Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Ceny Ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci ve veřejné správě: Analýza dosavadních ročníků soutěže z hlediska územně-správního členění České republiky

Veřejná správa, jakožto služba občanovi, by měla dle vize Ministerstva vnitra ČR naplňovat principy dobré správy, fungovat efektivně a výkonně, přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a zvyšovat kvalitu života obyvatel. Instituce veřejné správy prošly během téměř dvou desetiletí od roku 1989 řadou významných změn, souvisejících jak se změnami politické orientace, tak se sbližováním principů a legislativy s Evropskou unií. Změnily se cíle, zdroje, podmínky i okolí fungování těchto institucí. Součástí reformy veřejné správy v České republice byla vedle reformy územní veřejné správy i reforma a modernizace ústřední státní správy a reforma kvality a obsahu výkonu veřejné správy.
 
Územní samosprávné celky v rámci celkové reformy veřejné správy procházely v podstatě neustálými změnami, při nichž musely řešit zejména existenční problémy, na které byly nuceny rychle reagovat. Některé z nich (1) začaly zjišťovat, že není možné postupovat případ od případu bez sjednocující metodiky. Jejich vedení si uvědomovala, že musí zvyšovat efektivitu práce vlastního úřadu a kvalitu služeb poskytovaných občanům, a to za použití manažerských principů používaných v soukromém sektoru.
 
Instituce veřejného sektoru v České republice začínají postupně používat jednak nástroje obvyklé v soukromém sektoru, například model Excelence EFQM, normy ISO, Balanced ScoreCard (BSC, Metoda vyvážených ukazatelů), benchmarking (BMK), benchlearning, tak i nástroje vyvinuté přímo pro subjekty veřejné správy – model CAF, místní Agendu 21 (MA 21) a nástroje, které pomáhají zapojit do řízení municipality občany a další stakeholdery – komunitní plánování či charty občanů. Některé regiony, města a obce s implementací výše jmenovaných nástrojů započaly v devadesátých letech minulého století, dříve než organizace státní správy. Kraje a obce České republiky mají mnohdy větší zájem o uplatňování těchto metod než stát a státní organizace.
Ministerstvo vnitra podporuje zavádění nástrojů řízení kvality ve veřejné správě řadou motivačních způsobů (2), přičemž jedním z nich je také udílení stále populárnějších cen Ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci těm, kteří s kvalitou začali nebo se jí již systematicky věnují. Záměrem cen za kvalitu je podpořit ty organizace veřejné správy, které hledají a nacházejí cesty ke zvyšování své kvality, popřípadě kvality jimi poskytovaných služeb. Cílem udílení cen Ministerstva vnitra je dle pana Ing. Pavla Kajmla (3) podpořit ty organizace, které si význam kvality ve své práci nejen uvědomují, ale také hledají a nacházejí cesty jejího dosahování. Ceny Ministerstva vnitra jsou nástrojem pro popularizaci a šíření moderních nástrojů řízení ve veřejné správě v České republice. Ceny jsou udíleny ve dvou stupních:
  • Bronzový – „Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby“ za první výsledky při zlepšení kvality poskytovaných služeb.
  • Stříbrný – „Organizace dobré veřejné služby“ za prokazatelné dosažení dobrých výsledků organizace v daném roce.
Součástí cen Ministerstva vnitra je cena za inovace, jejímž smyslem je ocenit nové netradiční nápady a řešení přispívající ke zlepšování činnosti organizace či ke zvyšování kvality, výkonnosti či efektivnosti poskytovaných veřejných služeb, které se mohou stát příklady dobré praxe a sloužit jako inspirace dalším organizacím.
 
Následující text obsahuje dílčí výsledky analýzy dosavadních ročníků udílení těchto cen z hlediska skladby oceněných nástrojů a metod kvality municipálním subjektům (4) dle jednotlivých krajů České republiky. Článek poskytuje hodnocení struktury nástrojů v municipalitách oceněných za implementaci nástrojů a metod kvality.
 
