Centrum proti hybridním hrozbám  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

„Občanský parlament“ – od euroskeptického aktivismu k paralelní polis s prokremelskou orientací

Období posledních dvou let poznamenané celospolečenskými dopady pandemie COVID-19, na které navázala komplikovaná mezinárodně-politická situace způsobená napadením Ukrajiny ze strany Ruské federace, přispělo k zesílené aktivizaci a radikalizaci některých jednotlivců a kvazi-občanských či kvazi-politických uskupení. Jedním z nich je rozsáhlejší občansko-politický projekt, který kopírováním mocenské struktury státu (moc zákonodárná, výkonná a soudní) představuje do jisté míry de facto paralelní polis tvořenou několika personálně a organizačně propojenými aktivitami a iniciativami, jejichž deklarovaným cílem je obroda společnosti a kompletní změna politického systému a ústavního uspořádání zavedeného v ČR po roce 1989. 

HISTORIE PROJEKTU A JEHO IDEOVÁ VÝCHODISKA
Ideové kořeny popisovaného projektu lze hledat již v euroskeptickém hnutí vzniklém před vstupem ČR do EU, a především také v knize duchovního otce a klíčového aktéra projektu Jindřicha Tichého nazvané Novodobá otroctví vydané „samizdatem“ v roce 2003. Kniha je směsicí antisystémových myšlenek (označujících český stát za fašistický a jeho ekonomický systém za „nevolnictví horší středověku“) a konspiračních teorií o globálním spiknutí s antisemitskými prvky. V květnu 2003 vznikla pod vedením Tichého Česká občanská nezávislost bojující proti vstupu ČR do EU i proti referendu o něm, které označovala za protiústavní, přičemž případný vstup do EU srovnával mj. s okupací sovětskými vojsky v roce 1968. V listopadu 2016 si Tichý po předchozím ukončení vydávání tištené podoby Občanského týdeníku (z ekonomických důvodů) zřizuje webovou stránku Občanského týdeníku zaměřeného na podporu jeho další iniciativy založené ve stejnou dobu s názvem Občanské referendum A DOST!!! Republiku zpátky občanům. Občanský týdeník slouží především k propagaci Tichého idejí a informování o jeho projektech, byť se snaží web prezentovat jako širší informační platformu s tématy z „běžného života“.

Hnutí Občanské referendum A DOST!!! Republiku zpátky občanům se deklarovalo jako občanský protest proti „byrokratickému vládnímu a nadnárodnímu fašismu“ a stávajícímu politickému a ústavnímu zřízení ČR a mělo být nástrojem k odstranění politických stran a přenesení veškeré zákonodárné moci do rukou občanů prostřednictvím referenda. Na konferenci Občanského referenda v březnu 2017 byla jako zájmové sdružení založena Národní garda, jejímž cílem je „veřejně prospěšná činnost v oblasti pomoci občanům a v plnění povinností oficiálních jednotek Policie ČR, Armády ČR a Aktivním zálohám Armády ČR“.

Dne 22. července 2017 vzniklo na základě několika měsíců trvající spolupráce mezi hnutím Občanské referendum a spolkem Čest, svoboda, Respekt Jiří Černohorský občanské hnutí s názvem Referendum ČSR (Referendum čest, svoboda, respekt) se zkratkou RČSR se záměrem se zúčastnit parlamentních voleb konaných na podzim 2017. Předsedou RČSR byl zvolen Tichý, místopředsedou Černohorský. Pro vzájemné neshody hlavních představitelů Tichého a Černohorského došlo v červnu 2017 k odchodu Černohorského a změně názvu na Referendum ČSR (Referendum Česko-Slovenská republika). Ve druhé polovině září byl krátce předsedou Jiří Fábik, který byl však následně pro porušení stanov koncem září 2017 vyloučen a předsedou se opět stal Tichý, byť v některých následných dokumentech svou funkci uvádí jako „zastupující předseda“. Hnutí se parlamentních voleb 2017 nakonec nezúčastnilo. Dle výroční zprávy za rok 2021 mělo Referendum ČSR k 31. lednu 2022 šedesát členů.

