Terorismus  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
 

Hlavní menu

 

 

Postoj české veřejnosti k uprchlíkům v průzkumech veřejného mínění CVVM v širším kontextu

V květnu zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí, včetně vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. 

Problematika migrace není v posledních cca pěti letech pouze odborným, nýbrž společensky velmi intenzivně vnímaným a reflektovaným tématem. Jedním z ukazatelů celkového postoje a rovněž i sentimentu společnosti k této problematice jsou průzkumy veřejného mínění. Bez ohledu na jejich limity poskytují tyto průzkumy jak zodpovědným státním orgánům, tak politikům důležitý poznatek o tom, jak důležité, popřípadě citlivé, je toto téma v danou chvíli pro společnost mj. i s ohledem na oblast vnitřní bezpečnosti. Rovněž tyto průzkumy do určité míry vypovídají o tom, zda společnost anebo média politice a různým krokům v oblasti migrace rozumí, podporuje je anebo odmítá.

Problematice cizinců a uprchlíků se ve svých průzkumech veřejného mínění věnuje rovněž Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) - akademické pracoviště Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Toto výzkumné centrum realizuje průzkumy zaměřené mj. na různé typy migrace. Výrazná většina těchto průzkumů je zaměřena na ‚migranty‘ v jejich nejširším významu, tj. bez nějakého specifického vymezení s ohledem na druh jejich pobytu. 'Uprchlíkům', jako specifické skupině cizinců, se od června 2015 (migrační vlna do Evropy) věnovalo sedmnáct průzkumů s částečně opakujícími se a částečně unikátními bateriemi otázek. Intenzita realizovaných průzkumů zaměřujících se na problematiku uprchlíků může být rovněž určitým druhem expertního pohledu na význam této problematiky z pohledu jejího vnímání společností.

Z pokládaných otázek, které se vyskytují ve všech výzkumných bateriích, byly pro vizualizaci trendů a jejich analýzu vybrány ty, které mají v nějakém ohledu výraznější relevanci pro oblast vnitřní bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že problematika migrace je na kvazi-mediální scéně i v politickém diskurzu provázena i extrémními postoji majícími radikalizační podobu potenciálně vedoucí k jednání představující v různé míře hrozbu vnitřní bezpečnost státu, jsou tyto průzkumy zajímavým zdrojem informací. Z tohoto důvodu byly z průzkumu vybrány k analýze odpovědi na následující otázky:
 

1) Jaký je váš postoj k přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem?

01-Postoj_k_prijimani_uprchliku-valka_-_CTHH.jpg

Podrobnější popis otázek: ANO - Ano, měli bychom je přijmout a nechat je usadit se zde; ANO, dočasně - Ano, měli bychom je přijmout do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu; NE - Ne, neměli bychom přijímat uprchlíky.

Z grafu výše je patrné, že i bez ohledu na absenci výrazného přímého dopadu migrační vlny na ČR se ochota občanů přijímat uprchlíky za poslední téměř čtyři roky vcelku výrazně snížila. Pokud vezmeme hlavní mezinárodně-politické momenty, které měly výrazný vliv na objem migrace do Evropy, jako je uzavření dohody ohledně kontroly migrace mezi EU a Tureckem z února 2016, dohoda o kontrole migračních tras směřujících mezi Libyí a Itálií z léta 2017, postupná porážka ISIS v Sýrii a její postupující konsolidace, anebo rozvíjející se spolupráce s dalšími tranzitními zeměmi, jako např. Maroko, lze konstatovat, že tento obecně pozitivní vývoj se nijak pozitivně na změně postoje občanů ČR k uprchlíkům neprojevil. Pro výraznou změnu trendu v tomto postoji, k níž došlo na podzim 2017, také nelze identifikovat žádný klíčový mezinárodně-politický ani vnitropolitický moment, který by ji mohl vysvětlit. Zesílení negativního postoje českých občanů na podzim 2017 také jde proti trendu počtu žádostí o mezinárodní ochranu v ČR. V roce 2017 pokračoval pokles ročního počtu žádostí oproti předcházejícím dvěma rokům. K výraznějšímu nárůstu i ve srovnání s obdobím migrační vlny došlo až během roku 2018.
 

