Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Jindřichův Hradec: Historické město roku 2007

 

Ing. Karel MatoušekIng. Karel Matoušek
Hodnotu každého díla ověřuje čas, říkala Marie Hoppe Teinitzerová, jež v roce 1910 v Jindřichově Hradci založila dílnu na tkaní gobelínů. Její motto nás o století později provází na každém kroku. Nejen o dějinách, které vryly stopy do klenotu jižních Čech, ale také o dědictví, které zanechají současníci nastupujícím generacím, jsme si povídali se starostou města Ing. Karlem Matouškem.
 
Když jste nedávno na Pražském hradě přebíral cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, přihlásil jste se hrdě ke svému jihočešství. A také k přesvědčení, že i malé sídlo může v soutěži stanout na nejvyšší příčce. Co tomuto vítězství předcházelo?
Městská památková rezervace byla prohlášena výnosem ministerstva kultury v roce 1961. Jedná se o území stabilizované a chráněné nejvyšším stupněm ochrany sídel. Chráněna je tudíž veškerá urbanistická struktura rezervace se všemi památkami, ale i bloky a objekty zástavby, uliční sítě, parky a zahrady, opevnění, regulace řek a břehů rybníka. To vše ještě včetně siluet, panoramat, pohledových a průhledových vztahů, střešní krajiny, dominant, měřítka a charakteristického výrazu a barevnosti fasád. V roce 1993, kdy slavilo město 700. výročí založení, se znovu otevřely brány opraveného státního hradu a zámku, který je po Pražském hradu a po zámku v Českém Krumlově třetím nejrozsáhlejším památkovým komplexem v České republice. Rozkládá se na více než třech hektarech, má 320 místností, v interiéru je uloženo kolem deseti tisíc sbírkových předmětů. Další dominantou města je rybník Vajgar, o němž se první listinná zpráva dochovala z roku 1399; hráz, jez a zájezek jsou významnou nemovitou památkou. Město Jindřichův Hradec se zapojilo do Programu regenerace Městských památkových rezervací (MPR) a Městských památkových zón (MPZ) již od počátku devadesátých let, máme velmi dobrou spolupráci s Národním památkovým ústavem v Českých Budějovicích. V posledních letech byly zcela odstraněny havarijní stavy objektů, na náměstí zůstal pouze jediný neopravený v důsledku vleklého restitučního sporu. Příspěvky ve výši padesáti procent na obnovu památkově chráněných objektů se snažíme poskytovat spravedlivě, i když musíme každoročně sáhnout k redukcím. Městské zastupitelstvo například eviduje požadavky na obnovu ve výši čtrnácti milionů korun, v našich možnostech je rozdělit pouze 2,4 milionu korun. Na titul „Historické město“ jsme byli nominováni dvakrát, před lety jsme byli druzí, po pauze jsme se znovu přihlásili. Na první pohled bylo město atraktivnější v roce 2006, kdy byly nové fasády, loni to bylo více pro odborníky, jednalo se o schodiště, zárubně, kamenné prvky, okna, střechy. Komise zhodnotila nejen dokončení úpravy Rajského dvora bývalé jezuitské koleje a obnovu městských hradeb, na niž navázala úprava a obnova kláštera minoritů, ale zejména zlepšení životního prostředí tím, že bylo provedeno odbahnění rybníka Malý Vajgar. Jednalo se o technicky náročnou záležitost, město investovalo třináct milionů, ale výsledky stojí za to.
 