Dílčí výsledky analýzy
Poprvé byly ceny udíleny v roce 2005 na 2. Národní konferenci kvality ve veřejné správě, konané v prosinci 2005 v Plzni. Za dobu trvání udílení těchto cen se podařilo utřídit spektrum metod, za které jsou ocenění udělována. Od roku 2008 dochází k výrazným změnám, které se týkají především soutěžících s modelem CAF.
Graf 1: Počet zúčastněných municipalit krajů v jednotlivých letech konání soutěže. Graf 1: Počet zúčastněných municipalit krajů
v jednotlivých letech konání soutěže.
Celkově bylo uděleno 169 cen 152 účastníkům za roky 2005 – 2008.
  • v pilotním ročníku 2005 bylo uděleno 33 cen (15x bronz, 9x stříbro, 9x inovace) pro 27 organizací,
  • v ročníku 2006 bylo uděleno 48 cen (18x bronz, 18x stříbro, 12x inovace) pro 41 organizací,
  • v ročníku 2007 bylo uděleno 44 cen (27x bronz, 12x stříbro, 5x inovace) pro 44 organizací,
  • v posledním ročníku 2008 bylo uděleno 44 cen (19x bronz, 13x stříbro, 12x inovace) pro 40 organizací.
Největší zájem o ceny Ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci prokazují zejména municipality krajů Moravskoslezského, Olomouckého, Jihočeského a Ústeckého. Nejmenší počet účastníků byl zatím zaznamenán z Karlovarského, Libereckého kraje a kraje Vysočiny (viz graf 1). S počtem aktivně zapojených účastníků, tedy těch, kteří jsou nominováni na některou z cen, roste i počet oceněných subjektů – což dokládá graf 2.
 
Z Jihočeského kraje se dosavadních ročníků účastnily tyto subjekty územní samosprávy:
  • krajský úřad,
  • krajské město,
  • dvě okresní města (28,6 % z celkového počtu okresních měst Jihočeského kraje),
  • tři obce III. typu (17,6 % z celkového počtu obcí III. typu Jihočeského kraje).
Graf 2: Počet získaných cen dle typu a roku, kdy byly uděleny. Graf 2: Počet získaných cen dle typu a roku,
kdy byly uděleny.
V Jihočeském kraji je nejvíce rozšířeným nástrojem CAF (tři bronzy, dvě stříbra) a jeho kombinace s BMK a MA 21 (tři bronzy, jedno stříbro). CAF je v Jihočeském kraji zastoupen jak na úrovni obcí III. typu (tři obce), tak v úřadech okresních měst (dvě města) a krajského úřadu. Postup lze sledovat u obce III. typu Dačice, která v prvním roce získala bronz za CAF, v následujícím pak stříbro za tento nástroj. Stejně lze sledovat postup i u města Tábora, které získalo bronz za BMK a v následujícím roce pak stejný stupeň ceny za kombinaci BMK s CAFem.
 
Jihomoravského kraje se zatím účastnily následující subjekty:
  • krajský úřad,
  • krajské město,
  • jedno okresní město (14,3 % z celkového počtu okresních měst Jihomoravského kraje),
  • tři obce III. typu (9,5 % z celkového počtu obcí III. typu Jihomoravského kraje),
  • jedna obec II. typu (7,1 % z celkového počtu obcí II. typu Jihomoravského kraje),
  • jeden dobrovolný svazek obcí – dvanáct obcí I. typu.
V Jihomoravském kraji byly uděleny ceny za aplikaci CAF (tři bronzy, jedno stříbro), jeho kombinaci s BMK, MA 21 a normami ISO 9001 (jeden bronz, jedno stříbro), dále pak za MA 21. Územně samosprávné celky Jihomoravského kraje byly oceněny za širší spektrum nástrojů než například v kraji Jihočeském. Municipality Jihomoravského kraje používají navíc nástroje k zapojení občanů (MA 21, projekt Zdravé město). Pozitivně lze vnímat zapojení i obcí I. typu ve formě dobrovolného svazku obcí.
 
V tomto kraji lze vysledovat následující rozvrstvení nástrojů: krajské a okresní města byly oceněny za aplikaci nejrozšířenějšího nástroje – CAF, obce III. typu za CAF a náročnějších norem ISO řady 9001 a 17799 a obce II. a I. typu pak za MA 21 a BMK. Kvalitativní postup lze vysledovat u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, který získal bronz za CAF a v následujících ročnících pak stříbro za inovovaný CAF 2006. Postup je zřetelný též u okresního města Hodonín, které získalo stříbro za CAF a v následujícím roce pak stejný typ ceny za kombinaci nástrojů CAF, BMK a MA 21, nebo u Šlapanic, které po zavedení managementu jakosti dle norem 9001, implementovaly též normy ISO 17799 s BMK.
 
