Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Občanské aktivity

Referendum, shromažďování, petice, veřejné sbírky a založení politické strany či hnutí 

  • Místní referendum
  • Krajské referendum
  • Oznámení o konání shromáždění
  • Petice
  • Veřejné sbírky
  • Registrace politické strany nebo politického hnutí

Místní referendum

Místní referendum

Co je místní referendum

Místní referendum, nebo-li místní lidové hlasování, je jedním z institutů přímé demokracie. Provádění místního referenda upravuje zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o místním referendu"). V místním referendu rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti obce, města, statutárního města, není-li územně členěno, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy (dále jen "obec"), a hlavního města Prahy a územně členěného statutárního města (dále jen "statutární město").

V části obce, která není městskou částí nebo městským obvodem, lze konat místní referendum, stanoví-li tak zvláštní zákon (např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).

Místní referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.
 

Kdo může hlasovat v místním referendu

Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce podle § 4, odst. 1,  zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "oprávněná osoba"). Oprávněnou osobou je občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky nebo má státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky.

Překážkou, pro kterou se oprávněná osoba nemůže zúčastnit hlasování v místním referendu, je omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, zbavení způsobilosti k právním úkonům, omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo výkon vojenské činné služby, neumožňuje-li účast v místním referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.
 

V jakém případě nelze konat místní referendum?

Místní referendum nelze konat o otázkách, které jsou zákonem taxativně stanoveny, a to:

  • o místních poplatcích a o rozpočtu obce nebo statutárního města,
  • o zřízení nebo zrušení orgánů obce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání,
  • o volbě a odvolání starosty nebo primátora územně nečleněného statutárního města, primátora statutárního města a primátora hlavního města Prahy, místostarosty nebo náměstka primátora, členů rady obce, města, městského obvodu nebo městské části, členů rady statutárního města a hlavního města Prahy a dalších členů zastupitelstva obce, zastupitelstva statutárního města, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů obce a statutárního města,
  • jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy,
  • v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení,
  • o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti, nebo
  • o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce,
  • jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.
     

Konání místního referenda

Místní referendum se koná, jestliže

  • se na tom usnese zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města, nebo
  • přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda (dále jen "návrh přípravného výboru") a zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne o jeho vyhlášení.

Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem v obci nebo v její části, jde-li o místní referendum na území části obce, která není městskou částí nebo městským obvodem, stanoví-li tak zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, anebo ve statutárním městě:

  • do 3 000 obyvatel.............alespoň 30% oprávněných osob,
  • do 20 000 obyvatel...........alespoň 20% oprávněných osob,
  • do 200 000 obyvatel.........alespoň 10% oprávněných osob,
  • nad 200 000 obyvatel.......alespoň 6% oprávněných osob.
     

Jak vyhlásit místní referendum

  • Zastupitelstvem obce:

Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města může rozhodnout o konání místního referenda prostou většinou hlasů všech členů zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města. V usnesení o vyhlášení místního referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d) zákona o místním referendu. Vyhlášením místního referenda v obci se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení místního referenda na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů; vyhlášením místního referenda ve statutárním městě se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva statutárního města na úřední desce magistrátu statutárního města a na úředních deskách úřadů všech městských částí nebo městských obvodů po dobu 15 dnů.

  • Na návrh přípravného výboru:

Přípravný výbor tvoří pro účely místního referenda nejméně 3 oprávněné osoby, nestanoví-li podmínky ustavení přípravného výboru zvláštní právní předpis (např. § 21 zákona č. 128/2000 Sb.).

Oprávněnou osobou je každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce podle § 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.

Úkoly přípravného výboru:

  • navrhuje uspořádání místního referenda,
  • deleguje členy do komisí pro hlasování,
  • může podat soudu návrh na určení, že místní referendum má být vyhlášeno nebo že návrh přípravného výboru nemá vady,
  • může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v místním referendu.

Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné. 
 

Náležitosti návrhu přípravného výboru

Návrh přípravného výboru musí obsahovat:

  • označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje,
  • znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,
  • odůvodnění návrhu,
  • odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města,
  • označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
  • jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy.
     

Podpisová listina a její náležitosti

Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina s očíslovanými podpisovými archy. Každý podpisový arch podpisové listiny musí obsahovat:

  • označení území, na němž se má místní referendum konat,
  • znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,
  • jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,
  • upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: "Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč".
     

Oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.

Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.
 

Komu předkládá přípravný výbor svou žádost?

Návrh na konání místního referenda spolu s přílohou předkládá přípravný výbor obecnímu úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecní úřad“) nebo magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města (dále jen „magistrát statutárního města“), který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.

Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené zákonem o místním referendu nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.

V případě, že obecní úřad nebo magistrát statutárního města nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.
 

Jak rozhoduje obec o návrhu přípravného výboru?

Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání; obdobně postupuje rada města, která bezvadný návrh přípravného výboru předloží k projednání zastupitelstvu statutárního města.

Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.

Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne po předložení bezvadného návrhu radou obce nebo radou města na svém nejbližším zasedání usnesením

  • o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání,
  • o tom, že místní referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat.
     

Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města neprodleně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení vyvěsí na úřední desce příslušného obecního úřadu po dobu 15 dnů; usnesení zastupitelstva statutárního města se vyvěsí neprodleně po dobu 15 dnů na úřední desce magistrátu statutárního města a na úředních deskách úřadů všech městských částí nebo městských obvodů. Obdobně postupuje příslušné zastupitelstvo při vyhlášení místního referenda na základě rozhodnutí soudu.
 

Je možné o navržené otázce rozhodnout bez vyhlášení místního referenda?

Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města může o otázce navržené k rozhodnutí v místním referendu rozhodnout bez vyhlášení místního referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání místního referenda trvá, zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání místní referendum vyhlásí. V této lhůtě nelze vykonat rozhodnutí zastupitelstva o navržené otázce bez vyhlášení místního referenda. Toto rozhodnutí pozbývá dnem vyhlášení místního referenda platnosti. Ode dne vyhlášení místního referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům obce nebo orgánům statutárního města rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném místním referendu.
 

Den a doba hlasování v místním referendu

Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.

Obec nebo statutární město, jehož zastupitelstvo místní referendum vyhlásilo, zajišťuje tisk hlasovacích lístků a jejich dodání tak, aby mohly být předány obcí nebo statutárním městem před zahájením hlasování všem okrskovým komisím.
 