Nedílnou součástí regenerace památek je jejich smysluplné využití. Do jezuitské koleje ze šestnáctého století se prostřednictvím Národního muzea fotografie vrátila původní funkce kulturního a vzdělanostního centra. Proč právě audiovizuální umění?
V roce 1995 získalo město bývalou jezuitskou kolej, mezi jejíž studenty kdysi patřili například skladatel Adam Václav Michna z Otradovic či básník Bohuslav Balbín. Po zrušení řádu v roce 1773 byla kolej adaptována pro vojenské účely a tuto funkci plnila až do konce minulého století. V roce 2001 se zde konalo sympozium Komory fotografických živností a při té příležitosti byl prosazen dlouholetý záměr vybudovat Národní muzeum fotografie. Vzhledem k tomu, že česká FAMU je prestižní školou, přihlásilo se k myšlence mnoho významných tvůrčích osobností. Muzeum již o rok později zahájilo činnost, jejímž cílem je vytvoření unikátní sbírky fotografií současných autorů. Prestižní kolekce 220 děl od 220 fotografů nastartovala aktivní proces směrem k reflexi současného umění. Díky svému umístění začalo muzeum rozvíjet spolupráci s regiony sousedních zemí. Ta je předpokladem úspěšného projektu Via Lucis 1989-2009, nad nímž převzalo záštitu ministerstvo kultury a město Jindřichův Hradec. Letos 21. dubna byl na stejnojmenné výstavě udělen statut oficiální doprovodné akce českého předsednictví EU. Národní muzeum fotografie pořádá konference, setkávání odborníků a již od svého vzniku úzce spolupracuje se školami, například formou odborných fotografických seminářů či workshopů. Přes několik století tak obloukem navazuje na osvícenost jezuitského řádu, který vystavěl pilíře naší vzdělanosti. Jsme rádi, že ve městě již od roku 1994 působí i další zdroj vzdělávání – Fakulta managementu, která je nejmladší fakultou Vysoké školy ekonomické v Praze a má v současné době zhruba 1200 studentů, připravujících se na řízení organizací komerčních i orgánů veřejné správy.
 
O dobré správě věcí veřejných v Jindřichově Hradci svědčí mimo jiné nízká nezaměstnanost ve výši 3,8 procenta. Jaké kroky podniká město směrem k podnikatelskému a občanskému sektoru?
Již šestým rokem máme smlouvu o spolupráci s jindřichohradeckou hospodářskou komorou, která mimo jiné školí naše úředníky, pravidelně se setkáváme s podnikateli, spolupracujeme s investory, poskytujeme informace a konzultace. Prostor pro podnikatelské aktivity je vytvářen i v rámci územního plánu města. Co se týče zaměstnanosti, nejsme průmyslovou oblastí, a tak ve svém směřování reflektujeme místní tradice a přírodně geografické podmínky. Turistům můžeme nabídnout návštěvu kulturních pozoruhodností, širokou škálu sportovního vyžití či technickou památku – dvě úzkorozchodné tratě, z nichž první měří 33 kilometrů a druhá 46 kilometrů, které procházejí ekologicky neporušenou jihočeskou krajinou. S nabídkou rekreačních aktivit souvisí i vybudování venkovního aquaparku, protože v dnešní době již dochází k odklonu zájmu turistů o koupání v přírodních koupalištích nebo rybnících. Jsme historicky vojenské město a po podepsání Helsinského protokolu jsme usilovali o získání velké části kasáren a objektů opuštěných armádou do majetku města. Kromě prostoru vojenského cvičiště město požadované objekty získalo a nyní jsou po rozsáhlé investiční výstavbě přeměněny například na univerzitní koleje, obchodní centrum, knihovnu, ústav sociální péče a moderní zázemí pro územní odbor Hasičského záchranného sboru. Některé vojenské budovy se podařilo přeměnit na bytové domy. Otázka převzetí vojenského cvičiště je stále otevřená a úzce souvisí s reorganizací armády, která dále ve městě zůstává. Pokud dojde k převodu majetku armády na město, bude prostor využit v souladu s územním plánem zčásti na průmyslovou zónu a zčásti s ohledem na zájmy ochrany přírody na sportovně rekreační areál, kde by byla příležitost pro zapojení podnikatelských aktivit. Rozšířila by se tím nabídka pracovních příležitostí v oborech, které nenarušují velmi dobré životní prostředí ve městě a jeho okolí. Je ale nutno říci, že přestože zde v nedávné době například skončila zavedená textilní firma, šikovné pracovnice si práci sehnaly, třeba i mimo obor, například ve službách. Zaměstnání perspektivně najdou lidé i díky nastartovaným projektům obnovy a využití historického centra. Snažíme se například o rehabilitaci unikátní gobelínové dílny, která vznikla jako druhá v naší republice. Restaurovaly se v ní gobelíny i pro pražské paláce, její umístění připravujeme v zámeckém areálu. Z občanské sféry lze za výrazný úspěch označit záchranu činnosti ústavu sociální péče a dětského domova, ohrožené v důsledku restitucí. Zakoupili jsme za symbolické peníze jiné objekty a zrekonstruovali je pro potřeby lidí se zdravotním znevýhodněním. Bylo to náročné po všech stránkách, ale dnes mají mladí lidé v těchto zařízeních důstojné zázemí a já osobně, jako bývalý vedoucí sociálního referátu na okresním úřadě, který vidí konkrétní pokrok v jejich vývoji, z toho mám velikou radost.
 
