Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Kriminalita

Drogy, divácké a domácí násilí, statistika kriminality 

  • Drogy
  • Divácké násilí
  • Domácí násilí
  • Statistika kriminality

Drogy

Protidrogová politika v ČR

Za protidrogovou politiku je zodpovědná vláda ČR, která si za tímto účelem zřídila Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). RVKPP vede předseda vlády. Další členové jsou ministr vnitra, zdravotnictví, financí, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, spravedlnosti, obrany, zástupce Asociace krajů ČR, předseda Společnosti pro návykové nemoci ČLS J. E. Purkyně, zástupkyně nestátních organizací zabývajících se prevencí a léčbou drogových závislostí, národní protidrogový koordinátor a expert jmenovaný předsedou vlády. RVKPP vznikla na základě usnesení vlády  č. 643 ze dne 19. června 2002; zároveň bylo v sekretariátu RVKPP zřízeno Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, které provozuje národní informační portál o ilegálních a legálních drogách www.drogy-info.cz.

Klíčovým koncepčním dokumentem vlády ČR a zároveň programovým vyjádřením záměrů a postupu vlády při řešení problému užívání drog je Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 (pdf, 300 kB) (dále jen "Národní strategie"), která byla schválena dne 10. května 2010 usnesením vlády č. 340. Nástrojem pro realizaci Národní strategie je Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2016 až 2018. Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2015-2018 pro oblast hazardního hraní, Akční plán pro oblast kontroly tabáku v ČR na období 2015 až 2018 a Akční plán k omezení škod působených alkoholem v ČR pro období 2015 až 2018. Protidrogová politika v České republice je založena na uplatňování vyváženého přístupu ke snižování nabídky drog a poptávky po drogách. Protidrogovou politiku staví ČR na čtyřech základních pilířích, primární prevenci, léčbě a sociálním začleňování, snižování rizik a snižování dostupnosti drog.

Roli věcného gestora pro problematiku návykových látek v oblasti snižování jejich dostupnosti a pro problematiku gamblingu plní na Ministerstvu vnitra odbor bezpečnostní politiky. V rámci Policie ČR je věcným gestorem pro oblast nelegálních drog Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování P ČR (NPC).
 

Právní předpisy upravující nakládání s omamnými a psychotropními látkami

Hlavní právní předpisy, které upravují legální a nelegální nakládání s návykovými látkami jsou zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog.

Trestné činy spojené s držením, výrobou, nakládáním s omamnými a psychotropními látkami, nedovoleným pěstováním a šířením toxikomanie jsou obsaženy v trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.v § 283 až § 288).

Jednání spočívající v neoprávněném přechovávání omamné či psychotropní látky v malém množství pro vlastní potřebu a jednání spočívající v neoprávněném pěstování rostlin nebo hub obsahující omamnou nebo psychotropní látku pro vlastní potřebu v malém množství je postihováno jako přestupek. Hranice "malého množství" a "množství většího než malého" stanovuje příloha stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Tpjn 301/2013.

NPC uveřejnilo na svých webových stránkách nejčastější dotazy, se kterými se setkávají z oblasti drogové legislativy pod hlavičkou Mýty a fakta o drogách. Na webu drogy-info.cz byl založen oddíl "legislativa", který se detailněji věnuje nakládání s konopím a přestupkové činnosti.
 

Stávající situace

Situaci v České republice z hlediska drogové kriminality každoročně popisuje ve své Výroční zprávě NPC. Zpráva obsahuje souhrn trestně-právních dat v oblasti vymáhání protidrogové legislativy. Jsou zde uvedeny konkrétní počty vedených trestních řízení, zadržených a obviněných osob a zajištěných drog pro daný rok.

