Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Dostupnost veřejné správy

Harmonizace administrativního členění státu, specializované mapy ČR a krajů k analýze dostupnosti veřejné správy v území, přehled veřejnoprávních smluv v ČR. 

logo_EU-ESF-OPZ_a_MVCR.jpg

Územně správní členění státu​​

Realizace Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020 se v rámci specifického cíle 2.1 - Harmonizace administrativního členění státu zaměřuje zejména na zjednodušení a větší přehlednost výkonu státní správy v území vytvořením jednotné, stabilní a praxí akceptované správní sítě. Současně je cílem zajištění skladebnosti územních správních jednotek a navržení systému opatření ke zvýšení dostupnosti a optimalizace veřejné správy v území. Jednou z aktivit je tvorba nového zákona upravující územně správní členění státu. Samotný návrh a stav legislativního procesu přijetí zákona je k nahlédnutí zde.
 

Zákon o územně správním členění státu

Obecně o novém zákonu

Územní struktura výkonu veřejné správy v Česku je odrazem série reforem, z nichž ta poslední proběhla v letech 1997-2003 a do jisté míry nebyla dosud dokončena. Za tímto účelem připravilo Ministerstvo vnitra zákon o územně správním členění státu, který by měl na reformu z přelomu tisíciletí navázat a dokončit ji.

Nový zákon řeší několik problémů současného administrativního členění státu, ukotvuje jeho základní jednotky a ruší některé další legislativní předpisy s cílem definovat členění státu přehledně v jediném zákonu. Jasně tak ukazuje, s jakými jednotkami stát do budoucna počítá jako se stěžejními pro výkon všeobecné veřejné správy (zejména správní obvody ORP, popřípadě kraje), a se kterými se naopak počítá již jen jako s evidenčními územními jednotkami, popřípadě pro některá specializovaná členění (okresy).

Novým definováním administrativní struktury zákon řeší i problém vzájemných neskladebností mezi jednotlivými jednotkami (zejména správními obvody ORP a okresy), kdy hranice menší jednotky nově nebudou moci přesahovat hranice větších jednotek, přičemž celá struktura bude skládána "odspoda", tj. od úrovně obcí. Nový zákon zpřehlední a zefektivní veřejnou správu a jasně deklaruje, na jakých jednotkách ji chce stát do budoucna vykonávat.
 

Co je hlavní podstatou nového zákona?

Cílem je zajistit sjednocení právní úpravy členění státu, vzájemnou skladebnost územních jednotek a tím zpřehlednit celou územní strukturu veřejné správy. V praxi tak bude systém členění vypadat následovně:

  • Současných třináct samosprávných krajů bude členěno na správní obvody ORP
  • Okresy budou zachovány a jejich území bude vymezeno pomocí správních obvodů ORP
  • Správní obvody ORP budou vymezeny stejně jako doposud, tedy výčtem území obcí, které je tvoří.  Tento výčet nebude v zákoně, ale v doprovodné vyhlášce.
  • "Staré" kraje z roku 1960 se ruší
     

Proč v návrhu zákona zůstávají okresy?

Okresy mají i v současnosti svůj význam i přesto, že jsou již řadu let zrušeny okresní úřady. Okresy se podstatně uplatňují především v základních registrech (např. v evidenci obyvatel), případně v dalších informačních systémech veřejné správy či ve statistických evidencích. Zrušení okresů by znamenalo výrazné zásahy do těchto evidencí spojené např. se zbytečným zatížením občanů v důsledku nutnosti výměny osobních dokladů. Navíc stále existuje několik organizací, které okresy pro svou činnost využívají. Dobrým příkladem je Česká správa sociálního zabezpečení, která svá pracoviště zřizuje povinně na úrovni okresů. Řada dalších organizací či pracovišť (Policie ČR, Hygienické stanice atd.) se okresní úrovni přizpůsobila, ač to nebyla jejich povinnost.
 

Proč jsou právě správní obvody ORP dle návrhu zákona základem pro územně správní členění státu?

Správní obvody ORP, neboli správní obvody obcí s rozšířenou působností, na rozdíl od dříve vymezených okresů, více zohledňují chování obyvatel v území. Typicky třeba dojížďku za službami, zaměstnáním, do škol apod. Velká část základních činností obyvatel probíhá právě v rámci úrovně ORP, proto je tato jednotka považována za základ územně správního členění státu. Navíc tyto jednotky přímo navazují na tradici malých správních okresů existujících v českých zemích už od poloviny 19. století.
 

Jaké finanční, personální a další náklady jsou s přijetím zákona předpokládány?

