Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Stav hospodářství očima OECD

 

Během návštěvy generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Angela Gurríi v Praze byl zveřejněn dokument Ekonomický přehled ČR 2010. Publikace vydávaná pro každou členskou zemi obsahuje hodnocení vývoje ekonomiky za uplynulé dva roky, charakteristiku současného stavu hospodářství státu, analyzuje hospodářskou vládní politiku a zahrnuje řadu doporučení pro další reformy.
 
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je od roku 1961 nástupnickou organizací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC). Ta byla vytvořena v roce 1948 jako první evropská poválečná organizace, aby v Evropě rozvrácené válkou rozdělovala a spravovala peněžní prostředky z Marshallova plánu. Po splnění tohoto úkolu v roce 1960 byla založena OECD se sídlem v Paříži. Sdružuje 32 hospodářsky nejvyspělejších zemí světa – Austrálii, Belgii, Českou republiku, Dánsko, Finsko, Francii, Chile, Irsko, Island, Itálii, Izrael, Japonsko, Jižní Koreu, Kanadu, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velkou Británii a USA.
 
Česká republika se stala členskou zemí OECD v prosinci roku 1995 jako první z transformujících se ekonomik. Teď jsou po nedávném přijetí Izraele mezi kandidáty členství v OECD Estonsko, Ruská federace a Slovinsko. Přístupový proces těchto států postupuje podle připravenosti jednotlivých kandidátů. Je pravděpodobné, že by se mohly stát členy OECD již v letošním roce. Obecně lze konstatovat, že hlavním cílem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je ekonomický rozvoj členských států. Sleduje se zejména
  • dosažení co nejvyššího dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu;
  • zvyšování zaměstnanosti a životní úrovně v členských státech při současném zachování vnitřní i vnější finanční rovnováhy;
  • dosažení zdravé ekonomické expanze v procesu hospodářského rozvoje;
  • zahrnutí rozšiřování světového obchodu na multilaterální rovnoprávné základně v souladu s přijatými mezinárodními závazky, což je důležité z hlediska obchodní politiky.
Hodnocení po dvou létech 
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zpracovává v pravidelných dvouletých intervalech pro všechny členské státy tzv. ekonomický přehled. Dokument obsahuje hodnocení vývoje ekonomiky za uplynulé dva roky, popisuje současný stav ekonomiky státu, analyzuje hospodářskou vládní politiku a prezentuje řadu doporučení pro další reformy. Ekonomický přehled je jeden z nejpřínosnějších výstupů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro jednotlivé státy. Má velký význam pro rozvoj bilaterálních ekonomických vztahů členských zemí a ukazuje také na jejich význam pro celosvětovou ekonomiku. 
 
Ekonomický přehled České republiky 2010 byl oficiálně zveřejněn během zmíněné oficiální návštěvy generálního tajemníka OECD v Praze. Nejvyšší představitel OECD a někdejší mexický ministr financí a ministr zahraničních věcí se setkal také s premiérem České republiky Janem Fischerem, ministrem zahraničních věcí Janem Kohoutem a bývalým guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou. Ve zveřejněném materiálu hodnotí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ekonomický vývoj naší republiky od jara 2008 do konce roku 2009. OECD konstatuje, že česká ekonomika byla vzhledem ke své otevřenosti a zapojení do globální ekonomiky výrazně zasažena celosvětovým poklesem hospodářského růstu. Také její fiskální pozice utrpěla značnou újmu, která si vyžádala rychlý přechod od stimulační ke konsolidační politice. Hlavní střednědobou výzvou je vytvoření podmínek pro rychlé dohnání vyspělých ekonomik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zejména obnova udržitelnosti veřejných financí a zlepšení podnikatelského prostředí.
 
OECD považuje za hlavní aktuální výzvy implementaci ambiciózní střednědobé konsolidační strategie a diverzifikaci rizik ve zdravotnictví a důchodovém systému.
 
Při implementaci ambiciózní střednědobé konzolidační strategie by měla vláda vypracovat jasný střednědobý plán, jak dosáhnout strukturálně vyrovnaného rozpočtu. Konsolidační úsilí musí být podloženo strukturálními reformami a mělo by se vyváženě zaměřovat na zajišťování příjmové základny a realizaci potenciálních úspor ve výdajových programech, a to jak zvýšením jejich efektivity, tak i snižováním růstu výdajů. Tato vyváženost by se měla stát základním kamenem širší strategie přípravy hospodářství na vstup do eurozóny.

Zdravotnictví a důchodový systém se neobjedou bez diverzifikace rizik. Je zapotřebí provést další reformy zdravotnictví a důchodového systému, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá fiskální udržitelnost navzdory výdajovým tlakům, které vytváří stárnutí populace. V obou systémech byly učiněny první slibné kroky, ale je nezbytné vykonat více, zejména diverzifikovat zdroje důchodových příjmů. V uplynulých letech proběhly významné reformy v daňovém systému a systému sociálních dávek. I když řada z provedených změn byla jistě vítaná, zbyly u těchto politik některé nedořešené problémy. Věnujme jim podrobnější pozornost.

