Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Veřejné zakázky a jejich společensky odpovědné zadávání

O společensky odpovědném zadávání veřejných zakázek lze mluvit tehdy, když zahrnují problematiku podpory zaměstnanosti, dodržování standardů pracovního prostředí a zadavatel se snaží podporovat sociální začleňování, malé i střední podniky včetně sociálních podniků. Při takto modelovaných veřejných zakázkách se také prosazují rovné příležitosti, usiluje se o získání širší podpory pro společenskou odpovědnost firem a dodržují se příslušné principy evropského práva.
 
Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek může přinášet řadu výhod. V prvé řadě přispívá k naplňování sociálních cílů a podpoře lokálních ekonomik. Mechanismy, které se tradičně používají k zajišťování sociální soudržnosti, mají omezenou účinnost. Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek využívá ekonomické zájmy podniků o získání veřejných zakázek k prosazování sociálních a environmentálních cílů. Jde o doplňkovou metodu působící v součinnosti s dalšími způsoby provádění sociální politiky.
 
Další výhoda spočívá v posilování společensky odpovědného tržního chování podnikatelské sféry. Když veřejná správa poptává společensky prospěšný výrobek nebo službu, podněcuje jejich vývoj a zároveň svým modelovým chováním dává ostatním spotřebitelům příklad pro obdobné jednání. Občanům tento způsob zadávání ukazuje, jak odpovědně může veřejná správa fungovat. Právě občané očekávají, že dodavatelé služeb nebudou za peníze daňových poplatníků porušovat společenské normy. Etická rovina je zde významně zastoupená.      
 
Při společensky odpovědném zadávání veřejných zakázek je při přesunu služeb do soukromého sektoru potřeba pamatovat jak na spotřebitele, tak i na zaměstnance těchto podniků. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je, že veřejný zadavatel ve smluvních podmínkách stanoví plnění sociálních, environmentálních a pracovních standardů, které vycházejí ze strategických dokumentů zadavatele.
 
Sledovaný typ zadávání veřejných zakázek přispívá ke strategické spolupráci a dialogu s potenciálními dodavateli. Veřejná správa by měla dbát na to, aby možnost zapojit se do soutěže o veřejné zakázky dostávaly všechny skupiny potenciálních dodavatelů včetně malých podniků a živnostníků. V neposlední řadě přispívá společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek k hospodárnějšímu využití veřejných prostředků.
 
Nový evropský trend
Od druhé poloviny devadesátých let se na úrovni Evropské unie v souladu s evropskou legislativou a s podporou judikatury Evropského soudního dvora prostor pro společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek postupně zvětšuje. Ekonomická výhodnost nabídky, společenský prospěch a příznivý dopad na životní prostředí jsou plně v souladu s Evropským sociálním modelem a s Lisabonskou agendou. Takový přístup směřuje k dlouhodobě udržitelné prosperitě společnosti, utvářené na třech pilířích - ekonomickém zájmu, ochraně životního prostředí a sociálním kapitálu.
 
Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek je využíváno v mnoha zemích Evropské unie. Nejvíce pozornosti je mu věnováno ve Spojeném království, kde je řazeno k vládním prioritám. Příklady dobré praxe nacházíme také ve Francii, v Itálii, v Belgii, ve Španělsku, v Rakousku nebo v Irsku. V případě, že se veřejná správa rozhodne kromě primárního cíle zakázky (například nákup zboží, služeb, stavební zakázky) využívat zadávání veřejných zakázek i pro dosahování sociálních cílů, zpracuje strategii společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek. Ta by měla vycházet ze sociálních cílů stanovených vládou a do zpracovávání místních strategií by se měly vkládat rovněž místní specifika a potřeby.
 
