Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

Modern Administration


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Liptál: Koloběh života aneb soužití více generací

 

Obec Liptál na Vsetínsku získala v loňském roce Evropskou cenu obnovy venkova, mimo jiné za péči o tradice a iniciativy k posílení vesnického společenství a podíl všech společenských skupin na životě obce. O jaké konkrétní projekty se jedná, jsem si povídala se starostou obce Miroslavem Vaculíkem.
 
Starosta Starosta
Před obecním úřadem v Liptále si můžete prohlédnout řezbářské dílo, Strom života. Starosta k němu doplňuje, že „před třemi roky proběhlo rozšíření silnice, kterému musely ustoupit některé stoleté lípy a jasany. Většina stromů se odvezla na dřevo na pilu, ale jeden krásný kmen jsme se rozhodli zachovat a ozdobit dřevořezbou.“ Strom života je tak dílem řezbáře Zdeňka Matyáše z Valašských Klobouk a obsahuje sedmnáct reliéfů zpodobňujících životní cyklus. Na kmeni umístěném v kulturním areálu začaly práce v roce 2006. Po roce bylo rozhodnuto převést rozpracované dílo před obecní úřad, kde pak bylo slavnostně odhaleno dne 24.10.2008 u příležitosti 90. výročí vzniku České republiky. Řezbářské dny jsou také součástí Mezinárodního folklorního festivalu Liptálské slavnosti, které v obci probíhají každoročně v srpnu. Loni byla do programu slavností zařazena i výstava „Historie dřevorubectví v Liptále po současnost a jeho úspěchy“, na které byla představena stovka historických exponátů motorových pil majitele Stanislava Migdala. A návštěvníci se mohli seznámit i s množstvím fotografií a dřevorubeckými trofejemi Liptalanů (Josefa Migdala, Karla Gerži, Miroslava Gerži, Jana Svobody - Stihl Timbersports), kteří uspěli v soutěžích doma i ve světě. O dřevorubeckém sportu se více dozvíte na webu Timbersports.
     
Obec se zúčastnila soutěže Evropská cena obnovy vesnice, kterou pořádá Evropská asociace pro rozvoj venkova a obnovu vesnice (ARGE), a získala vedle českých Havlovic na Trutnovsku (viz Dobrá praxe, č. 3/2008 VS) a dalších zahraničních obcí Evropskou cenu obnovy vesnice za zvláštní výsledky v několika oblastech rozvoje obce. Mimo jiné byl komisí vyzdvihován projekt propojení školy s byty pro důchodce. Jak vznikla myšlenka na vytvoření podkrovních bytů nad školním pavilonem stravování? Miroslav Vaculík vysvětluje, že „škola měla původně rovnou střechu, což se neukázalo jako vhodné řešení pro podnebí na Valašsku. Do školy zatékalo, a tak jsme v roce 1993, 94 dospěli k rozhodnutí, že se zhotoví klasická valbová střecha a navíc, protože se naskytla příležitost využití dotace na byty pro důchodce, penziony nebo domy s pečovatelskou službou, byl připraven návrh na zřízení šestnácti malometrážních bytů pro důchodce v podkroví.“ Obec získala dotaci ve výši 5,5 miliónů. A v současné době jsou již byty kompletně obsazené. Jedná se o normální nájemní bydlení, a je tedy vhodné jen pro ty, kteří se o sebe dokáží postarat.
 
V loňském roce proběhly na budově školy stavební práce, které povedou k realizaci úspor energie a také ke snížení emisí. Jednalo se o zateplení fasády a výměnu oken a dveří. Se žádostí o financování projektu byla obec úspěšná v Operačním programu Životní prostředí v rámci podoblasti podpory 3.2.1 Realizace úspor energie. Výše poskytnuté podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státního fondu životního prostředí ČR tak činila 6 255 000 Kč. Zbývající náklady ve výši 2 199 000 Kč uhradila obec z vlastních zdrojů.
 
