Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Dotazy a odpovědi k první veřejné soutěži

 

Upozornění pro uchazeče: e-mailové dotazy lze podávat do 9. ledna 2015


Obracím se na Vás s prosbou o informaci, zda MVČR plánuje pro uchazeče projektů aktuálně otevřené výzvy na Program bezpečnostního výzkumu realizovat v blízké době informační seminář. Ptám se, jelikož minimálně z naší strany by o něj byl velký zájem.

K 1. veřejné soutěži v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020 Ministerstvo vnitra informační seminář pro uchazeče nepřipravuje.

Kde naleznu seznam hlavních a vedlejších oborů?

seznam hlavních a vedlejších oborů naleznete v elektronické přihlášce - identifikace projektu - zaměření projektu, anebo na internetové adrese www.vyzkum.cz (číselníky).

Jak jsou definovány kategorie činnosti?

Definice kategorie činnosti jsou uvedeny v Nařízení Komise č. 651/2014, článek 2

Jak je definována certifikovaná metodika?

Definici certifikované metodiky naleznete na webových stránkách Rady pro výzkum, vývoj a inovace v materiálu: Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015) Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 19. 6. 2013
č. 475. http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf nebo na internetové adrese: www.vyzkum.cz - informační systém - druhy výsledků v IS VAVAI

Ke kapitole 5.2.6 Doplňkové náklady /výdaje:
V této kapitole jsou na výběr dvě možnosti metody účtování doplňkových nákladů a to metoda Full Costs nebo Additional Costs ve výši 10%. Pokud již máme nastavenou Metodiku vykazování úplných nákladů (Full Costs) jsme povinni tuto metodu použít pro výpočet režijních nákladů v projektu nebo můžeme použít metodu Additional Costs ve výši 10%?

Dle zadávací dokumentace lze zvolit kteroukoliv z uvedených dvou metod účtování doplňkových nákladů, tj.
- metoda vykazování skutečných nákladů (FC - Full Costs) - v případě, kdy již při zahájení projektu uchazeč splňuje požadavky na účetní prokazatelnost všech nákladů včetně doplňkových, souvisejících s řešením projektů, nebo
- metoda vykazování doplňkových nákladů (AC - Additional Costs), kdy podíl doplňkových nákladů uchazeče na celkových přímých nákladech nesmí přesáhnout 10%.
Zadávací dokumentace neobsahuje žádná další omezení ze strany poskytovatele podpory.

Naplňuje soukromá neuniverzitní vysoká škola zřízená dle zákona č. 111/1998 Sb., poskytující vzdělávání a výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost definici subjektu pro výzkum a šíření znalostí dle nařízení Komise (od 1. 7. 2014)? Zejména pokud jde o kritérium nezávislé nehospodářské činnosti v souladu s Rámcem. Dle mého názoru se jedná o nehospodářskou činnost, protože poskytuje veřejné vzdělávání organizované v rámci státního vzdělávacího systému, které sice není financováno ze státních prostředků (z velké části ani zcela), ale je státem kontrolováno (státní souhlas a akreditační řízení).

Doporučujeme prostudovat materiál "Postup při posuzování výzkumných organizací" schválený Radou pro výzkum, vývoj a inovace, který naleznete na webových stránkách Rady: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=560752.

Ke kapitole 3, bodu 3.2 Způsob prokazování způsobilosti uchazečů, k právnické osobě se sídlem v členském státě EU mimo ČR, strana 10. Jak je to s prokazováním způsobilosti, je-li jeden z uchazečů (další řešitel, nikoliv hlavní) z členského státu EU mimo ČR a jeho statut je veřejná vysoká škola, tj. organizace pro výzkum a šíření znalostí – platí stejná pravidla jako pro českou universitu? Nebo je třeba doložit všechny dokumenty – tj. obdoba Výpisu z OR, ŽR a zřizovací či zakládací listiny daného státu?

U uchazeče z členského státu EU mimo ČR - veřejná vysoká škola - postačí předložit čestné prohlášení uchazeče (příloha 4.1.1).

Ke kapitole 5, bodu 5.5.2 Postup určení maximální intenzity podpory pro výzkumné organizace.
Je-li výzkumná organizace se sídlem v členském státě EU mimo ČR, platí pro ní bod 5.5.2, tzn. že ji bude uhrazeno 100% způsobilých (uznaných) nákladů projektu?

