Základní teoretické přístupky k otázce přijímání cizinců na území státu
JUDr. Pavel Pořízek
a jejich rodinných příslušníků. Zároveň se ukazuje, že obě zdánlivě nesmiřitelná extrémní stanoviska ve své absolutní, krajní podobě prakticky nenajdeme. Naopak se zdá, že pod tlakem fakticity se oba doktrinální přístupy, vycházející z protichůdných stanovisek, překvapivě sbližují. Ze svých absolutních poloh připouští obě stanoviska řadu výjimek, které je na pomyslné ose posouvají směrem ke středu. Novější autoři mezinárodního práva pak zdůrazňují, že dnes již nemají státy zdaleka absolutní volnost v otázkách přijímání cizinců a tato omezení pak nachází ve smluvním právu a v kogentních normách mezinárodního práva, souvisejících s rozvojem ochrany lidských práv.
to enter the territory of a foreign state, represent minority (but not marginal) stream in comparison with the concept of freedom of states in the area of admission
of foreigners. Although this concept is neglected today, many significant international law experts held this opinion in the past. In the European Union, this concept was implemented within free movement of citizens of the Union and their family members. But it is also clear that we cannot find both opinions in its extreme form. On the contrary, it seems that both attitudes approximate, since they allow many exceptions. Contemporary authors in the international law stress that today, states have no absolute freedom in the area of admission of foreigners any more and the limits can be found in international treaties and mandatory rules of international law related to development of protection of human rights.