Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Nestavíme státní službu na zelené louce

V sérii rozhovorů, jimiž jsme se rozhodli přispět k ozřejmění základních principů zákona o státní službě, pokračujeme dnes s Ivou Hřebíkovou, personální ředitelkou sekce pro státní službu a ředitelkou odboru systemizace, organizace a koordinace státní služby.
 
Paní ředitelko, mohla byste nejprve zpřesnit svoje úkoly v rámci sekce pro státní službu?
Iva Hřebíková, personální ředitelka sekce pro státní službu MV ČR. Foto: Jiří Figer. Iva Hřebíková, personální ředitelka sekce pro státní službu MV ČR. Foto: Jiří Figer.
Role personálního ředitele je v této sekci až trojjediná. Jednak je služebním orgánem ve vztahu k zaměstnancům sekce, vykonává tedy správu služebních, případně pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům zařazeným v sekci, samozřejmě s výjimkou náměstka pro státní službu a sebe. Vůči ostatním osobám v sekci je tudíž personální ředitel jakýmsi „státním tajemníkem pro sekci pro státní službu“. Je tomu tak v zájmu určité nezávislosti v rámci Ministerstva vnitra. Lidé v této sekci nepatří do působnosti státního tajemníka ministerstva, správu jejich služebních vztahů vykonává personální ředitel sekce pro státní službu. Další jeho rolí je být zástupcem náměstka pro státní službu. Ten na něho může přenést některá svá oprávnění, která má jako služební orgán zejména vůči státním tajemníkům. Dílčí úkoly související s jejich služebním poměrem může na základě pověření náměstka vykonávat personální ředitel. Zákon o státní službě používá formulaci, že personální ředitel se považuje za ředitele odboru. V podmínkách sekce pro státní službu jsem zároveň ředitelkou odboru systemizace, organizace a koordinace státní služby. K úkolům mnou řízeného odboru patří jednak příprava systemizací, posuzování organizačních struktur a potom i zpracování různých stanovisek, metodických materiálů, služebních předpisů. Do budoucna přibude kontrolní činnost na různých úsecích včetně přezkoumávání služebních předpisů a v neposlední řadě řízení ve věcech služebního poměru, tedy příprava podkladů pro rozhodování náměstka zejména v odvolacím řízení proti rozhodnutím služebních orgánů. V rámci toho by měla sekci náležet také koordinace činnosti kárné komise druhého stupně, která bude zřízena na Ministerstvu vnitra.
 
V této fázi implementace zákona o státní službě se nejvíce mluví o systemizaci. V čem spočívá?
Nyní se hovoří o takzvané první systemizaci služebních a pracovních míst. Jejím základním cílem je stanovit hranici mezi oběma kategoriemi, vymezit místa služební a určit ta, která zůstanou jako pracovní. Zákon stanoví rozsah údajů, ve kterém se systemizace předkládá k projednání vládě. Tvoří jej počet služebních míst představených, počet míst ostatních osob ve služebním poměru, klasifikace obou zmíněných skupin platovými třídami a počet osob mimo režim státní služby včetně platových tříd, ke všemu zmíněnému pak vázaný objem prostředků na platy. V rámci stanovování systemizace přísluší vládě, aby vymezila služební místa, kde se přímo požaduje státní občanství České republiky, a případně rovněž místa, na kterých lze sjednat zákaz konkurence. Pro přípravu systemizace jsme vytvořili tabulky s širším rozsahem zjišťovaných údajů. Pouze čisté počty by poskytly poměrně málo informací nutných pro vyhodnocení a kontrolu zpracovaných podkladů. K přípravě systemizace jsme se zástupci resortů i dalších úřadů, zejména s vedoucími personálních útvarů, měli několik porad, kde se hodnotily podkladové materiály. První krok, který služební úřady musí v souvislosti se systemizací učinit, je projednat ji s Ministerstvem financí, vzhledem k objemu prostředků na platy. Z Ministerstva financí budou návrhy systemizací zaslány na Ministerstvo vnitra. Zde se zpracují za státní službu jako celek, pak budou předloženy k projednání vládě.
 