 
  • Přesun daňového břemene směrem k méně distorzním daním. Je možné více využívat nepřímých daní, zejména spotřebních, ekologických a majetkových, namísto přímého zdanění příjmů z práce a kapitálu.
  • Lepší koordinace daňových a dávkových politik. Jelikož nejsou politiky v těchto dvou oblastech dobře koordinované, dochází někdy k nežádoucím interakcím mezi daňovým a dávkovým systémem. Systematičtější analýza těchto interakcí by mohla pomoci problémům předcházet.
  • Odstranění dalších deformací ve zdanění práce a kapitálu. Odlišné zacházení s osobami vykonávajícími závislou činnost (zaměstnanci) a samostatně výdělečně činnými osobami deformuje chování účastníků trhu práce. Ustanovení zákona o dani z příjmů právnických osob, která zvýhodňují některé druhy aktiv a zdroje financování investic před jinými, zase nežádoucím způsobem ovlivňují alokaci investic.
  • Snížení regulatorní zátěže kladené na podnikatelský sektor – za cenu nízkých nebo nulových finančních nákladů.
  • Další snížení rigidit na trzích produktů a práce. I přes nedávné reformy je stále potřeba snižovat překážky vstupu na trhy produktů, posilovat hospodářskou soutěž, zejména v síťových sektorech a uvolnit regulaci na trhu práce.
  • Pokračování v regulatorní reformě. Opatření k uvolnění regulace na trzích produktů a práce by měla být podepřena větší konzistentností v provádění regulatorních politik, se zvláštním důrazem na zjednodušení administrativy a účinné hodnocení dopadů regulace.
  • Další rozvoj iniciativ v oblasti elektronické správy (eGovernment). Větší využívání metod elektronické správy by mohlo významným způsobem přispět k dosažení těchto cílů.

 

Jak zasáhla krize českou ekonomiku?

V dokumentu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se konstatuje, že po několika letech růstu, který se blížil šesti procentům HDP ročně, ekonomika České republiky v roce 2008 znatelně zpomalila a ve čtvrtém čtvrtletí téhož roku se dostala do výrazné recese. V roce 2009 poklesl reálný HDP o 4,1 procenta. K tomuto vývoji přispěl kolaps světového obchodu, který následoval po propuknutí celosvětové finanční krize.

 

Integrace české ekonomiky do mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců a zejména specializace na vývoz zboží dlouhodobé spotřeby a kapitálových statků ji učinila zranitelnou. I když již došlo k obnovení růstu, dopad recese na zaměstnanost a životní podmínky se stále prohlubuje.  

Ve své studii se Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zabývá způsoby, jak v České republice dosáhnout fiskální udržitelnosti. Ve snaze zvrátit rozmáhající se krizi přijala vláda koncem roku 2008 a počátkem roku 2009 řadu fiskálních stimulačních opatření v celkové výši kolem 2,2 procenta HDP roku 2008. Opatření byla rozložena do let 2009 a 2010. Protože v období výrazného růstu, které předcházelo krizi, nebyla důsledně prováděna fiskální konsolidace, neexistoval fiskální prostor pro větší stimul.

V průběhu roku 2009 se rozpočtová rovnováha zhoršovala rychleji, než se předpokládalo. Ve třetím čtvrtletí již vláda předpovídala pro rok 2009 deficit 6,6 procent a pro rok 2010 deficit přes sedm procent HDP, pokud by nebyla přijata nápravná opatření. Vláda na vzniklou situaci reagovala schválením konsolidačního balíčku ještě před přijetím rozpočtu na rok 2010.

Je nutné se připravit na dlouhodobé dopady stárnutí populace

Studie OECD konstatuje, že zajištění dlouhodobé fiskální udržitelnosti je velkou výzvou především vzhledem k fiskálním důsledkům rychlého stárnutí populace. Podle propočtů podíl výdajů souvisejících s věkem na HDP vzroste do roku 2060 o 6,4 procenta. Ještě před krizí Ministerstvo financí odhadovalo, že pokud by nedošlo ke změně politiky, krátce po roce 2040 by tyto výdaje dotlačily veřejný dluh za hranici šedesáti procent HDP a kolem roku 2060 by veřejný dluh dosahoval 250 procent HDP. Po krizi však vypadá dynamika dluhu ještě hůře. Největší podíl na tomto nárůstu má zdravotnictví a důchody, přičemž důchody tvoří významnější část celkové sumy. Reformy, které byly v těchto oblastech v posledních letech učiněny, byly spíše parametrického rázu.

Nová legislativa zvyšující věkovou hranici pro odchod do důchodu významně pomůže odsunout hrozbu blížícího se zvyšování penzijních výdajů. Přesto však podle současných prognóz vzrostou do roku 2060 penzijní výdaje z 7,8 procenta HDP v roce 2007 na přibližně jedenáct procent. Zvládnutí tohoto problému však bude vyžadovat bez velkého navyšování odvodů na sociální zabezpečení další parametrické úpravy a strukturální změny.
 
Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj doporučuje, aby vláda, která vzejde z parlamentních voleb, urychleně sestavila plán radikálních výdajových škrtů, včetně omezení některých sociálních výdajů, zvýšila některé daně a zrušila některé nevyhovující zákony. Pokud se k tomu nová vláda odhodlá, je šance, že se Česká republika po přestálé krizi vyhne problémům s vysokým schodkem rozpočtu a její ekonomický růst nabere opět vývoj, který ji dále přiblíží k vyspělým členům Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
 
Text Ing. Jiří Zukal

 

vytisknout  e-mailem