V Karlovarském kraji se dosavadních ročníků zúčastnil pouze krajský úřad, a to všech třech ročníků. Ceny získal za implementaci modelu CAF (v roce 2005 bronz, 2006 a 2007 stříbra) a za inovaci za rok 2006. V roce 2008 nebyl nominován žádný subjekt z tohoto kraje.
 
Královéhradeckého kraje se zúčastnil následující počet subjektů územní samosprávy:
  • krajský úřad,
  • krajské město,
  • dvě obce III. typu (13,3 % z celkového počtu obcí III. typu Královéhradeckého kraje).
V Královéhradeckém kraji, podobně jako například v Jihočeském kraji je nejčastěji zastoupen nástroj CAF a BMK. Rozdělení nástrojů dle úrovně je v Královéhradeckém kraji následovné: na úrovni krajského úřadu byla oceněna aplikace CAF a na úrovni obcí III. typu pak BMK. Zatím se této soutěže neúčastnilo ani jedno okresní město (nepočítáme-li Hradec Králové, které je současně krajským městem). Kvalitativní postup lze, stejně jako v Krajském úřadu Jihomoravského kraje, sledovat i v Krajském úřadu Královéhradeckého kraje – v pilotním ročníku získal bronz za CAF, za rok 2007 získal stříbro za inovovaný CAF 2006 a zatím v posledním ročníku též stříbro za CAF.
 
Libereckého kraje se zúčastnily následující subjekty územní samosprávy:
  • jedno okresní město (25 % z celkového počtu okresních měst Libereckého kraje)
  • dvě obce III. typu (20 % z celkového počtu obcí III. typu Libereckého kraje)
  • jedna obec II. typu (7,1 % z celkového počtu obcí II. typu Libereckého kraje)

Stejně jako ve většině krajů bylo i v Libereckém kraji nejvíce cen uděleno za CAF (jeden bronz, jedno stříbro) a BMK (dva bronzy včetně jedné kombinace s CAFem). Zatím ani jedna municipalita Libereckého kraje nezískala cenu za inovaci. Kvalitativní postup lze v Libereckém kraji nejlépe vysledovat u okresního města Jablonec nad Nisou, které získalo nejprve bronz za CAF v kombinaci s BMK a následně stříbro za CAF.

Pardubického kraje se soutěže účastnily tyto subjekty územní samosprávy:
  • krajský úřad,
  • jedno okresní město (25 % z celkového počtu okresních měst Pardubického kraje),
  • jedna obec III. typu (6,7 % z celkového počtu obcí III. typu Pardubického kraje).
Pardubický kraj se od ostatních odlišuje tím, že nejvíce ocenění získala aplikace MA 21 (dvě stříbra, včetně jednoho za kombinaci s CAF a projektem Zdravé město, jeden bronz za kombinaci s projektem Zdravé město). Přestože byly podány čtyři nominace na ceny za inovaci, uspěly pouze dvě. Kvalitativní postup lze vysledovat u okresního města Chrudimi, která získalo dvě stříbra, nejprve za dosažení kategorie B v MA 21 a dále pak za kombinaci MA 21 s CAFem a projektem Zdravé město, či u krajského úřadu tohoto kraje, jež v prvním ročníku získal bronz za CAF a v posledním konaném ročníku pak stříbro za implementaci norem ISO 27001.
 
Kraj Moravskoslezský byl reprezentován v proběhnuvších ročnících nejvyšším počtem účastníků:
  • krajský úřad,
  • krajské město,
  • dvě okresní města (33,3 % z celkového počtu okresních měst Moravskoslezského kraje),
  • čtyři obce III. typu (16 % z celkového počtu obcí III. typu Moravskoslezského kraje),
  • dvě obce II. typu (25 % z celkového počtu obcí II. typu Moravskoslezského kraje).
Nejvíce ocenění bylo získáno za model CAF (sedm bronzů, pět stříber) a jeho kombinací s MA 21 a popisem procesů krajského úřadu. Z osmi nominací na ceny za inovace bylo pět návrhů oceněno. CAF je rozšířen zejména v obcích III. typu (osm aplikací, včetně jedné kombinace s MA 21), po dvou aplikacích CAF byly oceněny i obce II. typu (obě za rok 2007). Kvalitativní postup lze vysledovat u obce III. typu Orlová, která v pilotním ročníku získala bronz za CAF, za rok 2006 stříbro za stejný nástroj a za rok 2007 pak bronz za realizaci projektu Zdravé město a MA 21, nebo u města Karviné, které získalo za rok 2007 bronz za model CAF a v následujícím ročníku pak za stejný nástroj stříbro.
  
