Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Veřejná podpora v době krize musí být citlivá

 

Mgr. Kamil RudoleckýMgr. Kamil Rudolecký

O dvou mezinárodních konferencích, jež se uskutečnily v Brně v rámci českého předsednictví, o veřejné podpoře, o kauzách spojených s hospodářskou soutěží a případných sankcích, o veřejných zakázkách a porušení pro ně platných pravidel a o úloze Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jsme hovořili s jeho I. místopředsedou Mgr. Kamilem Rudoleckým.

Pane místopředsedo, v dubnu pořádal váš úřad konferenci s názvem State Aid Day, nyní právě skončil Competition Day. Můžete obě události přiblížit?

State Aid Day, neboli Den státní podpory, se uskutečnil poprvé. Trochu neskromně předpokládáme, že jsme učinili první krok k založení tradice podobných akcí a další členské státy Evropské unie nás budou v době svého předsednictví následovat. Šlo o významné mezinárodní setkání specialistů na veřejnou podporu. To je téma, které nabývá na důležitosti zejména v souvislosti s probíhající hospodářskou a finanční krizí. Konference byla součástí akcí pořádaných v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie. Competition Day, nebo chcete-li Soutěžní den, je tradičně hlavní akcí pořádanou předsednickou zemí v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Koná se jednou ročně, v letošním roce to bylo 13. a 14. května v kongresovém centru v Brně. Na pořadu Soutěžního dne a následné konference bylo soukromoprávní prosazování soutěžního práva, problematika dominantního postavení a vzájemné vztahy programu aplikace mírnějšího režimu při ukládání pokut – takzvaného leniency programu – i problematika narovnání a trestního postihu kartelů.

Veřejná podpora je v době probíhající hospodářské krize důležitým tématem. Diskutovalo se na konferenci o krizi?

Samozřejmě, domnívám se dokonce, že šlo logicky o hlavní téma. V minulosti jsme sami, ještě před vstupem do Evropské unie, řešili významné intervence státu do jednotlivých sektorů, bankovního nebo ocelářského. Šlo až o čtyři procenta hrubého domácího produktu České republiky ročně. Dnes tvoří státní pomoc v České republice necelého půl procenta a některé státy nám mohou v tomto směru závidět. V době hospodářské krize je velice důležité přistupovat ke státní pomoci citlivě, protože například podpora automobilového průmyslu v jedné zemi může v globální ekonomice přinést jiné zemi negativní důsledky. Právě proto je důležité dodržovat jednotná pravidla a o problémech diskutovat.

V jakém kontextu jste na mezinárodním fóru zmiňoval návrhy na změny v systému veřejné podpory?

Navrhl jsem větší delegaci pravomocí Evropské komise, vybudování společné evropské platformy pro národní instituce zabývající se veřejnou podporou, jasné vymezení jurisdikcí či vytvoření centrálního registru pro podpory de minimis. Na druhou stranu ale musím vyzdvihnout schopnost Evropské komise rychle reagovat v případech krize. A to v řádu dní, o čemž jsme se nedávno přesvědčili sami. Zmínili jsme také některé legislativní změny, ke kterým dochází na úrovni České republiky a které posilují význam Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle nového zákona totiž mají poskytovatelé povinnost případy podpor konzultovat přímo s naším úřadem s tím, že naše lhůta pro vyjádření bude pětidenní. Poskytovatel bude nově povinen vymáhat podporu, která je neslučitelná s právem Evropských společenství. Kromě Úřadu na ochranu hospodářské soutěže bude poskytování podpory monitorovat i ministerstvo zemědělství, ovšem pouze v agrárním sektoru.

Jaké jsou největší případy, které v poslední době Úřad řešil či řeší?

Nejvýznamnějším případem v oblasti hospodářské soutěže pro nás bylo v loňském roce správní řízení se společností České dráhy, jimž jsme zatím uložili sankci ve výši 270 milionů korun za zneužití dominantního postavení. Zajímavým případem bylo rovněž uložení pokuty společnosti Kofola, která určovala odběratelům ceny, za které mají její produkty prodávat zákazníkům. Tento případ jsme ukončili takzvaným narovnáním, což je nový institut, který jsme aplikovali poprvé. Spočívá v tom, že společnost přizná své protizákonné jednání, zastaví je a za tuto spolupráci je jí pak snížena sankce. Dojde tak k významnému urychlení jak samotné nápravy protisoutěžní situace na trhu, tak ke zkrácení správního řízení. V současné době pak řešíme několik významných případů, například možné zneužití dominantního postavení RWE Transgas, kartelové dohody výrobců pracích prostředků či klasických televizních obrazovek.

Zdá se, že se zmenšil počet případů spojených s hospodářskou soutěží a že rovněž neukládáte tak výrazné sankce. Je tomu tak?

V letech 2005-2007 jsme zaznamenali jistý pokles, ovšem již loni počet případů opět výrazně narostl. Zahájili jsme šestnáct případů v oblasti zakázaných dohod a tři další, které se týkají zneužití dominantního postavení. Řadu méně závažných věcí navíc řešíme prostřednictvím takzvané soutěžní advokacie mimo správní řízení. Celkový objem pokut sice v loňském roce poklesl, neznamená to však, že bychom hodlali k případům závažného porušení soutěžních pravidel přistupovat mírněji.

