Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

Modern Administration


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Občanské aktivity

Referendum, shromažďování, petice, veřejné sbírky a založení politické strany či hnutí 

Krajské referendum

Co je krajské referendum
Krajské referendum, nebo-li krajské lidové hlasování, je jedním z institutů přímé demokracie. Provádění krajského referenda upravuje zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o krajském referendu“). V krajském referendu rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti kraje. Krajské referendum lze konat jen na celém území kraje.
Referendum na území hlavního města Prahy, které je vedle obce i krajem, se provádí podle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.

Kdo může hlasovat v krajském referendu
Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje podle § 4, odst. 1, zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „oprávněná osoba“). Oprávněnou osobou je státní občan České republiky, který má trvalé bydliště na území kraje.
Překážkou, pro kterou se oprávněná osoba nemůže zúčastnit hlasování v referendu, je omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, zbavení způsobilosti k právním úkonům, omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo výkon vojenské činné služby, neumožňuje-li účast v krajském referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.

V jakém případě nelze konat krajské referendum?
Krajské referendum nelze konat o otázkách, které jsou zákonem taxativně stanoveny, a to:

  • o ukládání pokut a o rozpočtu kraje,
  • o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a o jejich vnitřním uspořádání,
  • o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje,
  • jestliže by otázka položená v krajském referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v krajském referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy,
  • v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení,
  • o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo
  • jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání návrhu na konání krajského referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.

Konání krajského referenda
Krajské referendum se koná, jestliže

  • se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo
  • přípravný výbor podá návrh na konání krajského referenda (dále jen „návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho vyhlášení.

Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň 6% oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž má být referendum konáno.

Jak vyhlásit krajské referendum:
a) Zastupitelstvem kraje

Zastupitelstvo kraje může rozhodnout o konání krajského referenda nadpoloviční většinou hlasů všech členů zastupitelstva kraje. V usnesení o vyhlášení krajského referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d) zákona o krajském referendu. Vyhlášením krajského referenda v kraji se rozumí uveřejnění usnesení zastupitelstva ve Věstníku právních předpisů kraje a vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda na na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zastupitelstvo kraje toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

b) Na návrh přípravného výboru
Přípravný výbor tvoří pro účely krajského referenda nejméně 3 oprávněné osoby.
Úkoly přípravného výboru:

  • navrhuje uspořádání krajského referenda,
  • má právo delegovat členy do komisí pro hlasování,
  • může podat soudu návrh na určení, že krajské referendum má být vyhlášeno, nebo že návrh přípravného výboru nemá vady,
  • může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu.
    Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné.

Náležitosti návrhu přípravného výboru
Návrh přípravného výboru musí obsahovat:

  • označení kraje, v němž se konání krajského referenda navrhuje,
  • znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v krajském referendu,
  • odůvodnění návrhu,
  • odhad nákladů spojených s provedením krajského referenda a realizací rozhodnutí přijatého v krajském referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu kraje,
  • označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
  • jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy.
    Podpisová listina a její náležitosti

Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina s očíslovanými podpisovými archy. Každý podpisový arch podpisové listiny musí obsahovat:

  • označení kraje, v němž se má krajské referendum konat,
  • znění otázky, popřípadě otázek, navržených k rozhodnutí v krajském referendu,
  • jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,
  • upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání krajského referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o krajském referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.

    Oprávněná osoba podporující konání krajského referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.
    Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.
     

Komu překládá přípravný výbor svou žádost?
Návrh na konání krajského referenda spolu s přílohou předkládá přípravný výbor krajskému úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.
Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené zákonem o krajském referendu nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, krajský úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně krajský úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.
V případě, že krajský úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.

Jak rozhoduje kraj o návrhu přípravného výboru?
Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada kraje k projednání zastupitelstvu kraje na jeho nejbližším zasedání.
Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.
Zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne

  • o vyhlášení krajského referenda, jestliže lze o navržené otázce krajské referendum konat, a zároveň stanoví den a dobu jeho konání
  • o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat.
     

Zastupitelstvo kraje neprodleně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje a vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zároveň toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Obdobně postupuje zastupitelstvo kraje při vyhlášení krajského referenda na základě rozhodnutí soudu.

Je možné o navržené otázce rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda?
Zastupitelstvo kraje může o otázce navržené k rozhodnutí v krajském referendu rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání krajského referenda trvá, zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání krajské referendum vyhlásí. V této lhůtě nelze vykonat rozhodnutí zastupitelstva o navržené otázce bez vyhlášení místního referenda. Toto rozhodnutí pozbývá dnem vyhlášení místního referenda platnosti. Ode dne vyhlášení krajského referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům kraje rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném krajském referendu.

Den a doba hlasování v krajském referendu
Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.

Den konání krajského referenda
Krajské referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější, nebo pokud zákon o krajském referendu nestanoví jinak (např. z důvodů trvání krizového stavu). Dnem vyhlášení krajského referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje na úřední desce krajského úřadu. Koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, nesmí být den konání krajského referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva kraje, pokud zákon o krajském referendu nestanoví jinak.

Společné konání krajského referenda
Společně lze konat krajské referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání krajského referenda zastupitelstvo kraje. Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány krajskému úřadu. Zastupitelstvo kraje rozhodne, že krajské referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru.