Situaci v České republice z hlediska drogové problematiky popisuje Výroční zpráva o stavu ve věcech drog (dále jen "Výroční zpráva"), kterou každoročně publikuje Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Zpráva obsahuje popis aktuální protidrogové politiky, uvádí informace o užívání a spotřebě drog, prevenci, léčbě a službách pro uživatele drog, zdravotních a sociálních souvislostech a důsledcích užívání drog a opatřeních na ně zaměřených pro daný rok.
 

Národní dokumenty

Mezinárodní dokumenty

  

Zpravodajství

Užitečné odkazy

  

Odbor bezpečnostní politiky, 2. července 2018

  

Divácké násilí

Divácké násilí

Divácké násilí je společenským fenoménem, který znamená významnou a znepokojující formu narušování veřejného pořádku. Obecné vymezení pojmu divácké násilí není u nás přesně formulováno. Nejčastěji je chápáno jako násilné či jinak nebezpečné chování diváků v souvislosti se sportovním utkáním. Takové jednání se může uskutečnit jak na stadionu, tak v jeho okolí, případně při dopravě a přesunu fanoušků. Základním znakem, vymezujícím projevy diváckého násilí je jednání víceméně ohraničené skupiny osob, jejíž hlavní sjednocující prvek tvoří příslušnost k určitému klubu či k reprezentaci určité země. Takové jednání je často plánované a mívá opakovaný či manifestační charakter. S diváckým násilím jsou často spjaty i další formy protiprávního chování: rasistické projevy, poškozování majetku či chování ohrožující ostatní osoby na stadionu i mimo něj, včetně např. hráčů nebo rozhodčích (rvačky, vrhání předmětů na hrací plochu, vstup na hrací plochu…). V České republice se případy diváckého násilí vyskytují nejvíce v souvislosti s konáním fotbalových utkání u radikálních příznivců fotbalových klubů, tzv. hooligans.

Ministerstvo vnitra a Policie ČR se zabývá, společně s dalšími subjekty, jako jsou Fotbalová asociace České republiky a jednotlivé fotbalové kluby, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Svaz měst a obcí, touto problematikou, zejména nalezením co nejuspokojivějšího řešení. Výsledkem je postupná realizace kroků, které mají za cíl divácké násilí v co nejvyšší míře eliminovat. Ministerstvo vnitra a Policie ČR mají rovněž v rámci ČR odpovědnost za mezinárodní spolupráci, která probíhá jednak na dlouhodobé bázi vyplývající ze závazků ČR v Radě Evropy a EU, a jednak ad hoc při zajišťování bezpečnosti na mezinárodních utkáních.

Základní přehled činnosti Ministerstva vnitra resp. odboru bezpečnostní politiky, který je hlavním gestorem problematiky diváckého násilí, naleznete v následujících dokumentech:

  

Domácí násilí

Domácí násilí

Domácí násilí představuje v současné době závažný problém, který je do značné míry spjat se stále se zvyšujícími nároky kladenými v moderní společnosti na člověka jak v osobním, tak zejména v profesním životě. Určité procento jedinců jej pak považuje za způsob odreagování se. Zákon po dlouhou dobu stál paradoxně na jejich straně, neboť neexistoval speciální trestný čin, který by umožňoval sankciovat takovéto jednání. Obrana oběti domácího násilí se opírala pouze o využití obecných trestných činů a přestupků, které ovšem bylo v dané souvislosti obtížné prokázat. Odbor bezpečnostní politiky proto začal soustředit pozornost tímto směrem a snažil se hledat řešení daného problému.

V rámci své působnosti se odbor bezpečnostní politiky podílel na připomínkových řízeních k návrhům na změnu platné právní úpravy ve smyslu zvýšení ochrany před domácím násilím. K 1. červnu 2004 pak nabyla účinnosti novela trestního zákona, která do něj vložila novou skutkovou podstatu trestného činu. Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě a domě. Tímto krokem došlo k uzákonění povinnosti orgánů činných v trestním řízení stíhat agresora domácího násilí, a to i bez ohledu na skutečnost, zda k němu poškozený dá souhlas. V mnoha případech však domácí násilí nedosáhlo trestněprávní roviny a nebylo tak možno využít prostředky, které poskytuje trestní řád. Přesto bylo nutno i v těchto případech oběť domácího násilí chránit.