Olomoucký kraj
byl zastoupen těmito subjekty územní samosprávy:
  • krajský úřad,
  • tři okresní města (60 % z celkového počtu okresních měst Olomouckého kraje),
  • pět obcí III. typu (oceněny byly však čtyři obce), (38,5 % z celkového počtu obcí III. typu Olomouckého kraje),
  •  jedna obec II. typu (14,3 % z celkového počtu obcí II. typu Olomouckého kraje).
V Olomouckém kraji byla opět nejpočetněji oceněna aplikace CAFu (čtyři bronzy, pět stříber), dále pak po třech oceněních za MA 21 a BMK (včetně kombinací s CAF). V tomto kraji se též objevuje jedna cena za implementaci norem ISO 9001 a to do úřadu obce III. typu. Zřejmě nejdále s aplikací metod kvality je v Olomouckém kraji město Hranice (obec III. typu), které získalo v pilotním ročníku stříbro za rozvoj systému jakosti dle norem ISO 9001, v následujícím roce stříbro za CAF a za rok 2007 stříbro za inovovaný CAF 2006. Kvalitativní postup lze sledovat i u okresního města Prostějov, které získalo nejdříve bronz za CAF, následně pak stříbro za CAF v kombinaci s MA 21, za rok 2007 bronz za realizaci projektu Zdravé město a MA 21 a v posledním ročníku pak stříbro za MA 21.
 
Z Plzeňského kraje se dosavadních ročníků zatím neúčastnila ani jedna obec III. a II. typu a ani okresní města:
  • krajský úřad,
  • krajské město,
  • jedna obec III. typu (6, 7 % z celkového počtu obcí III. typu Plzeňského kraje),
  • jedna obec I. typu (0,2 % z celkového počtu obcí I. typu Plzeňského kraje).
Po roce, kdy se neúčastnila ani jedna municipalita z tohoto kraje (rok 2007), se do zatím posledního ročníku přihlásily a získaly ocenění dva subjekty. V tomto kraji byla udělena zatím jediná stříbrná cena a to za model CAF (co do počtu stříbrných cen stejné jako v Královéhradeckém kraji). Nejvíce ocenění získalo komunitní plánování (dva bronzy), které je používáno jak na úrovni krajského města, tak obcí I. typu. Stejně tedy jako v Pardubickém kraji nebyly ceny za CAF těmi dominantními.
 
Kraj Vysočina byl zastoupen v proběhnuvších ročnících dvěma subjekty:
  • krajský úřad,
  • jedno okresní město (20 % z celkového počtu okresních měst kraje Vysočina).
Přestože se za kraj Vysočina zúčastnilo méně subjektů než z kraje Plzeňského, municipality získaly zatím pouze o jednu cenu méně než municipality Plzeňského kraje. Nejvíce cen bylo uděleno za CAF (dvě stříbra, jeden bronz – kombinace s BMK). Kvalitativní postup lze sledovat na okresním městě Pelhřimov, které v prvním ročníku získalo bronz za CAF a BMK a v následujícím pak stříbro za CAF.
 
Ze Středočeského kraje se soutěže zúčastnily tyto územní subjekty:
  • krajský úřad,
  • jedno okresní město (8,3 % z celkového počtu okresních měst Středočeského kraje),
  • tři obce III. typu (11,5 % z celkového počtu obcí III. typu Středočeského kraje),
  • jedna obec II. typu (3,3 % z celkového počtu obcí II. typu Středočeského kraje),
  • jedna obec I. typu (0,09 % z celkového počtu obcí I. typu Středočeského kraje).
Graf 3: Struktura nástrojů a metod, za něž byly krajské úřady oceněny cenou MV za roky 2005 - 2008Graf 3: Struktura nástrojů a metod,
za něž byly krajské úřady oceněny
cenou MV za roky 2005 - 2008
Municipality Středočeského kraje vstoupily do soutěže až ve druhém ročníku soutěže. Nejčastěji byly ceny uděleny za model CAF (čtyři bronzy, včetně jeden za kombinaci s BMK a jeden za kombinaci s BMK a komunitním plánováním). Stejně jako v Olomouckém kraji i zde byla udělena jedna stříbrná cena za zavedení norem ISO 9001.
  