Den konání místního referenda

Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města na úřední desce příslušného obecního úřadu nebo na úřední desce magistrátu statutárního města. Koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, nesmí být den konání místního referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města.

Starosta obce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání místního referenda oznámení o době a místě konání místního referenda, a to způsobem v místě obvyklým. Je-li na území obce více hlasovacích okrsků, uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta obce v oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázky položené k rozhodnutí v místním referendu.
 

Společné konání místního referenda

Společně lze konat místní referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání místního referenda zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města.

Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány obecnímu úřadu nebo magistrátu statutárního města. Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne, že místní referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru.
 

Otázka v místním referendu

Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem "ano" nebo slovem "ne".
 

Komise a jejich zřízení

Po vyhlášení místního referenda se pro hlasování zřizují komise. Okrsková, místní a městská komise jsou kolektivní orgány, které zajišťují přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v místním referendu.

Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku, minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování primátor minimální počet členů městské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obce nebo primátor přípravný výbor.

Členy okrskové, místní a městské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po 1 členu okrskové a místní komise starosta obce a nejméně 1 člena do městské komise primátor; koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obce a členy městské komise primátor, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nevyhradí.

Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo primátor jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise.

Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
 

Činnost komisí

Okrsková komise

  • zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti,
  • sčítá hlady v hlasovacím okrsku,
  • ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,
  • sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně místní komisi,
  • ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu.
     

Místní komise

  • organizuje činnost okrskových komisí
  • dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu,
  • sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,
  • rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,
  • uveřejňuje výsledky hlasování v místním referendu,
  • ve statutárním městě předává výsledky hlasování městské komisi,
  • odevzdává hlasovací dokumentaci o místním referendu obecnímu úřadu.
     

Městská komise

  • organizuje činnost místních komisí ve statutárním městě,
  • dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu,
  • sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve statutárním městě na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi,
  • rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,
  • odevzdává hlasovací dokumentaci o místním referendu magistrátu statutárního města.
     

Nároky členů komisí

Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu. Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy, ale má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Výše odměny se odvozuje od zvláštního právního předpisu (nařízení vlády o minimální mzdě) a činí maximálně jednu pětinu minimální mzdy pro předsedu a jednu sedminu pro člena komise. Výši odměny stanoví zastupitelstvo a zveřejní ji nejpozději do 25 dnů přede dnem hlasování na úřední desce. V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání, odměna se poměrně krátí. Odměnu vyplatí do 30 dnů od ukončení činnosti komise členovi okrskové nebo místní komise obecní úřad, členovi městské komise magistrát statutárního města.
 

Oprávněné osoby a hlasování

Osoby oprávněné hlasovat v místním referendu jsou vedeny v seznamu oprávněných osob pořizovaném jako výpis ze stálého seznamu voličů a dodatku stálého seznamu voličů vedených podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Hlasování v místním referendu probíhá v hlasovacích okrscích, které jsou shodné s volebními okrsky, vytvořenými podle posledně citovaného zákona. Oprávněná osoba hlasuje osobně; po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky, platným občanským průkazem, jde-li o cizince, průkazem o povolení k pobytu nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem. Po prokázání oprávněnosti hlasovat v místním referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku (hlasovací lístky pro místní referendum se nedodávají do místa bydliště).

Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky, nebude jí hlasování umožněno.

Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v místním referendu na území obce nebo statutárního města, kde je přihlášena k trvalému pobytu, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro místní referendum (dále jen „hlasovací průkaz“) a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi.

Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení místního referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu, osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá.

Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední obálku.

Oprávněná osoba může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů požádat obecní úřad nebo okrskovou komisi o možnost hlasovat na území daného hlasovacího okrsku mimo hlasovací místnost do přenosné hlasovací schránky.
 

Způsob hlasování

Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku označí buď křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď "ano" nebo "ne" nebo se může zdržet hlasování tím, že neoznačí žádnou odpověď.

Upravený nebo prázdný hlasovací lístek vloží oprávněná osoba do úřední obálky a tu vloží do hlasovací schránky.
 

Platnost a závaznost hlasování

K platnostirozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.

Jde-li o místní referendum, v němž se rozhoduje o oddělení části obce nebo o sloučení obcí, anebo o připojení obce k jiné obci, je rozhodnutí přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob,

  • v případě oddělení, v té části obce, popřípadě částech obce, která se má oddělit,
  • v případě sloučení obcí nebo připojení obce v té obci, ve které byl návrh přípravného výboru podán.
     

Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města závazné.
 

Oznamovací povinnost

Vyhlášení místního referenda, výsledek hlasování a provedení rozhodnutí v něm přijatého oznámí starosta obce do 5 dnů od této skutečnosti Ministerstvu vnitra.

Oznamovací povinnost platí i pro situaci, kdy není možné rozhodnutí místního referenda provést pro jeho rozpor s právním předpisem, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků referenda.
 

Soudní přezkum

Soudní ochrana návrhu přípravného výboru

Právo domáhat se ochrany u soudu podle § 91a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, má přípravný výbor, jestliže

  • nesouhlasí s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad návrhu na konání místního referenda,
  • zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí.
     

Návrh je třeba podat nejpozději

  • do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad návrhu,
  • do 20 dnů od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že místní referendum nevyhlásí.
     

Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu

Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že

  • došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek,
  • bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města,
  • bylo konáno místní referendum o věci, o níž nelze místní referendum konat.
     

Návrh je třeba podat do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.
 

Přestupky

Přestupku se dopustí:

  • oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou,
  • fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou,
  • fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.
     

Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.

Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti obce nebo statutárního města.

Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum, vyzve Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce neučiní, Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu (§ 67 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní).
 

Další informace 

  • Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny
  • Předepsané formuláře nejsou stanoveny
     

Evidence

  • Seznam konaných místních referend naleznete zde (xls, 462 kB).
     

Právní úprava

  • zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů
  • zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
     

Místní referendum - metodický postup pro obce
 

Dotazy

Kontakty

K otázkám konání a vyhlášení místního referenda, plnění oznamovací povinnosti

Ministerstvo vnitra - odbor veřejné správy, dozoru a kontroly, oddělení legislativně-právní
náměstí Hrdinů 3, 140 21, Praha 4
tel. 974 816 411
e-mail: odbordk@mvcr.cz.