Při určení maximální intenzity podpory u uchazeče z členského státu EU mimo ČR - veřejná vysoká škola lze vycházet z bodu 5.5.2 zadávací dokumentace.
Bude-li návrh projektu vybrán poskytovatelem podpory k financování, prokázání splnění definičních znaků výzkumné organizace bude řešeno v rámci smluvního řízení.

V Zadávací dokumentaci k vyhlášení veřejné soutěže bezpečnostního výzkumu BV III/1-VS je uvedeno jako jedno z vylučovacích kritérií (část 6.2):
1. V návrhu projektu je jednoznačně stanovena kategorie činnosti (průmyslový výzkum a experimentální vývoj) a obsah návrhu projektu je skutečně v souladu s právní definicí zvolené kategorie činnosti podle Nařízení Komise. Dále se pak v části 5.5 Intenzita podpory mluví o tom, že intenzita podpory se určuje podle toho, zda jde o průmyslový výzkum, či experimentální vývoj.
Je nutnou podmínkou pro přijetí projektu do současné výzvy BV MV, aby projekt byl projektem průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje? Protože v předchozích kapitolách zadávací dokumentace toto není explicitně definováno. Náš projekt je projektem aplikovaného výzkumu, v rámci něhož však nevzniknou žádné nové technologie ve smyslu průmyslového výzkumu, taktéž nejde o vývoj. Rád bych se proto informoval, zda jej tato skutečnost vzhledem k výše uvedeným informacím diskvalifikuje ze současné veřejné soutěže, či zda nap. výzkumné organizace mohou podávat projekty výzkumu, které nemají průmyslovou povahu.

Předpokladem pro splnění vylučovacího kritéria č. 1 (část 6.2) je splnění definice průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje. V zadávací dokumentaci, bod 1.1 se uvádí, že veřejná soutěž je v souladu s Nařízením Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem a s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01). V nařízení Komise č. 651/2014 (Článek 2 Definice, bod 85 a 86) jsou uvedeny definice průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Doporučujeme prostudovat uvedené definice a na základě toho určit, do které z těchto kategorií připravovaný návrh projektu lze zařadit.

Kdo je v případě zapojení české univerzity jako spoluřešitele statutárním zástupcem této organizace (podepisuje žádost o poskytnuti účelové podpory na projekt)? Postačuje podpis děkana fakulty, kde bude projekt případně realizován, nebo je potřeba podpis rektora?

Statutárním zástupcem univerzity je rektor této univerzity. Podpis děkana fakulty nepostačí. Lze však postupovat rovněž tak, že rektor může zplnomocnit jinou osobu (například děkana fakulty) k podpisu návrhu projektu a dalších dokumentů (viz příloha č. 4.1.5 zadávací dokumentace).

V kapitole 4.2. zadavaci dokumentace se pise: "... U návrhů projektů s více uchazeči musí návrh projektu a přílohy vztahující se k celému projektu podepsat statutární zástupce koordinátora projektu, zatímco přílohy vztahující se k uchazečům musí podepsat statutární zástupci příslušných uchazečů".
Informacni system nicmene generuje PDF, kde jsou podpisove strany pro statutarni zastupce vsech uchazecu. Kdo tedy podepisuje navrh projektu? Statutární zástupce koordinatora projektu (dle textu ZD), nebo statutarni zastupci vsech clenu projektoveho konzorcia (dle generovaneho PDF).

Stačí podpis statutárního zástupce koordinátora projektu.
Závazné je ustanovení 4.2. zadávací dokumentace.

V části Životopisy se u každého člena řešitelského kolektivu má dokládat odborná způsobilost. Je-li to u každého člena řešitelského kolektivu, předpokládal bych, že se bude dokládat třeba kopie VŠ diplomu nebo doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání. Zde je ale odkaz na paragraf 18 odst 1 písmeno a) zákona 130/2002 sb. Odstavec 1 není členěný do písmen, takže tento odkaz není použitelný. Celý § 18 se týká uchazeče, nikoliv jednotlivých řešitelů.
Co máme přikládat k životopisům?

Uchazeč předkládá pouze životopisy všech členů řešitelského týmu. K životopisům se nepožadují přílohy.
Text v závorce přílohy č. 4.1.2 je míněn jako informace pro uchazeče, tzn., že strukturovanými profesními životopisy všech členů řešitelského týmu se dokládá způsobilost k řešení navrhovaného projektu dle § 18 odst. 1.
Omlouváme se za chybu v příloze č. 4.1.2 - správný odkaz je na § 18 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.. 

