Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Prostředky k pobytu pro účely trvalého pobytu

English English

Prostředky k pobytu na území se v tomto případě prokazují na základě speciálních ustanovení zákona o pobytu cizinců, a to předložením dokladu prokazujícího úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území.

Celková částka, jejíž výši musí doložený úhrnný měsíční příjem splňovat pro účely doložení dokladu o zajištění prostředků povolení k trvalému pobytu, je součet částek životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (členů rodiny) podle níže uvedených kritérií a odpovídající částky normativních nákladů na bydlení.

Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije.

Pro tyto účely je třeba prokázat úhrnný měsíční příjem cizince, který současně splňuje požadavky pravidelnosti a stálosti takového příjmu. Za prokázání takového příjmu tedy nelze považovat předložení jednorázového výpisu z účtu o zůstatku na účtu.

Požadovaný úhrnný měsíční příjem pro účely žádosti o trvalý pobyt je třeba předložit doklady o příjmech jak cizince, tak všech s ním společně posuzovaných osob, kteří nějaký příjem mají. Příjmy ostatních členů rodiny není nutné vyžadovat v případě, že doložený příjem žadatele plně pokrývá výši stanovenou zákonem o pobytu cizinců.

Společně posuzované osoby:

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,

  • manželé nebo partneři; za partnera se považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery,

  • rodiče a
    - nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,
    - zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt; to neplatí v případě, že tyto zletilé děti jsou společně posuzovány s manželem nebo partnerem nebo s osobou, se kterou společně užívají byt (pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby),

  • jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které prokáže, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby, pokud tyto osoby, které jsou s cizincem společně posuzovány, pobývají na území.
     

Pokud je žadatelem rodič nezletilého nezaopatřeného dítěte, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno do péče druhého rodiče, není toto dítě s žadatelem společně posuzováno.

Pokud je žadatelem dítě, které žije ve společné domácnosti pouze s jedním rodičem, druhý rodič není společně posuzovanou osobou. Výživné vyplácené dítěti druhým rodičem, který s dítětem nežije ve společné domácnosti, je započitatelným příjmem dítěte pro účely žádosti.

  

Částka životního minima

Cizinec, který není posuzován společně s jinými osobami

Částka životního minima jednotlivce od 1. ledna 2023 činí dle Nařízení vlády č. 436/2022 Sb. 4 860 Kč měsíčně.
 

Cizinec, který je posuzován společně s jinými osobami

V tomto případě jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté nezaopatřené děti. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.

  • Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4 470 Kč.

  • Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

    • 4 040 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,

    • 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,

    • 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,

    • 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

  

Náklady na bydlení

Nejvyšší částka normativních nákladů na bydlení od 1. ledna 2023 je podle zákona č.450/2022 Sb.:

  • 18 129 Kč u jedné či dvou osob v rodině,

  • 20 812 Kč u třech osob v rodině,

  • 24 995 Kč u čtyř a více osob v rodině.
     

Pokud cizinec věrohodně prokáže, že na bydlení své a příp. s ním společně posuzovaných osob (členů rodiny) vynakládá jinou částku než tu, která je určena částkou normativních nákladů na bydlení, vypočítá se nutný měsíční příjem součtem částek životních minim (viz výše) a skutečných prokázaných nákladů na bydlení.

Náklady na bydlení tvoří nájemné nebo jiná částka placená za poskytnutí ubytování, a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva, pokud tyto náklady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo jiného prostoru určeného k bydlení nejsou zahrnuty do nájemného, popř. do částky placené za poskytnutí ubytování.

  

Forma dokladu prokazujícího úhrnný měsíční příjem cizince (popř. s ním společně posuzovaných osob)

  • jde-li o příjmy ze zaměstnání - potvrzení zaměstnavatele o konkrétní výši průměrného čistého měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí, který musí dosahovat stanovené částky a originál nebo ověřená kopie platné pracovní smlouvy (nebo potvrzení zaměstnavatele o skutečnosti, že zaměstnanec není ve výpovědní době a že jeho pracovní poměr trvá). Předložení pracovní smlouvy lze u tzv. vyslaného zaměstnance nahradit předložením tzv. vysílacího dopisu „mateřského“ zaměstnavatele, kterým byl vyslán. Potvrzení zaměstnavatele o konkrétní výši průměrného čistého měsíčního výdělku mohou nahradit i výplatní pásky za příslušné období, pokud však mají důkazní a vypovídací hodnotu.

  • jde-li o příjmy z podnikání (např. ze živnosti, podíly společníků v.o.s. či komplementářů k. s. na zisku) – platební výměr daně z příjmu vystaveného správcem daně za poslední zdaňovací období (z moci úřední či na žádost daňového subjektu) v souladu § 140 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Dále je třeba pro účely stanovení čistého příjmu dané osoby doložit doklad z okresní správy sociálního zabezpečení o výši zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti za příslušné zdaňovacího období, a dále jde-li o doklad osoby, která je účastníkem veřejného zdravotního pojištění (např. cizinec s trvalým pobytem jako společně posuzovaná osoba, člen rodiny), je třeba doložit také doklad o výši zaplaceného pojistného na všeobecném zdravotním pojištění.

  • jde-li o osobu, která má příjmy ze zisku obchodní společnosti (společník s. r. o., akcionář a. s., komanditista k. s.) či družstva, jichž je společníkem (příjem z kapitálového majetku) – zápis z valné hromady obchodní společnosti či členské schůze družstva, ze kterého bude zřejmé rozdělení zisku mezi společníky a doklad o zaplacení daně na základě zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů (pdf, 462 kB).

  • jde-li o osobu, která je statutárním orgánem či členem statutárního orgánu právnické osoby (např. jednatel s.r.o., člen představenstva a.s., statutární ředitel a.s. či předseda družstva apod.) nebo jiného orgánu právnické osoby a má příjmy pouze za výkon této funkce (příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků) – potvrzení příslušné právnické osoby o výši průměrného čistého měsíčního příjmu a doklad, ze kterého bude vyplývat nárok na odměnu a její výše příp. způsob odměňování. V případě obchodních korporací bude tímto dokladem zejména smlouva o výkonu funkce podle § 59 a 60 zákona o obchodních korporacích; dříve sjednané smlouvy o výkonu funkce musí být uzpůsobeny tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti (tj. do 1.7.2014), jinak platí, že je výkon funkce bezplatný. Nebyla-li smlouva o výkonu funkce uzavřena, lze její doložení nahradit doložením rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace, resp. zápisem z jednání tohoto orgánu obchodní korporace, ze kterého je toto rozhodnutí zřejmé (např. zápis z valné hromady), resp. rozhodnutím jediného společníka kapitálové společnosti, jde-li o jednočlennou společnost, popř. vnitřním předpisem společnosti, ze kterých bude zřejmé stanovení odměn dotyčné osoby.

  • jde-li o osobu, která jako člen družstva, společník nebo jednatel s. r. o. nebo komanditista k. s. vykonává práci pro společnost či družstvo a má z tohoto titulu příjem (příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků) - potvrzení příslušné právnické osoby o výši průměrného čistého měsíčního příjmu a doklad, ze kterého bude vyplývat nárok na odměnu a její výše příp. způsob odměňování (např. pracovní smlouva, jde-li o pracovní vztah ke společnosti či družstvu).

  • potvrzení o převodu finančních dávek vyplácených cizinci státem, jehož je občanem nebo jiným státem, ve kterém jsou mu takové dávky vypláceny.
     

Prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu:

Na požádání správního orgánu je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti.

  


Odbor azylové a migrační politiky, 24. února 2023

vytisknout  e-mailem