Dobrá praxe
Spojené království
  • V lednu 2008 schválil severoirský parlament ambiciózní vládní program, rozpočet a investiční strategii na podporu ekonomického a sociálního rozvoje a rovných příležitostí. Jako jeden z hlavních způsobů jeho dosažení bylo stanoveno zadávání veřejných zakázek, protože se jedná o významné finanční zdroje, které lze využít k odstraňování socioekonomických znevýhodnění.
  • Místní úřad v londýnské čtvrti Camden vypsal veřejnou zakázku na nové autobusy veřejné dopravy, které jsou určeny pro seniory, děti se zvláštními potřebami a jejich pečovatele. V rámci přípravy veřejné zakázky se úřad rozhodl využít zpětných vazeb od budoucích uživatelů autobusů. Zorganizoval několik dnů, kdy lidé mohli sami testovat několik variantních řešení. Zúčastnili se zástupci výrobců autobusů, řidiči a mechanici. Cílem konzultací bylo vytvoření dopravní služby, která je levnější a je ji možno využívat pro různé účely (flexibilnější uspořádání sedadel, lepší využití prostoru pro invalidní vozíky). 
  • Místní obyvatelé v hrabství Devon a uživatelé volnočasových služeb jsou pravidelně přizváni k přípravě na související veřejné zakázky. Místní úřad vytvořil oznamovací a konzultační systém veřejného zadávání, který je vhodný pro širokou skupinu potenciálních dodavatelů, včetně možností zaměstnání pro nejvíce znevýhodněné skupiny. Cílem je zlepšit specifikaci zadání a přiblížit zadávací proces místním potenciálním dodavatelům tím, že v přípravných fázích se vyhýbá úřednímu žargonu. Snaží se také propojovat jednotlivé organizace působící v regionu v oblasti služeb pro volný čas. Součástí přípravy potenciálních dodavatelů veřejného zadávání jsou pre-kvalifikační dotazníky, které vyhodnocují přístupy potenciálních dodavatelů, jejich pozici v místní komunitě, schopnost oslovovat diverzifikované uživatele. Během přípravy si místní organizace postupně osvojují požadavky veřejného zadávání, veřejná správa nalézá při dalších výběrových řízeních snadněji vhodné dodavatele.     
  • Nemocnice umístěná v centru větší aglomerace má velmi různorodou klientelu pacientů. Měla by proto brát v úvahu rozdílné kulturní a jazykové potřeby cílových skupin pacientů a umět je promítnout do zakázek na dodávky a služby (například stravovací služby). V případě, že nemocnice nevyzve k účasti i dodavatele z řad podniků etnických menšin, výsledek její zakázky bude v rozporu s vládní politikou na podporu podnikání menšin i s principem efektivního vynakládání veřejných prostředků. Podobně, zahrne-li nemocnice do svých požadavků dodávky čerstvých potravin v krátkých dodacích lhůtách, vhodně tím sníží bariéry bránící konkurenceschopné účasti místně působících malých a středních firem.
  • Města mohou do svých požadavků při výstavbě veřejných budov zahrnout vybudování zařízení dětských jeslí nebo školek pro potřeby zaměstnanců - rodičů. Z pohledu zadávacích směrnic ES jde o legitimní požadavek budoucího uživatele předmětu zakázky. Rovněž se tím podpoří vládní cíl podpory pracovních podmínek vstřícných potřebám rodin, jakož i osamělých rodičů pečujících o dítě. Na druhé straně to nepochybně zvýší náklady a je třeba zvážit, zda takový vícenáklad nebude efektivněji vynaložen, když se podpoří rozšíření kapacit jeslí a školek již existujících v lokalitách, kde jsou státní a veřejné budovy soustředěny. Z pohledu vládní politiky to může být ještě prospěšnější, protože taková investice vytvoří místo pro všechny děti, nejen pro děti státních zaměstnanců, a to v moderním prostředí adaptovaném na vývojové a vzdělávací potřeby nejmenších.  
  • Orgán veřejného zdraví pro Manchester a okolí (GMSHA), vyhlásil v partnerství se soukromým sektorem veřejnou zakázku na novou nemocnici. Nemocnice měla mít 222 lůžek a měla stát 135 milionu liber. Úřad GMSHA očekával, že se veřejné soutěže zúčastní velké stavební firmy, avšak měl zájem vytvořit pracovní příležitosti pro místní obyvatele. Úřad proto vydal seznam kritérií pro získání zakázky. Bylo v něm vytvoření přímých příležitostí pro zaměstnání místních obyvatel, zařazení místních malých a středně velkých podniků do dodavatelského řetězce a podpora obnovy dané čtvrti. V soutěži zvítězil mezinárodní dodavatel, který se smluvně zavázal vybudovat v místě zakázky školící centrum a dále uvedl místní partnery, s nimiž počítá do svého dodavatelského řetězce. Firma se také spojila s místními občanskými iniciativami na obnovu čtvrti a vypracovala ekologicky odpovědné plány.
 
Francie
Francouzská vláda zapracovala do Národní strategie trvale udržitelného rozvoje využívání společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek a poté připravila v roce 2007 Národní akční plán pro udržitelné veřejné nakupování. Téma začlenila do jednání se sociálními partnery z oblasti životního prostředí a sociálního začleňování při přípravě tzv. „příkladného státu“. Cílem je, aby se celá veřejná správa řídila principy trvale udržitelného rozvoje. Byla vytvořena pracovní skupina pro „trvale udržitelné nakupování“, jejíž doporučení budou zapracována do usnesení vlády.
 
Rakousko, Vídeň
Vídeňský magistrát věnuje soustavnou pozornost tvorbě a ochraně životního prostředí. V roce 1999 uvedl v život projekt „ekologické nákupy pro Vídeň.“ Cílem bylo zkoumat všechny nákupy zboží a služeb pro město, které každoročně představují asi pět miliard eur, z ekologického hlediska. Paleta magistrátních nákupů je široká a pestrá, od textilií, nábytku, čistících prostředků přes kancelářské potřeby, stavební materiály až po nejrůznější služby. Je samozřejmé, že takové nákupy ve velkém umožňují magistrátu ovlivňovat kvalitu a cenu nakupovaných produktů. Vídeňští radní v rámci zmíněného programu založili organizaci zaměřenou na hromadné nákupy. Vypracovali celý katalog kritérií, podle nichž se hodnotí jednotlivé nabídky prodávajících. Kromě odpovídací kvality, hospodárnosti a životnosti se také hodnotí ekologické vlastnosti produktu. Například podíl biopotravin v jídelníčku vídeňských mateřských škol činil v roce 2004 čtyřicet procent, o rok později vzrostl o deset procent, nyní tvoří více než polovinu. V nemocnicích spadajících pod městskou správu se podíl biopotravin zvýšil na 32 procent, domovy seniorů města Vídně uvádějí osmnáct procent a v městských školách činí asi jedenáct procent. Další úspory ve výši asi 300 až 400 tun CO2 za rok se podařily díky výběru ekologických papírů pro kancelářské potřeby a kopírování, nasazením energeticky úsporných kuchyní a kuchyňských spotřebičů se uspořilo okolo 175 tun a používání energeticky nenáročných kancelářských zařízení přineslo úsporu asi 195 tun CO2.
 
Text Bc. Jana Mravcová, PhDr. Jaroslava Šťastná,
         Otevřená společnost, o. p. s.

vytisknout  e-mailem