Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Fond projektů reflektuje záměry města

Nezaměnitelnou renesanční tvář vtiskl Telči v šestnáctém století osvícený Zachariáš z Hradce. Na rozvoji města, které bylo v roce 1992 zařazeno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, se odnepaměti podíleli vzdělaní starostové zároveň s aktivními občanskými spolky. Nyní do procesu vstupuje nový fenomén – fondy EU.
  
Hlavní boom nastal v letech 2004-2005, kdy se podařilo získat z programu PHARE 2003 finanční prostředky na rekonstrukci přístupových cest k historickému centru města ve výši téměř osmnácti milionů korun. Zároveň v prvním kole programu SROP mohl být díky evropským penězům zrealizován projekt „Otevřená škola“ a v dalším období byly získány prostředky na zkvalitnění turistické infrastruktury Telče či na projekt revitalizace toku a odbahnění rybníka Nadýmák. Město se zapojilo do programu EHP/Norsko (Kulturní dědictví Vysočiny), stranou nezůstaly ani tzv. „měkké projekty“ v oblasti cestovního ruchu.
   
Informace o dosavadních výsledcích projektů, spolufinancovaných z prostředků EU, zasvěceně poskytuje vedoucí odboru rozvoje a územního
Vedoucí odboru rozvoje a územního plánování Vladimír Švec Vedoucí odboru rozvoje a územního
plánování Vladimír Švec
plánování Vladimír Švec, DiS.
„Rád bych se zastavil u projektu „Otevřená škola“, který má několik vzájemně provázaných částí. V období 2005-2006 došlo za podpory dotace SROP k realizaci nástavby nad stravovacím pavilonem ZŠ Masarykova. Nové prostory jsou v období školního vyučování využívány pro potřeby základní školy, v odpoledních hodinách pro celoživotní vzdělávání obyvatel regionu Telčsko. Ihned po ukončení stavebních prací připravila základní škola komplexní projekt rovněž do fondů EU, řešící vzdělávání občanů handicapovaných na trhu práce. Přes počáteční nedůvěru projekt získal velkou popularitu a stává se samoudržitelný“.
 
Do plánovacího období 2007-2013 vstoupilo město s dalšími konkrétními aktivitami. Letos v lednu byl Zastupitelstvem města Telče schválen Fond projektů, v němž jsou podrobně zachyceny projekty města včetně předpokládaných nákladů a zdrojů financování. Mezi nejvýznamnější patří vybudování multifunkčního regionálního centra, které bude v zimním období sloužit převážně jako zimní stadion, v letním období pro konání různých kulturních a sportovních akcí. Předpokládané náklady činí v první etapě sto čtyřicet milionů korun a ve druhé etapě deset milionů korun. Velkým investičním projektem, připravovaným ve spolupráci s krajem Vysočina, je dostavba areálu škol v ulici Hradecká, kde předpokládané náklady činí sto deset milionů korun. Modernizaci školských zařízení věnuje město značnou pozornost.
  
Stranou nezůstává péče o komfort cestování. Z hlediska zkvalitnění infrastruktury a zázemí pro cestující je důležitý projekt přesunu současného autobusového nádraží do prostor stávajícího nádraží ČD. Rozpočtované náklady dosahují téměř čtyřiceti milionů korun. Z operačních programů Životní prostředí stojí jistě za pozornost projekt ochrany vod povodí řeky Dyje II v rozsahu zhruba jedné a půl miliardy korun, řešící odkanalizování a čištění odpadních vod v devíti aglomeracích v Jihomoravském kraji, kraji Vysočina a Jihočeském kraji. Mimořádný svým rozsahem je také projekt pro IOP, připravovaný ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Masarykovou univerzitou Brno a ČVUT Praha, „Centrum pro kulturu, vzdělávání a památkovou péči Telč“. „Příprava žádostí do fondů EU přináší nemalé finanční nároky na přípravu projektových dokumentací a podkladů.Jsem však přesvědčen, že tyto investice se několikanásobně vrátí,“ komentuje Fond projektů Vladimír Švec.
   