Od 1. ledna 2007 byla do zákona o Policii České republiky zavedena možnost policisty rozhodnout o tzv. vykázání násilné osoby. Tento institut byl první rok využívání pečlivě monitorován a poznatky z praxe, které odbor shromáždil, se odrazily v novém pojetí institutu zapracovaného do nového znění zákona o Policii České republiky účinného od 1. ledna 2009. Hlavní novinky spočívají zejména ve vypuštění správního řízení a rozhodování o využití vykázání a pojetí celého institutu jako faktického úkonu - oprávnění policisty. Další novinkou je rozšíření výčtu povinností, které jsou obsahem vykázání, o zákaz styku a navazování kontaktu s ohroženou osobou po dobu 10 dnů, po které vykázání trvá.

Odbor bezpečnostní politiky se i nadále podílí na činnosti mezirezortní pracovní skupiny, která vznikla pod záštitou Ministerstva vnitra s cílem vytvořit právní rámec a metodické postupy pro zavedení interdisciplinárních týmů spojujících zdravotní, sociální a policejní pomoc při odhalován a stíhání případů domácího násilí. Tato skupina monitoruje opatření v této oblasti a každoročně vypracovává informaci pro vládu.

Lze tedy shrnout, že odbor bezpečnostní politiky usiluje o vytvoření co nejširší ochrany před domácím násilím. Za účelem dosažení tohoto cíle využívá všech dostupných prostředků, včetně spolupráce s nevládními organizacemi.

  

Statistika kriminality

Statistika kriminality

Ministerstvo vnitra analyzuje vnitřní bezpečnostní situaci v České republice a následně identifikuje rizikové faktory a formuluje priority politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Odbor prevence kriminality je gestorem přípravy vzájemně provázaných strategických programových dokumentů (vládních a resortních), které se dotýkají činnosti policie a dalších bezpečnostních složek. Cílem odboru je vytvářet účinnou ochranu společnosti před kriminalitou a přispívat ke koncipování činnosti policie jako služby občanům.

V oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku je v rámci Ministerstva vnitra vypracován systém koncepční činnosti, který reaguje na oblasti kriminality, na něž je zapotřebí upnout pozornost. Tyto oblasti jsou definovány a vládou potvrzovány ve výročních zprávách o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Hlavním cílem zpráv je podat soubor informací souvisejících s problematikou vnitřní bezpečnosti a ucelený a komplexní pohled na kriminalitu, a umožnit tak využití získaných poznatků pro vytváření účinné ochrany proti kriminalitě ve všech jejích aspektech. Na poznatky navazují v oblasti rozhodování a řízení návrhy na koncepční, legislativní a další opatření.

Výstupem celkové analýzy bezpečnostní situace je stanovení určitých priorit bezpečnostní politiky vlády, na které je třeba zaměřit obzvláštní pozornost. Mezi priority dlouhodobě patří boj proti kriminalitě zločineckých organizací (včetně obchodu s lidmi, protiprávního jednání v oblasti omamných a psychotropních látek, nelegálního obchodu se zbraněmi a padělání), korupci, závažné hospodářské kriminalitě (podvodům, daňovým únikům, tzv. praní špinavých peněz, kriminalitě na úseku duševního vlastnictví, počítačové kriminalitě), nelegální migraci, terorismu, kriminalitě mládeže, kriminalitě s extremistickým podtextem, loupežím, krádežím vloupáním, krádežím aut a věcí z nich, porušování pravidel provozu na pozemních komunikacích. Tyto periodické zprávy předkládá ministr vnitra také Bezpečnostní radě státu a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

  

vytisknout  e-mailem