Jako v Libereckém kraji se zatím z Ústeckého kraje soutěže neúčastnil krajský úřad, ale tyto subjekty:
  • krajské město,
  • čtyři okresní města (57,1 % z celkového počtu okresních měst Ústeckého kraje),
  • jedna obec III. typu (6,3 % z celkového počtu obcí III. typu Ústeckého kraje),
  • dvě obce I. typu (0,6 % z celkového počtu obcí I. typu Ústeckého kraje).

Ceny byly nejčastěji uděleny za CAF (dva bronzy, dvě stříbra) a dále pak za MA 21 (dva bronzy, včetně kombinace s projektem Zdravé město, dvě stříbra). V tomto kraji byla oceněna širší škála nástrojů a metod a z podaných čtrnácti nominací na ceny za inovace, bylo uděleno šesti inovativním projektům cena, což je zatím nejvíc ze všech krajů. I zde se objevuje cena za implementaci norem ISO 9001 a také za BSC či chartu občana. První aplikace metody BSC byla oceněna v kraji Zlínském, okresní město Děčín se tak řadí jako druhé město, které tuto metodu implementovalo. Na úrovni obcí I. typu byly oceněny existující implementace modelu CAF i v kombinaci s akčním plánem. Postup při zkvalitňování činností úřadu lze sledovat u okresního města Chomutov, které v pilotním ročníku získalo stříbro za CAF, za rok 2006 stříbro za CAF v kombinaci s BMK a v posledním ročníku pak bronz za chartu občana. Kvalitativní postup existuje i u okresního města Louny (nejdříve bronz za zavedení systému řízení jakosti a následně stříbro za normy ISO 9001), krajského města Ústí nad Labem (za rok 2006 získal bronz a za rok 2008 pak stříbro za MA 21) a obce I. stupně Terezína (dva roky po sobě získal bronz za CAF a dále pak za CAF v kombinaci s akčním plánem zlepšování).
 
Ze Zlínského kraje se soutěže zatím zúčastnily následující subjekty územní samosprávy:

  • krajský úřad,
  • dvě okresní města (50 % z celkového počtu okresních měst Zlínského kraje),
  • tři obce III. typu (23,1 % z celkového počtu obcí III. typu Zlínského kraje).
Graf 4: Struktura nástrojů a metod, za něž byla krajská města oceněna cenou MV za roky 2005 - 2008Graf 4: Struktura nástrojů a metod,
za něž byla krajská města oceněna
cenou MV za roky 2005 - 2008
Ve Zlínském kraji bylo také v porovnání s ostatními kraji oceněno širší spektrum nástrojů kvality, kromě CAFu také BMK a komunitní plánování. Všechny ceny byly uděleny v bronzovém stupni, kromě dvou stříbrných za MA 21 – dosažení kategorie B. V tomto kraji byla také poprvé oceněna – bronzem – aplikace metody BSC (na úrovni krajského úřadu). Díky širšímu spektru nástrojů a metod není možné sledovat kvalitativní postup například v CAFu, neboť zúčastněné municipality zavádí stále nové nástroje (například okresní město Uherské Hradiště ke kombinaci CAF a BMK přidalo komunitní plánování, obec III. stupně Otrokovice zavedla komunitní plánování k BMK a okresní město Vsetín ke CAFu připojilo postup do kategorie B v MA 21).
 
Z celkového počtu 57 městských částí hl. m. Prahy se dosavadních ročníků soutěže zúčastnily čtyři z nich. Největší počet cen bylo uděleno za CAF (jeden bronz, tři stříbra), dále pak za rozvoj systému řízení jakosti dle norem ISO 9001 (dvě stříbra). Poprvé byla za rok 2007 udělena stříbrná cena za uplatnění modelu EFQM a též poprvé za rok 2008 cena za standardy společenské odpovědnosti (Corporate Social Responsibility). Kvalitativní postup lze vysledovat u Úřadu městské části Prahy 13, který v pilotním ročníku získal bronz a následně tři stříbra za CAF (za roky 2006 až 2008). Úřad městské části Prahy 10 zavádí vždy nový nástroj, který je následně oceněn cenou Ministerstva vnitra za kvalitu (normy ISO 9001, model EFQM, standardy společenské odpovědnosti).
 
Struktura oceněných nástrojů a metod z hlediska jednotlivých úrovní územní správy
V následujícím textu je, zejména graficky, představena struktura oceněných nástrojů a metod pro krajské úřady, krajská města, okresní města, obce III., II. a I. typu.
 