K otázkám hlasování a komisí pro hlasování v místním referendu

Ministerstvo vnitra – odbor voleb
Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4 
tel.: 974 817 377, 974 817 378, 974 817 361
e-mail: volby@mvcr.cz

  

Krajské referendum

Krajské referendum

Co je krajské referendum
Krajské referendum, nebo-li krajské lidové hlasování, je jedním z institutů přímé demokracie. Provádění krajského referenda upravuje zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o krajském referendu“). V krajském referendu rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti kraje. Krajské referendum lze konat jen na celém území kraje.
Referendum na území hlavního města Prahy, které je vedle obce i krajem, se provádí podle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.

Kdo může hlasovat v krajském referendu
Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje podle § 4, odst. 1, zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „oprávněná osoba“). Oprávněnou osobou je státní občan České republiky, který má trvalé bydliště na území kraje.
Překážkou, pro kterou se oprávněná osoba nemůže zúčastnit hlasování v referendu, je omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, zbavení způsobilosti k právním úkonům, omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo výkon vojenské činné služby, neumožňuje-li účast v krajském referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.

V jakém případě nelze konat krajské referendum?
Krajské referendum nelze konat o otázkách, které jsou zákonem taxativně stanoveny, a to:

  • o ukládání pokut a o rozpočtu kraje,
  • o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a o jejich vnitřním uspořádání,
  • o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje,
  • jestliže by otázka položená v krajském referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v krajském referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy,
  • v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení,
  • o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo
  • jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání návrhu na konání krajského referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.

Konání krajského referenda
Krajské referendum se koná, jestliže

  • se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo
  • přípravný výbor podá návrh na konání krajského referenda (dále jen „návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho vyhlášení.

Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň 6% oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž má být referendum konáno.

Jak vyhlásit krajské referendum:
a) Zastupitelstvem kraje

Zastupitelstvo kraje může rozhodnout o konání krajského referenda nadpoloviční většinou hlasů všech členů zastupitelstva kraje. V usnesení o vyhlášení krajského referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d) zákona o krajském referendu. Vyhlášením krajského referenda v kraji se rozumí uveřejnění usnesení zastupitelstva ve Věstníku právních předpisů kraje a vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda na na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zastupitelstvo kraje toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

b) Na návrh přípravného výboru
Přípravný výbor tvoří pro účely krajského referenda nejméně 3 oprávněné osoby.
Úkoly přípravného výboru:

  • navrhuje uspořádání krajského referenda,
  • má právo delegovat členy do komisí pro hlasování,
  • může podat soudu návrh na určení, že krajské referendum má být vyhlášeno, nebo že návrh přípravného výboru nemá vady,
  • může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu.
    Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné.

Náležitosti návrhu přípravného výboru
Návrh přípravného výboru musí obsahovat:

  • označení kraje, v němž se konání krajského referenda navrhuje,
  • znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v krajském referendu,
  • odůvodnění návrhu,
  • odhad nákladů spojených s provedením krajského referenda a realizací rozhodnutí přijatého v krajském referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu kraje,
  • označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
  • jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy.
    Podpisová listina a její náležitosti

Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina s očíslovanými podpisovými archy. Každý podpisový arch podpisové listiny musí obsahovat:

  • označení kraje, v němž se má krajské referendum konat,
  • znění otázky, popřípadě otázek, navržených k rozhodnutí v krajském referendu,
  • jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,
  • upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání krajského referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o krajském referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.

    Oprávněná osoba podporující konání krajského referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.
    Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.
     

Komu překládá přípravný výbor svou žádost?
Návrh na konání krajského referenda spolu s přílohou předkládá přípravný výbor krajskému úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.
Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené zákonem o krajském referendu nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, krajský úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně krajský úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.
V případě, že krajský úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.

Jak rozhoduje kraj o návrhu přípravného výboru?
Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada kraje k projednání zastupitelstvu kraje na jeho nejbližším zasedání.
Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.
Zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne

  • o vyhlášení krajského referenda, jestliže lze o navržené otázce krajské referendum konat, a zároveň stanoví den a dobu jeho konání
  • o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat.
     

Zastupitelstvo kraje neprodleně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje a vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zároveň toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Obdobně postupuje zastupitelstvo kraje při vyhlášení krajského referenda na základě rozhodnutí soudu.

Je možné o navržené otázce rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda?
Zastupitelstvo kraje může o otázce navržené k rozhodnutí v krajském referendu rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání krajského referenda trvá, zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání krajské referendum vyhlásí. V této lhůtě nelze vykonat rozhodnutí zastupitelstva o navržené otázce bez vyhlášení místního referenda. Toto rozhodnutí pozbývá dnem vyhlášení místního referenda platnosti. Ode dne vyhlášení krajského referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům kraje rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném krajském referendu.

Den a doba hlasování v krajském referendu
Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.

Den konání krajského referenda
Krajské referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější, nebo pokud zákon o krajském referendu nestanoví jinak (např. z důvodů trvání krizového stavu). Dnem vyhlášení krajského referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje na úřední desce krajského úřadu. Koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, nesmí být den konání krajského referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva kraje, pokud zákon o krajském referendu nestanoví jinak.

Společné konání krajského referenda
Společně lze konat krajské referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání krajského referenda zastupitelstvo kraje. Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány krajskému úřadu. Zastupitelstvo kraje rozhodne, že krajské referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru.

Souběh referenda a voleb
Koná-li se krajské referendum společně v tytéž dny s volbami do zastupitelstev územních samosprávných celků, plní okrskové volební komise zřízené podle zákona o volbách rovněž úkoly okrskových komisí pro referendum. Společné jsou i volební místnosti a místnosti pro hlasování v referendu a hlasovací a volební schránka včetně přenosné.

Otázka v krajském referendu
Otázka navržená pro krajské referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“.

 Komise a jejich zřízení
Po vyhlášení krajského referenda se pro hlasování zřizují komise. Okrsková, místní a krajská komise jsou kolektivní orgány, které zajišťují přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu.
Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku, minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování hejtman kraje minimální počet členů krajské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje přípravný výbor.
Členy okrskové, místní a krajské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po 1 členu okrskové a místní komise starosta obce a nejméně 1 člena do krajské komise hejtman kraje; koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obce a členy krajské komise hejtman kraje, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo kraje nevyhradí.
Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo hejtman kraje jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise.
Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.

