Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Z jednání schůze vlády České republiky dne 15. června 2009

Z důvodu zahraniční cesty předsedy vlády Jana Fischera řídil schůzi vlády místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták.
 
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský předložil na schůzi vlády Návrh novely nařízení vlády č.  154/2003 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání radiových kmitočtů a čísel. Stávající právní úprava stanovuje poplatky za práva plynoucí z oprávnění k využívání čísel pouze v rozsahu, v jakém je jejich využívání umožněno stávajícím číslovacím plánem. Uvolnění přístupových kódů z rezervy navržené v novele vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací tak nutně vyžaduje doplnění ceníku těchto poplatků. Navržené změny jsou technického charakteru a jejich podstata spočítá ve stanovení poplatku za telefonní číslo s přístupovým kódem 61, který umožní přístup k veřejným sítím elektronických komunikací poskytujícím služby prostřednictvím společné platformy veřejných pevných telefonních sítí a veřejných mobilních telefonních sítí (konvergované  služby). Vzhledem k tomu, že se jedná o stejný druh služby přístupu jako v případě veřejných pevných telefonních sítí a veřejných mobilních telefonních sítí, je navržen stejný poplatek za jedno telefonní číslo. Dále se pak stanovuje poplatek za telefonní číslo s přístupovým kódem 905. Přístupový kód 905 je určen pro hlasové služby, u kterých jsou jednorázové poplatky za volání vyšší než 100 Kč jako např. nákup vstupenek na kulturní nebo sportovní akce. Protože se jedná o stejný druh služeb s vyjádřenou cenou jako v případě přístupových kódů 900, 906, 908 nebo 909, je rovněž navržen stejný poplatek za jedno telefonní číslo.
 
Ministr vnitra Martin Pecina byl předkladatelem Závěrů studie Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím. Hlavním cílem materiálu je poskytnout přehled kompetencí, které nejsou z hlediska výkonu veřejné správy na úrovni malých obcí (tj. do 1000 obyvatel) vnímány jako optimální. Závěry studie mohou sloužit jako možné náměty k úpravám v případném navazujícím legislativním procesu a k dalším opatřením ve výkonu veřejné správy. Kompetence, tedy okruhy otázek, o kterých má veřejná správa rozhodovat, byly nastavovány po roce 1990 poměrně živelně (zcela přitom absentovala obecnější kritéria, jež by byla aplikována v legislativním procesu při rozhraničování záležitostí samostatné a přenesené působnosti, jakož záležitostí místního a „nadmístního“ charakteru). Projevily se tu souběžně dva rozporné trendy: snaha zmenšit pravomoci centrálních orgánů veřejné správy a rozšířit pravomoci vznikajících orgánů územní samosprávy, tedy decentralizovat a dekoncentrovat veřejnou správu v České republice, a současně posílit vliv státu na celou řadu otázek a zajistit tak určitou potřebnou jednotnou kvalitu výkonu veřejné moci. V důsledku uvedeného, jakož i v důsledku poměrně rychlých a zásadních proměn společnosti a jejího právního prostředí, byly obcím svěřeny k rozhodování i takové otázky, se kterými dosud neměly prakticky žádné či vůbec žádné zkušenosti, a na druhé straně se v řadě oblastí začal vytvářet poměrně složitý administrativní proces (způsob výkonu veřejné správy), kdy k vlastnímu rozhodnutí je třeba shromáždit celou řadu podkladů či dokonce i podkladových rozhodnutí. To vše se odehrálo za situace, kdy povinnosti obcí byly a jsou postupně upravovány v dlouhé řadě právních norem často ne zcela koordinovaně a pro adresáty nepřehledně. Řada identifikovaných problémů uvedených v materiálu má několik společných jmenovatelů, kterými jsou nedostatečné personální, technické a finanční zajištění výkonu jednotlivých kompetencí či agend. Pokud má obec zajišťovat svěřené úkoly zejména v oblasti výkonu státní správy na určité úrovni je nutným předpokladem odpovídající finanční zabezpečení ze strany státu. Z analýz zpracovaných Ministerstvem vnitra jednoznačně vyplývá, že existují výrazné rozdíly ve výši krytí výdajů spojených s výkonem přenesené působnosti odpovídajícími příjmy a to v závislosti na dosažené nejvyšší správní roli obce. U obcí se základní funkcí, kterým se věnuje tento materiál, jsou výdaje kryty pouze v řádu několika desítek procent. U nejmenších obcí je příspěvek na výkon státní správy řádově několik desítek tisíc korun ročně. Na druhé straně u obcí s rozšířenou působností překročila průměrná míra krytí výdajů 100 %. Ke stejným závěrům dospěla také „Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků“ zadaná s cílem získat relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní. Na základě zjištění uvedených v tomto materiálu Ministerstvo financí aktuálně řeší navýšení finančních prostředků na přenesený výkon státní správy zejména u malých obcí se základní působností, kde je podfinancování státní správy nejvyšší.
 
Vláda dále projednala Informaci o nasazení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2008, kterou na jednání vlády předložil místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták. V hodnoceném období bylo v zahraničních operacích a pozorovatelských misích neustále nasazeno cca 1000 příslušníků resortu Ministerstva obrany mimo záložní rotu. Dalších celkem 493 osob bylo připraveno k zasazení do operací Sil rychlé reakce NATO a do Systému pohotovostního ujednání Organizace spojených národů pro operace mimo území České republiky. Česká republika k plnění svých mezinárodních smluvních závazků společné obrany proti napadení a boji proti terorismu vyčleňuje síly a prostředky k účasti v operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích mimo území České republiky, a to v souladu se svými zahraničně-politickými prioritami a politicko-vojenskými ambicemi. Pro úspěšné splnění úkolů v zahraničních operacích je nezbytná systematická a náročná příprava jednotlivých kontingentů před vlastním nasazením, která zahrnuje přípravu osob, techniky a materiálu, výstroje, výzbroje a finančního a personálního zabezpečení. Velká pozornost je rovněž věnována vyhodnocení činnosti jednotlivých kontingentů po ukončení jejich působení v operacích a získané poznatky a zkušenosti jsou využívány při výstavbě a přípravě nových kontingentů ČR. Příslušníci České republiky svým profesionálním přístupem k řešení svěřených úkolů přispívají k posilování dobrého jména České republiky v zahraničí. Jejich působení v zahraničních operacích je účinným prvkem v rámci mezinárodního úsilí o obnovení míru a bezpečnosti ve světě a současně praktickým odrazem snahy České republiky aktivně se zapojit do procesu stabilizace bezpečnostní situace také v oblastech, které se přímo nedotýkají jejích hranic. O kvalitní organizaci a odpovědném přístupu českých vojáků v zahraničních operacích svědčí kvalitní plnění náročných úkolů, a to často ve velice rizikových podmínkách.

text -rr-

vytisknout  e-mailem