Jak je definována certifikovaná metodika?

Definici certifikované metodiky naleznete na webových stránkách Rady pro výzkum, vývoj a inovace v materiálu: Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015) Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 19. 6. 2013
č. 475. http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf nebo na internetové adrese: www.vyzkum.cz - informační systém - druhy výsledků v IS VAVAI

Existuje moznost fyzicke osoby v zahranici jako spolupracujiciho subjektu zamereneho na vyzkum? Neuvadite pro takovy pripad cestne prohlaseni. Jednalo by se o vyznamneho anglickeho profesora vyucujiciho na nekolika universitach s velmi rozsahlou publikacni cinnosti. Neni OSVC - neprovadi hospodarskou cinnost. Jednalo by se patrne pouze o uhradu jeho cestovneho do CR.

Podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, § 2 odst. 2 písm. b) je uchazečem organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a dále právnická osoba nebo fyzická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory. V § 18 zákona jsou uvedeny podmínky prokazování způsobilosti uchazečů o podporu. Z uvedených ustanovení vyplývá, že fyzická osoba, o které hovoříte ve svém dotazu, tedy "nepodnikající fyzická osoba", nemůže být sama o sobě uchazečem ani příjemcem, či dalším účastníkem projektu. Vhodným řešením by mohlo být zařazení uvedeného odborníka do řešitelského týmu v rámci projektu.

Rád bych se Vás zeptal na dvě otázky, týkajících se právě probíhající "První veřejné soutěže" programu BV III/1-VS.
Chtěli bychom se soutěže zúčastnit ve složení konzorcia z Mendelovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně a Univerzity obrany-tedy tří univerzit. Má první otázka tedy směřuje k tomu, jak vhodné je podávat projekt čítající pouze univerzity bez spolupráce s podniky. Jinými slovy, zohledňujete prosím případnou účast podniků?
Dále bych se chtěl zeptat, zda je nějak zohledněno, pokud je navrhovatelem projektu subjekt, který je z daného konzorcia svým základním zaměřením nejbližší oboru bezpečnosti (v našem případě Univerzita obrany)? Neboli záleží na tom, zda je tento subjekt navrhovatele, nebo pouze partnerem v projektu?

Postup určení maximálních intenzit podpory pro podniky je popsán v zadávací dokumentaci bod 5.5.1.
Vámi uvedené univerzity jsou výzkumnými organizacemi a jejich intenzita podpory je až do výše 100% způsobilých/uznaných nákladů projektu.
Způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů upravuje zadávací dokumentace v kapitole 6. 

Jaká je alokace prostředků pro tuto soutěž a předpokládaný počet podpořených projektů pouze v rámci této soutěže?

Ministerstvo vnitra, jakožto poskytovatel podpory zveřejnilo zadávací dokumentaci k první veřejné soutěži v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2015 -2020. Tato zadávací dokumentace obsahuje veškeré náležitosti, které ukládá § 17 zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.
Doporučujeme vycházet z Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2015 -2020 (BV III/1 - VS), který je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva vnitra. V kapitole 5 Financování Programu je uvedena tabulka č. 1: Předpokládané výdaje na Program (v mil. Kč) v členění na jednotlivé roky 2015 až 2020.
V bodě 7.2 Předpokládané parametry Programu je uvedeno, že se očekává, že v rámci programu bude podpořeno minimálně 83 projektů. Předpokládaný počet podpořených projektů v 1. veřejné soutěži nebyl poskytovatelem stanoven. 

K bodu 4.1. zadávací dokumentace: Musí být osoba manažera a koordinátora projektu odlišná či se může jednat o jednu a tutéž osobu?

Příjemce-koordinátor je příjemce podpory v případě, že návrh projektu předkládají dva a více uchazečů a finanční prostředky na řešení budou zasílány poskytovatelem každému zvlášť. V takovém případě si uchazeči zvolí, kdo z nich bude příjemcem-koordinátorem. Uzavřou mezi sebou smlouvu (viz bod 4.1, poznámka pod čarou č. 9 zadávací dokumentace).
Manažer projektu je osoba určená příjemcem-koordinátorem, která je odpovědná za řízení Projektu, včetně finančního řízení, za spolupráci a komunikaci s poskytovatelem i za ostatní příjemce. 