Činnost komisí
Okrsková

  • zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti,
  • sčítá hlady v hlasovacím okrsku,
  • ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,
  • sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně místní komisi,
  • ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu.

Místní

  • organizuje činnost okrskových komisí
  • dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu,
  • sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,
  • rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,
  • předává výsledky hlasování krajské komisi
  • odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu příslušnému obecnímu úřadu.

Krajská

  • organizuje činnost místních komisí,
  • dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,
  • sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v kraji na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi,
  • rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,
  • vyhlašuje výsledky hlasování v krajském referendu,
  • odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu krajskému úřadu.

Nároky členů komisí
Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu. Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy, ale má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Výše odměny se odvozuje od zvláštního právního předpisu (nařízení vlády o minimální mzdě) a činí maximálně jednu pětinu minimální mzdy pro předsedu a jednu sedminu pro člena komise. Výši odměny stanoví zastupitelstvo kraje a zveřejní ji nejpozději 25 dnů přede dnem hlasování a rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu. V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání této komise, odměna se poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních komise. Odměnu vyplatí do 30 dnů od ukončení činnosti komise členovi okrskové nebo místní komise obecní úřad, členovi krajské komise krajský úřad.

Oprávněné osoby a hlasování
Osoby oprávněné hlasovat v krajském referendu jsou vedeny v seznamu oprávněných osob pořizovaném jako výpis ze stálého seznamu voličů vedeném podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento výpis předá před zahájením hlasování obecní úřad okrskové komisi.
Hlasování v krajském referendu probíhá v hlasovacích okrscích, které jsou shodné s volebními okrsky a samostatnými volebními okrsky vytvořenými podle posledně citovaného zákona.
Oprávněná osoba hlasuje osobně; po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem. Po prokázání oprávněnosti hlasovat v krajském referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku.
Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství České republiky, nebude jí hlasování umožněno.
Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v krajském referendu na území obce nebo statutárního města, kde se koná krajské referendum, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro krajské referendum (dále jen „hlasovací průkaz“) a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi.
Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení krajského referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu, osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá.
Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední obálku.
Oprávněná osoba může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů požádat obecní úřad a v den hlasování okrskovou komisi o možnost hlasovat na území daného hlasovacího okrsku mimo hlasovací místnost do přenosné hlasovací schránky.

Způsob hlasování
Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku označí buď křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo „ne“ nebo se může zdržet hlasování tím, že neoznačí žádnou odpověď.
Upravený nebo prázdný hlasovací lístek vloží oprávněná osoba do úřední obálky a tu vloží do hlasovací schránky.

Platnost a závaznost hlasování
K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v krajském referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných voličů.
Rozhodnutí v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné.

Oznamovací povinnost
Vyhlášení krajského referenda, výsledek hlasování a provedení rozhodnutí v něm přijatého, oznámí hejtman kraje do 5 dnů od této skutečnosti Ministerstvu vnitra.
Oznamovací povinnost platí i pro situaci, kdy není možné rozhodnutí krajského referenda provést pro jeho rozpor s právním předpisem, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků krajského referenda.

Soudní přezkum
Soudní ochrana návrhu přípravného výboru

Právo domáhat se ochrany u soudu podle § 91b, zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, má přípravný výbor, jestliže

  • nesouhlasí s výzvou krajského úřadu k odstranění vad návrhu na konání krajského referenda,
  • zastupitelstvo kraje nerozhodlo o návrhu přípravného výboru nebo rozhodlo o tom, že krajské referendum nevyhlásí.

    Návrh je třeba podat nejpozději
     
  • do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad návrhu,
  • do 20 dnů od jednání zastupitelstva kraje, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva kraje, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že krajské referendum nevyhlásí.

Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu
Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že došlo k takovému porušení ustanovení zákona o krajském referendu, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, bylo konáno krajské referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti kraje, nebo bylo konáno krajské referendum o věci, o níž krajské referendum nelze podle § 7, zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů konat.
Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.

Přestupky
Přestupku se dopustí:

  • oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou,
  • fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou,
  • fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.

    Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.
    Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti kraje. K projednání přestupků je příslušný krajský úřad.

Další informace

  • Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny
  • Předepsané formuláře nejsou stanoveny
     


Právní úprava

  • zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů
  • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

 
Kontakty
K otázkám konání a vyhlášení krajského referenda, plnění oznamovací povinnosti
Ministerstvo vnitra – odbor veřejné správy (tel.: 974 816 610), oddělení výkonu veřejné
správy (tel.: 974 816 612)
Náměstí Hrdinů 3, 140 21, Praha 4
tel.: 974 816 615; e-mail: dvorackova@mvcr.cz

K otázkám hlasování a komisí pro hlasování v krajském referendu
Ministerstvo vnitra – odbor voleb
Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4
tel.: 974 817 377, 974 817 378, 974 817 361
e-mail: volby@mvcr.cz

Oznámení o konání shromáždění

Oznámení o konání shromáždění

Shromažďování občanů

Shromažďovací právo je jedním ze základních práv a svobod. Shromáždění většinou slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Veřejným shromážděním se rozumí zejména schůze, pouliční průvody a manifestace konané na veřejných místech. Konání shromáždění podléhá oznamovací povinnosti.

Shromáždění lze konat:

  • bylo-li shromáždění řádně oznámeno oprávněnou osobou a
  • nebylo-li příslušným úřadem vyvěšeno na úřední desce tohoto úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu konání shromáždění.
     

Rozhodnutí o zákazu musí být vyvěšeno do 3 dnů od okamžiku přijetí platného oznámení. Shromáždění nelze konat v okruhu 100 m od budov zákonodárného sboru a Ústavního soudu, nebo od míst, kde tyto sbory nebo soud jednají.
 

Kdo a za jakých podmínek

Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, nebo skupina osob (svolavatel).

Splnění všech požadovaných náležitostí.
 

Jak a kam se obrátit

Konání shromáždění oznámí svolavatel písemně nebo osobně na:

  • obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat,
  • pověřenému obecnímu úřadu, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu,
  • krajskému úřadu, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu,
  • Ministerstvu vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje

a to tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů před dnem jeho konání (v odůvodněných případech může úřad přijmout oznámení i ve lhůtě kratší). K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.
 

