Krajské referendum

Co je krajské referendum
Krajské referendum, nebo-li krajské lidové hlasování, je jedním z institutů přímé demokracie. Provádění krajského referenda upravuje zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o krajském referendu“). V krajském referendu rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti kraje. Krajské referendum lze konat jen na celém území kraje.
Referendum na území hlavního města Prahy, které je vedle obce i krajem, se provádí podle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.

Kdo může hlasovat v krajském referendu
Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje podle § 4, odst. 1, zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „oprávněná osoba“). Oprávněnou osobou je státní občan České republiky, který má trvalé bydliště na území kraje.
Překážkou, pro kterou se oprávněná osoba nemůže zúčastnit hlasování v referendu, je omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, zbavení způsobilosti k právním úkonům, omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo výkon vojenské činné služby, neumožňuje-li účast v krajském referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.

V jakém případě nelze konat krajské referendum?
Krajské referendum nelze konat o otázkách, které jsou zákonem taxativně stanoveny, a to:

• o ukládání pokut a o rozpočtu kraje,
• o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a o jejich vnitřním uspořádání,
• o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje,
• jestliže by otázka položená v krajském referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v krajském referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy,
• v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení,
• o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo
• jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání návrhu na konání krajského referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.

Konání krajského referenda
Krajské referendum se koná, jestliže

• se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo
• přípravný výbor podá návrh na konání krajského referenda (dále jen „návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho vyhlášení.

Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň 6% oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž má být referendum konáno.

Jak vyhlásit krajské referendum:
a) Zastupitelstvem kraje
Zastupitelstvo kraje může rozhodnout o konání krajského referenda nadpoloviční většinou hlasů všech členů zastupitelstva kraje. V usnesení o vyhlášení krajského referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d) zákona o krajském referendu. Vyhlášením krajského referenda v kraji se rozumí uveřejnění usnesení zastupitelstva ve Věstníku právních předpisů kraje a vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda na na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zastupitelstvo kraje toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

b) Na návrh přípravného výboru
Přípravný výbor tvoří pro účely krajského referenda nejméně 3 oprávněné osoby.
Úkoly přípravného výboru:

• navrhuje uspořádání krajského referenda,
• má právo delegovat členy do komisí pro hlasování,
• může podat soudu návrh na určení, že krajské referendum má být vyhlášeno, nebo že návrh přípravného výboru nemá vady,
• může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu.
  Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné.

Náležitosti návrhu přípravného výboru
Návrh přípravného výboru musí obsahovat:

• označení kraje, v němž se konání krajského referenda navrhuje,
• znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v krajském referendu,
• odůvodnění návrhu,
• odhad nákladů spojených s provedením krajského referenda a realizací rozhodnutí přijatého v krajském referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu kraje,
• označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
• jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy.
  Podpisová listina a její náležitosti

Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina s očíslovanými podpisovými archy. Každý podpisový arch podpisové listiny musí obsahovat:

• označení kraje, v němž se má krajské referendum konat,
• znění otázky, popřípadě otázek, navržených k rozhodnutí v krajském referendu,
• jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,
• upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání krajského referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o krajském referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.
  
  Oprávněná osoba podporující konání krajského referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.
  Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.
   

Komu překládá přípravný výbor svou žádost?
Návrh na konání krajského referenda spolu s přílohou předkládá přípravný výbor krajskému úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.
Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené zákonem o krajském referendu nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, krajský úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně krajský úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.
V případě, že krajský úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.

Jak rozhoduje kraj o návrhu přípravného výboru?
Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada kraje k projednání zastupitelstvu kraje na jeho nejbližším zasedání.
Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.
Zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne

• o vyhlášení krajského referenda, jestliže lze o navržené otázce krajské referendum konat, a zároveň stanoví den a dobu jeho konání
• o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat.
   

Zastupitelstvo kraje neprodleně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje a vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zároveň toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Obdobně postupuje zastupitelstvo kraje při vyhlášení krajského referenda na základě rozhodnutí soudu.