Škola Škola
Starosta podotýká, že „v době návštěvy komise Evropské ceny obnovy vesnice, ještě škola opravena nebyla. Přes svůj vzhled typické socialistické budovy ze sedmdesátých let byla škola pozitivně hodnocená zejména díky aktivitám, které se zde dějí každý měsíc. Na konci roku 2008 proběhl například Vánoční jarmark.“ Chodby školy nabízejí odpočinkové kouty i zábavné aktivity, ve třídách bývá výzdoba. O tom, jak to ve škole vypadá, se můžete přesvědčit z videa umístěného na jejích webových stránkách. O iniciativě školy svědčí i to, že se pokusila s jedním z účastníků soutěže Evropské ceny obnovy vesnice, obcí Schönbach z Rakouska, navázat spolupráci.
 
Chystaným projektem, který byl také v hodnotící zprávě zmíněn, je obnova zámku. Miroslav Vaculík podotýká, že „se jedná o 250 roků starý zámek, který byl naposledy ve vlastnictví rodiny vynálezců vzducholodí Brandenstein-Zeppelin. Po roce 1945 přešel do vlastnictví obce. V 70. letech pak půlku budovy získalo zemědělské družstvo a obci zůstala jenom hlavní budova.“ Možné využití pro sociální a zdravotní účely navrhlo vsetínské občanské sdružení Letokruhy, které se zaměřuje na péči o seniory postižené Alzheimerovou nemocí. Byly vytvořeny architektonické návrhy, ve kterých se počítá s přistavením dvou křídel určených pro léčbu pacientů, s kapacitou třiceti lůžek pro muže a třiceti pro ženy. Starosta podotýká, že tím by pak bylo možné opravit i původní stavbu zámku.
 
K realizovaným projektům patří nové dětské hřiště v areálu fotbalového oddílu. Na financování se podílelo ministerstvo pro místní rozvoj dotací 300 000 Kč, obec částkou 140 000 Kč a Fotbalový oddíl TJ Start Liptál sponzorským darem 30 000 Kč. V areálu, kde je dětské hřiště umístěno, by v budoucnu měla vzniknout další sportoviště podle již zpracované studie.
 
O obci se můžete dozvědět informace nejenom na internetu a v Liptálském zpravodaji, ale také v některé z knih, kterou obec vydala. Zajímají-li vás dějiny obce od jejího vzniku až po 90. léta minulého století, můžete si přečíst knihu Liptál s podtitulem Kapitoly z historie obce na Valašsku od PhDr. Ladislava Baletky. Obecní úřad v Liptále knihu vydal v roce 1994. Text doprovázejí černobílé fotografie zapůjčené okresním vlastivědným muzeem a místními občany. A k tomu starosta dodává, „měli jsme shromážděno na tři tisíce fotek a rozhodli jsme se postavit na nich další knihu, která by obsahovala zejména fotografie. Připravovali jsme ji dva roky.“ V konečném výsledku vznikla kniha Liptál včera a dnes – z domácího fotoalba o čtyřech stech stranách představující více než tisíc fotografií. Čtenáři tak mohou poznat, jak Liptál vypadal před sto lety, jak zde lidé žili, pracovali, jak se oblékali a jaké významné události v obci proběhly. Místní obyvatelé jistě oceňují, že i skupinové fotografie jsou opatřeny popisky se jmény všech lidí, na ní vyfocených. Zajímavě je pak pojata kapitola Naši krajané věnovaná těm, kteří odešli po roce 1948 a 1968 do zahraničí. Jsou zde totiž vedle sebe soustředěny fotografie dotyčných osob, a to v jejich dřívější, i současné podobě. Starosta má v plánu připravit ještě další  knihu o obci Liptál na přelomu tisíciletí, která by události zachycovala zase trochu jiným způsobem. Jedno je jisté, Liptál se snaží uchovat to, čím byl, i pro příští generace. Jistě budou zaznamenány i jeho příští proměny...
  