ObcParlam.JPG

JEDNOTLIVÉ SOUČÁSTI PROJEKTU
Projekt Referendum ČSR je zastřešujícím subjektem komplikované, nepřehledné a často se měnící struktury řady sdružení, výborů, iniciativ a spolků tvořících ve svém celku paralelní polis a majících za cíl naplnit komplexní projekt reformy státu a společnosti, jíž má být dosaženo volebním vítězstvím tzv. Občanské jednoty (definované jako protiklad k „mafiánským politickým stranám“) se ziskem zákonodárné většiny 135 křesel v Poslanecké sněmovně umožňujícím i změnu Ústavy ČR. Program, skládající se z různých částečně vzájemně si odporujících konceptů, je založen na uplatňování moci občanů formou přímé demokracie prostřednictvím „plného přímého referenda“, jímž budou zákony schvalovány přímo občany. Po realizaci principu všeobecného referenda mají být politické strany zrušeny a má být zaveden prezidentský systém s prezidentem jako nejvyšší odvolací soudní instancí, vládou jako odborným orgánem a parlamentem „složeným ze zemských okresních hejtmanů, bez zákonodárné moci, pouze s mocí správní a právem návrhu zákonů, změn a úprav, jako čestná funkce“.

Výsledkem radikalizace vycházející z odporu proti opatřením souvisejícím s COVID-19 bylo v únoru 2021 vytvoření prozatímních občanských orgánů Občanského parlamentu, Občanské vlády, Občanského prozatímního zákona a Občanského nejvyššího soudu. Občanský parlament (OP), který projednává návrhy zákonů a vydává dekrety s účinností zákona, funguje samostatně od září 2021, má 66 členů a v jeho čele stojí Tichý. Mezi jeho členy najdeme například Jiřího Trojovského, bývalého vojáka z povolání předlistopadové ČSLA, který se ve svém životopise chlubí spoluprací se slovenskou polovojenskou organizací Slovenskí branci. Jeho členové platí povinný měsíční příspěvek 1 500 korun. Vedle Občanského parlamentu působí rovněž několik výborů (právní, ekonomický, hospodářský a zemědělský), které mají plnit funkci ministerstev. K šíření informací o programu a činnosti projektu je vedle webu Občanský týdeník využíváno i internetové Občanské rádio a videokanál na YouTube s názvem Občanská televize aktivní od roku 2021. V říjnu 2017 byla zřízena tzv. Občanská policie.

V dubnu 2020 se v dokumentech projektu začíná objevovat další z nepřehledné řady různých orgánů s názvem Občanská rada. Její aktivizace koreluje s počátky výskytu COVID-19 v ČR, který se nadále stává ústředním tématem působení celého projektu až do ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Pod Občanskou radu spadají nově zřízené složky, jako je 1. pluk Národní bezpečnosti (Policie), neozbrojená složka odvozující svou legitimitu od čl. 23 Listiny základních práv a svobod („Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“) a ideově a symbolicky se odvolávající na bezpečnostní složku zřízenou v roce 1945 po druhé světové válce. Dále se jedná o 1. pluk Národní legie (Armáda), prozatím rovněž neozbrojenou složku odvolávající se také na čl. 23, a obnovenou Občanskou domobranu (civilní obrana), přičemž úkol všech tří jednotek (definovaný naprosto stejně) je „být v pohotovosti pro případné zajištění jakéhokoliv ohrožení České republiky, národní suverenity, soběstačnosti, ekonomiky i občanských svobod a zejména občanů.“

V reakci na vládní opatření související s pandemií COVID-19 došlo v rétorické rovině ke zvýšené radikalizaci projektu. Opatření byla nazývána fašistickými včetně apelu k občanskému odporu a vyzývání policistů k neuposlechnutí rozkazů. Tichý údajný fašistický charakter opatření zdůvodňoval mimo jiné konspirační teorií o propojení WHO a farmaceutických firem, které jsou pokračovatelkami německé IG Farben podílející se na realizaci nacistického plánu „konečného řešení“. V únoru 2021 také Tichý například navázal úzkou spolupráci s dezinformátorkou Lenkou Tarabovou, která se stala místopředsedkyní RČSR. Další etapu rétorické radikalizace přineslo vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, kdy se Tichého projekt začal podílet na šíření kremelské propagandy o „ukro-fašistickém teroru v ČR“ i na Ukrajině.

Aktivity projektu jsou financovány jednak několika typy povinných členských a dobrovolných sponzorských příspěvků, prodejem různých upomínkových předmětů (jako je například mosazná mince s podobiznou hudebníka T. Ortela spojeného s krajně-pravicovými subjekty), pořádáním kurzů šermu a sebeobrany zaštiťovaných klubem Královské družiny (další Tichého iniciativou stavící na rytířských tradicích a kultuře), ale i půjčkami členů, které například roce 2021 činily v úhrnu více než 600 tisíc korun.