Je možné o navržené otázce rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda?
Zastupitelstvo kraje může o otázce navržené k rozhodnutí v krajském referendu rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání krajského referenda trvá, zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání krajské referendum vyhlásí. V této lhůtě nelze vykonat rozhodnutí zastupitelstva o navržené otázce bez vyhlášení místního referenda. Toto rozhodnutí pozbývá dnem vyhlášení místního referenda platnosti. Ode dne vyhlášení krajského referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům kraje rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném krajském referendu.

Den a doba hlasování v krajském referendu
Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.

Den konání krajského referenda
Krajské referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější, nebo pokud zákon o krajském referendu nestanoví jinak (např. z důvodů trvání krizového stavu). Dnem vyhlášení krajského referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje na úřední desce krajského úřadu. Koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, nesmí být den konání krajského referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva kraje, pokud zákon o krajském referendu nestanoví jinak.

Společné konání krajského referenda
Společně lze konat krajské referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání krajského referenda zastupitelstvo kraje. Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány krajskému úřadu. Zastupitelstvo kraje rozhodne, že krajské referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru.

Souběh referenda a voleb
Koná-li se krajské referendum společně v tytéž dny s volbami do zastupitelstev územních samosprávných celků, plní okrskové volební komise zřízené podle zákona o volbách rovněž úkoly okrskových komisí pro referendum. Společné jsou i volební místnosti a místnosti pro hlasování v referendu a hlasovací a volební schránka včetně přenosné.

Otázka v krajském referendu
Otázka navržená pro krajské referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“.

 Komise a jejich zřízení
Po vyhlášení krajského referenda se pro hlasování zřizují komise. Okrsková, místní a krajská komise jsou kolektivní orgány, které zajišťují přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu.
Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku, minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování hejtman kraje minimální počet členů krajské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje přípravný výbor.
Členy okrskové, místní a krajské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po 1 členu okrskové a místní komise starosta obce a nejméně 1 člena do krajské komise hejtman kraje; koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obce a členy krajské komise hejtman kraje, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo kraje nevyhradí.
Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo hejtman kraje jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise.
Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.

Činnost komisí
Okrsková

• zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti,
• sčítá hlady v hlasovacím okrsku,
• ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,
• sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně místní komisi,
• ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu.

Místní

• organizuje činnost okrskových komisí
• dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu,
• sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,
• rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,
• předává výsledky hlasování krajské komisi
• odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu příslušnému obecnímu úřadu.

Krajská

• organizuje činnost místních komisí,
• dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,
• sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v kraji na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi,
• rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,
• vyhlašuje výsledky hlasování v krajském referendu,
• odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu krajskému úřadu.

Nároky členů komisí
Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu. Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy, ale má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Výše odměny se odvozuje od zvláštního právního předpisu (nařízení vlády o minimální mzdě) a činí maximálně jednu pětinu minimální mzdy pro předsedu a jednu sedminu pro člena komise. Výši odměny stanoví zastupitelstvo kraje a zveřejní ji nejpozději 25 dnů přede dnem hlasování a rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu. V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání této komise, odměna se poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních komise. Odměnu vyplatí do 30 dnů od ukončení činnosti komise členovi okrskové nebo místní komise obecní úřad, členovi krajské komise krajský úřad.

Oprávněné osoby a hlasování
Osoby oprávněné hlasovat v krajském referendu jsou vedeny v seznamu oprávněných osob pořizovaném jako výpis ze stálého seznamu voličů vedeném podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento výpis předá před zahájením hlasování obecní úřad okrskové komisi.
Hlasování v krajském referendu probíhá v hlasovacích okrscích, které jsou shodné s volebními okrsky a samostatnými volebními okrsky vytvořenými podle posledně citovaného zákona.
Oprávněná osoba hlasuje osobně; po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem. Po prokázání oprávněnosti hlasovat v krajském referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku.
Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství České republiky, nebude jí hlasování umožněno.
Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v krajském referendu na území obce nebo statutárního města, kde se koná krajské referendum, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro krajské referendum (dále jen „hlasovací průkaz“) a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi.
Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení krajského referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu, osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá.
Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední obálku.
Oprávněná osoba může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů požádat obecní úřad a v den hlasování okrskovou komisi o možnost hlasovat na území daného hlasovacího okrsku mimo hlasovací místnost do přenosné hlasovací schránky.

