Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Nové paragrafy zamezí zneužívání azylové procedury

Osobnost - PhDr. Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra  

 

Tomáš HaišmanTomáš Haišman
Od 21. prosince minulého roku, tedy ode dne, kdy je Česká republika součástí Schengenského prostoru, je účinný zákon který novelizoval zákon o pobytu cizinců na území České republiky, zákon o azylu, zákon o Policii České republiky a několik dalších souvisejících norem. Na toto téma jsme hovořili s PhDr. Tomášem Haišmanem, ředitelem odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Vládní úprava zohlednila v zákonech z cizinecké a azylové oblasti několik směrnic evropského společenství (mezi jinými Směrnici Rady 2005/71/ES, týkající se pobytu občanů z třetích zemí za účelem vědeckého výzkumu a Směrnici Rady 2005/85/ES související s institutem přiznávání a odnímání postavení uprchlíka), reaguje na hodnocení připravenosti České republiky k plnému provádění schengenského acquis i na Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým je Schengenský hraniční kodex stanoven. Komplexní úprava zahrnuje mimo jiné také změny v kompetencích cizinecké policie.

Které hlavní změny se týkají zákona o pobytu cizinců?

V souladu s příslušnou evropskou směrnicí byl zaveden speciální pobytový status - „povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu“. Cizinci z třetích zemí, kteří budou u nás pracovat déle než tři měsíce ve vědeckém výzkumu, uzavřou s českou výzkumnou organizací dohodu o hostování a nebude po nich požadováno předložení pracovního povolení. Nově byly vymezeny podmínky vstupu cizince na území České republiky a důvody možného odepření vstupu a v souvislosti s dokončením transpozice evropské směrnice týkající se pohybu cizinců, kterým byl vstup na naše území odepřen, byla například stanovena povinnost dopravců zajistit dopravu těchto osob mimo území České republiky. Odmítnutí podrobit se snímání daktyloskopických otisků bude pro cizince, kteří k pobytu na českém území potřebují víza, důvodem k neudělení víza. Tato úprava souvisí s návrhem Nařízení Evropského parlamentu a Rady o vízovém informačním systému (VIS). Zmínil bych ještě například úpravu, velice významnou v režimu udělení povolení k trvalému pobytu, jakou je podmínka prokázání znalosti českého jazyka. Ošetřen byl ale například i institut správního vyhoštění. Pokud cizinec po pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění ve stanovené lhůtě nevycestuje z území České republiky, bude to důvod opravňující policii k omezení jeho osobní svobody. To znamená, že před realizací vlastního vycestování bude za policejní asistence zajištěn.

Co nového upravuje zákon týkající se azylové problematiky?

Hlavním cílem bylo v souladu s evropskými směrnicemi připravit půdu pro společný evropský azylový systém. Zákon nyní přesně vymezuje případy, kdy bude muset žadatel o mezinárodní ochranu setrvat v přijímacím středisku po celou dobu řízení o žádosti. Což je opatření, které má zamezit zneužívání procedury o udělení mezinárodní ochrany k nelegální migraci přes území České republiky nebo zapojení žadatelů do skupin organizovaného zločinu. Když hovořím o mezinárodní ochraně, mám na mysli ochranu formou udělení azylu nebo doplňkové ochrany. Obě tyto formy upravuje azylový zákon. Týká se přibližně desetiny osob z celkového počtu žadatelů a bývají rozpoznatelní podle toho, že například svoji totožnost úmyslně tají, nebo svůj úmysl požádat o azyl oznámí až následně, po odhalení nelegálního pobytu na našem území, aniž by prokázali dobrý důvod pro svůj neoprávněný vstup či pobyt. V této souvislosti azylový zákon také nově upravuje řízení o mezinárodní ochraně na mezinárodním letišti. Během řízení o udělení mezinárodní ochrany tu bude zároveň posuzována možnost odepření vstupu na území a žadatelé proto budou muset po nějakou dobu strpět omezení pohybu jen na prostor přijímacího střediska na letišti. Skuteční uprchlíci se velmi brzy dostanou do standardního pobytového režimu, pouze ti, jimž bude vstup odepřen, budou muset ve středisku setrvat až do výjezdu z České republiky. Samozřejmě je možné rozhodnutí o nepovolení vstupu napadnout žalobou a také platí, že cizinec může v průběhu řízení o mezinárodní ochraně opakovaně žádat o povolení vstupu na území.

O zákonu se během projednávání v parlamentu vedla poměrně velká diskuse. Hovořilo se hlavně o zpřísnění podmínek pro vydání povolení k trvalému pobytu rodinným partnerům českých občanů i například o institutu zadržení cizince, včetně rozhodovacích pravomoci policie v této věci. Jaké byly důvody k nastavení těchto podmínek?

