Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Kvalitní veřejná správa

Podpora zavádění a rozvoje metod kvality / nástrojů řízení kvality ve veřejné správě. Ceny Ministerstva vnitra za kvalitu a inovace ve veřejné správě. Soutěž Přívětivý úřad. 

Metody (místní Agenda 21, CAF, Benchmarking, Charta občana)

MÍSTNÍ AGENDA 21 (MA21)

Metoda kvality místní Agenda 21 (MA21) je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni. Jedná se o mezinárodní metodu využívanou v obcích a regionech po celém světě, zejména v západní Evropě, USA, Kanadě a Austrálii.

Smyslem MA21 je ve spolupráci s veřejností a místními partnery (NNO, školy, firmy atd.) dbát na kvalitu rozvoje daného místa a zlepšovat a zefektivňovat služby, které úřad svým občanům poskytuje. MA21 je zaměřená nejen dovnitř úřadu (kvalita strategického plánování a řízení, efektivní nakládaní s financemi), ale zejména navenek (systematické zapojování veřejnosti, průběžná komunikace, otevřené sdílení zkušeností atd.).

MA21 je využitelná ve všech typech municipálních úřadů - od malé obce, přes středně velká a velká města, mikroregiony, kraje či dokonce místní akční skupiny. Metodu MA21 lze přehledně měřit a sledovat díky sadě kritérií kvality. Kritéria MA21 jsou rozdělena do 4 základních kategorií "A" - "D", vč. kategorie "Zájemci" a každá z nich představuje určitou kvalitativní úroveň. Kritéria se liší dle velikosti a typu municipality (např. jiná kritéria po malé obce, jiná pro velká města).

Kategorie "D" předpokládá organizační zajištění procesu MA21; Kategorie "C" značí mírně pokročilou úroveň MA21, předpokládá aktivní zapojení veřejnosti a politické zastřešení procesu MA21; Kategorie "B" představuje pokročilou úroveň MA21, předpokládá zavedení a používání systému řízení kraje dle zásad MA21; Kategorie "A" jako nejvyšší kategorie předpokládá strategický a dlouhodobý rozvoj za aktivní účasti veřejnosti, založený na principech udržitelného rozvoje a směřující ke zvyšování kvality života obyvatel kraje.

Každé Kritérium MA21 má stanoveny vlastní ukazatele a limity, které je nutno splnit a doložit do oficiální Databáze MA21, která je přístupná na webu všem zájemcům (viz odkazy níže). Hodnocení kvality má svá přesně vymezená pravidla a postupy, která jsou každoročně schvalována oficiálním národním orgánem pro MA21.

Vláda ČR schválila v roce 2012 svým usnesením dokument "Koncepce podpory MA21 v ČR". Na národní úrovni je MA21 zastřešena Radou vlády pro udržitelný rozvoj a zejména pak její Pracovní skupinou pro MA21, která pracuje pod gescí Ministerstva životního prostředí. K MA21 se hlásí i další ministerstva - Ministerstvo vnitra (Ceny kvality), Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství (venkovské oblasti), apod.

MA21 je v ČR aktuálně početně nejrozšířenější metodou kvality. Většina pokročilých místních Agend 21 je sdružena v asociaci Národní síť Zdravých měst ČR, kde je obcím a regionům poskytována průběžná metodická a realizační podpora pro danou metodu (školení, sdílení informací a zkušeností, metodická pomoc v místě atd.).

Další informační zdroje:

www.ma21.cz (Databáze MA21, základní informace, pravidla, kritéria).
www.mistniAgenda21.cz (postupy, metodické materiály, finanční zdroje, know-how)
www.ZdravaMesta.cz (asociace MA21, síťová spolupráce, služby pro členy).

  

CAF

(kontaktní osoba: Ing. Lenka Švejdarová, e-mail: lenka.svejdarova@mvcr.cz, tel. 731 437 351)

Model CAF - Common Assessment Framework (Společný hodnotící rámec) byl zpracován Evropským institutem pro veřejnou správu - EIPA jako nástroj pro zvyšování kvality organizací veřejné správy v Evropě. První verze modelu byla představena v květnu 2000 na První evropské konferenci kvality veřejné správy v Lisabonu a byla následně pilotně ověřována. Získané zkušenosti daly vzniknout inovovanému modelu, který byl představen v říjnu 2002 na Druhé evropské konferenci kvality v Kodani. Poslední vylepšení, tzv. CAF 2006, bylo představeno v říjnu 2006 na Čtvrté evropské konferenci kvality veřejné správy v Tampere.