Jak plyne z předchozího textu, z celkového počtu třinácti krajských úřadů se dosavadních tří ročníků zúčastnilo jedenáct z nich. Krajské úřady Jihomoravského, Karlovarského, Královéhradeckého kraje a kraje Vysočiny se zúčastnily tří ročníků. Nejvíce cen na úrovni krajského úřadu získaly aplikace modelu CAF, přičemž jeden krajský úřad byl oceněn i za aplikaci metody BSC a norem ISO 27001 (viz graf 3). Zatím nebyly uděleny ceny za implementace nástrojů zapojující občany (například komunitní plánování, charty občana), což neznamená, že tyto nástroje nejsou na úrovni krajského úřadu používány. Krajské úřady získaly osm cen za inovace: Krajský úřad Karlovarského kraje za projekt provozních agend příspěvkových organizací, Krajský úřad Moravskoslezského kraje za cílený průzkum mínění veřejnosti, Krajský úřad Olomouckého kraje za využití inteligentních formulářů při komunikaci se zákazníky úřadu, Krajský úřad Vysočina za vybudování datového skladu kraje Vysočina a za portál strategického řízení úřadu, Krajský úřad Zlínského kraje za zavedení systému projektového řízení, Krajský úřad Plzeňského kraje za používání projektu Virtuos – egovernment v prostředí samosprávy a Krajský úřad Jihomoravského kraje za komplexní řešení portálu cykloturistiky kraje.
 
Graf 5: Struktura nástrojů a metod, za něž byla okresní města oceněna cenou MV za roky 2005 - 2008Graf 5: Struktura nástrojů a metod,
za něž byla okresní města oceněna
cenou MV za roky 2005 - 2008
Z počtu třinácti krajských měst se proběhnuvších ročníků zúčastnilo šest z nich. Celkově bylo uděleno šest bronzových, dvě stříbrné a dvě ceny za inovaci (České Budějovice – Jihočeský kraj – za zprovoznění vlastního televizního vysílání, přímé přenosy ze zasedání zastupitelstva města na internetu, Ostrava – Moravskoslezský kraj – za implementaci informačního systému pro komunikaci s občany). Oproti krajským úřadům byla krajská města oceněna vedle CAFu (viz graf 4) také za nástroje zapojující občany a další subjekty do procesu řízení, rozhodování a kontroly činností úřadu (komunitní plánování).
Z počtu 61 okresních měst České republiky již bylo osmnáct z nich oceněno cenou Ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci. Na úrovni okresních měst a obcí III. typu, kterých se zúčastnilo z celkového počtu 205 obcí III. typu 27 (jedna však zůstala bez ocenění), bylo oceněno nejširší spektrum nástrojů a metod za kvalitu. Okresním městům bylo uděleno celkem dvacet bronzových, devatenáct stříbrných cen a čtrnáct cen za inovaci, obce III. typu obdržely celkem 25 bronzových, čtrnáct stříbrných cen a pět cen za inovace (viz graf 5 a 6). Na obou úrovních je nejvíce cen uděleno za aplikaci modelu CAF, dále pak BMK a MA 21. V obou typech municipalit byly uděleny též ceny za používání norem ISO 9001 (na úrovni obcí III. typu jich je o jednu oceněnou aplikaci víc než na úrovni okresních měst). Tyto dva typy obcí mají vysoký potenciál pro úspěšnou implementaci nástrojů kvality, neboť zde působí většinou erudovaní úředníci, mají jak finanční, tak personální kapacity a již existuje dobrá základna těch, kteří mohou předávat a zprostředkovávat zkušenosti s implementací a praktickým používáním nástrojů a metod kvality ostatním na stejné úrovni.
 
Z úrovně obcí, jež mají pouze statut obcí II. typu, kterých je 188 (5), získalo některý typ ceny Ministerstva vnitra za kvalitu a inovace zatím šest z nich a z úrovně obcí, které mají pouze statut obcí I. typu, jichž je 5855 (6), pak čtyři obce. Ani jedna obec I. typu se neúčastnila zatím posledního proběhnuvšího ročníku cen Ministerstva vnitra za rok 2008. Obce obou typů získaly všechny ceny v bronzovém stupni, navíc jedna obec II. typu - Studénka z Moravskoslezského kraje a jedna obec I. typu - Koleč ze Středočeského kraje - získaly cenu za inovaci, konkrétně za zavedení elektronické aplikace Softender a její využití při přípravě a realizaci výběru dodavatelů úřadu (Studénka) a za usnadnění komunikace s úřadem pomocí internetového telefonování (Koleč) (viz graf 7 a 8). Na obou úrovních byly ceny uděleny za model CAF a dále pak za nástroje zapojující veřejnost – komunitní plánování (na úrovni obcí I. typu) a MA 21 v kombinaci s projektem Zdravé město (na úrovni obcí II. typu).
 