Způsob hlasování
Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku označí buď křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo „ne“ nebo se může zdržet hlasování tím, že neoznačí žádnou odpověď.
Upravený nebo prázdný hlasovací lístek vloží oprávněná osoba do úřední obálky a tu vloží do hlasovací schránky.

Platnost a závaznost hlasování
K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v krajském referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných voličů.
Rozhodnutí v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné.

Oznamovací povinnost
Vyhlášení krajského referenda, výsledek hlasování a provedení rozhodnutí v něm přijatého, oznámí hejtman kraje do 5 dnů od této skutečnosti Ministerstvu vnitra.
Oznamovací povinnost platí i pro situaci, kdy není možné rozhodnutí krajského referenda provést pro jeho rozpor s právním předpisem, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků krajského referenda.

Soudní přezkum
Soudní ochrana návrhu přípravného výboru
Právo domáhat se ochrany u soudu podle § 91b, zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, má přípravný výbor, jestliže

• nesouhlasí s výzvou krajského úřadu k odstranění vad návrhu na konání krajského referenda,
• zastupitelstvo kraje nerozhodlo o návrhu přípravného výboru nebo rozhodlo o tom, že krajské referendum nevyhlásí.
  
  Návrh je třeba podat nejpozději
   
• do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad návrhu,
• do 20 dnů od jednání zastupitelstva kraje, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva kraje, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že krajské referendum nevyhlásí.

Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu
Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že došlo k takovému porušení ustanovení zákona o krajském referendu, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, bylo konáno krajské referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti kraje, nebo bylo konáno krajské referendum o věci, o níž krajské referendum nelze podle § 7, zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů konat.
Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.

Přestupky
Přestupku se dopustí:

• oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou,
• fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou,
• fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.
  
  Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.
  Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti kraje. K projednání přestupků je příslušný krajský úřad.

Další informace

• Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny
• Předepsané formuláře nejsou stanoveny
   

Právní úprava

• zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů
• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

 
Kontakty
K otázkám konání a vyhlášení krajského referenda, plnění oznamovací povinnosti
Ministerstvo vnitra – odbor veřejné správy (tel.: 974 816 610), oddělení výkonu veřejné
správy (tel.: 974 816 612)
Náměstí Hrdinů 3, 140 21, Praha 4
tel.: 974 816 615; e-mail: dvorackova@mvcr.cz

K otázkám hlasování a komisí pro hlasování v krajském referendu
Ministerstvo vnitra – odbor všeobecné správy, oddělení voleb
Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4
tel.: 974 817 361, 974 816 378
e-mail: volby@mvcr.cz

• bylo-li shromáždění řádně oznámeno oprávněnou osobou a
• nebylo-li příslušným úřadem vyvěšeno na úřední desce tohoto úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu konání shromáždění.

• obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat,
• pověřenému obecnímu úřadu, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu,
• krajskému úřadu, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu,
• Ministerstvu vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje

• účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení
• předpokládanou dobu ukončení (jde-li o shromáždění na veřejném prostranství)
• předpokládaný počet účastníků
• opatření, která svolavatel provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem (zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let a způsob jejich označení)
• jde-li o pouliční průvod, uvádí se výchozí místo, cesta a místo ukončení
• jméno, příjmení a trvalý pobyt svolavatele (u právnické osoby její název, sídlo a také jména, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem)
• jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele
• má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku

• Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek svolavateli navrhnout, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.
• Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.
• Příslušný orgán může za zákonem stanovených podmínek shromáždění zakázat (např. z důvodů rasového podtextu shromáždění, omezování práv občanů, porušování zákonů, ohrožení zdraví, nepřiměřeného omezení dopravy). O zákazu rozhodne příslušný orgán nejpozději do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení. Rozhodnutí úřad vyvěsí na své úřední desce a vyhlásí místním rozhlasem nebo jiným obdobným způsobem.
• Příslušný orgán může za zákonem stanovených podmínek shromáždění rozpustit (např. koná-li se zakázané shromáždění, nastaly-li v jeho průběhu okolnosti odůvodňující jeho zákaz, shromáždění nebylo oznámeno, účastníci páchají trestnou činnost). Za nepřítomnosti zástupce příslušného úřadu může shromáždění až na výjimky rozpustit i příslušník Policie ČR ve službě.

