Mezinárodní hnutí rusofilů jako pátá kolona Moskvy
V polovině března 2023 se v Moskvě odehrál ustavující kongres Mezinárodního hnutí rusofilů (MIR).
Kongresu se účastnilo asi devadesát hostů z více jak čtyřiceti států světa, včetně třeba amerického herce a dlouhodobě působícího prokremelského aktéra Stevena Seagala, Philippa de Gaulla, jenž je vnukem slavného francouzského generála a prezidenta, či katolického arcibiskupa a konspiračního teoretika Carla Vigana. Oficiálním cílem této organizace, jak byl formulován na tomto ustavujícím sněmu, je čelit údajným vlnám rusofobie, které měly nastat po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, a jež jsou údajně řízeny západními globalisty. Připomeňme, že tvrzení o západní rusofobii patří mezi oblíbené ruské propagandistické narativy, na což jsme již v minulosti upozorňovali.
O tom, že akce nebyla čistě soukromým projektem prokremelských intelektuálů, svědčí to, že na kongresu MIR promluvil taktéž ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který mimo jiné hovořil o tom, že má organizace přispívat k humanistickým cílům udržování přátelských vztahů mezi národy. Vedle toho rovněž zmínil myšlenku, že MIR bude terčem široké rusofobní kampaně. Lavrov ale nebyl jediným oficiálním představitelem Ruské federace, jenž uvítal vznik MIR. Oficiální zdravici na kongres zaslal i prezident Vladimir Putin, který rovněž vyzdvihl potřebu budovat přátelské vztahy mezi státy a ocenil kladný vztah účastníků k Ruské federaci.
Západní komentáře k tomuto kongresu jsou pochopitelně skeptické a opatrné, a to nejen kvůli aktuální agresi vůči sousednímu státu, jíž se Ruská federace dopouští. MIR je spíše než jako platforma pro vytváření a udržování přátelských vztahů vnímáno jako nástroj pro uplatňování konceptu "Ruského světa", tedy jako prostředek vlivového působení. Tento koncept stojí, zjednodušeně řečeno, na myšlence státem řízeného posilování ruského kulturního vlivu v jiných státech, a to i za využití v zahraničí žijící ruské populace. Cílem má být vytvoření geopolitického prostoru, který bude nejen přátelský, ale přímo loajální Ruské federaci, jež se stane jakýmsi imperiálním středobodem tohoto bloku. V podstatě jde o snahu vytvořit nový zastřešující rámec pro ruskou hegemonii, který by nahradil sovětský socialismus. V tomto konkrétním případě organizace MIR má být svorníkem nejen pozitivní vztah vůči Ruské federaci a její kultuře, tuto roli mimochodem plní i nadace přímo nazvaná Ruský svět, ale rovněž negativní vztah vůči západní podpoře napadené Ukrajiny.
Ačkoliv má vznik takové organizace bezesporu značný propagandistický potenciál, v českém kvazi-mediálním prostoru bylo množství zmínek poměrně skromné a lze říci, že MIR prozatím nevyvolalo větší pozornost. Stručná zmínka se objevila kupříkladu na webu "Fórum KOB", jehož autoři vychází z prokremelské Koncepce sociální bezpečnosti. Obsáhlejší komentář brazilského novináře, jenž se kongresu účastnil, se objevil v českém překladu na několika různých kvazi-médiích (např. zde). Ten ve svém článku označil vznik organizace MIR za snahu Ruské federace bránit se informační válce, jež je proti ní vedena Západem. Nejpozoruhodnější je nicméně zmínka v periodiku Slovanská vzájemnost, jež vydává prokremelské panslavistické uskupení blízké KSČM nazvané Slovanský výbor. V něm se lze dočíst nejen to, že "mezinárodní rusofilské hnutí je výrazem úcty, sympatií a lásky k Rusku", ale především to, že se kongresu účastnil jistý Josef Bogdan, jako zástupce ČR. O této osobě se nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů získat relevantní informace, nicméně stojí za povšimnutí již jen to, že tato organizace má své aktivně participující příznivce i na českém území.
KOMENTÁŘ
Vzhledem k relativní novosti organizace MIR nelze o ní a jejích aktivitách říct prozatím mnoho konkrétního. Lze nicméně vycházet z toho, že se jedná o uskupení s mezinárodním přesahem, které má očividnou podporu ruské vlády, a jejíž agenda je do značné míry postavena na informačním působení ve prospěch ruského válečného snažení na Ukrajině. Lze proto předpokládat, že tato organizace a její příznivci budou do budoucna aktivní v šíření ruské válečné propagandy, avšak nelze vyloučit i další vlivové působení, zejména v rovině soft-power, ale i sharp-power, tedy půjde zejména o obecné šíření propagandy (ať již formou textů či audiovizuálních sdělení, tak i organizováním "kulturních" akcí) či dezinformací, případně se může objevit i snaha o vytváření sítě kontaktů atp. Z tohoto důvodu považujeme za vhodné veřejnost informovat o existenci takového uskupení.
Za důležitý pro český prostor pak považujeme fakt, že již nyní má zde MIR personální vazby, ačkoliv se momentálně nezdá, že by této skutečnosti nyní Ruská federace výrazněji využívala. Tento status quo se nicméně může změnit.
Na základě výše uvedeného tak lze konstatovat, že MIR je platforma vlivového působení, která může kultivovat a udržovat skupiny příznivců v různých státech, včetně ČR, přičemž tyto skupiny mohou hrát roli tzv. páté kolony.