Norské fondy  

Přejdi na

Norské fondy  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Doklady o holokaustu, dokument z okupace 1968 nebo cechovní kniha z poloviny 14. století. Česko má nové archivní kulturní památky

Ministerstvo vnitra prohlásilo sedm archiválií a archivních souborů či fondů za nové archivní kulturní památky. Tyto mimořádné dokumenty díky tomu získají nejen punc výjimečnosti, ale také zvýšenou ochranu a speciální zacházení. 

181. Přesně tolik už má nově Česká republika archivních kulturních památek. Mezi mimořádně významné soubory archiválií se nově zařadilo sedm archivních souborů či fondů, které Ministerstvo vnitra jako gestor archivnictví prohlásilo za archivní kulturní památky začátkem roku 2024. Jde o památky, které mají význam pro dějiny či společnost, případně jsou jinak výjimečné.
Nově se této pocty dostalo např. hlášení o vstupu okupačních sil do Československa v roce 1968, archiváliím dokládajícím tragické události spojené s hromadným vražděním prováděným jednotkami SS ve východní Evropě či dokumentům souvisejícím se sebevraždou legionáře plk. Josefa Švece z roku 1918, který se za své postoje následně stal jedním z ideových symbolů první Československé republiky. Jednou z nových památek jsou také jedinečné doklady Archivu Národní galerie k dějinám profesních sdružení pražských malířů, které obsahují nejstarší pražskou cechovní knihu z roku 1348.

„Péči o národní archivní dědictví bereme vážně. Archiválie si jako záznamy našich důležitých dějinných události zaslouží zvláštní zacházení a takovéto prohlášení znamená jistotu, že ty nejvýznamnější dokumenty dostanou skutečně odpovídající péči,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. O prohlášení dokumentů za archivní kulturní památky rozhoduje Ministerstvo vnitra na základě posouzení odborné komise a na návrh samotných archivů. Památky podléhají zvláštnímu režimu. Například jejich stav se v archivech kontroluje každý rok, badatelům se půjčují jen studijní kopie, nepůjčují se do zahraničí a vystavovány bývají jen výjimečně.

Nové archivní kulturní památky (podrobný popis zde, všechny Archivní kulturní památky zde)


Hlášení generálmajora Stanislava Procházky o postupu invazních vojsk 20.–21. 8. 1968

  • Archiválie uložená ve Vojenském historickém archivu se vztahuje k začátku okupace ČSSR vojsky států Varšavské smlouvy. Dokument tvoří dva listy velikosti A4. Jde o významný dokument ukazující situaci v československé armádě na samém počátku okupace ČSSR.

Doklady o holokaustu prováděném speciálními jednotkami SS na Ukrajině a v Bělorusku v roce 1941

  • Válečný deník z fondů Vojenského historického archivu je dokladem činnosti štábu a speciálních jednotek SS, které byly v průběhu roku 1941 nasazovány do akcí proti Židům a partyzánům na území Ukrajiny a Běloruska. Jde o jedinečný pramen tragické kapitoly dějin druhé světové války.

Hlášení o exekucích v Kounicově koleji v Brně (září–listopad 1941, květen–červenec 1942),

  • Archiválie Vojenského historického archivu z archivního fondu „SS-Wachbataillon Böhmen und Mähren“ jsou významným pramenem dokumentujícím nacistické zločiny při událostech 1. a 2. stanného práva v protektorátu. Jde o svědectví z pohledu vykonavatele perzekučních nařízení o provedených popravách.

Složka dokumentů vztahujících se k úmrtí plk. Josefa Švece

  • Dokumenty Vojenského historického archivu se vztahují k událostem z října 1918, kdy československé legie v Rusku začaly mj. v důsledku bolševické agitace podléhat nespokojenosti. Plk. Švec spáchal sebevraždu poté, co se mu nepodařilo přimět vojáky, aby splnili rozkaz velitele. Jeho smrt otřásla československým vojskem a přinesla změnu v jeho jednání.

Soubor autobiografických rukopisů Klementa Václava knížete z Metternich-Winneburgu

  • Soubor rukopisů politika, diplomata a rakouského kancléře je uložen v Národním archivu v Praze, vznikl v letech 1849–1859. Jeho význam přesahuje středoevropský i evropský horizont. Jde o prvořadý pramen k dějinám mezinárodních vztahů.

Pražská malířská bratrstva 1348–1782

  • Archivní fond uložený v Archivu Národní galerie v Praze obsahuje jedinečné doklady k dějinám profesních sdružení pražských malířů. Nejstarší archiválie pochází z roku 1348. Jde o cechovní knihu pražských malířů, která je zároveň nejstarší cechovní knihou v pražském prostředí.

Rukopis Petra Albina s portrétní galerií saských Wettinů

  • Rukopis je uložen v Archivu města Plzně. Obsahuje 49 malovaných portrétů saských kurfiřtů a vévodů. Vznikl v roce 1588 a je cenným pramenem pro poznání podoby drážďanské galerie Wettinů, která je od sklonku druhé světové války nezvěstná.



Adam Rözler
odbor komunikace Ministerstva vnitra
25. 1. 2024

Odkazy do noveho okna

Doklady o holokaustu.jpg

Doklady o holokaustu.jpg 

Detailní náhled

Hlášení o exekucích v Kounicově koleji.jpg

Hlášení o exekucích v Kounicově koleji.j... 

Detailní náhled

Hlášení o postupu invazních vojsk.jpg

Hlášení o postupu invazních vojsk.jpg 

Detailní náhled

Pražská malířská bratrstva.jpg

Pražská malířská bratrstva.jpg 

Detailní náhled

Rukopis Petra Albina.jpg

Rukopis Petra Albina.jpg 

Detailní náhled

Složka dokumentů k úmrtí J. Švece.jpg

Složka dokumentů k úmrtí J. Švece.jpg 

Detailní náhled

Soubor rukopisů Klementa Václava.jpg

Soubor rukopisů Klementa Václava.jpg 

Detailní náhled

vytisknout  e-mailem