2) Jaký je váš postoj k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky?

02-Postoj_k_prijimani_uprchliku-BA_a_SA_-_CTHH.jpg

Podrobnější popis otázek: ANO - zahrnuje odpovědi ‚Rozhodně ano‘ a 'Spíše ano', které v rámci kategorie 'ANO' výrazně dominují; NE - zahrnuje odpovědi 'Spíše ne' a 'Rozhodně ne', které v rámci kategorie 'NE' výrazně dominují.

Pokud jde o postoj českých občanů ke specifické skupině uprchlíků ze severní Afriky a Blízkého Východu, kteří jsou na kvazi-mediální scéně prezentováni především jako představitelé islámské kultury často dávané do přímé souvislosti s hrozbou terorismu, je zde zaznamenatelné zesílení negativního postoje v stejnou dobu, jako u grafu výše, avšak změna trendu je méně výrazná.

Jedním z možných vysvětlení zesílení trendu negativního postoje českých občanů na podzim roku 2017 může být časová souvislost s volbami do Poslanecké sněmovny, kdy migrace byla jedním z velmi výrazně diskutovaných a emocionálně negativně prezentovaných témat, čímž se mohla opět více dostat do popředí povědomí občanů a projevit se tak i v rámci průzkumu veřejného mínění.
 

3) Hodnotíte situaci okolo uprchlíků jako bezpečnostní hrozbu?

03-Hodnoceni_situace_uprchliku_jako_bezpecnostni_hrozba-CTHH.jpg

V grafu jsou vyznačeny pouze odpovědi 'Ano', které jsou součtem odpovědí 'rozhodně ano' a 'spíše ano'. Znění otázky: "Je nebo není podle Vašeho názoru aktuální situace okolo uprchlíků hrozbou pro a) bezpečnost České republiky, b) evropskou bezpečnost, c) mír ve světě?" Možnosti odpovědí: rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne.

Na rozdíl od dvou předchozích vizualizací trendů postojů občanů ČR s ohledem na uprchlickou migraci vykazuje trend vnímání tohoto fenoménu z pohledu bezpečnosti výrazně odlišný průběh a lze konstatovat, že do určité míry reflektuje výše uvedené klíčové skutečnosti tuto migraci do Evropy ovlivňující.

V kontextu vývoje trendů veřejného mínění ve vztahu k uprchlické migraci je rovněž zajímavé sledovat trend odpovědí respondentů na to, do jaké míry se o tuto problematiku zajímají. Vizualizace průzkumu CVVM za stejné referenční období naznačuje, že rostoucí negativní postoj k této problematice do značné míry koresponduje s poklesem zájmu občanů o tuto problematiku.
 

4) Znění otázky: "Zajímáte se o aktuální vývoj situace okolo uprchlíků?" Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne.

04-Zajem_o_aktualni_vyvoj_situace_okolo_uprchliku_-_CTHH.jpg

Vzhledem k trendům zjištěným v jednotlivých průzkumech a s přihlédnutím ke specifické/omezené zkušenosti české společnosti s uprchlickou migrací (přinejmenším v poslední dekádě) je třeba si položit otázku nad motivací takovýchto postojů. Otázkou je, zda jsou dostatečné či dostatečně srozumitelné anebo dostupné odborné-oficiální informace a zda jim občané důvěřují anebo spíše podléhají manipulativním či dezinformačním zprávám šířeným na kvazi-mediální scéně a sociálních médiích či některými představiteli radikálně-populistické části politického spektra.

S ohledem na vliv klíčových či jinak důležitých událostí týkajících se uprchlické problematiky bude např. zajímavé sledovat to, zda se v dalším průzkumu projeví záchyty těchto migrantů nelegálně přicestovavších do ČR v posledních měsících a především násilný incident spáchaný v červnu t.r. africkým migrantem na Litoměřicku.

Grafy byly vytvořeny na základě dat publikovaných ve shrnutích a vizualizaci jednotlivých průzkumů veřejného mínění s názvem "Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků" realizovaných v období června 2015 a května 2019 a publikovaných na webových stránkách CVVM (https://cvvm.soc.cas.cz/cz/).

  

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR 

Dotační program pro ochranu měkkých cílů