Jste úspěšní v čerpání finančních prostředků z EU. Jaké máte zkušenosti s administrací projektů?
Největší podpora z prostředků EU, programu PHARE, byla městu poskytnuta na ekologizaci a modernizaci zásobování centralizovaným teplem pro 4627 bytových jednotek ve výši 77,6 milionů korun. Dále pak přibližně dvacet milionů korun na rekonstrukci centra města. Prvních jedenáct milionů korun, které jsme získali ze Společného regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, administrovaného Jihočeským krajem ve spolupráci s Plzeňským krajem, bylo použito na obnovu části jezuitské koleje. Příprava dalších žádostí a projektů pokračuje. Lze zde jmenovat již výše zmíněné vybudování Domu gobelínů, rekonstrukci bývalého jezuitského semináře, v němž sídlí Muzeum Jindřichohradecka, dokončení rekonstrukce Jezuitské koleje, rekonstrukce bazénu, výstavba nové mateřské školy, rekonstrukce mostu, rekonstrukce a vybudování cyklistických stezek. Projektové záměry po konzultaci zpracovává odbor regionálního rozvoje městského úřadu, některé specializované práce jsou zadávány odborným firmám. Projekty a zpracování žádostí o podporu provází stupňující se administrativní náročnost.
 
K dobrému životu patří kvalitní bydlení. I touto otázkou se město systémově zabývá…
Na konci minulého století jsme investovali dvě stě jedenáct milionů korun do výstavby 141 bytů na sídlišti Hvězdárna, na což jsme získali dotaci ze Státního fondu rozvoje bydlení ve výši padesáti jednoho milionu korun. Výstavba různých forem zejména sociálních bytů z prostředků města a grantů probíhala až do roku 2006. Celkem bylo v letech 1999 až 2006 postaveno městem 231 bytů. V současné době město byty již nestaví. Tuto funkci přebraly developerské firmy, které vytvářejí více než dostatečnou nabídku. Město se soustřeďuje na zmíněnou oblast sociálního bydlení a na zajištění podmínek pro výstavbu, zejména na přípravu technické infrastruktury, bez níž není žádná další výstavba možná. Zastupitelstvem města byl proto schválen Grantový program pro oblast výstavby technické a dopravní infrastruktury nových rodinných domů. V rámci tohoto programu může město poskytnout fyzické nebo právnické osobě, která vybuduje potřebnou infrastrukturu, finanční příspěvek až do výše sto padesáti tisíc korun na jeden rodinný dům. V průběhu uplynulých tří let bylo v souladu se schválenými pravidly do současné doby právnickým a fyzickým osobám závazně přislíbeno vyplatit celkem 12,8 milionů korun a vyplaceno bylo 10,6 milionu korun na inženýrské sítě pro sto padesát rodinných domů. Město dále umožňuje občanům zkvalitnit bytový fond prostřednictvím nízkoúročených úvěrů ze Státního fondu rozvoje bydlení, které občanům zajišťujeme. Město nezapomíná ani na starší spoluobčany. Stavba Domu s pečovatelskou službou byla dokončena v roce 2003, s celkovými náklady více než šedesát osm milionů korun. Pro seniory zde bylo vybudováno šedesát devět bytů, z toho dvanáct bezbariérových včetně potřebného zázemí. Tato stavba získala v roce 2004 titul „Bytový dům roku 2004“ a poté v roce 2005 čestné uznání Presta – prestižní stavba jižních Čech. Toto zařízení slouží i ostatním seniorům, kteří zde nejsou ubytováni, pro kulturní a společenské vyžití.
 
Text: Daniela Řeřichová
Foto: Radoslav Bernat
 

Ing. Karel Matoušek (*1943) je absolventem agronomické fakulty VŠZ. Od roku 1992 pracoval na Okresním úřadě v Jindřichově Hradci jako vedoucí referátu sociálních věcí. Od roku 1998, již třetí volební období, je starostou města. V roce 2000 byl zvolen členem zastupitelstva Jihočeského kraje, v roce 2004 zvolen opět, je členem rady Jihočeského kraje.

vytisknout  e-mailem