Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Smlouva pro novou Evropu

Příloha 

Náš kontinent se musí v tomto století vyrovnat s globalizací hospodářství, stárnutím obyvatelstva, změnou klimatu, zajištěním energie i s novými bezpečnostními hrozbami. Členské státy Evropské unie na zmíněné problémy samy nestačí. Unie se však musí modernizovat, mít k dispozici účinné nástroje přizpůsobené situaci po rozšíření z 15 na 27 členských států a aktualizovat pravidla svého fungování, stanovená v dosavadních smlouvách.

Lisabonská smlouva reformuje evropské instituce a jejich pracovní postupy, posiluje demokratickou legitimitu EU a upevňuje její základní hodnoty. Smlouva je výsledkem jednání mezi členskými státy v rámci tzv. mezivládní konference. Práce konference se účastnily též Evropská komise a Evropský parlament. Aby mohla smlouva vstoupit v platnost, musí ji ratifikovat všech 27 zemí EU. Způsob ratifikace si zvolí jednotlivé země v souladu se svým ústavním pořádkem. Členské státy si stanovily za cíl ratifikovat smlouvu včas na to, aby mohla vstoupit v platnost 1. ledna 2009, tedy několik měsíců před volbami do Evropského parlamentu.

Základní rysy smlouvy

Na politické úrovni o navržené smlouvě poprvé diskutovali ministři zahraničních věcí či ministři pro evropské záležitosti v Lucemburku 15. října 2007 a posléze se jí zabývali prezidenti či předsedové vlád členských států v Lisabonu ve dnech 18. – 19. října 2007.

Nová smlouva byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu a zařadí se za Maastrichtskou, Amsterodamskou či Niceskou smlouvu. Proběhnou-li ratifikační procesy ve všech členských státech úspěšně a včas, měla by vstoupit v platnost 1. ledna 2009, na začátku českého předsednictví.

Na unijní úrovni a ve všech jazycích EU bude konsolidovaná verze zakládacích smluv oficiálně zveřejněna až po ukončení ratifikačních procesů a bude do ní zapracováno i korigendum primárního práva.

Lisabonská smlouva mění stávající zakládající smlouvy EU (tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES), aniž by je nahrazovala. Poskytne Evropské unii odpovídající právní rámec a nástroje pro řešení budoucích výzev a naplnění očekávání občanů. Poprvé přehledněji určí, jakými pravomocemi disponuje Evropská unie, v připojené deklaraci bude zároveň potvrzeno, že kompetence lze Unii i odebírat. Přestane se rozlišovat mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím – Unie nahradí Společenství a bude jí výslovně přiznána právní subjektivita. Mezi stěžejní právní dokumenty EU i připadne Listina základních práv. Evropskou unii budou nově ztělesňovat předseda Evropské rady a vysoký představitel EU pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku. V oblasti soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce smlouva zavede rozhodovací postupy, jaké již platí v ostatních unijních politikách.

Smlouva přizná vnitrostátním parlamentům právo vyjadřovat se k návrhům legislativních aktů Unie. Z popudu většiny vnitrostátních parlamentů bude dokonce možné, při splnění některých dalších podmínek, zamítnout navrhovaný unijní akt. Nová smlouva umožní Unii čelit případným problémům s dodávkami energie a reagovat na změnu klimatu.

Demokratičtější a transparentnější Evropa

Lisabonská smlouva posiluje úlohu Evropského parlamentu i národních parlamentů, dává občanům více možností, jak vyjádřit svůj názor, a lépe vymezuje rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy.

Posílená úloha Evropského parlamentu

Evropský parlament, který je přímo volený občany EU, získá významné nové pravomoci ve vztahu k evropským právním předpisům, rozpočtu a mezinárodním smlouvám. Zejména rozšíření postupu spolurozhodování do nových oblastí zajistí rovnocenné postavení Evropského parlamentu vůči Radě, jež zastupuje členské státy, při schvalování většiny právních předpisů EU.

Větší zapojení národních parlamentů

Národní parlamenty se budou moci lépe zapojit do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity). Spolu s rozšířením pravomocí Evropského parlamentu znamená tato změna posílení demokracie a legitimity v rozhodovacích postupech EU.

Silnější hlas pro občany

Díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milion občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.

Rozdělení pravomocí

Díky přehlednému rozdělení pravomocí bude jasnější, co dělají členské státy a co EU.

