Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

Modern Administration


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Napoleon, svetry i literatura

Jak na sebe upozornit a přitáhnout turisty? Inspirujte se příklady Linze, Mantovy, jižní Moravy či islandského regionu Vatnajökull z konference AdCamp, jejímž letošním tématem byla Destinace v centru pozornosti.
 
Libor Opluštil. Foto: Radoslav Bernat. Libor Opluštil. Foto: Radoslav Bernat.
O tom, jak je propagace místa důležitá, svědčí postřeh Libora Opluštila, přednášejícího příspěvek Morava napoleonská – evropské dějiny na dosah. Stává se, že zahraniční návštěvníci hledají Austerlitz v Rakousku a nemusí je napadnout, že jde vlastně o Slavkov u Brna. To byl ostatně impuls k projektu, který se snaží místa spojená s napoleonskými bitvami, jako byla ta v roce 1805 u Slavkova či 1809 u Znojma, zviditelnit. Tvůrci projektu by časem tyto tematické trasy chtěli napojit také na evropské stezky. Při vytipování zajímavých míst se přitom nezaměřili jenom na již zmiňované oblasti, které jsou událostmi tohoto období historie již proslavené, ale snaží se sem zahrnout i další lokality. Například v malé obci Bohdalice u Vyškova se konají Carské slavnosti, připomínající pobyt císařů. V zámku, v němž nyní působí škola a školka, totiž přespal František Josef a Alexandr I. Tento do té doby v obci neznámý fakt objevila učitelka a historička, která pro připomenutí tohoto okamžiku nadchla místní obyvatele a v roce 2005 tak byly uspořádány první slavnosti. Od roku 2009 se již konají v dvouletém intervalu a nechybí již ani rekonstrukce vojenského ležení či módní přehlídka historických oděvů. Fotogalerii z minulých ročníků slavností si lze prohlédnout zde. Pro přehled o obdobných akcích se vyplatí navštívit speciální portál k projektu Morava Napoleonská, který nabízí Kalendář akcí či Tipy na výlet. Atmosféru před cestou po památkách si můžete navodit i zhlédnutím videí. Usnadněním při plánování trasy je pak konfigurátor Můj výlet, kde je možné si připravit a následně vytisknout vlastní trasu nebo si ji dokonce i vyvolat pomocí QR kódu až na místě.
 
Lia Ghilardi. Foto: Radoslav Bernat. Lia Ghilardi. Foto: Radoslav Bernat.
To italské město Mantova ke zvýšení přitažlivosti pro turisty využila literaturu. Zdálo by se, že místo bohaté na pamětihodnosti, nebude mít s návštěvností problém. Lia Ghilardi ale ve svém vystoupení Spolupráce – základ kreativního a udržitelného městského turismu uvedla, že pro toto středověké město byly památky spíše přítěží, převažoval totiž pasivní pohled na ně a ochranářský přístup. Mantově také chyběli vícedenní turisté, většinou se zdrželi jen krátce, již další den odjížděli do dalších destinací, jako jsou Benátky či Verona. Jak ale nastartovat potřebnou změnu? Zjištěná fakta, že prakticky kamkoliv je možné dojít pěšky a že se zde nachází velké množství místních podnikatelů, 500 až 600 mikropodniků, které nikdy nebyly součástí kulturního života ve městě, vedla k zajímavé myšlence na uspořádání literárního festivalu. Zacílení na knihy podpořilo i to, že ve městě působila velká knihkupectví, knihvazečství či provozny, nabízející restaurování knih. První literární festival se uskutečnil v roce 1997. Město díky němu získalo nový impuls, probíhají například i kurzy tvůrčího psaní, místní lidé navštěvují kurzy angličtiny, aby se dokázali s účastníky akce domluvit. Kdo všechno na festivalu předčítal, lze zjistit na portálu v rubrice Past EditionsAuthors a zajímavostí je, že mezi nimi je i český autor Jáchym Topol, který zde v roce 2012 představoval své knihy Kloktat dehet a Chladnou zemi. Na webu se také můžete virtuálně projít po místech, kde se četlo, lokace jsou hezky zpracované včetně znázornění umístění na mapě. Lia Ghilardi také připomněla zajímavou skutečnost, že pokud se města chtějí zaměřit na kulturní turistiku, musí počítat s tím, že existuje více typů kulturních turistů, vyznavači umění a historického dědictví jsou přitom v menšině. Varuje také před ztrátou identity místa, podle jejího názoru realita bývá zřídka zachycena v propagačních materiálech. Doporučuje proto zkoušet něco nového a hlavně se podívat na potřeby místních obyvatel, vycházet z toho, co v daném místě chybí a docílit tak autentické nabídky.
 
