Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Sněmovna – poslanci uvolnili peníze pro zateplování

 

Sněmovna umožnila schválením vládní novely zákona o odpadech převod půldruhé miliardy korun, která nebyla využita na ekologickou likvidaci autovraků, do programu Zelená úsporám. V něm scházejí miliardy na dotace pro zateplování domácností. Loni se totiž na likvidaci 89 000 autovraků vyčerpalo jen 38 milionů korun z poplatků, které vybral Státní fond životního prostředí, v nejbližších letech by to mohlo být podle odhadů nejvýše 100 milionů korun. Nevyužité peníze budou moci být použity jen na program Zelená úsporám. V tomto programu je k dispozici 19 miliard korun, k vyhovění žádostem o dotace je ale třeba o osm miliard korun více. Ekologické poplatky při registraci staršího auta se v Česku platí od roku 2009. Vztahují se na auta, která neplní emisní normu Euro 3 a vyšší, a činí od 3 000 do 10 000 korun. Podle dřívějších údajů Sdružení automobilového průmyslu se to dotýká více než poloviny všech osobních aut v Česku, tedy přibližně 2,5 milionu vozů. Vybrané peníze jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a sloužit mají k likvidaci autovraků. V roce 2009 takto fond vybral 670 milionů korun, loni 606 milionů. Z vybraných peněz zatím SFŽP loni rozdal 200 milionů loni, zájemcům o likvidaci autovraků nabízí podporu i v letos vypsaném programu. Nyní lze získané peníze podle zákona použít „na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků". Podle novely budou moci být využity i na likvidaci jednotlivých částí automobilů, které dosloužily. Program Zelená úsporám je určen na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných domech. Podpora se poskytuje formou nenárokové dotace. Program je financován z příjmů z prodeje emisních kreditů.

Starostové a hejtmani získají nové pravomoci i povinnosti vyplývající z hospodářských opatření pro krizové stavy. Hejtman bude mít například právo za stavu nebezpečí určit maximální množství zboží, které je možné spotřebiteli prodat. Podle dosavadního znění zákona mají hejtmani v této situaci právo určovat maximální objem zboží, na které má spotřebitel právo. Už nyní mají spolu se starosty také právo za stavu nebezpečí například přikázat podnikatelům a firmám, aby dodali určité práce nebo zboží nebo aby u sebe skladovali určený materiál. Stav nebezpečí jsou například povodně, ekologické havárie a podobné události. Loni v srpnu byl tento stav vyhlášen kvůli povodním v Libereckém kraji a na Děčínsku v Ústeckém kraji. Podobná opatření budou moci vyhlásit i za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu, pokud je už dřív nevyhlásila vláda. Zákon také stanoví, že o vydání zásob pro humanitární pomoc bude rozhodovat tak jako dosud předseda Správy státních hmotných rezerv, ale na základě požadavku hejtmanů nebo starostů, a nikoli krajských nebo obecních úřadů, jak stanoví současné znění zákona.

Novela soudního řádu správního má zase zjednodušit a minimálně o půl roku urychlit řízení u Nejvyššího správního soudu. Poskytuje rovněž novou pravomoc ombudsmanovi podávat správním soudům žaloby ve veřejném zájmu. V současnosti může veřejný ochránce práv pouze podat podnět státnímu zástupci. Předloha počítá také se změnou příslušnosti správních soudů. V současnosti správní spory posuzuje soud tam, kde je sídlo odvolacího orgánu ve správním řízení, tedy v naprosté většině v Praze. Soud je zahlcen a průměrná délka řízení je tu nejméně rok a půl. U stejné agendy v Jihočeském kraji je průměrná délka řízení půl roku. Vláda proto navrhla novelou uzákonit to, že napříště budou věcně příslušné ty krajské soudy, kde sídlí správní orgán prvního stupně.

text -zam-

vytisknout  e-mailem