů (své velikosti, lidnatosti, geostrategické polohy, odhadovaného rizika, svého zapojení aktuální fáze celosvětového protiteroristického úsilí). Úroveň připravenosti České republiky na případný teroristický útok na jejím území, nebo proti jejím zájmům v zahraničí, je možné označit za odpovídající.
 
Jakým praktickým způsobem je vůbec možné úroveň protiteroristických opatření v České republice ověřit?
Nedílnou součástí prověřování funkčnosti protiteroristických opatření ČR a připravenosti systému krizového řízení na zvládání potenciálních hrozeb a z nich vyplývajících možných krizových situací je provádění tématických cvičení, a to jak na úrovni mezinárodní (např. cvičení CMX a CME, organizovaná po linii NATO a EU), tak i vnitrostátní, resp. republikové a regionální (např. Beskydy, Migrace, Horizont).

Ke zjištění úrovně protiteroristických opatření jednotlivých zemí rozhodující měrou přispívají i zahraniční hodnotící mise. Nejdůležitější z nich probíhají na základě Rozhodnutí Rady EU 2002/996/JHA ze dne 28. listopadu 2002. Na tomto základě jsou vysílány hodnotící mise, které Českou republiku navštívily v listopadu 2004 a v červnu 2009.
 
Hrozí České republice v současnosti nějaké nebezpečí ze strany terorismu?
Je třeba zdůraznit, že současná situace v ČR je z hlediska teroristických projevů klidná. Česká republika se za dobu své existence nestala dějištěm žádné akce, kterou lze jednoznačně označit za teroristický útok. Zároveň neexistují žádné bezprostřední příznaky toho, že by se Česká republika mohla v blízké době dějištěm teroristického útoku stát. Vzhledem k zapojení státu do současné fáze protiteroristického úsilí a v souvislosti se členstvím země v EU a NATO, je ovšem třeba případná rizika nepodceňovat a odpovídajícím způsobem se na ně připravovat.
 
Nejedná se tedy o naprosto zbytečné kroky, protože České republice žádné nebezpečí ze strany mezinárodního terorismu nehrozí?
Bylo by chybou se domnívat, že jakákoli nebezpečí se tomuto státu vyhnou. Česká republika je v současné protiteroristické kampani natolik zaangažována, že takové riziko nelze bagatelizovat.
 
Nehrozí, že dojde ke zneužití protiteroristických opatření v ČR jako záminky k omezení občanských práv a svobod?
Veškerá protiteroristická opatření, ke kterým je v České republice přistupováno, jsou od samého počátku koncipována s respektem k ochraně základních lidských práv a svobod. Toho je důkazem pečlivé projednání aktuálního znění Národního akčního plánu boje proti terorismu v rámci standardního připomínkového řízení, na kterém se podílel i Úřad pro ochranu osobních údajů. Do širší diskuse o protiteroristických opatřeních v ČR byl zapojen i nevládni sektor. Českou republiku rozhodně nelze považovat za zemi, která by chtěla současné vlny protiteroristických opatření zneužít pro drakonické omezení osobních svobod svých občanů. Rozhodně je zřejmá nutnost vyváženého postupu v některých citlivých otázkách. Naprosté bezpečí je, navzdory jakkoli důkladným bezpečnostním opatřením, fikcí. Chápeme, že ve snaze po dokonalé bezpečnosti bychom se mohli vydat na nebezpečnou cestu směrem k policejnímu státu. To by byl konec s normálním životem našich občanů. A omezením našeho normálního života by vlastně teroristé zvítězili. Snaha o zachování ”normálního života” společnosti, a to včetně současné vypjaté doby, kdy se riziko teroristického útoku nedá podceňovat, je výzvou celému společenství demokratických států. Pro skutečně demokratickou zemi, za níž se Česká republika rozhodně považuje, musí být svoboda a bezpečnost nedělitelná.
 


Odbor bezpečnostní politiky, 9.6.2009

vytisknout  e-mailem