Elektronická fakturace  

Přejdi na

Elektronická fakturace  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Analýza odposlechů a sledování osob a věcí dle trestního řádu za rok 2010

Materiál "Analýza odposlechů a sledování osob a věcí dle trestního řádu za rok 2010" byl vypracován v souladu s ustanovením § 98 odst. 3 zákona o Policii ČR. Obsahem analýzy je nejen statistické vyhodnocení předmětných úkonů za loňský rok, ale také základní informace o právní a interní úpravě v oblasti využívání odposlechu a sledování osob a věcí, popis kontrolních mechanismů a ochrany a bezpečnosti informací, a to nejen u Policie ČR, ale i Inspekce Policie ČR. Charakterizuje a vyhodnocuje se také postup sběru dat pro analýzu, který v rámci Policie ČR a Inspekce Policie ČR zajišťuje informační systém zhotovený pro tento účel. 

Uvedené úkony trestního řádu jsou důležitým nástrojem a nedílnou součástí boje proti nejzávažnějším formám trestné činnosti, jako jsou například organizovaný zločin, drogová kriminalita nebo korupce. Na druhé straně je nasazování těchto úkonů velmi zásadním prolomením ústavně i mezinárodně chráněných základních práv a svobod občanů. Z těchto důvodů je nutné přistupovat k nasazování úkonů uvážlivě a nastavit procesy kontroly tak, aby se minimalizovala možnost jejich zneužití a byla zajištěna ochrana soukromí a osobních údajů občanů.

  

I. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu v roce 2010

Ze statistických údajů vyplývá, že v rámci celé České republiky policie odposlouchávalav loňském roce 3020 osob, což znamená, že oproti roku 2009, kdy odposlouchávala celkem 2726 osob, došlo k nárůstu o 11 %. V loňském roce bylo ukončeno celkem 5006 odposlechů, což znamená, že po předchozím 3letém poklesu došlo v roce 2010 k nárůstu o 435 úkonů, tj. 9,5 %. Tento nárůst byl způsoben zvýšením počtu odposlechů u útvarů policie s celorepublikovou působností, především NPC a ÚOOZ, naopak k poklesu počtu odposlouchávaných osob i linek došlo u útvarů Policie ČR SKPV krajů (o 245 odposlouchávaných linek a 95 osob méně).

V roce 2010 byly odposlechy použity v 836 trestních spisech, což je ve srovnání s rokem předchozím o 41 trestních spisů více. Nejvíce osob odposlouchávala NPC (586), dále ÚOOZ (521). V rámci policie nejvíce odposlouchávaných linek vykazuje opět NPC (984) a ÚOOZ (850). Vysoké procento odposlechů - 89 % u NPC a 64,8 % u ÚOOZ - bylo zaměřeno vůči organizovaným skupinám.

Vývoj nasazování odposlechů 2004-2010.jpg

  

 Úkony dle § 88/1,5 tr. ř. v roce 2010
Počet odp. linek celkem
Počet odp. osob
Průměr odp. linek na osobu
Spisů s úkony dle § 88/1,5 tr. ř.
Průměr odp. linek na spis
CELKEM ČR
5 006
3 020
1,7
836
6,0
SKPV DLE JEDNOTL. KŘP
CELKEM
SKPV KŘP
2 734
1 668
1,6
627
4,4
PHA
511
299
1,7
150
3,4
STC
306
201
1,5
75
4,1
JHC
248
145
1,7
45
5,5
PLK
111
63
1,8
39
2,8
KVK
28
27
1,0
6
4,7
ULK
405
211
1,9
68
6,0
LBK
136
84
1,6
40
3,4
PAK
31
30
1,0
13
2,4
HKK
99
90
1,1
28
3,5
VYS
51
42
1,2
9
5,7
JHM
241
112
2,2
66
3,7
OLK
138
44
3,1
27
5,1
ZLK
203
162
1,3
25
8,1
MSK
226
158
1,4
36
6,3
ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)
CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností
2 272
1 352
1,7
209
10,9
ÚSKPV
56
33
1,7
11
5,1
ÚOOZ
850
521
1,6
92
9,2
NPC
984
586
1,7
53
18,6
ÚOKFK
382
212
1,8
53
7,2

  

Při analyzování jednotlivých druhů trestné činnosti, na které byly odposlechy nasazeny, lze konstatovat, že největší podíl tvořila toxikománie - 2361 (tj. 42,1 %) úkonů, dále s 1122 (tj. 20 %) úkony násilná trestná činnost, trestná činnost proti veřejnému zájmu (374 úkonů, tj. 6,7 %), ostatní majetková trestná činnost (337 úkonů, tj. 6 %) a krádeže (296 úkonů, tj. 5,3 %). Úkony nasazené na další druhy trestné činnosti se pohybovaly již pod hranicí 5 %.

Úkony dle paragrafu § 88 tr.ř.

 

Efektivita odposlechů a sledování osob a věcí

Efektivita byla kriminalisty vyhodnocena v téměř 61 % úkonů v přímém podílu pro trestní řízení (bez souběhu s nepřímým podílem), v 0,5 % pouze v nepřímém podílu pro trestní řízení a v dalších asi 17 % souběžně v obou těchto kategoriích. Celkově se tedy účinnost z hlediska přímého, nepřímého [1] či současně obou těchto podílů vykázala téměř u 78 % případů. Ve 13 % úkonů nebyly získané informace v trestním řízení využity, v těchto případech by pak bylo možno dané úkony považovat za neefektivní. Zbývajících 9 % úkonů bylo neaktivních, resp. nerealizovaných.

Efektivita úkonů § 88/1,5 tr.ř.

