Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Zbraně podléhající zákonu o zbraních a podmínky jejich nabývání a držení

Obecné informace

Pod pojmem „zbraň“ rozumí různé právní předpisy často různé věci. V právu se nejčastěji objevují dvě koncepce pojmu zbraň:

Trestněprávní definice (obecné pojetí). Podle této koncepce, je zbraní cokoli, co může učinit útok proti tělu důraznějším (srov. § 118 trestního zákoníku); v tomto pojetí může být zbraní v zásadě jakýkoli předmět, látka či jiný prostředek nebo ovladatelná energie, které jsou použity (použitelné) k útoku proti tělesné integritě jiného člověka. Je tedy v zásadě jedno, je-li jako zbraň použita střelná zbraň, výbušnina, nůž, automobil, kus provazu či nádoba s žíravinou. Použití zbraně v tomto slova smyslu je typicky důvodem pro uložení vyšší sankce za protiprávní jednání. Některé jiné zákony například umožňují příslušníkům bezpečnostních sborů odebrat za určitých podmínek osobám předměty, které by mohly být takto coby zbraně použity.

Definice zákona o zbraních (správní pojetí). Zbraní v tomto pojetí se rozumí užší množina podle určitých technických hledisek specifikovaných předmětů. V případě českého zákona o zbraních jde o střelné zbraně a střelivo do nich. Do jeho působnosti však spadají i některé další předměty – střelivo, některé doplňky a příslušenství zbraní (noktovizní a laserové zaměřovače, tlumiče hluku výstřelu), nálezy munice (např. bomby, granáty, dělostřelecká munice zachovaná v zemi převážně z 2. světové války, nebo zanechaná na území bývalých vojenských prostorů). Účelem tohoto pojetí je regulace držení zbraní, jejich nabývání a jiné způsoby nakládání s nimi, podmínky, které jsou na osoby se zbraněmi nakládající kladeny atd. V mnoha státech (včetně jiných členských států Evropské unie) je však i toto pojetí zbraní širší a specifické podmínky a zákazy se vztahují i na jiné zbraně než jen střelné (např. na nože, obušky, pepřové spreje apod.). Před jakoukoli cestou do zahraničí je proto vhodné se informovat zda a případně za jakých podmínek, je možné do dané země cestovat s předměty určenými k obraně, noži, paralyzéry (nemluvě o střelných zbraních).

Zbraně podléhající zákonu o zbraních, kategorie zbraní

Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, upravuje střelné zbraně a střelivo do nich. Střelnou zbraní se rozumí zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost. Jde především o palné zbraně, u kterých je funkce odvozena od uvolnění chemické energie (nejběžněji hoření střelného prachu), mechanické zbraně využívající nahromaděné mechanické energie (luky, kuše, praky atd.) a plynové zbraně, v nichž je využit stlačený plyn nebo vzduch (tzv. vzduchovky, větrovky apod.).

Zákon o zbraních definuje 4 kategorie zbraní (A až D), přičemž s každou z těchto kategorií spojuje různou míru požadavků a podmínek, které je nutné splnit k jejich získání, resp. kladených na jejich držitele:

Kategorie A – „Zakázané zbraně“
Kategorie B – „Zbraně podléhající povolení“
Kategorie C – „Zbraně podléhající ohlášení“
Kategorie D – „Zbraně nepodléhající registraci“

Zbraně kategorie A, B a C podléhají registraci u příslušného útvaru policie a nabývat do vlastnictví, držet nebo nosit je může pouze osoba k tomu oprávněná – držitel zbrojního průkazu (fyzická osoba) nebo držitel zbrojní licence (právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba). Zbraně kategorie D může nabývat do vlastnictví, držet a za určitých podmínek též nosit jakákoli svéprávná plnoletá osoba nebo právnická osoba, i tehdy, nejedná-li se o držitele zbrojního průkazu nebo zbrojní licence.

vytisknout  e-mailem