Občanské aktivity
Referendum, shromažďování, petice, veřejné sbírky a založení politické strany či hnutí
- Místní referendum
- Krajské referendum
- Oznámení o konání shromáždění
- Petice
- Veřejné sbírky
- Registrace politické strany nebo politického hnutí
Oznámení o konání shromáždění
Shromažďování občanů
Shromažďovací právo je jedním ze základních práv a svobod. Shromáždění většinou slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Veřejným shromážděním se rozumí zejména schůze, pouliční průvody a manifestace konané na veřejných místech. Konání shromáždění podléhá oznamovací povinnosti.
Shromáždění lze konat:
- bylo-li shromáždění řádně oznámeno oprávněnou osobou a
- nebylo-li příslušným úřadem vyvěšeno na úřední desce tohoto úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu konání shromáždění.
Rozhodnutí o zákazu musí být vyvěšeno do 3 dnů od okamžiku přijetí platného oznámení. Shromáždění nelze konat v okruhu 100 m od budov zákonodárného sboru a Ústavního soudu, nebo od míst, kde tyto sbory nebo soud jednají.
Kdo a za jakých podmínek
Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, nebo skupina osob (svolavatel).
Splnění všech požadovaných náležitostí.
Jak a kam se obrátit
Konání shromáždění oznámí svolavatel písemně nebo osobně na:
- obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat,
- pověřenému obecnímu úřadu, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu,
- krajskému úřadu, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu,
- Ministerstvu vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje
a to tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů před dnem jeho konání (v odůvodněných případech může úřad přijmout oznámení i ve lhůtě kratší). K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.
Co musíte předložit
Oznámení musí obsahovat
- účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení,
- předpokládanou dobu ukončení (jde-li o shromáždění na veřejném prostranství),
- předpokládaný počet účastníků,
- opatření, která svolavatel provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem (zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let a způsob jejich označení),
- jde-li o pouliční průvod, uvádí se výchozí místo, cesta a místo ukončení,
- jméno, příjmení a trvalý pobyt svolavatele (u právnické osoby její název, sídlo a také jména, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem),
- jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele,
- má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.
Formuláře
Předepsané formuláře nejsou stanoveny.
Poplatky a termíny
Poplatky
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Lhůty pro vyřízení
Lhůty - svolavatel: Shromáždění je nutno oznámit nejpozději pět dnů před konáním shromáždění.
Lhůty - úřady: O zákazu shromáždění nebo době jeho ukončení rozhodne příslušný správní úřad bezodkladně, nejpozději však do 3 dnů od okamžiku,kdy obdržel platné oznámení. Není-li v této lhůtě vyvěšeno na úřední desce příslušného úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu shromáždění, lze shromáždění konat.
Další činnosti
- Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek svolavateli navrhnout, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.
- Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.
- Příslušný orgán může za zákonem stanovených podmínek shromáždění zakázat (např. z důvodů rasového podtextu shromáždění, omezování práv občanů, porušování zákonů, ohrožení zdraví, nepřiměřeného omezení dopravy). O zákazu rozhodne příslušný orgán nejpozději do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení. Rozhodnutí úřad vyvěsí na své úřední desce a vyhlásí místním rozhlasem nebo jiným obdobným způsobem.
- Příslušný orgán může za zákonem stanovených podmínek shromáždění rozpustit (např. koná-li se zakázané shromáždění, nastaly-li v jeho průběhu okolnosti odůvodňující jeho zákaz, shromáždění nebylo oznámeno, účastníci páchají trestnou činnost). Za nepřítomnosti zástupce příslušného úřadu může shromáždění až na výjimky rozpustit i příslušník Policie ČR ve službě.
Právní úprava
- usnesení předsednictva ČNR č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
- zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím
Doplňující zákony a předpisy
- zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)
- zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
- zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
- zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Opravné prostředky a sankce
Kam se lze odvolat
-
Proti rozhodnutí úřadu o zákazu shromáždění může svolavatel podat do 15 dnů od jeho vyvěšení na úřední desce opravný prostředek ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který rozhodnutí vydal. (rozhodnutí musí být přiloženo - písemné vyhotovení rozhodnutí vydá úřad svolavateli na žádost). Opravný prostředek nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do 3 dnů.
-
Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů námitky ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který shromáždění rozpustil. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.
Sankce
Za přestupky proti právu shromažďovacímu lze uložit napomenutí nebo pokutu (podle konkrétního přestupku do 5 000,- Kč, do 7 000,- Kč a do 10 000,- Kč), případně propadnutí věci.
Přestupku proti právu shromažďovacímu se dopustí:
- ten, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno;
- svolavatel, nevydává-li přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromažďování;
- svolavatel, kterému se nepodařilo zjednat nápravu narušení pokojného průběhu shromáždění a který v této situaci nepožádá bez zbytečného odkladu o pomoc příslušný úřad nebo útvar Policie České republiky;
- ten, kdo neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinností;
- ten, kdo neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání;
- účastník shromáždění, který má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím;
- účastník shromáždění, který má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci;
- ten, kdo neoprávněně vnikne do shromáždění;
- ten, kdo nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění;
- ten, kdo brání účastníkům, aby se pokojně rozešli;
- ten, kdo neoprávněně úmyslně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.
Další informace vám poskytnou:
- obecní úřady
- krajské úřady
- Ministerstvo vnitra
odbor bezpečnostní politiky
Případná upřesnění a poznámky
Ačkoliv zákon o právu shromažďovacím již v úvodním ustanovení konstatuje, že "občané mají právo pokojně se shromažďovat", je třeba toto ustanovení vykládat v souladu s čl. 19 Listiny základních práv a svobod tak, že toto právo je zaručeno každé fyzické osobě bez ohledu na její státní občanství (nebo jiné odlišení).