Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Poslanci schválili ve třetím čtení návrh na změnu zákona o pobytu cizinců

Poslanecká sněmovna schválila dne 9. listopadu 2010 ve třetím čtení návrh na změnu zákona o pobytu cizinců. 

Cílem novely zákona o pobytu cizinců je zejména:
  • reagovat na platné právo Evropské unie, které musíme zohlednit v našem právním řádu (např. zavádění biometrických údajů do průkazů o povolení k pobytu)
  • zohlednit poznatky z praxe, jde o návrhy spíše technického charakteru zaměřující se na nejasnosti či nadbytečnosti identifikované praxí, dále jde o návrhy  snažící se bojovat proti narůstajícímu fenoménu obcházení zákona většinou s cílem legalizace pobytu pomocí vícenásobného podávání žádostí o povolení k pobytu, které ale zjevně nemohou být úspěšné. Nakonec novelizace obsahuje návrhy související s výkonem policejní činnosti v cizinecké oblasti (např. oprávnění policie vstupovat do objektů zaměstnavatele v rámci pobytové kontroly, a to i samostatně, tj. bez dosud povinné součinnosti např. s úřady práce)
  • zcivilnit pobytovou agendu, tj. urychlit přechod povolování dlouhodobých pobytů, resp. přechodných pobytů, na Ministerstvo vnitra a nově přináší uvedená novelizace převod agendy udělování dlouhodobých víz na Ministerstvo vnitra
  • reorganizovat službu cizinecké policie – změna struktury služby cizinecké policie, v rámci krajských ředitelství policie budou existovat tzv. odbory cizinecké policie, nadále se ale navrhuje zachovat ředitelství služby cizinecké policie
Poslaneckou sněmovnou schválený zákon, kterým se mění zákon o pobytu cizinců a další právní předpisy, by měl v účinnost vstupovat k 1. 1. 2011 (s určitými výjimkami – např. výše uvedené biometrické identifikátory by do průkazu o povolení k pobytu měly být zaváděny až k 1. 5. 2011).
 
Novela zákona  do praxe uvádí:
Návrh na změnu zákona o pobytu cizinců zavádí institut tzv. modrých karet. Modrá karta bude opravňovat cizince k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci – to znamená, že nebude potřeba zvlášť pracovní povolení. Modrá karta se bude vydávat s dobou platnosti  maximálně na 2 roky s možností prodloužení. Výhodou modré karty je, že její držitel bude moci po 5 letech pobytu na území EU získat trvalý pobyt/postavení dlouhodobě pobývající residenta v Evropském společenství v ČR, přičemž podmínkou je, aby poslední dva roky pobýval  jako držitel modré karty na území ČR (tj. doby pobytu na základě modré karty, byť by první tři roky měl udělenou modrou kartu např. v SRN, se sčítají). Další výhodou je sloučení rodiny, kdy v případě držitele modré karty a jeho rodinných příslušníků bude umožněno sloučení rodiny bez stanovení minimální doby předchozího pobytu na území, tedy ihned. 
 
Chystaná novela zákona o pobytu cizinců reflektuje také změny ve vydávání krátkodobých víz (tj. víz k pobytu do 90-ti dnů), které přinesl tzv. vízový kodex. Vízový kodex přináší kromě větší harmonizace a zjednodušení předchozí úpravy také některé zásadní novinky. Měl by vést ke zvýšení záruk žadatele o vízum, zejména zavedením možnosti odvolání se při zamítnutí žádosti o vízum a dále větší harmonizaci vízového procesu. Vízový kodex také rozšířil možnosti úlev z vízového poplatku a vydávání víz s delší dobou platnosti a s více vstupy (při splnění podmínek).
 
U dlouhodobých víz (tj. víz k pobytu nad 90 dnů) dojde novelou cizineckého zákona k dílčím změnám. V návrhu novely se počítá se zkrácením platnosti vydávaných víz na půl roku místo 1 roku nebo se zavedením opravného prostředku v případě neudělení dlouhodobého víza.
 
Novela dále zavádí spoluúčast zaměstnavatelů na úhradě nákladů spojených s vyhoštěním cizince a možnost vyvinění se zaměstnavatele z takové povinnosti. Novelizace přichází s otázkou spoluodpovědnosti zaměstnavatelů. Systém však rozhodně nezavádí, že by vyhoštění předcházelo azylové řízení, jak je často mylně interpretováno. Nadále zůstává v tomto ohledu platný současný právní stav, tj. že žádost o azyl, resp. mezinárodní ochranu, podává cizinec ze své vůle, toto řízení tedy nebude zahajováno z moci úřední.
 
V neposlední řadě novelizace posiluje práva zajištěných cizinců a cizinců, kterým hrozí správní vyhoštění. Zejména se posilují jejich procesní práva, dále se zrychluje systém soudního přezkumu rozhodnutí o zajištění cizinců, zavádí se možnost alternativ k zajištění cizinců (např. finanční záruky). Novelizace na druhé straně prodlužuje možnost detence určitých kategorií cizinců ze 180 dnů na 545 dnů, nicméně tato maximální doba detence se bude dotýkat pouze těch cizinců, kteří záměrně ztěžují proces svého vyhoštění, např. mnohočetnými změnami své identity.
   
Schválený zákon o pobytu cizinců nemění pouze uvedený zákon, ale dotýká se celé řady dalších právních předpisů – ať již zákona o azylu, zákona o zaměstnanosti apod.
 
 
  
Pavel Novák
zástupce ředitele odboru tisku a public relations

vytisknout  e-mailem