Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Získat (vysněnou) práci

Jak zlepšit možnosti podnikání a zaměstnanosti mladých lidí v tvůrčích odvětvích? Na to se snažili přijít účastníci workshopů v rámci projektu Future City Jobs.
 
Helena Dienstbierová Šimicová, Ivana Jungová
 
Future City Jobs vychází z konceptu Kreativních měst a zároveň reaguje na aktuální situaci v Evropě, která se potýká s velkou mírou nezaměstnanosti mladých lidí. Nejvíce ohroženou je věková kategorie od 15 do 24 let. Zejména čerství absolventi škol hledají práci výrazně obtížněji a déle, protože jim chybí požadovaná praxe. Téměř osmnáct procent mladých lidí v České republice se po skončení školy stává nezaměstnanými. Z pohledu Evropy je pak bez práce 20,3 procenta mladých lidí (celková míra nezaměstnanosti je 9,6 %) a například ve Španělsku je to až 42 procent (celková míra nezaměstnanosti je 20,5 %). Projekt iniciovaný British Council byl odstartován v září loňského roku a potrvá dvanáct měsíců. Vedle Prahy se do něj zapojilo dalších pět měst z různých zemí Evropy – Glasgow (Velká Británie), San Sebastian (Španělsko), Södertälje (Švédsko), Tallinn (Estonsko) a Wroclaw (Polsko). V uvedených městech proběhly workshopy, jejichž účastníci se pomocí zavedené metody Future City Game snažili vymyslet, jakým způsobem by bylo možné zlepšit uplatnění mladých lidí prostřednictvím kreativních a kulturních průmyslů na trhu práce. Projektový tým složený ze zástupců partnerských měst posléze vybral dva z nápadů, které získají z grantu Evropské komise částku na odměnu pro koordinátora, jež povede projekt po dobu šesti měsíců. Uspěly San Sebastian a Wroclaw. Obě tato města se v roce 2016 stanou Evropskými hlavními městy kultury.
 
Projekt San Sebastianu s názvem Places Emocionales svůj záměr odvíjí od řeky vinoucí se městem. Pozornost je soustředěna na větší zapojení určitých lokalit ležících podél toku řeky Urrumea do místního dění. Podle názorů účastníků Future City Game význam řeky ve městě z turistického hlediska upadal. Přišli tedy s myšlenkou na její oživení a také oživení částí města ležících více ve vnitrozemí. Ty dosud leží mimo pozornost turistů. V pilotní fázi projektu by se měly kolem toku řeky umístit jeden či více kontejnerů, které by posloužily jako kanceláře pro lidi z tvůrčích profesí. Kontejnery by sloužily k výstavním účelům či k podnikání nebo jako určitá forma ubytování – hostel pro turisty. Kontejnery by se tak staly minicentry kultury s potenciálem levných prostor pro různé druhy uměleckých a kulturních činností. Dalším vytipovaným místem pro aktivity související zejména s uměleckým řízením (arts managementem) projektu a konkrétními uměleckými aktivitami by se stal tamější ostrov Santa Clara ležící naproti turisty velmi využívanému zálivu La Concha. Dosud je totiž populární především tento záliv a přiléhající stejnojmenná pláž, na níž se odehrává čilý ruch. Naproti tomu ostrov Santa Clara leží více mimo ohnisko zájmu. Projekt by měl přinést tomuto místu konkrétní obsahovou náplň. Proto je v projektu pamatováno i na to, jak učinit přitažlivým samotný ostrov, jak z něj učinit kulturní centrum a mimo jiné i nabídnout z jeho břehů nový pohled na město a změnit tak turistickou perspektivu města.

Wroclaw se v projektu Creative Cooperative věnuje vytvoření uměleckého družstva a rozvíjení spolupráce mezi tvůrci a výrobci či obchodníky, na vytváření příležitostí pro uplatnění zajímavých nápadů, produktů propojující know-how umělců a řemeslníků. Cílem je, aby studenti či absolventi umělecké školy získali kontakty na příslušné řemeslníky, kteří jejich myšlenky dokážou uskutečnit. Vznikat by také měly lokální produkty. Pro zřízení kanceláře, obchodu a prostoru pro workshopy či setkávání by měla být využita bývalá fabrika.
 

