Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Výčet preventivních aktivit

  • Mezinárodní workshop k činnosti antikonfliktních týmů
  • Nová policejní filozofie pro boj s extremismem
  • Projekt Dovedu to pochopit? – Hrozby neonacismu

Mezinárodní workshop k činnosti antikonfliktních týmů

Mezinárodní workshop k činnosti antikonfliktních týmů

AKTAKT

„Low profile policing – využívání antikonfliktních týmů“. To je oficiální název mezinárodního workshopu, který se ve dnech 12. až 14. dubna uskutečnil v Praze pod záštitou ministra vnitra Martina Peciny. 
  
Cílem setkání, které pořádalo ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR ve spolupráci s odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR a Úřadem služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR, byla výměna informací a zkušeností z praktického využívání modelu „low profile policing“ v podmínkách evropských států.
 
Kromě policejních odborníků z celé České republiky přijeli problematiku využívání antikonfliktních týmů řešit také představitelé bezpečnostních sborů sedmi evropských států (Francie, Maďarsko, Německo, Polsko Rakousko, Slovensko a Španělsko). Setkání se zúčastnil také 1. náměstek ministra vnitra plk. Jiří Komorous, policejní prezident gen.mjr. Oldřich Martinů a náměstek policejního prezidenta pro vnější službu plk. Ivan Bílek. Pozvání přijal také veřejný ochránce práv Otakar Motejl.

WorkshopWorkshop

Model „low profile policing“ je v evropských podmínkách v různých modifikacích více či méně využíván řadou bezpečnostních sborů. Využívání specifického institutu antikonfliktních týmů je však spíše ojedinělé. V České republice je využívání týmů zaváděno od roku 2006, kdy byly převzaty zkušenosti německých kolegů, a dnes již tvoří nedílnou součást policejních opatření zaměřených na zvládání akcí za účasti většího počtu osob. Aplikaci tohoto konceptu do českých podmínek ocenil ve svém úvodním slovu plk. Jiří Komorous, který řekl: „Ministerstvo vnitra velmi pozitivně hodnotí kvalitní práci antikonfliktních týmů. Jejich využívání je mimo jiné velmi účinné v preventivním postupu proti projevům extremismu. 
 
Za vynikající označil působení antikonfliktních týmů také veřejný ochránce práv Otakar Motejl, který doplnil, že využívání této praxe významně snižuje riziko stížností na postup policie ze strany veřejnosti.
 

WorkshopWorkshop

Účastníci měli v průběhu workshopu možnost seznámit se s českým, ale i německým, modelem antikonfliktních týmů a podělit se zároveň o své zkušenosti s využíváním „low profile policing“ v praxi. Na příkladech konkrétních bezpečnostních opatření byla názorně prezentována podstata a vývoj situací, kdy se policisté zařazení v antikonfliktních týmech snaží předcházet protiprávnímu jednání prostřednictvím komunikace. Popisovány byly ale i situace, za kterých již není možné metodu vstřícnosti a podané ruky využít. V rámci workshopu měli účastníci možnost seznámit se s prostředím české fotbalové scény. Navštívili totiž pondělní fotbalové utkání pražských „S“ a měli možnost v reálném prostředí sledovat chování českých fanoušků a související bezpečnostní opatření. V českých podmínkách je problematika sportovních (zejména fotbalových) utkání a souvisejícího diváckého násilí, vedle pochodů, demonstrací, shromáždění, technopárty a dalších akcí koncentrujících vyšší počet osob, jednou z oblastí, kam se pozornost antikonfliktních týmů pravidelně zaměřuje.
 
Setkání jednoznačně naplnilo své cíle. Vzájemná výměna informací a zkušeností proběhla na velmi vysoké úrovni, kterou zejména zahraniční účastníci velmi ocenili. Zároveň se podařilo navázat řadu důležitých kontaktů pro další mezinárodní spolupráci v mezi policejními sbory v oblasti aplikace „low profile policing“.
 
 

kpt. Veronika Benediktová
tisková mluvčí Policejního prezidia ČR

 
 

 
Odbor bezpečnostní politiky a Policejní prezidum ČR, 16.4.2010

Nová policejní filozofie pro boj s extremismem

Nová policejní filozofie pro boj s extremismem

Pomáhat a chránit, to jsou dvě hlavní zásady naší práce, které nás odlišují od militantních extremistů. Zatímco někteří extremisté používají násilí jako prostředek k dosažení svých mocenských ambicí, policie ho může využívat jen k tomu, aby pomáhala a chránila slušné lidi. Zatímco militantní extremista se nezdráhá použít násilí kdykoli mu to přijde vhod, policista může použít násilí jen v zákonech přesně vymezených případech. Naším cílem je používat násilí co nejméně. A pokud už se k němu musíme uchýlit, tak jen proti skutečným agresorům.

Ministerstvo vnitra a policie se snaží vychovávat profesionály, kteří tyto zásady dokáží naplňovat. Tedy policisty, kteří budou umět dobře zhodnotit situaci a správně a citlivě na ni reagovat.