Bude platit stejný postup i u dalších systemizací v příštích letech?
Postup se bude lišit. Služební úřady budou předkládat návrhy systemizací sekci pro státní službu Ministerstva vnitra, ta je pak souhrnně projedná s Ministerstvem financí. Nynější přechodné období vyžadovalo odlišný postup. Klíčovým předpokladem bylo schválení nařízení vlády o pravidlech organizace služebních úřadů, od něhož se odvíjejí další termíny utváření systemizace. Zmíněné nařízení bylo schváleno 8. dubna. V následujících patnácti dnech měly ústřední úřady předložit návrhy systemizace Ministerstvu financí. To má opět patnáct dní na posouzení, pak služební úřady návrhy pošlou se stanoviskem Ministerstva financí sekci pro státní službu Ministerstva vnitra. Nechali jsme si na projednání rovněž patnáct dní. Je to poměrně krátká doba, chtěli bychom však, aby návrh systemizace byl předložen vládě na konci května. Měl by tak zůstat časový prostor pro její případné výhrady a neměla by být ohrožena účinnost systemizace od 1. července 2015. Časový prostor je nutný rovněž proto, že na systemizaci ještě navazuje schválení organizačních struktur úřadů. Je to nyní nastaveno tak, že spolu se systemizací, kterou budou sekci pro státní službu zasílat všechny úřady, pošlou i organizační strukturu. Naše sekce bude vyhodnocovat zejména soulad se zmíněným nařízením vlády o pravidlech organizace služebních úřadů.
 
Jak vytváření systemizace souvisí se stávajícím katalogem činností?
Pro státní službu vzniklo nové nařízení vlády č. 302/2014 Sb., jež je určující pro stanovení platových tříd. Význam mají rovněž obory služby, od nichž se odvíjí klasifikace činností. Nařízení vlády o oborech státní služby bylo vládou schváleno 22. dubna. Pro systemizaci má svůj význam, přesto klíčové je nařízení vlády o pravidlech organizace služebních úřadů.
 
Hledání hranice mezi státní službou a, řekněme, obslužnými profesemi se dělo ovšem po delší dobu. Lze říci, že je definitivně ukončeno?
Přípravné práce probíhaly přinejmenším od loňského léta, už tehdy se dělalo vyhodnocení míst, která mají být služební a která zůstanou pracovní. Příslušnou analýzu mají resorty dokončenou. Jde teď o převedení jejích zjištění do konkrétního materiálu a vytvoření finální podoby systemizace. Nicméně, také v případě systemizace nejde v tuto chvíli o cosi rigidního a neproměnného. Další systemizace se bude připravovat k 1. lednu 2016, zákon předpokládá, že přinese ještě další zpřesnění. Ta se dotknou otázek, které vyvstanou v praxi a teď je ještě nelze dohlédnout. Následné úpravy pak budou také možné, protože systemizace se vždycky schvalují na následující rok. Provádění změn systemizace mimo roční interval je však v zájmu stability výkonu státní správy výrazně omezeno.
 
Převedení neboli v úřednickém slangu „překlopení“ činností do režimu státní služby nastane tedy k letošnímu 1. červenci. Co bude potom?
Stávajícím vedoucím zaměstnancům, kteří vykonávají činnosti podle paragrafu 5 zákona o státní službě a jejichž místo bude vymezeno jako služební, vznikne ze zákona služební poměr. Stanou se představenými, tím bude zajištěna kontinuita státní správy. Pro ostatní státní zaměstnance bude období letních měsíců dobou rozhodnutí, zda do 31. srpna požádají o přijetí do služebního poměru. Ti, co tak neučiní, zůstanou dva roky v pracovním poměru, mohou nadále vykonávat příslušné činnosti, nicméně 30. června 2017 jim pracovní poměr ze zákona skončí. Na jejich místo bude vypsáno výběrové řízení a obsadí je osoba přijatá do služebního poměru. Žádosti zaměstnanců o přijetí do služebního poměru projedná služební orgán, všechna rozhodnutí by měla být vydána do konce letošního roku. V rámci rozhodování se bude posuzovat naplnění základních podmínek pro přijetí do služebního poměru.
 
Zmínila jste, že systemizace se bude schvalovat v ročních intervalech. Umožní to třeba řešit případy osob, které se ve státní službě neosvědčí?
Zákon byl přijat k tomu, aby se státní služba stabilizovala, nicméně to neznamená, že by nebylo možné zbavit se lidí, kteří nepracují tak, jak mají. U všech státních zaměstnanců bude mechanismus služebních hodnocení. Představení sice 1. července všichni přejdou do svých funkcí v režimu státní služby, zároveň jsou tam však termíny, v nichž musí být na všechna místa představených vyhlášena výběrová řízení. Pokud budou chtít na svých místech pokračovat, budou je muset obhájit. Tady se tedy objevuje mechanismus obměny. Do výběrových řízení se budou moci hlásit všichni státní zaměstnanci, kteří jsou ve služebním poměru na dobu neurčitou a v příslušném oboru služby. Zde je tedy prostor pro výběr na základě kvality uchazečů. Pokud nebude představený konat službu řádně a jeho služební orgán mu vystaví hodnocení, že dosahuje nevyhovujících výsledků, ve své funkci skončí. Důvody odvolání z místa představeného jsou striktně stanoveny z hlediska kvality výkonu služby, jsou i některé další zákonem předpokládané důvody, například zrušení služebního místa představeného, ale ochrana představených, kteří řádně konají službu, je zákonem zakotvena.
 
