Terorismus  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
 

Hlavní menu

 

 

Kolik stojí boj s terorismem?

V důsledku teroristických útoků ztratily za období 14 let členské státy EU 180 miliard EUR na HDP. Teroristické útoky mají dopad i na spotřební chování a členské státy EU také musely vynaložit nemalé prostředky na pokrytí nákladů souvisejících s obětmi útoků. 

Kromě dopadů na životy a zdraví má terorismus bezesporu také negativní vliv na hospodářský růst a celkovou ekonomickou situaci všech států EU, což se dotýká také soukromých podnikatelů. Think Thank Evropského parlamentu v květnu tohoto roku zveřejnil obsáhlou studii, která se zabývá finančními dopady boje s terorismem v členských státech EU. Dle výsledků studie ztratily v letech 2004 až 2018 členské státy EU v důsledku teroristických útoků zhruba 180 miliard EUR na HDP a okolo 5,6 miliardy EUR stály náklady za ztracené životy a zdraví obětí útoků (odškodnění, náklady na zdravotní péči, ušlý výdělek) a opravy zničených budov a infrastruktury.

Studie se zabývala třemi oblastmi:

  1. dopady terorismu na růst HDP;
  2. lidské a fyzické dopady, které se zaměřily na náklady spojené se zabitými a zraněnými osobami a zničený majetek po teroristickém útoku;
  3. širší psychologické dopady terorismu, jako je životní spokojenost, štěstí a důvěra mezi obyvateli členských států EU.


K vyčíslení dopadu terorismu na ekonomiku byly použity ekonometrické modelové nástroje a srovnávání růstu HDP ve sledovaném období. Lidské a fyzické náklady na terorismus byly vypočteny pomocí metodologie pro oblast výpočtu nákladů na násilí Institutu pro ekonomiku a mír, která zahrnuje ztráty příjmů, které mohla oběť vyprodukovat a také náklady na lékařské ošetření obětí. Širší psychologické účinky terorismu byly zkoumány prostřednictvím sledování vztahu mezi teroristickými aktivitami v rámci jedné země a průměrnou úrovní životní spokojenosti, štěstí a důvěry mezi obyvateli členských států EU.

Studie přináší několik zajímavých závěrů. Z již výše zmíněné celkové ztráty na HDP připadá největší podíl Velké Británii (43,7 miliard EUR, 24,3 %) a Francii (43 miliard EUR, 23,9 %), což odpovídá také tomu, že tyto dvě země jsou dle otevřených zdrojů nejčastějšími terči teroristických útoků v EU. Jako další se umístilo Španělsko (40,8 miliard EUR) a Německo (okolo 19,2 miliard EUR).

Další sledovaný ukazatel vykazuje, že vzhledem k pokrývání teroristických útoků v zemích EU prostřednictvím mnoha médií a sociálních sítí vedlo k exponenciálnímu růstu očitých svědků teroristických útoků, kteří ale nebyli jejich přímými účastníky. To znamená, že i na ty, kteří nejsou přímo účastni útoků, může mít takový čin psychologický dopad. Tyto dopady mohou vést k tomu, že lidé mění své spotřební chování, což má přímý dopad na ekonomiky jednotlivých států EU. Navzdory ekonomickým ztrátám ve vztahu k HDP však zůstaly nákupní návyky spotřebitelů relativně stabilní v celé EU a někdy dokonce i po teroristickém útoku vzrostly a lidé tedy více utráceli. Neexistuje ani výrazná změna podílu vládních výdajů členských států EU ve vztahu k jejich HDP z hlediska terorismu.

Negativní dopady na hospodářský růst jsou obvykle krátkodobé a platí pouze v roce, kdy došlo k teroristickému činu. Jako příklad lze uvést cestovní ruch, kdy z počátku dochází k výraznému zásahu a úbytku zákazníků, ale stav se stabilizuje během jednoho až tří měsíců po teroristickém útoku.

Studie dále konstatuje, že větší počet teroristických útoků souvisí s nižší úrovní spokojenosti a pocitem štěstí mezi obyvateli EU. Teroristické útoky také snižují důvěru občanů EU vůči svým spoluobčanům, veřejné správě a vládě, právnímu systému a policii.

Odhady nákladů uvedené ve studii pravděpodobně představují podhodnocení celkové sumy, neboť některé faktory nebyly kvantifikovány kvůli nedostatku údajů. Studie navíc nezahrnovala řadu nedávných teroristických útoků na konci roku 2016 a 2017 z důvodu nedostatečných dat o jejich nákladech.


V návaznosti na zjištěný stav navrhuje studie několik doporučení. Primárně je navrhováno posílit stávající opatření a pravomoci, či dokončit zavádění nových opatření, která již byla schválena a jejich zavádění stále probíhá. Konkrétně se doporučuje zavedení nových mechanismů pro přezkoumání implementace politiky boje proti terorismu v EU, posílení stávající podpory výzkumu a monitorování v oblasti boje proti radikalizaci, budování větší koordinace a sdílení znalostí o nejúčinnějších protiteroristických a radikalizačních iniciativách mezi členskými státy, budování intenzivnějšího sdílení informací mezi členskými státy EU, Europolem a Eurojustem, přijetí a provádění stávajících právních předpisů EU o praní špinavých peněz s cílem účinněji se vypořádat s financováním terorismu a přezkoumání účinnosti programu EU-USA pro sledování financování terorismu s cílem informovat o možnostech vytvoření samostatného systému EU pro sledování financování terorismu.

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR 

Dotační program pro ochranu měkkých cílů