Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Sněmovna - problémy Fondů dopravy a bydlení

Kvůli nedostatku peněz v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury hrozí zhruba třem stovkám dopravních staveb zakonzervování. Vyplývá to z vystoupení ministra dopravy Gustáva Slamečky před poslanci rozpočtového výboru. Příští rok prý na stavby a údržbu může chybět přes 50 miliard korun. Na seznamu ohrožených staveb je například dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí, úseky budoucí dálnice D1 (nyní D47) na severní Moravě nebo spojení Brna s Vídní přes Mikulov. Na železnici se to týká například modernizace kolejišť v Břeclavi nebo tratě Praha Libeň - Praha Běchovice. Nejvíce ohrožena je výstavba a údržba silnic a dálnic. Ze zmíněných peněz má Ředitelství silnic a dálnic dostat 21 miliard korun, z toho musí zaplatit 20 miliard na mandatorních výdajích. Sem patří mimo jiné spolufinancování projektů, hrazených z evropských fondů. Řešením údajně může být navýšení příjmů fondu dopravy o výnosy z privatizace - chystá se mimo jiné prodej Letiště Praha, půjčkou od Evropské investiční banky, emisí dluhopisů nebo zapojení soukromého kapitálu do výstavby (projekty PPP).
 
SFDI loni vynaložil na dopravní stavby 87,1 miliardy korun, což bylo o 17,6 miliardy více, než v předchozím roce. Největší část prostředků fondu, celkem 32,8 miliardy, směřovalo do výstavby železniční infrastruktury. Do stavby rychlostních komunikací včetně silnic první třídy stát investoval 28,3 miliardy, do dálnic 17,7 miliardy Kč. Zbytek tvořily výdaje do budování vodních cest, cyklostezek a bezpečnostních úprav. Státní fond rozvoje bydlení by v budoucnu mohl dostávat každoroční dotace ze státního rozpočtu. Objem těchto peněz by měl být přinejmenším tak velký, kolik budou představovat schválené výdaje fondu na nenávratné dotace. Počítá s tím návrh poslanců Zdeňky Horníkové (ODS), Petra Bratského (ODS) a Miroslava Váni (ČSSD), který předložili Poslanecké sněmovně. Horníková je předsedkyní dozorčí rady fondu, Bratský jejím členem. Předkladatelé argumentují tím, že fond bydlení nemá ze zákona zajištěné finanční zdroje pro své fungování, na rozdíl od ostatních mimorozpočtových fondů, jako je třeba fond dopravy. Příjmem SFRB se staly příležitostné převody peněz z bývalého Fondu národního majetku v celkovém objemu 33 miliard korun. Poslední z těchto převodů se uskutečnil v roce 2005. Fond přitom poskytuje řadu nenávratných dotací na výstavbu nájemních bytů a peněz, které má k dispozici, ubývá. Bez navrhované změny nebude mít fond v příštím roce peníze ani na nejdůležitější podpůrné programy, jako je třeba zateplování panelových domů. V programu Panel je na letošní rok k dispozici 4,1 miliardy korun. Vláda letos jako protikrizové opatření rozhodla, že z něj bude možné hradit opravy i ostatních bytových domů, nejen paneláků.
 
Podle vládního zmocněnce pro zastupování státu před Evropským soudním dvorem Martina Smolka si Česká republika vede v zavádění evropské legislativy nejhůř ve srovnání s devíti zeměmi, které spolu s ní vstoupily v roce 2004 do EU. Poslancům sněmovního evropského výboru řekl, že od vstupu do EU do konce roku 2007 bylo kvůli tomu, že ČR nepřijala včas evropské normy, s Prahou zahájeno celkem 266 řízení. Například v Polsku šlo o 108 řízení a v případě Maďarska o 91 řízení. ČR se ale zároveň řadí k zemím, které nejlépe dokážou řízení zahájené Evropskou komisí zvrátit. Až 85 procent z nich se našim zástupcům podaří zastavit ještě před tím, než se dostanou k soudu. Řízení lze zastavit buď tím, že se uvedená legislativa přijme, nebo že se podaří Komisi argumenty přesvědčit, proč takovou legislativu přijmout nelze nebo to není nutné. Nejvíce prohřešků v pozdním převádění evropských norem má na kontě dlouhodobě ministerstvo zdravotnictví. Také u něj se však v minulém roce podařilo zastavit ještě před soudní fází naprostou většinu řízení. Ještě před dvěma lety hrozilo Česku pět žalob, protože české zákony v oblasti léků, biocidů, krevních derivátů, tkání a buněk a uznávání diplomů lékařů a zdravotních sester nebyly v souladu s evropskými. Ministerstvo zdravotnictví však v březnu oznámilo, že se podařilo dohnat velká zpoždění v přijímání evropských norem a odvrátit tak hrozbu žalob.
 
Text: – žam-


Odbor územní veřejné správy, redakce čtrnáctideníku Veřejná správa, 26.5.2009

vytisknout  e-mailem