Skutečnost, že podpora udělená v rámci Programu nesmí být kumulována s jinými druhy podpory, dokazuje čestným prohlášením jen uchazeč v pozici příjemce - koordinátor, anebo všichni účastníci projektu?

Čestné prohlášení k projektu (4.2.1) předkládá v případě více uchazečů pouze příjemce-koordinátor.

Pokud nechceme, nemusíme uvádět seznam všech návrhů projektu za uchazeče (tj. přílohu č. 4.1.4), ale musíme doložit všechny potřebné dokumenty k prokázání způsobilosti uchazeče?

Příloha č. 4.1.4 Křížový odkaz na doklady k prokázání způsobilosti se použije v případě, že uchazeč doloží všechny potřebné dokumenty k prokázání způsobilosti uchazeče pouze u 1 návrhu projektu a u ostatních návrhů projektů je nepředloží.
Do čestného prohlášení 4.1.4 pak vyplní názvy všech návrhů projektů, ke kterým se vztahují doklady k prokázání způsobilosti, předložené k návrhu projektu, jehož název je třeba rovněž v příloze 4.1.4 uvést.

Návrh projektu podepisuje pouze uchazeč nebo i další účastníci projektu?

Zadávací dokumentace - bod 4.2 Obecné podmínky pro přijetí návrhů projektů do soutěže:
Návrh projektu, včetně všech příloh, musí být podepsán statutárním zástupcem (statutárními zástupci), popř. fyzickou osobou, je-li uchazečem.
U návrhů projektů s více uchazeči musí návrh projektu a přílohy vztahující se k celému projektu podepsat statutární zástupce koordinátora projektu, zatímco přílohy vztahující se k uchazečům musí podepsat statutární zástupci příslušných uchazečů.

 Jak chápat větu "Výzkumná organizace může pořizovat subdodávky pouze od jiné výzkumné organizace"
- jedná se o zákaz vnitrofaktur v rámci VO nebo si VO nesmí zadat subdodávku u podniku?

Ustanovení se netýká "vnitrofaktur" v rámci VO. VO nesmí zadat subdodávku u podniku.

Prosím o ujištění, že míra podpory je počítána pouze pro jednotlivé účastníky projektu, tudíž že neexistuje míra podpory pro podávaný projekt jako celek.

Míra (intenzita) podpory je počítána pro jednotlivé účastníky projektu.

Předpokládají se průběžná hodnocení řešení projektu? Při hodnoceních se vždy podrobně rozebírají výsledky za předešlé údobí (většinou rok) řešení v návaznosti na finance utracené za toto údobí. Mám tedy předpokládat první průběžné hodnocení k 31. 12. 2015 (první rozpočtované prostředky)?

Každý příjemce se smluvně zaváže poskytovateli každoročně předložit do 20. ledna následujícího roku zprávu o průběhu řešení projektu za uplynulý rok. Je to podmínka pro to, aby obdržel podporu na řešení projektu na další rok. Z toho vyplývá, že i za období září - prosinec 2015 budou příjemci podávat tuto zprávu. Zpráva je strukturovaná a příjemce ji podává prostřednictvím informačního systému bezpečnostního výzkumu.
Kromě těchto každoročních zpráv probíhají kontroly projektů dle § 13 zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. O těchto kontrolách jsou příjemci vždy v dostatečném předstihu informováni.

Musíme mít manažera projektu? Řešíme podobné projekty a manažera pro ně nemáme.

Příjemce podpory musí pro každý projekt určit manažera projektu, který komunikuje s poskytovatelem. Manažer projektu je vždy uveden ve smlouvě o poskytnutí podpory včetně kontaktních údajů.
Je to osoba určená příjemcem, která je odpovědná za řízení Projektu, včetně finančního řízení, za spolupráci a komunikaci s poskytovatelem.

Je možné mít více řešitelů projektu?

Zadávací dokumentace k 1. veřejné soutěži v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020 počet členů řešitelského týmu projektu u žádného typu příjemce nijak neomezuje.

Je státní podnik způsobilý jako uchazeč pro podání návrhu Projektu?

Ano, státní podnik je způsobilý jako uchazeč pro podání návrhu projektu.

Je možné, aby manažer projektu zastával v projektu ještě další jinou pozici?

