Základní informace o postupu Ministerstva vnitra v plnění Strategie vlády v boji proti korupci
Příloha
Dne 28. dubna 2008 projednala vláda a usnesením vlády č. 492 vzala na vědomí „Zprávu o plnění úkolů Strategie vlády v boji proti korupci za období let 2006 až 2007“. Cílem zprávy je informovat o plnění úkolů Strategie vlády v boji proti korupci jako jedné z priorit vlády. Korupce a boj proti ní patří bezesporu mezi největší výzvy současnosti, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. Korupční praktiky jsou v řadě případů úzce propojeny s dalšími formami trestné činnosti a mohou tak přispět k poškozování společnosti. Výsledkem může být ztráta důvěry občana v poctivost a nestrannost fungování státních institucí, pokřivení tržních vazeb, ekonomický úpadek, destabilizace státu a další nepříznivé vlivy.
Mezi hlavní příčiny korupce v České republice lze zařadit neodpovídající sílu práva a úroveň jeho vymahatelnosti, nedostatečnou operativnost justice, nedostatečnou otevřenost a transparentnost procesů, jejich kontrolovatelnost a mzdové podmínky zaměstnanců. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nezbytné aktivně přistoupit k řešení problému korupce v České republice.
Za účelem řešení problematiky korupce v České republice byla schválena dne 25. října 2006 usnesením vlády č. 1199 Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011. Opatření navrhovaná ve Strategii dále rozvíjejí již plněné úkoly a reagují na současné potřeby vyplývající z hodnocení situace v oblasti korupce v České republice.
Nová Strategie vlády v boji proti korupci je postavena na třech pilířích, kterými jsou prevence, průhlednost a postih. Za účelem vytvoření společenského prostředí eliminujícího možnosti výskytu korupčního jednání jsou v rámci uvedených tří pilířů stanoveny konkrétní cíle a opatření směřující k jejich naplnění.
Pilíř prevence
Aby bylo vůbec možné omezovat korupci, je třeba omezit korupční příležitosti. Proto je mimo jiné třeba minimalizovat státní regulaci, zjednodušit legislativu, zvýšit transparentnost legislativního procesu, omezit počet zvláštních procesních pravidel a vytvořit podmínky pro používání jednotného správního řízení, zabránit ukládání nadměrné byrokratické zátěže na občany i samosprávy, spolupracovat s profesními a dalšími organizacemi při podpoře etického jednání v jednotlivých oblastech společnosti a při vytváření protikorupční atmosféry ve společnosti. Dále je třeba, aby prokázané případy korupčního jednání byly medializovány a veřejně odsouzeny. Povědomí veřejnosti o správném postupu při získání poznatků nebo podezření z korupčního jednání musí být systematicky zvyšováno a upevňováno přesvědčení o smysluplnosti obrany proti korupci.
Pilíř průhlednosti
Základní součástí systému protikorupčních opatření je maximální a ničím neomezovaná veřejná kontrola nad fungováním veřejných institucí a nad nakládáním s veřejnými prostředky. Také systém řešení konkrétních stížností a podezření musí veřejnosti nabízet co nejvíce přístupné a důvěryhodné alternativy.
Pilíř postihu
Trvalá pozornost a průběžné vyhodnocování procesů, u kterých je možné předpokládat vznik korupčních podmínek, musí být zavedeno do systému vnitřní kontroly všech veřejnoprávních institucí. Policie České republiky a další instituce musí mnohem aktivněji a důsledněji přistupovat k prověrce poznatků a podnětů získaných od občanů k podezření z korupčního jednání. Pro zvýšení efektivity trestních řízení v případech závažné korupce je nezbytné zřídit specializované justiční orgány a zavést institut tzv. protikorupčního agenta. Preventivní působení trestního zákona je třeba posílit zvýšením trestů pro zkorumpované veřejné činitele i trestů za korupční jednání spáchané v souvislosti s veřejnými zakázkami, soutěžemi a dražbami. Protikorupční dopad zákona o svobodném přístupu k informacím je nutno posílit zavedením sankcí za jeho porušování. Zvýšení odolnosti veřejné správy vůči korupci spojené s veřejnými zakázkami, soutěžemi a dražbami vyžaduje také přísnější úpravu předpokladů pro účast na těchto činnostech.