Pod jednou střechou se učí tři generace
Z nabídky úspěšně zrealizovaných projektů jsem vybrala ten, jenž koresponduje s místní vzdělanostní tradicí. Město se v roce 2006 mohlo přihlásit o dotaci ze Společného regionálního operačního programu v grantovém schématu Podpora sociální integrace v kraji Vysočina 2004-2006, neboť vize komunitní školy měla již reálné parametry. Dnes se spolu se 476 spolužáky účastní dopoledního vyučování i těžce postižený Martin, odpolední čas patří maminkám na mateřské dovolené, seniorům a lidem dlouhodobě nezaměstnaným.
    
Projekt „Otevřená škola – vzdělávání znevýhodněných skupin na trhu práce“ byl finančně zajištěn z osmdesáti procent evropským sociálním fondem, z osmi procent rozpočtem ČR a dvanácti procenty z rozpočtu města Telč. Jedná se o bezplatné výukové programy, jichž se zúčastnilo 326 osob. Kromě kurzů angličtiny, němčiny, obsluhy počítače a účetnictví byla od třetí etapy zajišťována také výuka účetnictví na počítači a kurz osobnostního rozvoje uchazeče o zaměstnání, u něhož byl zaznamenán nečekaně velký zájem klientů.
  
Srdečného průvodce školou, kterou navštěvoval například básník Otokar Březina, jsem našla v dlouholetém řediteli ZŠ Masarykova, duchovním otci a
Autor projektu Otevřené školy Jiří Kodýs (na snímku druhý zleva) Autor projektu Otevřené školy Jiří Kodýs (na snímku druhý zleva)
hlavním realizátorovi projektu „Otevřená škola“ Jiřím Kodýsovi.
Procházíme původní částí školy, kterou čeká snižování stropů, výměna netěsnících oken, zastaralých radiátorů a další úpravy. Vedení školy ale vnímá pokrok komplexně. Nejde jen o technickou vybavenost, nýbrž o harmonii osobnosti a aktivizaci žáků. Někdejší první moravské reálné gymnázium má například pro obě třídy prvňáků ultralehké tabule, na něž lze psát čímkoliv a každý žáček vlastní své portfolio, aby rodiče měli přehled o jeho rozvoji. Starší žáci vyjadřují své názory na veřejných nástěnkách, mají k dispozici kvalitní školní hřiště, bezplatnou kopírku pro kopírování učebních materiálů, nadstandardní hygienické zázemí a jídelnu s kuchyní, připomínající vědeckou laboratoř.
  
Putování přerušuje příjemná melodie, libozvučnější varianta klasického školního zvonku, netradiční je také společenská místnost určená pro hry dětí, jejichž maminky se přišly vzdělávat. O batolata je postaráno nejen kvalifikovaným personálem, ale i žákyněmi z vyšších ročníků. Moderním výtahem cestujeme mezi dvacátým a jednadvacátým stoletím. V nové části obdivuji sofistikovanou počítačovou učebnu, kde se v uživatelské knize střídají podpisy vnuků a dědů, jazykovou učebnu s dataprojektory, v níž lektor komunikuje s žáky prostřednictvím techniky aniž by rušil dalších 23 posluchačů, či keramickou dílnu očekávající budoucí výtvarníky.
 