Souběh referenda a voleb
Koná-li se krajské referendum společně v tytéž dny s volbami do zastupitelstev územních samosprávných celků, plní okrskové volební komise zřízené podle zákona o volbách rovněž úkoly okrskových komisí pro referendum. Společné jsou i volební místnosti a místnosti pro hlasování v referendu a hlasovací a volební schránka včetně přenosné.

Otázka v krajském referendu
Otázka navržená pro krajské referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“.

 Komise a jejich zřízení
Po vyhlášení krajského referenda se pro hlasování zřizují komise. Okrsková, místní a krajská komise jsou kolektivní orgány, které zajišťují přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu.
Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku, minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování hejtman kraje minimální počet členů krajské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje přípravný výbor.
Členy okrskové, místní a krajské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po 1 členu okrskové a místní komise starosta obce a nejméně 1 člena do krajské komise hejtman kraje; koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obce a členy krajské komise hejtman kraje, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo kraje nevyhradí.
Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo hejtman kraje jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise.
Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.

Činnost komisí
Okrsková

  • zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti,
  • sčítá hlady v hlasovacím okrsku,
  • ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,
  • sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně místní komisi,
  • ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu.

Místní

  • organizuje činnost okrskových komisí
  • dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu,
  • sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,
  • rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,
  • předává výsledky hlasování krajské komisi
  • odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu příslušnému obecnímu úřadu.

Krajská

  • organizuje činnost místních komisí,
  • dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,
  • sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v kraji na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi,
  • rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,
  • vyhlašuje výsledky hlasování v krajském referendu,
  • odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu krajskému úřadu.

Nároky členů komisí
Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu. Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy, ale má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Výše odměny se odvozuje od zvláštního právního předpisu (nařízení vlády o minimální mzdě) a činí maximálně jednu pětinu minimální mzdy pro předsedu a jednu sedminu pro člena komise. Výši odměny stanoví zastupitelstvo kraje a zveřejní ji nejpozději 25 dnů přede dnem hlasování a rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu. V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání této komise, odměna se poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních komise. Odměnu vyplatí do 30 dnů od ukončení činnosti komise členovi okrskové nebo místní komise obecní úřad, členovi krajské komise krajský úřad.

Oprávněné osoby a hlasování
Osoby oprávněné hlasovat v krajském referendu jsou vedeny v seznamu oprávněných osob pořizovaném jako výpis ze stálého seznamu voličů vedeném podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento výpis předá před zahájením hlasování obecní úřad okrskové komisi.
Hlasování v krajském referendu probíhá v hlasovacích okrscích, které jsou shodné s volebními okrsky a samostatnými volebními okrsky vytvořenými podle posledně citovaného zákona.
Oprávněná osoba hlasuje osobně; po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem. Po prokázání oprávněnosti hlasovat v krajském referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku.
Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství České republiky, nebude jí hlasování umožněno.
Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v krajském referendu na území obce nebo statutárního města, kde se koná krajské referendum, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro krajské referendum (dále jen „hlasovací průkaz“) a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi.
Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení krajského referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu, osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá.
Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední obálku.
Oprávněná osoba může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů požádat obecní úřad a v den hlasování okrskovou komisi o možnost hlasovat na území daného hlasovacího okrsku mimo hlasovací místnost do přenosné hlasovací schránky.

Způsob hlasování
Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku označí buď křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo „ne“ nebo se může zdržet hlasování tím, že neoznačí žádnou odpověď.
Upravený nebo prázdný hlasovací lístek vloží oprávněná osoba do úřední obálky a tu vloží do hlasovací schránky.

Platnost a závaznost hlasování
K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v krajském referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných voličů.
Rozhodnutí v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné.

Oznamovací povinnost
Vyhlášení krajského referenda, výsledek hlasování a provedení rozhodnutí v něm přijatého, oznámí hejtman kraje do 5 dnů od této skutečnosti Ministerstvu vnitra.
Oznamovací povinnost platí i pro situaci, kdy není možné rozhodnutí krajského referenda provést pro jeho rozpor s právním předpisem, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků krajského referenda.

Soudní přezkum
Soudní ochrana návrhu přípravného výboru

Právo domáhat se ochrany u soudu podle § 91b, zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, má přípravný výbor, jestliže

  • nesouhlasí s výzvou krajského úřadu k odstranění vad návrhu na konání krajského referenda,
  • zastupitelstvo kraje nerozhodlo o návrhu přípravného výboru nebo rozhodlo o tom, že krajské referendum nevyhlásí.

    Návrh je třeba podat nejpozději
     
  • do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad návrhu,
  • do 20 dnů od jednání zastupitelstva kraje, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva kraje, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že krajské referendum nevyhlásí.

Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu
Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že došlo k takovému porušení ustanovení zákona o krajském referendu, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, bylo konáno krajské referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti kraje, nebo bylo konáno krajské referendum o věci, o níž krajské referendum nelze podle § 7, zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů konat.
Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.

Přestupky
Přestupku se dopustí:

  • oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou,
  • fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou,
  • fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.

    Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.
    Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti kraje. K projednání přestupků je příslušný krajský úřad.

Další informace

  • Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny
  • Předepsané formuláře nejsou stanoveny

Právní úprava

  • zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů
  • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

 
Kontakty
Ministerstvo vnitra – odbor voleb
Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4
tel.: 974 817 377, 974 817 378, 974 817 361
e-mail: volby@mvcr.cz

Print  E-mail