Workshop v Praze

Future City Game v rámci projektu Future City Jobs proběhla také v prosinci loňského roku u nás, a to na téma Budoucnost tvůrčího podnikání v Praze. Zúčastnilo se jí celkem třináct aktivních hráčů ve třech týmech a dalších pět osob v rolích odborníků a organizátorů. Během dvoudenního setkání tak vznikly tři náměty sloužící k podpoře zaměstnanosti mladých lidí a k rozvoji jejich tvůrčího potenciálu, a to Tvůrčí inkubátor, Bez tebe nehrajem a Kreativní veřejné zakázky. Projekt Tvůrčí inkubátor vychází z toho, že městské části disponují prostory, které nejsou využívané, třeba i jen dočasně, a bylo by v nich možné zřídit takzvaný HUB. Jednalo by se o sdílený pracovní prostor, kombinaci profesionální kanceláře a tvůrčího inkubátoru. Součástí projektu by byly i prospěšné aktivity pro místní komunitu. Fungovalo by to následovně. Město by zveřejnilo nabídku takového volného prostoru a vybralo na základě výběrového řízení nejlepší záměr na jeho využití. Šanci by přitom měli dostat zejména lidé mezi osmnácti až pětatřiceti lety, čerství absolventi. Na druhou stranu by v tvůrčím inkubátoru měli mít zastoupení i ti, kteří již začali podnikat a mají své klienty, aby od nich nezaměstnaní kreativci mohli získávat zkušenosti. Na podporu dobrovolnictví v kulturních organizacích se zaměřil projekt Bez tebe nehrajem. V současné době je totiž dobrovolnictví známé zejména v sociální oblasti a v kultuře se moc nevyužívá. Projekt tedy počítal s vytvořením jedné placené pozice pro odborníka v oboru práce s dobrovolníky, který by během jednoho roku pomohl zavést dobrovolnický program do přibližně třiceti kulturních organizací. Organizace by tak byly motivovány k vytvoření nových míst pro dobrovolníky, čímž by mohli mladí lidé získávat praxi a zvyšovala by se také jejich budoucí zaměstnatelnost v tvůrčích odvětvích. Vzniknout by mohla i internetová burza dobrovolníků (webová prezentace volných dobrovolnických míst jednotlivých organizací). Jak z názvu Kreativní veřejné zakázky vyplývá, zaměřuje se tento projekt na efektivnější využití veřejných peněz v rámci veřejného zadávání jako jednoho ze zdrojů sektoru kulturních a tvůrčích odvětví. Bylo by tak možné propojit tvůrčí podnikatele a umělce s potřebami města i mezi nimi samotnými. V projektu je tak navrženo, že by magistrát a městské části zavedly katalogy kulturních a tvůrčích odvětví – dobrovolný registr pro subjekty se zájmem o informace o veřejných zakázkách, poptávkách a soutěžích. Byl by tak k dispozici internetový server s přehledným zveřejňováním zakázek, elektronických aukcí a poptávek strukturovaný podle tvůrčích profesí či oborů. Předpokládá to také, že se do procesu zapojí i již existující agentury a neziskové organizace, u nichž bude možné konzultovat podmínky zadávání, či se na ně budou moci se žádostí o pomoc při zpracování nabídky obracet uchazeči o zakázku. Případně by mohla mít konzultační firma nebo specializovaná nezisková organizace na starost nováčky či vyřazené z veřejných soutěží, aby příště dosáhli většího úspěchu a vedlo to k jejich profesionalizaci. Podrobnosti k Future City Jobs naleznete na creativecities.britishcouncil.org/future-city-jobs.
 

K tématům kreativního průmyslu, dobrovolnictví a veřejného prostranství odpovídají účastníci pražského workshopu.
1. Jak vnímáte pojem kreativní průmysl, co by přispělo z pohledu vaší profese k jeho většímu rozvoji?
2. Jak jsou u nás tvůrčím způsobem využívána veřejná prostranství?
3. Využívají městské organizace dostatečně práci dobrovolníků, jakým způsobem, případně jak by se situace dala zlepšit?
 
Jolana Teuberová:
1. Pod pojmem kreativní průmysl si představím dvě věci. První je „podmnožina" více oborů, pod které bych zahrnula veškeré umění (například literatura, divadlo, film, hudba, architektura, užité umění, móda), dále také knihovny, všechny kulturní instituce, herní a zábavní průmysl, ale i cestovní ruch. Druhý význam, který pro mě kreativní průmysl má, je skutečnost, že ti, co podnikají, vyrábí, či zkrátka na něčem pracují, se snaží vytvářet věci kvalitní a s nápadem – a pro svoji práci využívají mnohé další profese, zejména ty kreativní, a nedělají si věci tak říkajíc podomácku. Pokusím se to uvést na příkladu nově vznikající restaurace, kdy si majitel na začátku najme architekty, grafiky, typografy či dobrého kuchaře a nebude si všechno dělat sám a špatně jenom proto, že ho to vyjde levněji.
2. Bohužel většinou nejsou. Tvůrčím způsobem je využívají pouze umělci a občanské iniciativy, kteří se snaží upozornit na nevhodné využití těchto prostor. Jedna věc je využívání kvalitních veřejných prostranství, což se děje v Praze málokdy. Velkou inspirací ze zahraničí muže být publikace In Favour of Public Space. Jako dobré příklady lze uvést revitalizaci Moskevské ulice v Praze, kompletní centrum v Litomyšli, pěší zónu v Chebu či revitalizaci městského centra ve Velké Bystřici. Poslední dobou je také zajímavě využíván prostor piazetty u Národního divadla v Praze.
3. Bohužel o tom nemám příliš velký přehled. Náš dobrovolnický projekt Bez Tebe nehrajem, který vznikl v rámci Future City Jobs, se však snaží některý z těchto způsobů nalézt.
 
Martina Erbsová:
1. Důležitá je příležitost, jak si vytvořit pracovní pozici, která mě baví, je potřebná a může přinášet užitek dalším.
2. Veřejná prostranství jsou využívána například pro pořádání společenských, kulturních akcí, plenérových výstav, instalací či relaxačních zón. Dobrým příkladem mohou být Královéhradecká nábřeží – cyklus aktivit v prostoru labského nábřeží, společenské akce v parcích.
3. Minimálně. Měla by se zlepšit komunikace a pomohlo by sdělit argumenty, proč by se například mladí lidé měli zapojovat, tedy kvůli zajištění praxe. Instituce si ale sami musí vytvořit metodiku, jak s takovým člověkem pracovat, aby byli dobrovolníci oceněni, měli dobrý pocit a rádi dělali svoji práci.

vytisknout  e-mailem