Jitka Zikmundová. Foto: Radoslav Bernat. Jitka Zikmundová. Foto: Radoslav Bernat.
Pozitivní proměnou díky vhodně nastavené komunikační strategii prošel i rakouský Linz. V roce 2009 se stal Evropským hlavním městem kultury a dokázal toho patřičně využít. Linz se z ocelového města stal kulturní metropoli na Dunaji a navíc se mu podařilo díky aktivitám Evropského hlavního města kultury překlenout těžké období, v němž se kvůli ekonomické krizi touhle dobou ocitla řada států, uvedla ve své prezentaci Přeshraniční destinační management v regionu Dunaj-Vltava Jitka Zikmundová. Za slogan bylo zvoleno spojení Linz verändert. Ozvláštněny také byly materiály pro turisty, tvůrci projektu brožuru o ubytování pojali jako příručku pro dobrou noc a v souboru textů se tak dozvíte i rady pro koupání, intimní chvíle či obstarání si knihy, najdete zde i poezii. Nahlédnout do publikací můžete na tomto webu. Ostatně i kampaň jako takovou provázel humor, setkat jste se mohli i s plakátem, kde byl Linecký dort umístěn na vrcholu zeměkoule s nápisem The worlds famous Linzer torte. Ke zvýšení atraktivity nakonec přispěla i průmyslovost daného místa. Vzniklo totiž muzeum, kde je možné se dozvědět vše o oceli v expozici www.voestalpine.com a kromě toho také navštívit slévárenský provoz. Jenom v roce 2013 se sem vypravilo 75 000 zájemců.
 
Znáte Vatnajökull? Tento islandský region se v roce 2007 rozhodnul dostat více do povědomí turistů a spustil projekt Vatnajökull Wow!. Nachází se totiž až na jihovýchodě země a problémem bylo, že turisté, kteří měli naplánovánu týdenní cestu na Island, zde příliš dlouho nepobyli. Většinou využili místní konzum na doplnění potravin, načerpali pohonné hmoty a odjeli. Za doby krize spousta lidí ztratila práci, stěhovali se do Dánska. Nárůst turistického ruchu by tak regionu mohl pomoci zlepšit nepříznivou situaci. Vznikl tedy destinační management a při propagaci vsadili na věci, které tvořily běžnou součást života starousedlíků, ale pro návštěvníka jsou jedinečným zážitkem. Turisté tak mohou být ubytováni na farmě, strávit den na rybářské lodi, vyjet na ledovec na čtyřkolce, svézt se na skútru, chodit se dívat na velryby. Je možné si také nechat uplést svetr, rukavice či vestu na míru. Zapojily se i místní restaurace, připraví tak hostu humra, kterého si předtím sám ulovil. V rámci kampaně vzniklo i video Inspired by Island, které hravým způsobem představuje jak aktivity pro různé skupiny, tak místní produkty. Na webovém portálu navíc mohou svoji zkušenost s touto lokalitou sdílet i sami uživatelé. Vznikla zde netradiční rubrika Secrets, kam každý může zaslat tip na místo, které má oblíbené, nebo je pro něho něčím zvláštní a chce se o tento pocit s ostatními podělit.
 
Ivana Jungová

Print  E-mail