Ano, manažer projektu může zastávat v projektu i další jinou pozici.

Lze jako podpůrný personál v rámci uznatelných nákladů vytvořit pozici finančního manažera?

Zadávací dokumentace k 1. veřejné soutěži nestanoví povinné názvy pozic zařazených jakožto podpůrný personál. Je však třeba se řídit bodem 5.2.1 zadávací dokumentace.

Pokud podají návrh projektu dvě spolupracující organizace (hlavní příjemce a spolupříjemce), vyplňuje se jedna společná žádost za obě organizace nebo dvě žádosti?

V případě, že návrh projektu podává více uchazečů společně, vyplňuje se jeden společný návrh projektu za všechny uchazeče.

Je možné uvést některé řešitele anonymně, např. “Vývojáři software, 2,5 úvazku”, nebo je nutné uvádět jmény všechny řešitele předkládaného projektu?

 

 

Členové řešitelského týmu musejí být uvedeni jmenovitě a musí být rovněž předložen jejich životopis. Je to důležité pro hodnocení návrhu projektu (bod 6 zadávací dokumentace), neboť se v rámci hodnocení návrhu projektu posuzuje mimo jiné i kvalita řešitelského týmu, jeho kapacity, atd.

Případné řešení projektu bude zahrnovat pokusy na zvířatech. K tomu, abych mohl příslušné pokusy na zvířatech provádět, musím mít ústavní a resortní (Akademie věd) etickou komisí schválený Projekt pokusů na zvířatech. V případě projektů podávaných ke GAČRu obsahuje projekt pouze slovní komentář o způsobilosti uchazeče realizovat pokusy na zvířatech, zatímco administrativně náročnější Projekt pokusů na zvířatech je zadavateli odevzdán až (pouze) v případě, kdy je projekt zafinancován.
Je ve vašem případě schválený Projekt pokusů na zvířatech povinnou přílohou k podávanému projektu nebo Vám jako zadavateli může být dodán až v případě, kdy by byl podávaný projekt zafinancován?

Při podání návrhu projektu, ve kterém se předpokládá použití pokusných zvířat, je třeba předložit oprávnění k používání pokusných zvířat udělené ministerstvem zemědělství dle § 15b odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb.
Pokud bude vybrán k financování návrh projektu, ve kterém se předpokládá použití pokusných zvířat, předloží uchazeč ještě před podpisem smlouvy o poskytnutí účelové podpory projekt pokusů, schválený podle § 16b odst. 3 zákona č. 246/1992 Sb..

 

 

Jaké je předpokládané datum zahájení řešení projektu?

Nejbližší možné předpokládané datum zahájení projektu je 1. 9. 2015.

Nejsme si jisti, jakou možnost zvolit pro hlavní výsledek projektu.

Při rozhodování, do které kategorie povinných výsledků projektu zařadit výsledek je třeba se řídit Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 až 2015), schválenou usnesením vlády ČR ze dne 19. 6. 2013 č. 475. http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf. Tato metodika obsahuje definice výsledků.

Chtěla bych se zeptat, jestli je možný výsledek projektu - software ve formě e-learningu nebo vzdělávacích internetových stránek.

Definici výsledku software naleznete na webových stránkách Rady pro výzkum, vývoj a inovace v materiálu: Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015) Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 19. 6. 2013 č. 475. http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf nebo na internetové adrese: www.vyzkum.cz - informační systém - druhy výsledků v IS VAVAI.
 

Výsledky projektů VaV, které byly prokazatelně komerčně využívány. Jedná se o výsledky univerzity jako celku, která je žadatelem, nebo pouze řešitelského týmu?

V bodě 3.11 návrhu projektu lze uvést i relevantní výsledky univerzity. Doporučujeme uvést především výsledky pracoviště, na kterém působí členové řešitelského týmu.
Informace uvedené v tomto bodě návrhu projektu jsou podkladem pro hodnocení návrhů projektů dle bodu 6 zadávací dokumentace.

Prokázání způsobilosti - zde je uvedeno, že v případě že uchazeč podává více návrhů projektů postačí jediné prokázání způsobilosti přiložené k jednomu z navrhovaných projektů. Za naši organizaci upřednostňujeme přikládání všech prohlášení ke všem projektům kvůli lepší kontrole při kompletaci. Je možné postupovat i v rámci vyhlášené soutěže? Tedy, prokázání způsobilosti přiložit ke každému navrhovanému projektu z organizace a nepoužít křížovou přílohu 4.1.4.?