Strategie vlády je tak jediným přehledným vládním dokumentem sjednocujícím problematiku boje proti korupci. Ministerstvo vnitra se stalo koordinátorem plnění a realizace výše uvedené Strategie. Předmětem jednoho z cílů vlády je „Důsledně realizovat strategii vlády v boji proti korupci“ a protože boj proti korupci je jednou z priorit vlády, je i součástí plnění specifického cíle strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015.
V uplynulém období se Ministerstvu vnitra podařilo realizovat již celou řadu opatření v boji proti korupci. Některá jsou podrobněji zpracována níže a rozdělena podle příslušnosti k jednotlivým pilířům.
V oblasti prevence jde například o opatření umožňující realizaci zrovnoprávnění elektronické a listinné formy komunikace občana s úřadem a úřadů navzájem. Ministerstvo vnitra připravilo návrh zákona o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentu, který byl předložen vládě a nyní je projednáván v Parlamentu ČR (sněmovní tisk č. 445). Předložený návrh zákona je východiskem ze situace, v níž existují projekty a řešení, která počítají s využitím informačních a komunikačních technologií, ale při své aplikaci narážejí na existující právní a organizační překážky. Rovněž je nutná určitá míra centralizace v oblasti zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě a také vznik norem, které zakotví v našem právním řádu obecné instituty odpovídající potřebám a požadavkům nejen nově vznikajících řešení v oblasti veřejné správy, ale také stále dynamičtěji se rozvíjející společnosti.
Dále byl zpracován a vládou schválen soubor dokumentů, které mají za úkol minimalizovat státní regulaci, zjednodušit legislativu a zvýšit transparentnost legislativního procesu. Přijetím usnesení vlády ze dne 13. srpna 2007 č. 877 o Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a novelou Legislativních pravidel vlády provedenou usnesením vlády ze dne 18. července 2007 č. 816 k návrhu změn Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu vlády byla do procesu přípravy právních předpisů zapracována povinnost provádět vyhodnocení dopadů (tzv. RIA). Toto opatření by mělo přispět k zabránění vytvářet nadbytečnou byrokratickou zátěž u nově přijímaných právních předpisů, a zároveň zprůhlednit legislativní proces zavedením institutu veřejného připomínkového řízení prostřednictvím Internetu tak, jak bylo přijato usnesením vlády ze dne 13. srpna 2007 č. 879 k návrhu postupu zavedení metodiky pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů. Rovněž konzultace s dotčenými stranami jsou pevnou součástí procesu RIA. Ke snižování byrokratické zátěže vláda svým usnesením ze dne 11. července 2007 č. 759 k Analýze administrativní zátěže podnikatelů schválila úkol připravit snížení administrativní zátěže podnikatelů až o dvacet procent do roku 2010. Zodpovědnost za splnění tohoto úkolu přešla usnesením vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra bude nadále na úkolu spolupracovat. Ministerstvo vnitra se zabývá především způsoby snižování byrokratické zátěže občanů a orgánů veřejné správy. Návrhy konkrétních opatření budou předloženy vládě v polovině roku 2008.
Ministerstvo vnitra zpracovalo a vládě předložilo „Zprávu o provedených vnitřních auditech v rámci svěřené působnosti resortů a ostatních ústředních orgánů státní správy a návrhy protikorupčních nástrojů“, která byla schválena usnesením vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1450. Cílem auditů bylo odpovědět na otázku, zda existuje systém identifikace a řízení rizik možného korupčního jednání, zda v existujících procesech jsou identifikována rizika možného korupčního jednání a zda nastavený řídící a kontrolní systém dokáže tato rizika odhalovat, omezovat nebo eliminovat. Zároveň doporučit zavedení účinných řídících a kontrolních mechanismů, které sníží možnost výskytu korupčního jednání a jeho dopadu na celou organizaci. Vnitřní protikorupční audity by měly sloužit jako pomůcka při definování nových účinných prostředků pro boj s korupcí. Z tohoto důvodu jsou zobecněné výsledky získané z auditní činnosti využívány k identifikaci rizikových oblastí, které jsou společné ústředním správním úřadům. Tento proces také umožňuje kvalifikovaněji určit příčiny vzniku korupce a definování způsobů, jakými bude možné do budoucna rizika spojená s korupcí eliminovat.