• usnesení předsednictva ČNR č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
• zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím

• zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)
• zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
• zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
• zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Opravné prostředky a sankce

Kam se lze odvolat

• Proti rozhodnutí úřadu o zákazu shromáždění může svolavatel podat do 15 dnů od jeho vyvěšení na úřední desce opravný prostředek ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který rozhodnutí vydal. (rozhodnutí musí být přiloženo – písemné vyhotovení rozhodnutí vydá úřad svolavateli na žádost). Opravný prostředek nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do 3 dnů.
• Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů námitky ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který shromáždění rozpustil. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.

• ten, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno;
• svolavatel, nevydává-li přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromažďování;
• svolavatel, kterému se nepodařilo zjednat nápravu narušení pokojného průběhu shromáždění a který v této situaci nepožádá bez zbytečného odkladu o pomoc příslušný úřad nebo útvar Policie České republiky;
• ten, kdo neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinností;
• ten, kdo neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání;
• účastník shromáždění, který má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím;
• účastník shromáždění, který má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci;
• ten, kdo neoprávněně vnikne do shromáždění;
• ten, kdo nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění;
• ten, kdo brání účastníkům, aby se pokojně rozešli;
• ten, kdo neoprávněně úmyslně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.

Další informace vám poskytnou:

• obecní úřady
• krajské úřady
• Ministerstvo vnitra, odbor všeobecné správy
  adresa pro písemný styk: nám. Hrdinů 4, 140 21 Praha 4,
  telefon (sekretariát): 974 816 496

Petice

Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice").

 Kdo a za jakých podmínek

• Občané ČR (jednotlivec i skupina obyvatel)
• K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. Petiční výbor není právnickou osobou. Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.
• Právnické osoby mohou toto právo vykonávat, je-li to v souladu s cíli jejich činností

• Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.
• Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.
• Petice a podpisové archy mohou být vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.
• Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

Jak a kam se obrátit

• Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
• Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal a nebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

Právní úprava

• zákon č. 85/1990 Sb. o právu petičním
• nařízení MV č. 27/2004, o vyřizování peticí, stížností, oznámení a podnětů

Další informace

Případná upřesnění a poznámky

• Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.
• Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.

• shromažďováním peněžních příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu,
• sběracími listinami,
• pokladničkami,
• prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně, prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek,
• pronájmem telefonní linky.

• písemné oznámení o konání veřejné sbírky,
• vzor sběrací listiny, koná-li se sbírka sběracími listinami,
• souhlas Ministerstva zahraničních věcí s konáním sbírky, má-li být výtěžku sbírky použito v zahraničí,
• potvrzení příslušného orgánu v místě sídla právnické osoby o tom, že nemá splatný daňový nedoplatek, a o tom, že nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (oznamuje-li sbírku obec nebo kraj, toto potvrzení nepřipojuje),
• čestné prohlášení o tom, že právnická osoba nevstoupila do likvidace, nebyl na ni prohlášen konkurs nebo nebylo zahájeno vyrovnací řízení nebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku anebo na ni nebyla vyhlášena nucená správa, (oznamuje-li sbírku obec nebo kraj, toto čestné prohlášení nepřipojuje).

• název a sídlo,
• usnesení orgánu obce (kraje) o souhlasu s konáním sbírky ne starší než 60 dnů (příslušným orgánem je rada obce (rada kraje) pokud si tuto pravomoc nevyhradilo zastupitelstvo obce (zastupitelstvo kraje)),
• jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu starosty obce (chce-li sbírku konat obec), nebo hejtmana kraje (chce-li sbírku konat kraj), popřípadě jména osob jimi pověřených jednat jménem příslušného územního samosprávného celku ve věci sbírky;

• název (firmu), sídlo a IČ právnické osoby oznamující konání veřejné sbírky; jména, příjmení, data narození a místa trvalého pobytu osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo členy statutárního orgánu právnické osoby,
• originál nebo úředně ověřená kopie výpisu z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku ne starší než 90 dnů,
• jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby;
• doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby (originál nebo úředně ověřená kopie výpisu z rejstříku trestů ne starší než 1 měsíc) a její čestné prohlášení o tom, že proti ní není v okamžiku oznámení vedeno trestní stíhání,
• účel sbírky,
• území, na němž se sbírka bude konat,
• datum zahájení a ukončení sbírky,
• způsob provádění sbírky,
• název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu, koná-li se sbírka shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném bankovním účtu,
• podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček, koná-li se sbírka pokladničkami,
• určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut, koná-li se sbírka prodejem předmětů,
• určení výše příspěvku na vstupenkách, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut, koná-li se sbírka prodejem vstupenek,
• číslo pronajaté telefonní linky určené k získávání příspěvků, koná-li se sbírka pronájmem telefonní linky.