Ano, lze přikládat všechna prohlášení ke všem projektům. V tom případě není nutno použít přílohu 4.1.4.

ZD str. 15 Osobní náklady - Je možné pro řešitele podílející se na projektu plánovat osobní ohodnocení hrazené z projektu popř. odměny?

Ano, je to možné. Do mzdových nákladů je možné zahrnout všechny složky mzdy. Všechny osobní náklady/výdaje vynaložené v souvislosti s realizací projektu, včetně odměn,které byly poskytnuté v rámci účelové podpory, musí být po celou dobu řešení projektu v souladu s platnou právní úpravou a vnitřními předpisy příjemce a odpovídat cenám za práci v místě a čase obvyklým. Nesmí být cíleně navyšovány jen pro navrhovaný projekt. Oprávněnost výše nákladů na platy a mzdy se prokazuje pracovní smlouvou, pracovní náplní, pracovním výkazem s uvedením odpracované doby a prováděných činností apod.

Je možné u manažera projektu plánovat částku 50 tis. ve formě odměny nebo osobního ohodnocení?

Ano, lze obojí.

ZD str.16 Dlouhodobý hmotný majetek - pochopila jsem dobře, že je možné plánovat investice?

Ano, ale pouze v souladu se zadávací dokumentací. V ustanovení 5.2.7 zadávací dokumentace jsou uvedeny nezpůsobilé náklady/výdaje.

Co je organizace pro výzkum a šíření znalostí. Konkrétně, zda to může být soukromá vysoká škola či obecně prospěšná společnost zaměřená na základní výzkum.

Definice organizace pro výzkum a šíření znalostí (výzkumné organizace) je uvedena v zadávací dokumentaci pro 1. veřejnou soutěž a vychází z Nařízení komise (EU) č. 651/2014.
O svém zařazení do příslušné kategorie rozhoduje uchazeč, který vyplněním příslušné přílohy 4.1.1 k zadávací dokumentaci - čestného prohlášení - prohlásí, že splňuje definiční znaky organizace pro výzkum a šíření znalostí (výzkumné organizace) nebo podniku (malého, středního nebo velkého).
K posuzování, zda uchazeč (příjemce) splňuje definiční znaky výzkumné organizace, vydala Rada pro výzkum, vývoj a inovace materiál "Postup při posuzování výzkumných organizací", který naleznete na webových stránkách Rady http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=560752 a který doporučujeme k prostudování jako podklad při rozhodování o zařazení Vámi uvedené společnosti.
 

Rád bych se Vás zeptal na typ patentu, který je zmíněn jako indikátor. Je prosím potřeba na konci projektu mít patent pouze podaný a nebo už i schválený?

Definici patentu naleznete na webových stránkách Rady pro výzkum, vývoj a inovace v materiálu: Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015) Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 19. 6. 2013 č. 475.
http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf nebo na internetové adrese: www.vyzkum.cz - informační systém – druhy výsledků v IS VAVAI.

Jak detailní obsah musí být u smlouvy o spolupráci mezi uchazeči?
Co má smlouva obsahovat? Má být spíše deklaratorní a zavazující se k upřesnění v případě podpory porjektu. nbeo je nutné připravit smlouvu, která již bude řešit vlastnická práva k výsledkům apod?

Návrh smlouvy mezi uchazeči musí být uzavřen ve smyslu § 9 zákona č. 130/2002 Sb. a splňovat podmínky stanovené v zadávací dokumentaci k vyhlášení první veřejné soutěže. Návrh smlouvy musí být podepsán alespoň statutárním zástupcem koordinátora projektu.

Je někde k dispozici vzorová Smlouva o vzájemných vztazích mezi příjemci a Smlouva o účasti na řešení projektu, které by bylo možné použít v případě spolupráce s jiným subjektem na řešení projektu?

Smlouva mezi uchazeči musí být uzavřena ve smyslu § 9 zákona č. 130/2002 Sb. a splňovat podmínky stanovené v zadávací dokumentaci k vyhlášení třetí veřejné soutěže. Vzorové smlouvy nejsou k dispozici.