V rámci přípravy zákona byly osloveny jednotlivé správní orgány, jež budou dotčeny přesuny několika obcí mezi správními obvody. Tyto instituce vyčíslily své náklady s těmito změnami jako nulové, popřípadě zcela minimální. České správě sociálního zabezpečení vzniknou díky zachovanému okresnímu členění v jejím uspořádání pouze velmi omezené náklady. Podobně také Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu vzniknou náklady v řádech max. statisíců korun.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí v Česku.
 

Co budou změny znamenat pro občany?

Pro naprostou většinu občanů nenastanou žádné změny. V případě obyvatel obcí (viz poslední bod), kde dojde k přesunu v jejich správním zařazení, se především zvýší srozumitelnost veřejné správy pro její adresáty. Běžný občan jinak změny příliš nepostřehne, nejedná-li se o občana z obcí, kde dojde ke změnám v příslušnosti k některým úřadům.
 

Co budou změny znamenat pro občany dotčených obcí?

Na občany žádné negativní finanční dopady nedopadnou, výměna občanských průkazů nebude zpoplatněna (změna v údajích z moci úřední). Změní se pouze příslušnost obcí k některým úřadům. Občané tak budou vyřizovat některé své úřední záležitosti v jiném městě, než byli doposud zvyklí.
 

Budou se muset správní úřady řídit navrženým členěním?

Nový zákon nebude upravovat územní působnost jednotlivých konkrétních orgánů veřejné správy, tj. nebude měnit správní členění dané jednotlivými zvláštními zákony. Cílem je aby se nové územně správní členění stalo základem, na který budou moci příslušné zákony při stanovování územní působnosti orgánů veřejné správy a jejich správních obvodů do budoucna odkazovat.
 

Bude se měnit činnost nebo rozmístění jednotlivých úřadů?

Nový zákon nenařizuje pracovištím jednotlivých úřadů nebo orgánů veřejné moci žádné změny v jejich činnosti ani v jejich rozmístění v rámci krajů, okresů, správních obvodů ORP, či obcí. Jakékoliv změny v činnosti detašovaných pracovišť vychází čistě z jejich vlastního rozhodnutí, např. z případné vnitřní reorganizace. Vzhledem k malému počtu a velikosti obcí, u kterých bude změněna příslušnost k územně správní jednotce, budou nutné jenom zanedbatelné organizační změny uvnitř jednotlivých pracovišť.
 

Jaký je důvod výjimky skladebnosti z obecného územně správního členění státu pro Turnovsko?

Řešení případu na Turnovsku by bylo velmi složité a jakékoli zavedení skladebnosti by zde přineslo spíše zhoršení pro občany dotčených obcí. Turnovsko je totiž oblastí, která je neskladebností dotčena nejvíce. Správní obvod ORP Turnov leží na území dokonce 3 okresů. Kvůli rozlehlosti tohoto území by v případě zařazení celého správního obvodu do okresu Semily došlo např. pro obyvatele, kteří dosud byli zvyklí jezdit do Liberce, k příliš vysokému nárůstu dojezdové doby a dostupnost služeb veřejné správy by se tak pro ně snížila. Dalším důvodem je fakt, že obyvatelstvo obcí, které jinak spáduje spíše do Liberce a Jablonce nad Nisou, do Semil takřka za žádnými jinými službami či zaměstnáním a škol jinak nedojíždí. A právě z těchto důvodů byla vytvořena výjimka. Ve všech ostatních případech je neskladebnost zákonem odstraněna.
 

Kdy nabyde nový zákon účinnosti?

Nabytí účinnosti se navrhuje dnem 1. ledna 2021.
 

Kterých obcí se změny dotknou?

Změna příslušnosti k okresu se týká těchto obcí:

  • Bukovec, Čečovice, Černovice, Holýšov, Horní Kamenice, Kvíčovice, Neuměř, Štichov, Všekary (všechny z okresu Domažlice do okresu Plzeň-jih)
  • Študlov, Valašské Příkazy (obě z okresu Vsetín do okresu Zlín)
  • Harrachov (z okresu Semily do okresu Jablonec nad Nisou)
     

Změna příslušnosti ke správnímu obvodu ORP se týká těchto obcí:

  • Bříství, Černíky, Kounice, Vykáň (všechny z Českého Brodu do Lysé nad Labem)
  • Frýdštejn (z Turnova do Jablonce nad Nisou)
  • Věžnice (z Jihlavy do Havlíčkova Brodu)
     

Struktura územně správního členění státu dle nového zákona

Struktura_uzemne_spravniho_cleneni_statu_dle_noveho_zakona.jpg

  

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 6. ledna 2020

  

vytisknout  e-mailem