Co musíte předložit

Oznámení musí obsahovat

  • účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení,
  • předpokládanou dobu ukončení (jde-li o shromáždění na veřejném prostranství),
  • předpokládaný počet účastníků,
  • opatření, která svolavatel provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem (zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let a způsob jejich označení),
  • jde-li o pouliční průvod, uvádí se výchozí místo, cesta a místo ukončení,
  • jméno, příjmení a trvalý pobyt svolavatele (u právnické osoby její název, sídlo a také jména, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem),
  • jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele,
  • má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.

Formuláře

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.
 

Poplatky a termíny

Poplatky

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Lhůty pro vyřízení

Lhůty - svolavatel: Shromáždění je nutno oznámit nejpozději pět dnů před konáním shromáždění.
Lhůty - úřady: O zákazu shromáždění nebo době jeho ukončení rozhodne příslušný správní úřad bezodkladně, nejpozději však do 3 dnů od okamžiku,kdy obdržel platné oznámení. Není-li v této lhůtě vyvěšeno na úřední desce příslušného úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu shromáždění, lze shromáždění konat.
 

Další činnosti

  • Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek svolavateli navrhnout, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.
  • Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.
  • Příslušný orgán může za zákonem stanovených podmínek shromáždění zakázat (např. z důvodů rasového podtextu shromáždění, omezování práv občanů, porušování zákonů, ohrožení zdraví, nepřiměřeného omezení dopravy). O zákazu rozhodne příslušný orgán nejpozději do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení. Rozhodnutí úřad vyvěsí na své úřední desce a vyhlásí místním rozhlasem nebo jiným obdobným způsobem.
  • Příslušný orgán může za zákonem stanovených podmínek shromáždění rozpustit (např. koná-li se zakázané shromáždění, nastaly-li v jeho průběhu okolnosti odůvodňující jeho zákaz, shromáždění nebylo oznámeno, účastníci páchají trestnou činnost). Za nepřítomnosti zástupce příslušného úřadu může shromáždění až na výjimky rozpustit i příslušník Policie ČR ve službě.
     

Právní úprava

  • usnesení předsednictva ČNR č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
  • zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím

Doplňující zákony a předpisy

  • zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)
  • zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
  • zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  • zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
     

Opravné prostředky a sankce

Kam se lze odvolat

  • Proti rozhodnutí úřadu o zákazu shromáždění může svolavatel podat do 15 dnů od jeho vyvěšení na úřední desce opravný prostředek ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který rozhodnutí vydal. (rozhodnutí musí být přiloženo - písemné vyhotovení rozhodnutí vydá úřad svolavateli na žádost). Opravný prostředek nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do 3 dnů.

  • Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů námitky ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který shromáždění rozpustil. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.

Sankce

Za přestupky proti právu shromažďovacímu lze uložit napomenutí nebo pokutu (podle konkrétního přestupku do 5 000,- Kč, do 7 000,- Kč a do 10 000,- Kč), případně propadnutí věci.

Přestupku proti právu shromažďovacímu se dopustí:

  • ten, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno;
  • svolavatel, nevydává-li přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromažďování;
  • svolavatel, kterému se nepodařilo zjednat nápravu narušení pokojného průběhu shromáždění a který v této situaci nepožádá bez zbytečného odkladu o pomoc příslušný úřad nebo útvar Policie České republiky;
  • ten, kdo neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinností;
  • ten, kdo neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání;
  • účastník shromáždění, který má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím;
  • účastník shromáždění, který má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci;
  • ten, kdo neoprávněně vnikne do shromáždění;
  • ten, kdo nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění;
  • ten, kdo brání účastníkům, aby se pokojně rozešli;
  • ten, kdo neoprávněně úmyslně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.
     

Další informace vám poskytnou:

  • obecní úřady
  • krajské úřady
  • Ministerstvo vnitra
    odbor bezpečnostní politiky
     

Případná upřesnění a poznámky

Ačkoliv zákon o právu shromažďovacím již v úvodním ustanovení konstatuje, že "občané mají právo pokojně se shromažďovat", je třeba toto ustanovení vykládat v souladu s čl. 19 Listiny základních práv a svobod tak, že toto právo je zaručeno každé fyzické osobě bez ohledu na její státní občanství (nebo jiné odlišení).

  

Petice

Petice

Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice").

 Kdo a za jakých podmínek

  • jednotlivec i skupina obyvatel
  • K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. Petiční výbor není právnickou osobou. Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.
  • Právnické osoby mohou toto právo vykonávat, je-li to v souladu s cíli jejich činností
Shromažďování podpisů pod petici:
  • Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.
  • Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.
  • Petice a podpisové archy mohou být vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.
  • Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

Jak a kam se obrátit

Za vyřízení peticí, týkajících se útvarů Ministerstva vnitra odpovídá kancelář ministra vnitra (Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, 170 34). V Policii ČR odpovídá nadřízený útvar tomu útvaru, kterého se týká. V Hasičském záchranném sboru České republiky odpovídá generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR. 

Co musíte předložit

Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.
Formuláře
Pro podání petice žádný formulář neexistuje. 

Poplatky a termíny

Poplatky
Poplatky se neplatí.
Lhůty pro vyřízení
  • Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
  • Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal a nebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

Právní úprava

  • zákon č. 85/1990 Sb. o právu petičním
  • nařízení MV č. 27/2004, o vyřizování peticí, stížností, oznámení a podnětů

Další informace

Případná upřesnění a poznámky

  • Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.
  • Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.

Veřejné sbírky

Konání veřejných sbírek

Veřejná sbírka je sbírka pořádaná k získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých prostředků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, pro rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo k zajištění ochrany kulturních památek, tradic a životního prostředí.

Sbírku lze konat:

  • shromažďováním peněžních příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu,

  • sběracími listinami,

  • pokladničkami,

  • prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně,

  • prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek,

  • dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení,

  • složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou,

  • příslušný krajský úřad na žádost právnické osoby, která oznámila konání sbírky, rozhodne o možnosti konat sbírku i jiným způsobem. Tento jiný způsob navrhne právnická osoba. Krajský úřad jej posoudí z hlediska transparentnosti získávání příspěvků do sbírky a zabezpečení jejich využití a z hlediska souladu s jinými právními předpisy a veřejným pořádkem.