Je možno v návrhu rozpočtu projektu uplatnit de facto pořizovací cenu zařízení jednorázově (jako výdaj), a to v roce předpokládaného pořízení zařízení (investice), tzn., zda tyto finanční prostředky budou součástí zálohy na daný rok, nebo zda investice bude pořízena z prostředků sdružení a poté budou do nákladů projektu postupně uplatňovány a poskytovatelem propláceny roční odpisy tohoto zařízení? Předpokládáme 100 % využití zařízení na projekt a jeho doba upotřebitelnosti je kratší než doba trvání projektu.

Způsobilé náklady/výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku se v rozpočtu projektu uvádí jednorázově v daném roce pořízení.

V rámci ZD je uvedeno, že maximální výše celkových nákladů/výdajů projektu nesmí přesáhnout 130 mil. Kč. Dotaz: Je tato částka uvedena včetně dofinancování z jiných zdrojů nebo se jedná o maximální částku, kterou je možné obdržet od poskytovatele, ale hotnota projektu je vyšší o částku dofinancování?

Jedná se o celkové náklady/výdaje projektu včetně dofinancování z jiných zdrojů.

Návrh projektu bude podávat malý podnik jako příjemce a výzkumná organizace jako další příjemce. Je nutné, aby návrh projektu podepsali zástupci obou organizací, nebo stačí podpis pouze statutárního zástupce příjemce?
V zadávací dokumentaci je popsáno, jak se postupuje v případě, že je více příjemců a příjemce koordinátor (podepisuje pouze koordinátor), výše popsané schéma ale v Zadávací dokumentaci uvedeno není.

V tomto případě stačí, aby návrh projektu podepsal statutární zástupce příjemce.

Jsou někde zveřejněny tabulky cen za práci v místě a čase obvyklých?

Poskytovateli není toto známo. Zde jde především o to, jak je uvedeno v zadávací dokumentaci, aby osobní náklady na projekt nebyly cíleně navyšovány.

Na základě čeho (jakého klíče) se určuje, zda bude uchazeči (výzkumné organizaci) hrazeno 100% způsobilých nákladů projektu nebo méně? Jaká je nejnižší procentuální hranice pro úhradu způsobilých nákladů ?

Splňuje-li uchazeč definiční znaky výzkumné organizace dle platné legislativy, je mu hrazeno 100% způsobilých nákladů. Pokud nesplňuje definiční znaky výzkumné organizace, je podnikem a intenzita podpory se stanoví podle zadávací dokumentace.Dotaz: Jaká je nejnižší procentuální hranice pro úhradu způsobilých nákladů ?Odpověď: Toto závisí na kategorii podniku - viz zadávací dokumentace.

Jak je to s podpisem finálního návrhu projektu? V zadávací dokumentaci je v bodě 4.2 uvedeno, že v případě Koordinátor (příjemce) + další příjemce postačuje podpis koordinátora (příjemce) u návrhu.
Když ale v systému vyzkum.mvcr.cz si cvičně vytisknu pracovní verzi, tak na konci mám požadavek o podpis statutárního zástupce jak koordinátora (příjemce), tak dalšího příjemce.
Postačuje tedy dle zadávací dokumentace pouze podpis statutarniho zastupce koordinatora (prijemce) na finalni navrh projektu (a tedy ignorovani toho ze mi system vytisknul take pozadavek na podpis dalsiho prijemce)? Nebo se mame ridit tim co vytiskne system - kde se pozaduje podpis statutarnich zastupcu vsech ucastniku projektu (koordinator-prijemce + dalsi prijemce).

Řiďte se, prosím, zadávací dokumentací bod 4.2.: je-li v rámci projektu více uchazečů, tedy příjemce-koordinátor a další příjemce, podepisuje návrh projektu statutární zástupce příjemce koordinátora.

Na stránce 21 zadávací dokumentace je uvedeno financování průmyslového výzkumu pro podniky (malý, střední a velký). Při splnění podmínky na přidělení 15 procentních bodů je maximální intenzita podpory pro velký podnik 65%. V případě , že se projektu účastní vysoká škola a velký podnik, počítá se výše podpory z celých uznaných nákladů na projekt (65% z celkových uznaných nákladů vysoké školy a velkého podniku) a nebo se počítá u každého spoluřešitele zvlášť (vysoká škola 100% a velký podnik 65%)?

Výše podpory se počítá u každého spoluřešitele zvlášť.

vytisknout  e-mailem