Následuje prohlídka dílny pro chlapce a kuchyňky pro děvčata, slunných pedagogických kabinetů, skladu sportovních potřeb či nádherného víceúčelového sálu, který skýtá možnosti pro koncerty, divadelní představení a další kulturní vyžití. Disponuje kvalitním zázemím a potenciálně nabídkou komerčních pronájmů. Těšíme se, že zde nejen představíme tvorbu našich či spřátelených souborů, ale také je to příležitost vydělat si peníze, které budeme potřebovat pro další činnost,“ spřádá plány do budoucna Jiří Kodýs. „Projekt byl určen pro vzdělávání obyvatel našeho mikroregionu. V následujícím období jej budeme financovat sami, takže od prvního září je otevřen za mírný poplatek všem zájemcům. Již nyní víme, že nastolený trend se osvědčil – když sem chodí děti, přijdou dospělí a platí to i naopak. O budoucnost vzdělání se u nás nestrachujeme.“
   
Dobrý život v podzámčí pro místní i turisty
O tom, že v Telči se o kulturní dědictví starají s mimořádným citem, vidí na vlastní oči kolem 400 tisíc návštěvníků ročně. V roce 2006 byl realizován projekt „Zkvalitnění propagace a posílení image města Telče“, zahrnující vydání publikací „Brána do města UNESCO“ a „Telč zajímavá po celý rok“,  tématických skládaček, kulturního kalendáře s nabídkou akcí, výrobu multimediálního DVD a CD; ohlas zaznamenal také internetový server města poskytující aktualizované turistické informace ve třech jazykových mutacích.
 
S projekty, které dodávají památkám život, mě s velkým zaujetím seznámila Věra Peichlová, vedoucí odboru kultury a nositelka Ceny města Telče.
Vedoucí odboru kultury Věra Peichlová Vedoucí odboru kultury Věra Peichlová
„V roce 2007 jsme v objemu 580 tisíc korun zrealizovali „Marketingovou studii cestovního ruchu turistického regionu Telčsko“. Na základě vypracované analýzy strany nabídky a poptávky a provedených průzkumů v období celého roku byly definovány cílové skupiny návštěvníků a identifikovány klíčové produkty pro tyto skupiny, navržen způsob komunikace a distribučních kanálů. Studie reflektovala především potřebu prodloužení doby pobytu hostů v regionu, zvýšení jejich počtů a prodloužení turistické sezóny.“ Ke spolupráci byly přizvány obce v území, podnikatelské subjekty, neziskové organizace a instituce mající vliv na rozvoj turismu na Telčsku, například kraj Vysočina, UNESCO, SHSČMS či spolky v zahraničí. Na projekt ze SROP „Vítejte v Telči, městě UNESCO“,  navazuje projekt pro ROP „S Bílou paní po Telči a okolí“, reflektující strategii programů, kdy jsou zážitky společně sdíleny rodiči s dětmi. Projekt předpokládá mimi jiné vydání tištěného průvodce „Pověstmi opředená místa v Telči a okolí“, omalovánek „Poznej a vymaluj telčské památky“, pexesa a mapky se soutěžními otázkami.
  
Velkolepou podívanou skýtají Historické slavnosti Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna, které se letos konaly již pošesté, a při nichž se potkávají starostové a obyvatelé partnerských měst. Slavnosti každým rokem zachycují určité historické období a konkrétní osobnost. V letech 2006 a 2007 byla na slavnosti získána dotace z Dispozičního fondu INTERREG IIIA, určeného na podporu a rozvoj příhraničních regionů, v letošním roce byla podána žádost o dotaci z Fondu malých projektů Vysočina – Dolní Rakousko. Fond malých projektů je přímou součástí Programu „Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007-2013“. Partnerem pro tyto akce je partnerské město Waidhofen an der Thaya, které zajišťuje propagaci i část kulturního vystoupení.
  
Na závěr ještě srdečné pozvání od Věry Peichlové. „V příštím roce se město Telč stane hostitelem části Dolnorakouské zemské výstavy věnované společné historii Rakouska a České republiky, jakož i spolu sousedících regionů Waldviertelu, Čech a Moravy. Rakušané a Češi jsou svou historií osudově propojeni – společně i proti sobě, ve společenském i ekonomickém vývoji. Prezentovány zde budou mnohé úhly politiky i umění tak, aby projekt přispěl ke zlepšení vzájemného pochopení obou sousedů.“
  
Text Daniela Řeřichová
Foto archiv města
 

vytisknout  e-mailem