KLÍČOVÁ OSOBA PROJEKTU A JEHO ŠIRŠÍ POZADÍ
Hlavní osobou celého projektu je Tichý, příslušník předrevoluční Veřejné bezpečnosti se zkušenostmi v pohotovostní motorizované jednotce a následně v kriminální službě a zároveň neúspěšný podnikatel z počátku devadesátých let s dluhy v řádu desítek milionů korun. Dle svědectví bývalých členů projektu Fábika a Černohorského (byť se s nimi Tichý rozešel ve zlém), ale i dikce jeho příspěvků na sociálních sítích i vlastních textů je Tichý na jedné straně schopný organizátor, zároveň však autoritářský a patologicky podezíravý podvodník podléhající konspiračním teoriím a neustále podezírajícím další obdobně smýšlející, pseudovlastenecké, anti-covidové či jinak antisystémové subjekty a aktéry ze spolupráce s tajnými službami, vládou či ze snah jeho projekt rozvrátit.


HODNOCENÍ Z HLEDISKA POTENCIÁLNÍHO DOPADU NA VNITŘNÍ BEZPEČNOST
Jakkoliv není tento model monetizace radikálních antisystémových postojů v posledních několika letech neobvyklý, od ostatních jej do jisté míry odlišuje kombinace několika specifických aspektů. Kromě dlouhodobě zastávaných antisystémových postojů je to značně militantní rétorika a organizace s autoritářskými a polovojenskými a konspirativními prvky (zesílená po ruské invazi na Ukrajinu) včetně snahy se přímo obracet na současné i bývalé příslušníky bezpečnostních složek a armády. Jakkoliv působí projekt navenek někdy až úsměvně a programové dokumenty dokonce obsahují vnitřní faktické rozpory, představují Tichého aktivity nezanedbatelný prostor pro individuální antisystémovou radikalizaci vedoucí k posilování štěpení společnosti a rozšiřování základny osob potenciálně využitelných v působení proti zájmům ČR, včetně legitimizace kremelských propagandistických tvrzení o toleranci fašismu/nacismu v ČR (mimo jiné i podporou Ukrajiny). V rámci aktivit projektu navíc dochází k propojování antisystémově orientovaných jedinců a uskupení (včetně například stíhaných Československých vojáků v záloze).

Za značně problematickou lze rovněž považovat skutečnost, že celková struktura projektu (instituce) je manipulativně prezentována jako legitimní alternativní ústavní uspořádání, včetně náležité formální podoby „zákonů“ Občanského parlamentu zákonům ČR a odvozování existence jednotlivých entit projektu od faktické dezinterpretace různých článků Ústavy ČR. Ilustrativním příkladem této manipulace je prohlášení Občanského parlamentu ze dne 17. května 2022 adresované vybraným vrcholným ústavním institucím, v němž je mj. odvolávána současná vláda pro svoji údajnou nelegitimitu a je implikována její trestní odpovědnost za „prosazování fašismu, covid-fašismu a v souvislosti s podezřením z další trestné činnosti proti státu“. Prohlášení se rovněž opírá o „lid jako nevyšší orgán státní moci“, což je rétorika výrazně připomínající text Ústavy z roku 1960.

Z pohledu vnímání svých aktivit není bez zajímavosti, že v polovině března 2022 nechal Tichý přeregistrovat klíčové weby projektu obcansky-parlament.cz a obcansky-tydenik.cz na domény mimo dosah národního správce domény .cz.


KOMENTÁŘ
Osobnost Tichého a projekty s ním spojené jsou jedním z velmi výrazných příkladů propojení individuálního životního selhání a zklamání z podnikatelského neúspěchu, společenských změn po roce 1989 a promítnutí těchto deziluzí do vnímání české politiky a ústavního pořádku i světa obecněji, a to prizmatem konspiračního vidění a spikleneckých teorií. Tento pohled Tichý materializuje formou několika svých na sebe navazujících kvazi-občanských a potažmo politických iniciativ, které sice využívá i jako zdroje příjmů, zároveň však představujících určitý radikalizační prostor, jehož potenciál může vést v současné situaci jedince k reálným krokům proti zájmům ČR. 

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR 

Dotační program pro ochranu měkkých cílů