Veřejnou sbírkou není sbírka konaná politickými stranami nebo politickými hnutími, spolky, společnostmi, svazy, hnutími, jakož i odborovými organizacemi, registrovanými podle zvláštních právních předpisů, mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů. Veřejnou sbírkou rovněž není sbírka konaná církvemi a náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního právního předpisu, k církevním nebo náboženským účelům, pokud se koná v kostelích, modlitebnách a jiných místech určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů.

Kdo a za jakých podmínek

Veřejnou sbírku může konat pouze obec, kraj, v hlavním městě Praze rovněž městská část, nebo jiná právnická osoba mající sídlo na území České republiky nebo, jde-li o právnickou osobu, jejíž sídlo je na území jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, má-li na území České republiky umístěnou organizační složku. Fyzické osoby veřejnou sbírku konat nemohou.

Podmínkou pro zahájení konání veřejné sbírky je vydání osvědčení o tom, že sbírku lze konat, příslušným krajským úřadem podle sídla právnické osoby, popřípadě Ministerstvem vnitra, koná-li veřejnou sbírku kraj. Konání sbírky je nutno oznámit příslušnému úřadu tak, aby tento úřad obdržel oznámení splňující všechny náležitosti nejpozději 30 dnů před zahájením sbírky. Pokud není veřejná sbírka oznámena a příslušný krajský úřad neosvědčí přijetí tohoto oznámení, nesmí se sbírka provádět, uvádět v obecnou známost ani propagovat.

Jak a kam se obrátit

Oznámení o konání veřejné sbírky podávají právnické osoby (odlišné od krajů) písemně krajskému úřadu, v jehož správním obvodu mají sídlo. Kraj podává písemné oznámení Ministerstvu vnitra.

Nerozhodne-li příslušný krajský úřad, že sbírku nelze konat, platí, že sbírka je zahájena dnem následujícím po dni doručení osvědčení o tom, že sbírku lze konat, pokud právnická osoba neuvede v oznámení jako den zahájení sbírky datum pozdější; dříve nesmí být sbírka zahájena ani propagována.

Krajský úřad / Ministerstvo vnitra

Oznámení o konání veřejné sbírky podává právnická osoba na krajský úřad příslušný podle místa jejího sídla. Má-li právnická osoba sídlo na území hlavního města Prahy, podává oznámení na Magistrát hlavního města Prahy. Koná-li veřejnou sbírku kraj nebo hlavní město Praha, podává se oznámení Ministerstvu vnitra.

Co musíte předložit

Na příslušném úřadě musíte předložit:

  • písemné oznámení o konání veřejné sbírky,

  • vzor sběrací listiny, koná-li se sbírka sběracími listinami,

  • souhlas Ministerstva zahraničních věcí s konáním sbírky, má-li být výtěžku sbírky použito v zahraničí,

  • potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že právnická osoba nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky x (oznamuje-li sbírku obec nebo kraj, toto potvrzení nepřipojuje),

  • čestné prohlášení o tom, že nevstoupila do likvidace, že na základě jejího insolvenčního návrhu neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jejím úpadku, anebo na ni nebyla vyhlášena nucená správa, (oznamuje-li sbírku obec nebo kraj, toto čestné prohlášení nepřipojuje),

  • čestné prohlášení o tom, zda fyzická osoba oprávněná jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby se v posledních 3 letech před podáním oznámení zdržovala či nezdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce mimo území České republiky, (oznamuje-li sbírku obec nebo kraj, toto čestné prohlášení nepřipojuje).

Písemné oznámení o konání veřejné sbírky musí obsahovat následující údaje:

koná-li sbírku obec nebo kraj

  • název a sídlo,

  • usnesení orgánu obce (kraje) o souhlasu s konáním sbírky ne starší než 60 dnů (příslušným orgánem je rada obce (rada kraje) pokud si tuto pravomoc nevyhradilo zastupitelstvo obce (zastupitelstvo kraje)),

  • jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu starosty obce (chce-li sbírku konat obec), nebo hejtmana kraje (chce-li sbírku konat kraj), popřípadě jména osob jimi pověřených jednat jménem příslušného územního samosprávného celku ve věci sbírky.

koná-li sbírku jiná právnická osoba (odlišná od obce nebo kraje)

  • název (obchodní firmu), sídlo a IČ právnické osoby oznamující konání veřejné sbírky; jména, příjmení, data narození a místa trvalého pobytu osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo členy statutárního orgánu právnické osoby,

  • jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby,

  • doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší 90 dnů, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává.

dále všechny subjekty uvedou

  • účel sbírky,

  • území, na němž se sbírka bude konat,

  • datum zahájení a ukončení sbírky, popřípadě informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou,

  • způsob provádění sbírky,

  • název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu, koná-li se sbírka shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném bankovním účtu,

  • podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček, koná-li se sbírka pokladničkami,

  • určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut, koná-li se sbírka prodejem předmětů,

  • určení výše příspěvku na vstupenkách, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut, koná-li se sbírka prodejem vstupenek, číslo pronajaté telefonní linky určené k získávání příspěvků, koná-li se sbírka pronájmem telefonní linky,

  • den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování, koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok, tento den nelze po zveřejnění osvědčení změnit,

  • den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování, není-li tento den totožný se dnem, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování. První průběžné vyúčtování může být zpracováno za dobu delší než kalendářní rok, nejdéle však do 18 měsíců ode dne zahájení sbírky.

Formuláře

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

Poplatky a termíny

Poplatky

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Lhůty pro vyřízení

  • Jsou-li splněny náležitosti oznámení a neshledá-li příslušný krajský úřad důvody pro to, že sbírku nelze konat, osvědčí právnické osobě, která sbírku oznámila, datum přijetí oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne splnění náležitostí oznámení. Osvědčení musí být doručeno právnické osobě do vlastních rukou.

  • Uvede-li právnická osoba v oznámení důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž navrhuje zahájit sbírku ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení, například zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie, anebo záchrana zdraví nebo života osoby, příslušný krajský úřad tyto důvody bez zbytečného odkladu přezkoumá, osvědčením právnické osobě potvrdí datum přijetí jejího oznámení a stanoví den zahájení sbírky s přihlédnutím ke lhůtě navržené právnickou osobou. Osvědčení zveřejní na úřední desce a doručí právnické osobě do vlastních rukou; účinky doručení osvědčení nastávají dnem vyvěšení na úřední desce příslušného krajského úřadu.