Vystoupení z EU

Smlouva poprvé výslovně uznává možnost vystoupení z unie.

Efektivnější Evropa

Lisabonská smlouva zjednodušuje rozhodovací postupy a pravidla hlasování, racionalizuje a modernizuje instituce, aby byly přizpůsobené 27 členům, a zvyšuje akceschopnost EU v prioritních oblastech.

Efektivní rozhodování

Hlasování kvalifikovanou většinou v Radě bude rozšířeno do nových oblastí, čímž se rozhodování zrychlí a zefektivní. Od roku 2014 se bude kvalifikovaná většina počítat na základě dvojí většiny členských států a obyvatel, která je odrazem dvojí legitimity EU. Dvojí většiny bude dosaženo, pokud souhlas s návrhem vysloví 55 % členských států, které představují nejméně 65 % obyvatel unie.

Stabilnější a efektivnější institucionální rámec

Smlouva vytváří funkci předsedy Evropské rady, který bude volen na dva a půl roku, zavádí přímou vazbu mezi volbou předsedy Komise a výsledky voleb do Evropského parlamentu, obsahuje nová ustanovení o složení Evropského parlamentu a o snížení počtu členů Komise a stanoví jasnější pravidla pro posílenou spolupráci a jasnější finanční ustanovení.

Vyšší akceschopnost EU v zájmu kvality života občanů

Smlouva zvyšuje akceschopnost EU v několika oblastech, jimž občané v současnosti přikládají velký význam. Jedná se zejména o boj proti terorismu a trestné činnosti a další otázky z oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Do určité míry se to týká i dalších oblastí, a to především energetické politiky, veřejného zdraví, civilní ochrany, změny klimatu, služeb obecného zájmu, výzkumu, vesmíru, územní soudržnosti, obchodní politiky, humanitární pomoci, sportu, cestovního ruchu a spolupráce správních orgánů.

Evropa práv a hodnot, zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost

Lisabonská smlouva umožňuje účinnější prosazování hodnot EU, zakotvuje Listinu základních práv jako součást primárního evropského práva a poskytuje nové mechanismy pro zajištění solidarity a lepší ochrany občanů.

Solidarita mezi členskými státy

Smlouva stanoví, že EU a její členské státy budou jednat společně v duchu solidarity, pokud by některý členský stát byl cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. Zdůrazněna je též solidarita v oblasti energetiky.

Větší bezpečnost pro všechny

EU získá vyšší akceschopnost v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, a bude tedy lépe vybavena pro boj proti trestné činnosti a terorismu. Cílem nových ustanovení týkajících se civilní ochrany, humanitární pomoci a veřejného zdraví je též posílení schopnosti EU reagovat na ohrožení bezpečnosti občanů.

Evropa jako globální aktér

Lisabonská smlouva zajistí soudržnost jednotlivých složek evropské politiky vnějších vztahů při tvorbě a přijímání nových politik. EU tak získá ve vztazích se svými partnery ve světě jasný hlas a bude moci využít svůj hospodářský, humanitární, politický a diplomatický potenciál k prosazování evropských zájmů a hodnot ve světě, při současném respektování zahraničněpolitických zájmů jednotlivých členských států.

Některá zvláštní ujednání

Z popudu Polska bude ztížena možnost změnit či zrušit rozhodnutí Rady, které by po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost mělo dovolit početnější skupině členských států, aby blokovala rozhodnutí, s jehož přijetím nesouhlasí. Rovněž na základě polského požadavku bude do budoucna usnadněna možnost zvýšit počet generálních advokátů Soudního dvora.

Ve srovnání s návrhem rozhodnutí Evropské rady, které připravil Evropský parlament a které určuje počet jeho křesel na volební období 2009 – 2014, by Itálie měla obdržet jedno poslanecké místo navíc.

Z podnětu České republiky přijala Evropská komise politický závazek věnovat v oblastech, v nichž Unie sdílí pravomoc s členskými státy, náležitou pozornost žádostem Rady o předložení návrhů na zrušení unijního legislativního aktu (dojde-li ke zrušení určitého aktu Unie, bude to znamenat, že pravomoci v oblasti jeho působnosti opět získají členské státy).

Podrobnější informace naleznete v Úředním věstníku Evropské unie C 306nebo na webových stránkách http://europa.eu/lisbon_treaty, www.euroskop.cz

vytisknout  e-mailem