  

II. Sledování osob a věcí v roce 2010

Policie ČR v roce 2010 vykázala 3688 úkonů dle § 158d trestního řádu, což představuje nárůst o 409 (cca o 12,5 %) oproti roku 2009.

Nejvíce úkonů dle § 158d odst. 2, 3, 6 trestního řádu mezi útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností vykazuje ÚOOZ (670) a NPC (395). Z útvarů s územně vymezenou působností dosahuje vyšší četnosti SKPV KŘP hl. m. Praha (493 úkonů) a Jihomoravského kraje (418 úkonů).

Nejvíce úkonů sledování osob a věcí, 814 (tj. 18,6 %), bylo využito v souvislosti s násilnou trestnou činností, s 803 úkony (tj. 18,4 %) následovaly krádeže vloupáním, toxikománie (758 úkonů, tj. 17,3 %), dále krádeže (449, tj. 10,3 %) a daňová trestná činnost (334, tj. 7,6 %). Hranici 5 % ještě překročily úkony použité na ostatní majetkové trestné činy, podvody a trestné činy proti veřejnému zájmu, úkony na ostatní druhy trestné činnosti se pohybovaly již pod touto hranicí.
 

Efektivita sledování osob a věcí

Z hlediska stanovených základních kategorií efektivity vyplývá, že ze 74 % lze úkony označit jako efektivní, přičemž 60,3 % úkonů mělo pouze přímý podíl pro trestní řízení, 0,2 % pouze nepřímý podíl, u 13,3 % došlo k souběhu obojího. V 12,6 % byl úkon neaktivní nebo nebyl realizován a v 13,7 % se získané informace v trestním řízení nevyužily.

Efektivita úkonů § 158d/2, 3, 6

  

III. Inspekce Policie ČR

Statistické vyhodnocení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí bylo zpracováno i za Inspekci Policie ČR, a to zhruba ve stejné struktuře jako za Policii ČR.

Inspekce Policie ČR v loňském roce odposlouchávala celkem 75 osob, což je ve srovnání s rokem předchozím, kdy Inspekce Policie ČR odposlouchávala 68 osob, nárůst o 11 %, linek odposlouchávala celkem 149. Téměř 74 % souviselo s šetřením trestné činnosti proti veřejnému zájmu, v téměř 29 % se prokázala vazba na šetření trestné činnosti spáchané organizovanou skupinou.

Při analyzování efektivity odposlechů vykázali inspektoři Inspekce Policie ČR samostatně přímý podíl pro trestní řízení u 74 (tj. 49,7 %) úkonů. V 7 případech byla efektivita vykázána samostatně v nepřímém podílu, souběh přímého a nepřímého podílu efektivity úkonu byl vyhodnocen ve 30 případech (tj. 20,1 %). Pokud k 74 úkonům vyhodnoceným jako přímý podíl pro trestní řízení připočteme 7 úkonů vyhodnocených v nepřímém podílu pro trestní řízení i souběhy přímého a nepřímého podílu pro trestní řízení, pak můžeme hovořit o 111 (tj. 74,5 %) efektivních úkonech. U 7 (tj. 4,7 %) nasazených odposlechů se získané informace v trestním řízení nijak nevyužily. Z celkového počtu 149 odposlechů, které vyžádala Inspekce Policie ČR, jich bylo 31 (tj. 20,8 %) neaktivních.

Inspekce Policie ČR využila v loňském roce úkony sledování osob a věcí ve 199 případech, což je o 40 úkonů více než v roce předchozím.

Rozložení kriminality je dáno specifickým postavením Inspekce Policie ČR, jejímž úkolem je šetření trestné činnosti spáchané příslušníky a zaměstnanci Policie ČR.

Z hlediska kriminality šetřené Inspekcí Policie ČR se převážná část úkonů (157, tj. 75,5 %) vztahuje k trestné činnosti proti veřejnému zájmu, podstatně menší podíl úkonů (19, tj. 9,1 %) se váže k toxikománii. Celkem 18 úkonů (tj. 8,7 %) je vykazováno v souvislosti s podezřením ze spáchání násilné trestné činnosti. Úkony zaměřené na další druhy trestné činnosti již nedosahují 3% hranice.

  

Závěr

Pachatelé trestné činnosti se stávají specializovanějšími, což se projevuje především v boji s organizovaným zločinem. Prvek organizovanosti se stále promítá do všech druhů trestné činnosti, zejména do oblasti násilné trestné činnosti, toxikománie, korupce, hospodářské kriminality a krádeží motorových vozidel. Za účelem odhalování pachatelů této společensky vysoce nebezpečné trestné činnosti Policie ČR využívá všech zákonných prostředků, odposlech a záznamy telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí nevyjímaje. Jasné zákonné limity pro postup Policie ČR jsou dány především Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod, zákonem o Policii ČR, trestním zákoníkem a trestním řádem. V rámci policie existuje řada mechanismů, které by měly zabránit překračování těchto mantinelů a případně odhalit porušení zákona. Pokud se tak stane, musí ti, kteří zákon poruší, nést za svoje jednání odpovědnost se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

  

  


[1] Přímý podíl pro trestní řízení - informace byly, jsou či budou využity: jako důkaz v tomto trestním řízení, pro taktiku a další průběh vyšetřování, k odvrácení trestného činu, k zadržení pachatele trestné činnosti.
Nepřímý podíl pro trestní řízení - získanými informacemi byla zjištěna: nová trestná činnost pachatele, jiná trestná činnost třetích osob.

  

Markéta Matlochová
zástupkyně ředitele odboru tisku a public relations

  


14. července 2011

vytisknout  e-mailem