Další účastníci a činnosti

Fyzické osoby pověřené konáním sbírky

Tyto osoby jsou povinny vykázat se na požádání kopií osvědčení příslušného úřadu, plnou mocí právnické osoby, která obsahuje jméno, příjmení, popřípadě titul a vědeckou hodnost, datum narození, místo trvalého pobytu a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu této fyzické osoby a údaje o právnické osobě a veřejné sbírce, včetně podpisů statutárních orgánů právnické osoby a otisk jejího razítka); plná moc musí být opatřena pořadovým číslem. Je-li sbírka konána sběracími listinami, dbají tyto osoby, aby přispěvatelé vyznačili poskytnutý příspěvek a podepsali se jménem a příjmením.
Prováděním sbírky nelze pověřit fyzickou osobu mladší 15 let a fyzickou osobu, která není plně svéprávná.

Subjekty v jejichž prospěch byla sbírka konána

Krajský úřad, který konání sbírky právnické osobě osvědčil, je oprávněn požadovat po tom, v jehož prospěch byla sbírka konána, aby prokázal, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek sbírky.

Další činnosti

  • Právnická osoba je povinna pro každou sbírku zřídit zvláštní bankovní účet, na který převede hrubý výtěžek sbírky. Povinnost zřizovat zvláštní bankovní účet se nevztahuje na sbírky konané výlučně prostřednictvím pokladniček nebo sběracích listin po dobu nejvýše 3 měsíců. Právnická osoba účtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky.

  • Právnická osoba konající sbírku je povinna předložit příslušnému krajskému úřadu nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení sbírky ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky. Ve vyúčtování sbírky se uvádí výše jejího hrubého výtěžku, výše skutečných nákladů spojených s jejím konáním (která však nesmí převýšit 5 % z celkového hrubého výtěžku za dobu, po kterou byla sbírka konána) a výše čistého výtěžku sbírky včetně prokázání, zda a jakým způsobem byl použit čistý výtěžek ke stanovenému účelu sbírky. Zároveň se předkládají sběrací listiny, včetně potvrzení obecního úřadu o počtu ověřených sběracích listin, nebo jiné doklady o hrubém výtěžku sbírky v závislosti na způsobu jejího konání a doklady o nákladech spojených s jejím konáním.

  • Koná-li se sbírka déle než 1 rok, je právnická osoba konající sbírku povinna předložit příslušnému krajskému úřadu ke kontrole též průběžné vyúčtování sbírky, a to vždy do 3 měsíců po uplynutí každého jednotlivého roku od data zahájení sbírky.

Právní úprava

  • zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Doplňující zákony a předpisy

  • zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)
     

Opravné prostředky a sankce

V případě, že krajský úřad oznámení o konání veřejné sbírky odloží (oznámení o konání sbírky nesplňovalo náležitosti zákona o veřejných sbírkách a právnická osoba nedoplnila chybějící náležitosti oznámení ve lhůtě stanovené příslušným krajským úřadem ve výzvě), neexistuje žádný opravný prostředek, neboť tento postup není postupem podle správního řádu. Právnická osoba pak může podat nové oznámení o konání veřejné sbírky. V případě, že krajský úřad rozhodne, že sbírku nelze konat, může proti tomuto rozhodnutí právnická osoba podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání k Ministerstvu vnitra prostřednictvím krajského úřadu, který rozhodnutí vydal. Odvolání nemá odkladný účinek.
Odvolání lze podat proti kterémukoli správnímu rozhodnutí vydanému krajským úřadem podle zákona č. 117/2001 Sb., přičemž odvolání proti některým rozhodnutím nemá odkladný účinek.

Sankce

  • V případě provádění neoznámené sbírky nebo oznámené sbírky avšak v rozporu se zákonem, uloží příslušný úřad právnické osobě pokutu až do výše 500 000 Kč. Porušení vymezených ustanovení zákona č. 117/2001 Sb. je správním deliktem, za nějž hrozí právnické osobě (a v některých případech i fyzické osobě pověřené konáním sbírky) sankce ve formě pokuty (blíže k tomu viz § 25 a § 25a zákona č. 117/2001 Sb.).

  • Příslušný krajský úřad rozhodnutím dočasně zastaví konání sbírky, není-li plněna některá z podmínek uvedených v oznámení nebo neplní-li právnická osoba povinnosti stanovené tímto zákonem; nezjedná-li právnická osoba ve lhůtě stanovené rozhodnutím příslušného krajského úřadu nápravu, příslušný krajský úřad dodatečně rozhodne, že sbírku nelze konat.

Další informace
krajské úřady
Magistrát hlavního města Prahy

Ministerstvo vnitra - odbor všeobecné správy,
telefon: 974 817 368
pošta: náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4

Další zdroje informací
seznam veřejných sbírek na webu MV:
http://aplikace.mvcr.cz/seznam-verejnych-sbirek/

 --------------------------------------------------------------------

Dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2014 „potvrzení příslušného orgánu v místě sídla právnické osoby o tom, že nemá splatný daňový nedoplatek, a o tom, že nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“.

Registrace politické strany nebo politického hnutí

Registrace politické strany nebo politického hnutí

Politické strany a politická hnutí slouží občanům k výkonu sdružovacího práva za účelem jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytváření zákonodárných sborů, orgánů vyšších samosprávných celků a orgánů místní samosprávy. Právní úprava nečiní rozdíl mezi politickou stranou a politickým hnutím (dále jen "strany a hnutí").

Kdo a za jakých podmínek

Založit stranu a hnutí mohou nejméně tři státní občané České republiky starší 18 let (přípravný výbor). Členy stran a hnutí mohou být též pouze státní občané České republiky starší 18 let; občan však může být členem jen jedné strany nebo hnutí.

Jak a kam se obrátit

Podat písemný návrh na registraci a hnutí poštou nebo osobně v podatelně Ministerstva vnitra, náměstí Hrdinů 3, 140 21  Praha 4. Oznámení o ustavení statutárního orgánu a jeho změně, návrh na registraci změny stanov, oznámení o zrušení a návrh na výmaz, se podává též odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra.