Závěr
Graf 6: Struktura nástrojů a metod, za něž byly obce III. typu oceněny cenou MV za roky 2005 – 2008Graf 6: Struktura nástrojů a metod,
za něž byly obce III. typu oceněny
cenou MV za roky 2005 – 2008
Dle výsledků provedené analýzy, ceny Ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci plní svůj hlavní záměr, kterým je popularizace nástrojů kvality v organizacích veřejné správy, prostřednictvím nich dochází k detekci příkladů dobré praxe a ke zvýraznění těch nejlepších řešení.
 
Z hlediska procentního pokrytí jednotlivých typů územních subjektů oceněných cenou Ministerstva vnitra, je možné vyslovit následující závěry:
  • Největší podíl oceněných okresních měst je v Olomouckém kraji (60,0 %). Další pořadí ukazuje tabulka č. 1.
  • Nejvyšší podíl oceněných obcí III. typu byl zaznamenán v Olomouckém kraji (38,5 %), dále je procentní zastoupení obcí III. typu, jež získaly v průběhu tří let cenu Ministerstva vnitra, v tabulce č. 2.
  • Nejvyšší podíl oceněných obcí II. typu je s 25 procentním pokrytí tohoto typu obcí s cenami Ministerstva vnitra v Moravskoslezském kraji. Procentní podíl obcí II. typu oceněných v dalších krajích na celkovém počtu obcí tohoto typu v daném kraji ukazuje tabulka 3.
  • Pokud bychom počítaly jednotlivě dvanáct obcí I. typu, jež jsou členy jednoho dobrovolného svazku obcí, pak by nejvíce oceněných obcí tohoto typu měl Jihomoravský kraj – 1,9 %. Zastoupení ostatních obcí I. typu na celkovém počtu obcí I. typu v daném kraji ukazujetabulka 4.
Pokud by byl vyhotoven kartodiagram zobrazující počet jednotlivých typů oceněných municipalit, pak by jich bylo hojně zastoupeno zejména v Olomouckém, Ústeckém, Moravskoslezském, Libereckém, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Tento závěr lze dále ještě analyzovat z hlediska počtu členů z jednotlivých krajů v Národní síti Zdravých měst. Národní síť Zdravých měst (NSZM) podporuje zavádění takových nástrojů jako například MA 21, komunitní plánování a benchmarking.
 
Graf 7: Struktura nástrojů a metod, za něž byly obce s pověřeným úřadem oceněny cenou MV za roky 2005 - 2008Graf 7: Struktura nástrojů a metod,
za něž byly obce s pověřeným úřadem
oceněny cenou MV za roky 2005 - 2008
Nejvíce ocenění získala aplikace metody CAF, a to ve všech sledovaných typech územních subjektů. Model CAF poskytuje jednoduchý, snadno použitelný rámec, který je vhodný pro sebehodnocení organizací veřejného sektoru. Model může pomoci při implementaci a využívání dalších metod řízení kvality a ke zlepšování výkonnosti a efektivnosti. CAF představuje výkonný nástroj pro iniciování procesu neustálého zlepšování. 
 
Pro další vývoj a rozvoj cen lze doporučit provedení podobné analýzy i u ostatních subjektů, které za tříleté udělování cen Ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci získaly jakýkoli typ ceny. Jedná se o organizace státní správy či vzdělávací a další instituce.
 
