Sněmovna – poslanci uvolnili peníze pro zateplování
Starostové a hejtmani získají nové pravomoci i povinnosti vyplývající z hospodářských opatření pro krizové stavy. Hejtman bude mít například právo za stavu nebezpečí určit maximální množství zboží, které je možné spotřebiteli prodat. Podle dosavadního znění zákona mají hejtmani v této situaci právo určovat maximální objem zboží, na které má spotřebitel právo. Už nyní mají spolu se starosty také právo za stavu nebezpečí například přikázat podnikatelům a firmám, aby dodali určité práce nebo zboží nebo aby u sebe skladovali určený materiál. Stav nebezpečí jsou například povodně, ekologické havárie a podobné události. Loni v srpnu byl tento stav vyhlášen kvůli povodním v Libereckém kraji a na Děčínsku v Ústeckém kraji. Podobná opatření budou moci vyhlásit i za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu, pokud je už dřív nevyhlásila vláda. Zákon také stanoví, že o vydání zásob pro humanitární pomoc bude rozhodovat tak jako dosud předseda Správy státních hmotných rezerv, ale na základě požadavku hejtmanů nebo starostů, a nikoli krajských nebo obecních úřadů, jak stanoví současné znění zákona.
Novela soudního řádu správního má zase zjednodušit a minimálně o půl roku urychlit řízení u Nejvyššího správního soudu. Poskytuje rovněž novou pravomoc ombudsmanovi podávat správním soudům žaloby ve veřejném zájmu. V současnosti může veřejný ochránce práv pouze podat podnět státnímu zástupci. Předloha počítá také se změnou příslušnosti správních soudů. V současnosti správní spory posuzuje soud tam, kde je sídlo odvolacího orgánu ve správním řízení, tedy v naprosté většině v Praze. Soud je zahlcen a průměrná délka řízení je tu nejméně rok a půl. U stejné agendy v Jihočeském kraji je průměrná délka řízení půl roku. Vláda proto navrhla novelou uzákonit to, že napříště budou věcně příslušné ty krajské soudy, kde sídlí správní orgán prvního stupně.
text -zam-