Co musíte předložit

  • písemný návrh na registraci podepsaný členy přípravného výboru s uvedením jejich jmen, příjmení, data narození a bydliště a s uvedením zmocněnce, oprávněného jednat jménem přípravného výboru, podpisy členů přípravného výboru není třeba ověřovat;

  • petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly s uvedením jejich jména a příjmení, data narození, bydliště a podpisu;

  • stanovy politické strany nebo politického hnutí ve dvou vyhotoveních.
     

Stanovy politické strany nebo politického hnutí musí obsahovat tyto náležitosti:

  • název a zkratku strany nebo hnutí;

  • sídlo;

  • programové cíle;

  • práva a povinnosti členů;

  • ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany;

  • orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění;

  • způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci;

  • zásady hospodaření;

  • způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky;

  • způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu.

V návrhu na registraci je třeba oznámit plnou adresu sídla strany nebo hnutí - sídlo musí být definováno úplně a přesně, aby bylo identifikovatelné v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (to znamená název obce, poštovní směrovací číslo, číslo popisné, číslo orientační, název ulice nebo náměstí, byl-li přidělen).

Poplatky a termíny

Poplatky

Správní poplatek se za podání návrhu na registraci strany nebo hnutí neplatí. Taktéž se neplatí poplatek za návrh na výmaz, oznámení o zrušení či návrh na registraci změny stanov strany a hnutí.

Lhůty pro vyřízení

  1. Řízení je zahájeno dnem, kdy Ministerstvu vnitra dojde návrh na registraci obsahující výše uvedené náležitosti, nebo dnem, kdy rozhodnutí Městského soudu v Praze určující, že návrh na registraci nemá nedostatky, nabylo právní moci.

  2. Nemá-li návrh uvedené náležitosti anebo jsou-li v něm údaje neúplné nebo nepřesné, ministerstvo na tuto skutečnost upozorní zmocněnce přípravného výboru nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu na registraci.

  3. Řízení o registraci nebude zahájeno, dokud nebudou případné nedostatky návrhu odstraněny.

  4. Ministerstvo provede registraci do 15 dnů od zahájení řízení; den registrace se vyznačí na jedno vyhotovení stanov, které se zasílá zmocněnci přípravného výboru. Zároveň Ministerstvo vnitra přidělí straně či hnutí identifikační číslo.

  5. Jsou-li splněny zákonné podmínky pro odmítnutí registrace, ministerstvo tak musí učinit do 15 dnů ode dne zahájení řízení; rozhodnutí o zamítnutí registrace se doručuje zmocněnci přípravného výboru.

  6. Není-li zmocněnci přípravného výboru do 30 dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí o odmítnutí registrace, strana nebo hnutí vzniká dnem následujícím po uplynutí uvedené lhůty a tento den je dnem registrace.

  7. Na rozhodnutí o registraci se nevztahuje ustanovení správního řádu o náležitostech rozhodnutí, jestliže se návrhu na registraci vyhoví.

  8. Registrace se provádí zápisem strany nebo hnutí do rejstříku stran a hnutí.

Právní úprava

  • zákon číslo 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon číslo 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Opravné prostředky

Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním ministerstva, že návrh na registraci nemá stanovené náležitosti, nebo že jsou v něm neúplné nebo nepřesné údaje, může se do 15 dnů od doručení upozornění domáhat u Městského soudu v Praze určení, že návrh na registraci nemá nedostatky. Proti rozhodnutí o odmítnutí registrace mohou členové přípravného výboru podat do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo doručeno zmocněnci, žalobu k Městskému soudu v Praze.
 

Formuláře

  1. Návrh na registraci (doc, 31 kB)
  2. Petice (doc, 49 kB)
  3. Návrh na registraci změny stanov (doc, 29 kB)
  4. Oznámení o ustavení statutárního orgánu (o více členech) (doc, 32 kB)
  5. Oznámení o změně statutárního orgánu (o více členech) (doc, 31 kB)
  6. Oznámení o ustavení statutárního orgánu (o jednom členu) (doc, 30 kB)
  7. Oznámení o změně statutárního orgánu (o jednom členu) (doc, 31 kB)
  8. Oznámení o zrušení poltické strany/politického hnutí (s likvidací) (doc, 30 kB)
  9. Návrh na výmaz poltické strany/politického hnutí ze seznamu (s likvidací) (doc, 29 kB)
  10. Návrh na výmaz poltické strany/politického hnutí ze seznamu (bez likvidace, sloučením) (doc, 30 kB)
  11. Návrh na výmaz poltické strany/politického hnutí ze seznamu (bez likvidace, přeměnou na spolek) (doc, 29 kB)

 
Co je dobré též vědět k formulářům

  • orgány strany či hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany či hnutí
  • dochází-li se změnou stanov zároveň ke změně osob, jež jsou statutárním orgánem strany nebo hnutí, podává návrh již nově ustavený statutární orgán
  • změna stanov a statutárního orgánu se Ministerstvu vnitra oznamuje ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany či hnutí ve věci rozhodnuto
  • zrušení strany či hnutí dobrovolným rozpuštěním oznamuje likvidátor Ministerstvu vnitra do 5 dnů od zrušení strany či hnutí
  • návrh na výmaz podává likvidátor do 10 dnů od skončení likvidace (v případě dobrovolného rozpuštění) nebo příslušný orgán strany či hnutí (v případě sloučení s jinou stranou či hnutím nebo přeměnou na spolek)
     



Další informace

  • Ministerstvo vnitra, odbor všeobecné správy,
    telefon: 974 817 367 úřední hodiny: pondělí a středa od 8.00 do 17.00 hodin
    Náměstí Hrdinů č. 3, 140 21 Praha 4
    e-mail: ivana.vosecka@mvcr.cz

  • Seznam politických stran a politických hnutí
    Ministerstvo vnitra vede rejstřík stran a hnutí, který je veřejným seznamem, z něhož lze čerpat údaje o jednotlivých registrovaných stranách a hnutích. Rejstřík stran a hnutí obsahuje údaj o jejich názvu, zkratce, sídle, identifikačním čísle, dni registrace, jakož i o dni registrace změny stanov,  statutárním orgánu, pozastavení činnosti a zrušení strany a hnutí, vstupu do likvidace a zahájení insolvenčního řízení, rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, rozhodnutí, jímž se insolvenční řízení končí. Součástí rejstříku je sbírka listin, obsahující mj. stanovy strany a hnutí.

vytisknout  e-mailem