• Jsou-li splněny náležitosti oznámení a neshledá-li příslušný krajský úřad důvody pro to, že sbírku nelze konat, osvědčí právnické osobě, která sbírku oznámila, datum přijetí oznámení.
• Osvědčení musí být právnické osobě doručeno do vlastních rukou nejpozději před uplynutím třicátého dne ode dne přijetí oznámení splňujícího předepsané náležitosti. Ve stejném termínu příslušný krajský úřad zveřejní osvědčení na své úřední desce. Dnem doručení osvědčení je třetí den po jeho zveřejnění.

Další účastníci a činnosti

Další účastníci

• Právnická osoba konající sbírku je povinna předložit příslušnému krajskému úřadu nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení sbírky ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky. Ve vyúčtování sbírky se uvádí výše jejího hrubého výtěžku, výše skutečných nákladů spojených s jejím konáním a výše čistého výtěžku sbírky včetně prokázání, zda a jakým způsobem byl použit čistý výtěžek ke stanovenému účelu sbírky. Zároveň se předkládají sběrací listiny, včetně potvrzení obecního úřadu o počtu ověřených sběracích listin, nebo jiné doklady o hrubém výtěžku sbírky v závislosti na způsobu jejího konání a doklady o nákladech spojených s jejím konáním.
• Koná-li se sbírka déle než 1 rok, je právnická osoba konající sbírku povinna předložit příslušnému krajskému úřadu ke kontrole též průběžné vyúčtování sbírky, a to vždy do 3 měsíců po uplynutí každého jednotlivého roku od data zahájení sbírky.

• zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách

• zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů

Opravné prostředky a sankce

Opravné prostředky

• krajské úřady
• Magistrát hlavního města Prahy
• Ministerstvo vnitra - odbor všeobecné správy,
  telefon: 974 816 472
  pošta: náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4

• více se dozvíte také na portálu www.verejnesbirky.cz
• seznam veřejných sbírek na webu MV

Registrace občanského sdružení

Spolky, společnosti, svazy, hnutí (nepolitická), kluby a jiná občanská sdružení (dále jen „sdružení“) jsou zakládána za účelem výkonu sdružovacího práva. Na rozdíl od politické strany nebo politického hnutí je občanské sdružení subjekt nepolitický. 

• název občanského sdružení, který se musí výrazně lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky, od názvu orgánu veřejné moci České republiky, od názvu mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejích orgánů
• sídlo musí být definováno úplně a přesně, aby bylo identifikovatelné v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (to znamená název obce, poštovní směrovací číslo, číslo popisné, číslo orientační, název ulice nebo náměstí, byl-li přidělen)
• cíl činnosti sdružení
• práva a povinnosti členů sdružení
• orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení
• ustanovení o organizačních jednotkách sdružení (pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem
• zásady hospodaření (rozumí se zdroj příjmů, způsob užití příjmů, kontrola hospodaření a podobně).".

1. Řízení je zahájeno dnem, kdy Ministerstvu vnitra došel návrh na registraci obsahující výše uvedené náležitosti.
2. Nemá-li návrh uvedené náležitosti anebo jsou-li v něm údaje neúplné nebo nepřesné, ministerstvo na tuto skutečnost upozorní zmocněnce přípravného výboru nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu na registraci a řízení nebude zahájeno, dokud nebudou případné nedostatky návrhu odstraněny.
3. Registraci provede ministerstvo do 10 dnů od zahájení řízení, den registrace se vyznačí na jedno vyhotovení stanov, které se zasílá zmocněnci přípravného výboru. O registraci se nevydává rozhodnutí ve správním řízení. Ministerstvo vnitra přiděluje občanským sdružením, odborovým organizacím, organizacím zaměstnavatelů a jejich identifikačním jednotkám identifikační číslo IČ.
4. Pokud jsou splněny zákonné podmínky pro odmítnutí registrace, ministerstvo vydá do 10 dnů ode dne zahájení řízení rozhodnutí o odmítnutí registrace, které se zasílá zmocněnci přípravného výboru.
5. Není-li zmocněnci přípravného výboru do 40 dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí o odmítnutí registrace, sdružení vzniká dnem následujícím po uplynutí uvedené lhůty a tento den je dnem registrace.
    