Odbor, který řídíte, bude vytvářet i metodiky pro státní službu. Které jsou ty nejbližší?
Připravíme metodický pokyn, který se bude týkat přechodu do režimu státní služby. Při jeho přípravě bude využito dotazů a připomínek, přicházejících ze služebních úřadů. Praktická aplikace zákona o státní službě může narážet na sporné otázky, chceme co nejvíce předejít nadbytečnému rozhodování o opravných prostředcích. Metodicky se bude nepochybně upravovat průběh výběrových řízení, a to zejména na základě dosavadních zkušeností s probíhajícími výběrovými řízeními na státní tajemníky. Ta jsou specifická, pohybujeme se v oblasti veřejného práva, je to poměrně náročné i na administrativní zpracování a právní argumentaci. Služební předpisy i metodické materiály zpracovávané sekcí budou s vyšším stupněm obecnosti, jednotlivé služební úřady si je následně rozpracují na podmínky vlastních úřadů. Důležité budou i vzory úkonů podle služebního zákona v návaznosti na podávání žádostí, ke kterému dojde v létě, zatím se připraví ty stěžejní. Je třeba si uvědomit, že velká většina úkonů, které jsou dnes činěny zásadně neformálně, bude formalizována, bude mít formu rozhodnutí. Provádění řady úkonů bude náročnější, než byli personalisté dosud zvyklí. Proti rozhodnutím je možné podávat opravné prostředky, procesní stránka představuje poměrně velkou změnu. To bude rovněž předmětem metodického vedení ještě před 1. červencem. Na podzim se bude metodicky řešit druhá systemizace a nepochybně řada aplikačních problémů z různých oblastí upravených zákonem o státní službě.
 
Budou metodicky ošetřeny i zásady pro služební hodnocení?
Základ úpravy obsahuje zákon, v meziresortním připomínkovém řízení se projednává nařízení vlády, kterým se některé otázky související se služebním hodnocením upravují, zejména se zpřesní spojení výsledků služebního hodnocení s následným přiznáním osobního ohodnocení. Na metodiku zmíněného nařízení vlády naváže nepochybně podrobněji služební předpis. Předpokládá se vznik formulářů pro provádění služebního hodnocení, budeme se inspirovat zkušenostmi, které jsou s aplikací zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a zajisté i materiály Evropské unie. Předpokládáme také, že vznikne obecný etický kodex státní služby, který pak resorty dále rozpracují podle svých potřeb.
 
Pojďme nyní shrnout některé události, jež při implementaci zákona předpokládáte do konce letošního roku.
S tím, jak budou přijímána nařízení vlády či obecně prováděcí předpisy k zákonu o státní službě, budou na ně navazovat služební předpisy. Do konce roku bude doznívat přechodné období. V něm je důležité, aby byla vydána všechna rozhodnutí o přijetí do služebního poměru. Bude se jednat o desetitisíce rozhodnutí, tedy práce rozložená do celého druhého pololetí. Bude se pracovat na zpřesnění systemizace k 1. lednu 2016. Proběhnou první zákonem předpokládaná výběrová řízení. Proces kultivace státní služby vnímám jako evoluční. Musíme zajistit přechod na ni a pak ji zdokonalovat. Nestavíme státní službu na zelené louce. Celou řadu specifických momentů musíme respektovat, různé podoby nesouladu do budoucna překonávat a následně sjednocovat kontrolní a metodickou činností.
 
Co je podle vás hlavní motiv kvalitativní proměny české státní správy?
Musí dojít k mentálnímu přijetí oddělení odborné státní služby od politického vlivu.
 
Jiří Chum

 


Mgr. Iva Hřebíková (*1973 v Praze) absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1996), pak pracovala na Ředitelství služby cizinecké policie (1996–2008), naposledy jako vedoucí oddělení pobytového režimu cizinců. Byla poté zástupkyní ředitele odboru legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra (2009–2015), od 2. března 2015 je personální ředitelkou sekce pro státní službu Ministerstva vnitra.

 

 

vytisknout  e-mailem