Pro letošní rok Ministerstvo vnitra připravuje projekt „Metodika měření vnímání korupce v území“, který bude mapovat vnímání korupce obyvateli ČR z pohledu občana, zaměstnance veřejné správy a představitele samosprávy. Navrhovaný projekt by měl vyjasnit některé základní otázky, jako například: Jak je v ČR vnímána korupce? V kterých oblastech veřejného života? Jak je vnímán nejen korumpovaný, ale i ten, který korumpuje? Takto získané informace mohou pomoci k výraznějšímu zapojení veřejnosti v boji proti korupci v rámci celé společenské struktury a k prohloubení vědomí veřejnosti o nutnosti boje proti korupci. Následně budou výsledky projektu použity jako podklad pro koncepci prevence korupčního jednání, které se stalo zcela běžnou součástí dnešního života, přestože jde o nebezpečný jev.
V rámci pilíře průhlednost byla Ministerstvem vnitra zřízena speciální protikorupční telefonní linka 199. Vzhledem k tomu, že bylo žádoucí, aby protikorupční linka 199 podchycovala nejen ústřední státní správu, ale i výkon státní správy a samosprávy v území včetně problematiky korupce v soukromém sektoru, bylo rozhodnuto, aby linka 199 byla provozována nestátním nezávislým subjektem, centrálně, odborně s dostatečným analytickým zázemím a za zájmu veřejnosti. Dne 11. 7. 2007 uzavřelo Ministerstvo vnitra ČR na základě zadání veřejné zakázky malého rozsahu se společností Transparency International - Česká republika, o.p.s., smlouvu o provozování linky 199. Zkušební provoz linky 199 byl spuštěn v srpnu 2007. Pilotní fáze provozu linky začala 19. září 2007 a skončila 28. února 2008. Informaci o provozu protikorupční linky 199 v rámci pilotního projektu vzala vláda na vědomí dne 19. prosince 2007 usnesením č. 1450. Na základě výsledků pilotního projektu byl připraven projekt standardního provozu linky 199 ve smyslu usnesení vlády č. 631 ze dne 11. června 2007 o Hlavních oblastech státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2008 a vyhlášen výběrový dotační program „Boj proti korupci - provozování protikorupční linky 199“. Ve výběrovém řízení byla ke standardnímu provozování vybrána společnost Transparency International – Česká republika, o. p. s. a dne 29. února 2008 byl spuštěn standardní provoz linky 199. Prostřednictvím linky 199 získávají občané, kteří se setkají s korupcí, bezplatnou právní pomoc a kvalifikované poradenství. Současně probíhá mediální kampaň v boji proti korupci a propagace linky 199, distribuce letáků, plakátů a samolepek do území na obecní, krajské a jiné úřady.
Zjednodušení komunikace s úřady je také součástí pilíře průhlednost. Parlamentem ČR byl přijat zákon č. 269/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy včetně novely zákona o Rejstříku trestů, který umožňuje spuštění sítě kontaktních míst, jež umožňují lidem zjednodušit komunikaci s úřady. Cílem projektu Czech POINT, tedy Českého podacího ověřovacího informačního národního terminálu, je poskytnout občanům ověřené výpisy z centrálních státních evidencí a rejstříků na jednom místě, aniž by občan musel navštívit několik různých úřadů státní správy. Jedná se o výpisy z Katastru nemovitostí, z Obchodního rejstříku, ze Živnostenského rejstříku a od roku 2008 přibyla možnost žádat i o výpis z Rejstříku trestů.