Závěry z tohoto textu jsou do jisté míry zobecnitelné. Je však nutné, s ohledem na různorodost nástrojů a obtížnost jejich implementace, zabývat se každým typem územní samosprávy zvlášť nejen z důvodů různých kompetencí, počtu obyvatel, rozsáhlosti správního obvodu, velikosti rozpočtu apod., ale také z důvodů přínosů plynoucí z jejich implementace. Jako přínos lze spatřovat například: zefektivnění každodenního chodu úřadu, zlepšení komunikace, vyšší spokojenost občanů, větší participace občanů a dalších subjektů na rozhodování, řízení a kontrole činnosti úřadu, vyšší prestiž, nalezení nových postupů a praxí a v neposlední řadě také přínosy odrážející se v rozpočtu – vyšší šance na získání finančních a nefinančních prostředků od jejich poskytovatelů a také schopnost rozeznat oblasti činností s potenciálem finančních úspor.
Graf 8: Struktura nástrojů a metod, za něž byly ostatní obce oceněny cenou MV za roky 2005 - 2008Graf 8: Struktura nástrojů a metod,
za něž byly ostatní obce oceněny
cenou MV za roky 2005 - 2008

 
Závěrem je nutné konstatovat, že v textu byly analyzovány pouze ty municipality, jež za používání nástrojů a metod kvality získaly některou z cen Ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci v průběhu tří let jejího trvání. Rozhodně by bylo mylné domnívat se, že ostatní municipality neznají či nepoužívají tyto nástroje. Naopak dle mého názoru je oceněna pouze „špička ledovce“, uvědomíme-li si, kolik je v České republice municipalit, kolik jich je členem Národní sítě Zdravých měst či benchmarkingové iniciativy. Cenu za kvalitu získaly, dle mého názoru, ty municipality, jež mají dosti kuráže pustit se do klání o tyto ceny a  jsou si vědomy své výjimečnosti a atraktivnosti, neboť nástroje kvality v české veřejné správě jsou skutečně novinkou posledních dvou desetiletí.
  

Text: Jarmila Neshybová
Grafy – zdroj: údaje oddělení reformy a regulace kvality veřejné správy MV ČR
Grafy – zpracování: autorka textu


 

Tabulka 1
Kraj

% oceněných okresních měst

Kraj

% oceněných okresních měst

Ústecký 57,1 Zlínský 50,0
Moravskoslezský 33,3 Jihočeský 28,6
Liberecký 25,0 Pardubický 25,0
Vysočina 20,0 Jihomoravský 14,3
Středočeský 8,3 Plzeňský 6,7
Tabulka 2
Kraj

% oceněných obcí III. typu

Kraj

% ceněných obcí III. typu

Zlínský  23,1  Liberecký  20,0
Jihočeský  17,6  Moravskoslezský  16,0
Královéhradecký  13,3  Středočeský  11,5
Jihomoravský  9,5  Pardubický  6,7
Ústecký  6,3    
Tabulka 3
 Kraj

% oceněných obcí II. typu

Kraj 

% oceněných obcí II. typu 

 Olomoucký  14,3  Liberecký  7,1
 Jihomoravský  7,1  Středočeský  3,3
Tabulka 4
 Kraj  % ceněných obcí I. typu Kraj   % ceněných obcí I. typu
 Ústecký  0,6  Plzeňský 0,2 
 Středočeský  0,09    

Poznámky:
  1. CHARBUSKÝ, M., STEJSKAL, J. Manažerské metody užívané ve veřejném sektoru ke zvýšení efektivnosti a hospodárnosti. Management územní samosprávy (využití nástrojů zvyšování příjmů a snižování výdajů rozpočtů ÚSC). Sborník referátů. Brno: KVE ESF MU, 2006. Strana 53.
  2. Odborníci ministerstva vnitra ve spolupráci s externími znalci zajišťují například metodické vedení a koordinaci aktivit týkajících se implementace a používání nástrojů kvality v organizacích veřejné správy, ministerstvo vnitra zaštiťuje řadu projektů a konferencí týkajících se kvality ve veřejné správě.
  3. KAJML. P. Ceny MV ČR za kvalitu a inovaci v územní veřejné správě za rok 2006. Aktuální stav. [on-line] [cit. září 2008]. Dostupné na www.mepco.cz/data/Ceny%20MV%202006.ppt
  4. Krajské úřady (KÚ), krajská města, okresní města, obce III. typu (s rozšířenou působností), obce II. typu (obce s pověřeným obecním úřadem), obce I. typu (ostatní obce) a dobrovolné svazky obcí (DSO).
  5. Od počtu 393 obcí II. typu je odečteno 205 obcí, jež jsou obcemi s rozšířenou působností (III. typu).
  6. Od celkového počtu obcí 6248 je odečten počet obcí s pověřeným obecním úřadem (obcí II. typu).
 
Další použitá literatura:
 
 

vytisknout  e-mailem