Model CAF je volně šiřitelný nástroj za jehož použití se nemusí platit žádný licenční poplatek. Obsahuje soubor devíti kriterií, která umožňují provést sebehodnocení organizace. Kriteria se dělí do dvou kategorií - předpoklady organizace (vedení, management lidských zdrojů, strategie a plánování, partnerství a zdroje) a výsledky organizace (vztah k zákazníkům/občanům, vztah k pracovníkům, vztah ke společnosti, klíčové výsledky činnosti a výkonnosti). Každé kriterium obsahuje další subkriteria (celkem 28), která se bodují dle panelů hodnocení. Pro objektivnější hodnocení jsou ke každému subkriteriu uvedeny příklady. Výsledky sebehodnocení slouží pro management jako zdroj informací o silných a slabých stránkách úřadu a dále mohou posloužit pro benchmarking s dalšími úřady v ČR i v Evropě.

Aplikace modelu CAF v ČR je v souladu s usnesením č. 757/2007, kterým vláda ČR schválila strategický materiál Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Zavádění modelu CAF se stává evropským hnutím. Ministerstvo vnitra organizuje odborné semináře a výměnu zkušeností s aplikací a zdokonalením této metody.

V současné době byla schválen nová verze CAF 2020. Na přípravě nové metodiky se pracuje..

  

Setkání uživatelů modelu CAF 26. května 2011 - souhrn a prezentace ke stažení

  

Benchmarking

Myšlenka využít metodu benchmarkingu - vzájemného srovnávání, zvyšování výkonu, kvality a učení se jeden od druhého byla ve veřejné správě v ČR poprvé realizována v rámci pilotního projektu "CENA A VÝKON" v letech 2002-2003 za podpory British Knot How Fund, Vzdělávacího centra pro veřejnou správu ČR, o.p.s. a statutárního města Ostravy v oblasti svozu a likvidace komunálního odpadu v šesti statutárních městech (Ústí nad Labem, Plzeň, Jihlava, Pardubice, Ostrava a Havířov). Projekt přinesl první zkušenosti s používáním benchmarkingu a potvrdil, že tuto metodu lze v podmínkách  ČR  s úspěchem využívat pro zvyšování kvality veřejných služeb. Informace o projektu můžete nalézt zde.

V roce 2004 byl Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu ČR, o.p.s. v rámci Programu na podporu místních správ států Střední Evropy (LGSP CE) proveden projekt "Benchmarking v oblasti rozšířené působnosti obcí III. typu, který byl financován Kanadským urbanistickým institutem (CUI) z prostředků kanadské vlády administrovaných Kanadskou agenturou pro mezinárodní rozvoj (CIDA). Projektu se účastnilo 48 měst a bylo zmapováno celkem 29 agend přenesené působnosti. V jeho průběhu bylo definováno 394 dat a 648 kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, které umožňují změřit a porovnávat výkony jednotlivých úřadů. Na každém úřadu byl zpracován akční plán na zvýšení kvality ve vybrané oblasti působnosti, byly definovány příklady dobré praxe. MV vydalo publikaci "Benchmarking ve veřejné správě" (recenzi naleznete zde), která shrnuje poznatky získané z realizace projektu v roce 2004 (v roce 2006 bylo vydáno druhé, upravené a doplněné vydání). A dále publikaci "Řízení procesů výkonu státní správy", která představuje přístup města Vsetín k uvedené problematice.

Obecný popis metodiky benchmarkingu lze nalézt na webových stránkách MV (časopis Veřejná správa č. 13/2004).

Další informace lze získat na webových stránkách Vzdělávacího centra pro veřejnou správu ČR.

  

Charta občana

Chartu občana lze obecně definovat jako veřejný dokument, kterým se stanoví základní informace o poskytovaných službách, o úrovni služeb, kterou může zákazník očekávat, stejně tak jako způsob podávání stížností či návrhů na zlepšení.

Charty občanů jsou nástrojem na:

  • lepší porozumění potřebám a očekávání občanů,
  • na hodnocení úřadů z pohledu občanů,
  • vedení dialogu s občanem,
  • vyřizování stížností,
  • nastavení standardů veřejných služeb.

  

Pilotní projekt realizovalo Ministerstvo vnitra a SIGMA v roce 2005 - 2006 pro různé typy organizací - městské úřady, krajské úřady, knihovny, organizace sociálních a komunitních služeb. Díky tomu vznikly charty občanů pro různé typy veřejných služeb. 

  

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 7. února 2020

  

vytisknout  e-mailem