Čím dál víc narůstal počet případů uzavírání účelových sňatků s občany České republiky i účelového určení otcovství formou souhlasného prohlášení rodičů. Zatímco u nás bylo možné vydat povolení k trvalému pobytu bezprostředně po uzavření sňatku či určení otcovství, podle příslušného evropského předpisu (Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států) má rodinný příslušník občana Evropské unie právo získat trvalý pobyt v hostitelském členském státě standardně až po pěti letech nepřetržitého pobytu na území tohoto státu. A obdobný princip, získání trvalého pobytu až po uplynutí jisté „zkušební lhůty“, je uplatňován i v jiných státech Evropské unie. Pokud jde o podmínky zadržení cizince, zavádí se možnost zajistit cizince na dobu nezbytně nutnou (nejdéle na 180 dnů) za účelem jeho vycestování, pokud by sám dobrovolně nevycestoval. Je to, mimo jiné, reakce na událost z roku 2006, kdy došlo k organizovanému násilnému hromadnému útěku žadatelů o udělení mezinárodní ochrany z přijímacího střediska ve Vyšních Lhotách a z přijímacího střediska v tranzitním prostoru mezinárodního letiště v Praze, konkrétně z jeho detašovaného pracoviště Velké Přílepy. Toto ustanovení má ostatně vazbu na úpravu zákona o azylu stanovující povinnost cizince, aby po neúspěšném absolvování procedury o udělení mezinárodní ochrany vycestoval z území České republiky. Cizinci mají možnost po pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění vycestovat dobrovolně, nebo musí snést omezení ve svobodě pohybu. O použití institutu zajištění rozhoduje policie, ale cizinec, jako ostatně každý člověk v tomto postavení, má právo požádat soud o zrušení zajištění a soud má pravomoc rozhodnout, že byly dány zákonné podmínky k tomu, aby byl propuštěn.

Součástí nové normy je i změna zákona o Policii? Co se tímto zákonem a reálným vstupem České republiky do Schengenského prostoru změnilo v uspořádání cizinecké policie?

Namísto dřívějších 117 referátů cizinecké a pohraniční policie a 78 oddělení cizinecké policie dnes existuje 58 inspektorátů cizinecké policie. Vstupem do Schengenského prostoru bylo zrušeno provádění hraničních kontrol cizinců na vnitřních hranicích České republiky, s výjimkou kontroly na mezinárodních letištích, ale ve zvýšené míře budou útvary služby cizinecké policie provádět kontroly dodržování cizineckého režimu po celém teritoriu České republiky. Policie, nejen cizinecká, získala novelou zákona o policii oprávnění provádět prohlídky dopravního prostředku při pátrání po osobách, které se na území České republiky zdržují nelegálně a možnost požadovat prokázání totožnosti u osoby, která je z tohoto jednání podezřelá.

Co představuje vstup do Schengenského prostoru pro cizince, kteří jsou na našem území?

Držitelé českého povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, průkazu o povolení k pobytu azylanta, nebo oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany se mohou volně pohybovat po území ostatních schengenských států, a to po dobu až tří měsíců. Nic se nemění na právním postavení těchto cizinců a zůstává povinnost zdržovat se na území státu, v kterém cizinec žádá o mezinárodní ochranu.

Jaká je nejnovější situace v oblasti nelegální migrace, nelegálního zaměstnávání, fenoménu, jakým je takzvaný klientský systém, a hledání možností, jak těmto jevům zabránit? Je jednou z uvažovaných cest i částečná legalizace pobytu některých skupin cizinců?

Jedním z preventivních opatření je například projekt zaměřený na občany Ukrajiny, který nabízí alternativu ke klientskému systému. Do projektu je zapojeno i Sdružení Česká katolická charita, které přímo na Ukrajině nabízí pomoc při vyřízení víza za účelem zaměstnání, zprostředkování kontaktu s českými zaměstnavateli i pomoc se zajištěním ubytování. Centra tohoto sdružení jsou i v České republice a občané Ukrajiny se na ně mohou v případě problémů na našem území obrátit. Sledujeme a analyzujeme, jak v některých členských státech Evropské unie postupují ve věci regularizace, neboli dodatečné legalizaci pobytu, na kterou se ptáte. A nutno říct, že ve státech, které tento postup zvolily, ke zlepšení situace nedošlo, spíš to zde vyvolalo zvýšení přílivu nelegálních migrantů.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 5/2008.

Alexandra Štefanová

vytisknout  e-mailem