Dalším opatřením v oblasti průhlednosti je zpracování „Souhrnné zprávy o účinnosti právní úpravy vyřizování stížností“, která byla vládou ČR projednána dne 11. července 2007 a vzata na vědomí. Jmenovaná zpráva se stala podkladem návrhu metodiky efektivnějšího vyřizování stížností s cílem zajistit sjednocení praxe vyřizování stížností. Je připravována metodická příručka. Úkol řešení právní úpravy podávání a efektivnějšího vyřizování stížností na postup orgánů veřejné správy zůstává a jeho důsledné a zásadní splnění však souvisí s přípravou novelizace právních předpisů týkajících se rozhodování a činnosti orgánů veřejné správy vůbec a nelze jej řešit odděleně například od úkolu zjednodušit správní řízení a omezení počtu zvláštních procesních pravidel.
V této souvislosti byla rovněž zpracována „Analýza procesních předpisů, které jsou používány v rámci výkonu jednotlivých správních agend a teze věcného řešení, na jejichž základě budou moci být vytvořena univerzální procesní pravidla s minimem odchylek a výjimek“, která byla schválena usnesením vlády ze dne 13. srpna 2007 č. 880. Do 30. června 2008 bude předložen návrh koncepce budoucí právní úpravy, která povede ke sjednocení právní úpravy postupů při výkonu jednotlivých správních agend s minimem odchylek a výjimek.
Ministerstvo vnitra zpracovalo návrh na změnu zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze tak, aby obsahoval zpřesnění podmínek pro právní úkony při nakládání s majetkem a finančními prostředky kraje nebo obce, jejich organizačními složkami, příspěvkovými organizacemi a právnickými osobami jimi jinak ovládanými ve smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku. Praxe však ukázala, že je třeba připravit i některé technické úpravy v zákonech o územních samosprávných celcích a zároveň, že je třeba dále diskutovat nad rozdělením kompetencí v oblasti nakládání s majetkem. Novelu je proto možné nyní vnímat jako složenou ze dvou částí – části technické a části obsahující návrhy změn v oblasti rozdělení kompetencí mezi orgány samosprávy včetně oblasti nakládání s majetkem. Výsledná podoba materiálu pro jednání vlády bude proto zpracována až podle závěrů souvisejících koncepčních materiálů a po důkladné odborné diskusi nad problematikou územních samosprávných celků.
V oblasti pilíře postih byl Parlamentem ČR schválen zákon č. 135/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) ve věci protikorupčního agenta (sněmovní tisk 306). Zákon mění ustanovení § 158e odst. 1 trestního řádu tak, že se rozšiřuje okruh trestných činů, u nichž je útvar Policie České republiky oprávněn v trestním řízení použít agenta, a to o trestné činy související s korupcí. Konkrétně o trestný čin přijímání úplatků podle § 160 trestního zákona, trestný čin podplácení podle § 161 trestního zákona a trestný čin nepřímého úplatkářství podle § 162 trestního zákona. Ostatní podmínky použití agenta (§ 158e odst. 2 až 8 trestního řádu) se nemění. Přijetí těchto změn jednoznačně vyloučí pochybnosti o oprávněnosti použití agenta (tzv. protikorupčního agenta) v případech podezření na trestný čin související s korupcí, který není trestným činem zvlášť závažným ani trestným činem spáchaným ve prospěch zločinného spolčení.
Uvažuje se též o změnách právní úpravy umožňující použití agenta v širším rozsahu než dovoluje dosud platná právní úprava, jako například nasazení agenta, který není příslušníkem policie. Z tohoto důvodu byla zpracována „Analýza právní úpravy institutu agentav České republice a její srovnání s vybranými zahraničními právními úpravami“ schválená usnesením vlády ze dne 16. ledna 2008 č. 40.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 12/2008.
Text: RNDr. Milada Vaněčková, zástupkyně ředitele odboru územní veřejné správy MV