Svobodný přístup k informacím a obchodní tajemství
JUDr. Václav Bartík, JUDr. Eva Jančeková, JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
Shrnutí:
Tento článek se zabývá problematikou, zda se stát nebo jiná strana může bez dalšího při poskytování informací odvolávat na obchodní tajemství. Paradigma spočívá v tom, že stát má ústavněprávní povinnost poskytovat informace, které má k dispozici, pokud možno v nejširší možné míře žadatelům, přičemž je ovšem také povinen chránit obchodní tajemství, pokud taková informace splňuje pod¬mínky stanovené obchodním zákoníkem.
Autoři jsou toho názoru, že samotná skutečnost, že je nějaká informace označe¬na za obchodní tajemství, není právně relevantní. Vždy je třeba zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené obchodním zákoníkem, aby bylo možné takovou informaci považovat za obchodní tajemství. Odmítnutí poskytnout informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím musí být v každém případě ze strany státních orgánů podrobně zkoumáno.
Der Zugang zu den freien Informationen und der Schutz des Geschäftsge-heimnisses
Resümee:
Dieser Artikel befasst sich mit der Problematik, ob die Informationen, die der Staat zur Verfügung hat, zugänglich werden sollten, obwohl sich der Staat oder Gegenseite auf das Geschäftsgeheimnis abrufen. Das Paradigma besteht darin, dass der Staat verfassungsrechtliche Pflicht hat, die Informationen in möglich¬ster Breite den Bewerbern zu erteilen, aber auf der anderen Seite muss er das Geschäftsgeheimnis zu schützen.
Die Autoren sind der Meinung, dass die blosse Tatsache, dass jemand sagt, dass irgendwelche Information das Geschäftsgeheimnis ist, ist rechtsirrelevant. Man muss prüfen, ob die Information wirklich die Bedingungen des Handelsgesetzes erfüllt, welche dieselbe Information materiellrechtlich als ein Geschäftsgeheimnis qualifizieren. Die Nichtanwendung des Gesetzes muss in jedem Fall sehr ausführ-lich von der Seite der staatlichen Organen geprüft werden.