Text: Ivana Jungová
Foto: Radoslav Bernat

 
O Liptále
(Z brožury vydané k Evropské ceně obnovy venkova)
   
Zámek Zámek
Obec Liptál má asi 1400 obyvatel, leží na Valašsku na Moravě v údolí Rokytenky a je obklopena zalesněnými horami. Původní struktura osídlení se vinula podél potoka, který je dodnes patrný jako přírodní prostor vesnice. Zvláštní důraz rozvojových opatření je kladen na zachování a úspěšný další rozvoj venkovských folklórních tradic v kombinaci s tvorbou široké nabídky sportovních aktivit. Očekávají se tak impulsy pro turistický ruch, protože obec má k dispozici chráněné přírodní oblasti, úchvatnou krajinu s folklórními slavnostmi a sportovní události. Už nyní přiláká obec Liptál svými činnostmi kolem 25 000 návštěvníků ročně. Jako důležitá infrastruktura k tomu slouží velký areál s pódiem a 2000 míst k sezení, kde se konají vlastní folklórní vystoupení i představení partnerských organizací. Všechny slavnosti se uskutečňují prostřednictvím místních spolků. To vede k pozoruhodné soudržnosti i k silné identifikaci obyvatel s jejich obcí. Významně přispívá také evangelická církev českobratrská stejně jako církev katolická. Ústřední hodnotu mají děti a mladí lidé. Velmi živě se daří probouzet kreativní potenciál školáků. Materiálem a vnějším vzhledem spíš skromnější školní budova skýtá uvnitř velmi pestrou a didakticky skvěle zpracovanou úpravu, kterou si zhotovili žáci sami. Je patrné, že zde panuje úžasná pracovní atmosféra. V souladu s heslem „Budoucnost cestou sociální inovace“ na to navazuje stavební kombinace školy a bydlení pro seniory. Evangelická církev přispívá k všeobecnému soužití generací tím, že její členové pravidelně navštěvují starší občany, a vědomě se tak zapojují do života obce.
 
Vytyčenému heslu odpovídá také vize znovuoživení zámečku rodiny Brandenstein-Zeppelin, který je od roku 1945 v majetku obce. V areálu zámku má být centrum pro šedesát pacientů s Alzheimerovou nemocí, a to včetně potřebného zázemí formou novostavby, přičemž stávající prázdný zámeček má sloužit jako knihovna a prostor pro pořádání menších i větších akcí a činností ve smyslu integrace pacientů. Inovativní záměr integrovat pacienty s Alzheimerovou nemocí tím, že se stavebně přiblíží tam, kde pulzuje život vesnice, je okouzlující a pokud se to podaří, mohl by vést k novým kvalitám v Liptále, kdy dojde k vyváženosti a starý zámek nebude degradován na nepotřebnou starou budovu. Ekonomické poměry se jeví opět jako stabilní. Transformaci po roce 1990 se zřejmě podařilo zvládnout dobře. Stejně jako všude jinde i zde ubylo pracovních míst v zemědělství, která však umožnila vznik nových drobných řemeslných firem v obci nebo lidé našli práci v nejbližších městech. Navíc byly vybudovány počátky turistické infrastruktury. V oblasti rozvoje osídlení se podle předložených plánů počítá s rozšířením stavebních míst na výše položené plochy, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat citlivému přístupu ke stavebnímu designu a rozvoji vybavenosti. Obec Liptál se vyznačuje výraznou péčí o tradice, úspěšnými opatřeními v oblasti hospodářského rozvoje, iniciativami k posílení vesnického společenství a zapojením všech společenských skupin do života obce, zejména je to patrné ve stavební kombinaci školy a bydlení pro seniory. Liptál byl za to oceněn Evropskou cenou obnovy vesnice za zvláštní výsledky v několika oblastech rozvoje vesnice.
 
Překlad Jan Vopalecký, říjen 2008.

Print  E-mail