Policie přijala novou filozofii zvládání bezpečnostních opatřeních při hromadných (v našem případě extremistických) akcích. Pro tento trend je charakteristický neagresivní a nevyzývavý projev, charakterizovaný dvěma zásadami: „Low profile policing“ a „3D strategie“ .

Obě zásady leží zjednodušeně ve dvou rovinách:

  1. snažit se maximálně zabránit eskalaci násilí. V tomto stádiu je činnost pořádkové policie založena na monitoringu hlídek a vyjednávání Antikonfliktních týmů. Vyzbrojené pořádkové jednotky jsou v této fázi mimo vizuální kontakt s veřejností.
  2. v případě propuknutí násilí rychle a dynamicky zasáhnout proti jeho původci. Zde se uplatňuje zásada „Get and back“, kdy policisté zadrží konkrétního násilníka a okamžitě opouští místo zákroku.

Práci policie při extremistických akcích lze shrnout do čtyř principů:

  • Chránit slušné lidi.
  • Bránit extremistům v jejich nelegálních aktivitách všemi zákonnými prostředky.
  • Používat násilí jen minimálně. Zasahovat rychle a efektivně jen proti skutečným násilníkům.
  • Využívat antikonfliktní týmy.

Antikonfliktní týmy – komunikací proti násilí

Co jsou Antikonfliktní týmy (AKT):

Antikonfliktní tým, foto DezidorAntikonfliktní tým, foto: Dezidor

  • Je to nová forma preventivního působení za účelem předcházení protiprávnímu jednání, zejména při akcích s účastí většího počtu osob spojených s riziky narušení veřejného pořádku.
  • Myšlenka AKT byla objevena v roce 2005 v SRN a v roce 2006 převzata z opatření na technoparty v Berlíně (LOVE PARADE).
  • V České republice fungují od roku 2006.
  • Využívají se při pochodech, shromážděních, demonstracích (zejména extremistických skupin), při diváckém násilí (zejména doprovody rizikových skupin fanoušků mimo sportoviště), při technoparty (povolených i nepovolených) a při dalších akcích (rizikové sportovně kulturní akce, uzávěry, hromadná neštěstí)
  • Jejich základním úkolem je transparentním způsobem prostřednictvím komunikace předcházet agresivnímu jednání osob při policejním opatření.
  • „Ákátéčka“ se orientují na stanovené cílové skupiny osob (extremisty, fanoušky, technaře), místní obyvatelstvo, nezúčastněné osoby. Vysvětlují v rámci rozhovorů smysl a účel policejního opatření a konkrétního postupu policie. Upozorňují osoby dotčené opatřením na zákonné povinnosti policie v případě spáchání protiprávního jednání.
  • Nosí zpravidla civilní oblečení s reflexní vestou s nápisem „Antikonfliktní tým“, případně čepici s nápisem „Policie“.

Praktický příklad využití AKT:

V březnu roku 2007 zorganizovali pravicoví extremisté v Blansku demonstraci, kterou chtěli upozornit na údajné neřešené problémy a kriminalitu páchanou Mongoly, kteří pracují v tamní fabrice. Jako obvykle šlo o zástupný důvod a bohapustou lež. Policisté v jejich řadách žádné delikty neevidovali, největším prohřeškem z nedávné doby bylo zabití a upečení ovce na ubytovně. Policie se proto rozhodla použít v té době čerstvou novinku – antikonfliktní týmy. Jejich speciálně proškolení pracovníci se pohybovali mezi místními obyvateli a trpělivě jim vysvětlovali, že Mongolové nejsou kriminálníci. Blanenští záhy ztratili o demonstraci zájem a provokace skončila fiaskem. Mítink proběhl bez incidentů, jediným zadrženým byl opilý muž, který hajloval.

 
Odbor bezpečnostní politiky, 7.10.2009

Projekt Dovedu to pochopit? – Hrozby neonacismu

Projekt Dovedu to pochopit? – Hrozby neonacismu

Členka PIS v akci, foto PČRČlenka PIS v akci, foto PČR

Ministerstvo vnitra a Policie ČR se zapojily do společného projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a nevládních organizací Člověk v tísni a Asi-milovaní zaměřený na protiextremistickou výchovu. V projektu byl využit výukový koncept Člověka v tísni pod názvem „Dovedu to pochopit – Hrozby neonacismu“. Policisté z preventivně informačních skupin budou mít vedle jiných pedagogických pracovníků možnost projít certifikovaným kurzem za účasti zkušených lektorů. Po jeho absolvování se budou věnovat vlastní preventivní činnosti na školách.

Výukový koncept je založen na interaktivitě a diskusi mezi lektory a žáky a studenty. Předpokládá jejich vlastní aktivitu (např. kreslení myšlenkových map) a kritickou reflexi vlastních názorů.

 


Odbor bezpečnostní politiky, 7.10.2009 

vytisknout  e-mailem