Mnohá rozhodnutí si Úřad musí obhajovat před soudem. Jaká je vaše bilance?

Účastníci řízení se soudní ochrany domáhají čím dál častěji. Před soudem pravidelně končí většina případů z hospodářské soutěže a narůstající počet případů týkajících se veřejných zakázek. V poslední době jsme vyhráli stěžejní případy. Jednalo se o rozhodnutí s pokutou 240 milionů korun za zneužití dominance RWE Transgas a nejnověji o kartel strojírenských firem vyrábějících plynem izolovaná spínací ústrojí, v němž byla uložena téměř miliardová pokuta.

Ve veřejných zakázkách si jistě na pokles počtu případů stěžovat nemůžete…

To zajisté ne. Každoročně řešíme téměř pět set podnětů a návrhů na přezkoumání veřejných zakázek. Jen v roce 2008 jsme vydali 391 rozhodnutí. Rovněž nám výrazně narostl počet podaných rozkladů, v podstatě se za období od roku 2005 zdvojnásobil, neboť v současné době k nim dochází přibližně u dvou třetin všech rozhodnutí. Velký podíl na počtu případů měly zakázky Lesů České republiky, s nimiž jsme vedli desítky správních řízení. Rád bych také upozornil na skutečnost, že jsme v jednom z našich rozhodnutí poprvé v historii označili za veřejného zadavatele zdravotní pojišťovnu. I tyto instituce by tedy měly postupovat dle zákona o veřejných zakázkách.

Jaká byla jeho nejčastější porušení?

Zadavatelé se stále dopouštějí typických porušení zákona. Nejzásadnějším a velice frekventovaným je dělení zakázky tak, aby nemusela být zadávána ve standardním zadávacím řízení. Časté je rovněž špatné vymezení kvalifikačních předpokladů či netransparentní hodnotící kritéria. Pokud případ zachytíme v okamžiku, kdy ještě nedošlo k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, pak zakázku zrušíme, případně nařídíme nové hodnocení nabídek či vrácení vyřazeného uchazeče do hry. V případech, kdy už byla smlouva uzavřena, nám nezbývá nic jiného, než uložit pokutu. Při stanovování sankcí u veřejných zakázek postupujeme velice uvážlivě, avšak v případech úmyslného porušení zákona jsme připraveni razantně zakročit.

Je nějaká „novinka“, která se v minulém roce mezi zadavateli rozmohla?

Začali jsme se setkávat s případy, kdy zadavatelé přenášejí úhradu zakázky na třetí stranu a nabudou poté dojmu, že nejsou vydávány žádné veřejné prostředky a tudíž se nejedná o veřejnou zakázku. Při výběru dodavatele pak zcela obcházejí zákon. Jednalo se například o zprostředkovatele prodeje městských bytů v Břeclavi, kdy byly vybrané realitní kanceláře placeny z částky, kterou skládali kupci bytů. Zadavatel si neuvědomoval skutečnost, že jeho příjem z prodeje bytů byl snížen o provizi pro zprostředkovatele. Za obdobný postup jsme pokutovali i další zadavatele.

Před nedávnem jste provedli kontrolu veřejných zakázek v Liberci v souvislosti s mistrovstvím světa v klasickém lyžování. Kdy můžeme očekávat výsledky?

V Liberci jsme na konci března provedli kontrolu u zadavatelů Statutární město Liberec a Technická univerzita Liberec, při níž jsme prověřovali téměř osmdesát zakázek. Dokumentaci ke sporným případům si naši pracovníci odvezli a prošetřují je. Nyní jsme zadavatele požádali o další materiály a pokračujeme v šetření, na jehož konci vypracujeme kontrolní protokol, ke kterému se zadavatel bude moci vyjádřit. U zakázek, u nichž budeme mít podezření, že v nich došlo k porušení zákona, poté zahájíme správní řízení. Již nyní se ovšem zdá, že k neoprávněnému dělení zakázek v Liberci docházelo.

Budete v podobných kontrolách pokračovat?

Kontroly u zadavatelů jsou pravidelnou činností Úřadu. Každoročně provádíme jednu až dvě kontrolní akce, a to především u zadavatelů, u nichž jsme v minulosti opakovaně shledali problémy se zakázkami. Konkrétně se jednalo například o ČSTV, o města Prahu, Brno, Zlín, Ústí nad Labem, Orlovou či společnost ČEZ. Díky změnám v legislativě by nyní měly kontroly trvat kratší dobu.

Text: Jiří Chum
Foto: archiv ÚOHS


Mgr. Kamil Rudolecký (1974) absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, nyní pokračuje v manažerských studiích MBA na brněnském BIBS, a.s. Zakládající člen (2000) týmu veřejné podpory na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže, v květnu téhož roku jmenován ředitelem Odboru veřejné podpory. V této pozici vedl jednání o otázkách veřejné podpory v rámci přístupových rozhovorů před vstupem České republiky do Evropské unie. I. místopředseda Úřadu (od září 2005). Kompetence: Odbor veřejné podpory, Odbor hospodářské správy, Ekonomický odbor, Odbor vnějších vztahů a nejnověji též personální otázky.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je ústředním orgánem státní správy České republiky s pravomocemi v oblasti ochrany hospodářské soutěže, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a v monitoringu a koordinaci poskytování veřejné podpory. Úřad je zcela nezávislý ve své rozhodovací činnosti.

vytisknout  e-mailem