Právní úprava 

• zákon číslo 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů
   

Opravné prostředky a sankce

Odborové organizace a organizace zaměstnavatelů

Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů se stává právnickou osobou dnem následujícím poté, kdy byl Ministerstvu vnitra doručen návrh na její evidenci.

• Ministerstvo vnitra, odbor všeobecné správy, oddělení sdružování,
  Náměstí Hrdinů č. 3, 140 21 Praha 4,
  telefon: 974 817 380, e-mail: sdruinfo@mvcr.cz
   
• Evidence občanských sdružení, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů

• písemný návrh na registraci podepsaný členy přípravného výboru s uvedením jejich jmen, příjmení, data narození a bydliště a s uvedením zmocněnce, oprávněného jednat jménem přípravného výboru, podpisy členů přípravného výboru není třeba ověřovat
• petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly s uvedením jejich jména a příjmení, data narození, bydliště a podpisu
• stanovy politické strany nebo politického hnutí ve dvou vyhotoveních.

• název a zkratku strany nebo hnutí
• sídlo
• programové cíle
• práva a povinnosti členů
• ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany
• orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění
• způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci
• zásady hospodaření
• způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky
• způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu.

1. Řízení je zahájeno dnem, kdy Ministerstvu vnitra dojde návrh na registraci obsahující výše uvedené náležitosti, nebo dnem, kdy rozhodnutí krajského soudu určující, že návrh na registraci nemá nedostatky, nabylo právní moci.
2. Nemá-li návrh uvedené náležitosti anebo jsou-li v něm údaje neúplné nebo nepřesné, ministerstvo na tuto skutečnost upozorní zmocněnce přípravného výboru nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu na registraci.
3. Řízení o registraci nebude zahájeno, dokud nebudou případné nedostatky návrhu odstraněny.
4. Ministerstvo provede registraci do 15 dnů od zahájení řízení; den registrace se vyznačí na jedno vyhotovení stanov, které se zasílá zmocněnci přípravného výboru. Zároveň Ministerstvo vnitra přidělí straně či hnutí identifikační číslo.
5. Jsou-li splněny zákonné podmínky pro odmítnutí registrace, ministerstvo tak musí učinit do 15 dnů ode dne zahájení řízení; rozhodnutí o zamítnutí registrace se doručuje zmocněnci přípravného výboru.
6. Není-li zmocněnci přípravného výboru do 30 dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí o odmítnutí registrace, strana nebo hnutí vzniká dnem následujícím po uplynutí uvedené lhůty a tento den je dnem registrace.
7. Na rozhodnutí o registraci se nevztahuje ustanovení správního řádu o náležitostech rozhodnutí, jestliže se návrhu na registraci vyhoví.
8. Registrace se provádí zápisem strany nebo hnutí do rejstříku stran a hnutí. ¨

Právní úprava

• zákon číslo 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
• zákon číslo 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů 
   

Opravné prostředky a sankce

• Ministerstvo vnitra, odbor všeobecné správy, oddělení sdružování,
  telefon: 974 817 367 úřední hodiny: pondělí a středa od 8.00 do 17.00 hodin
  Náměstí Hrdinů č. 3, 140 21 Praha 4
  e-mail: ivana.vosecka@mvcr.cz
   
• Seznam politických stran a politických hnutí 
  Ministerstvo vnitra vede rejstřík stran a hnutí, který je veřejným seznamem, z něhož lze čerpat údaje o jednotlivých registrovaných stranách a hnutích. Rejstřík stran a hnutí obsahuje údaj o jejich názvu, zkratce, sídle, identifikačním čísle, dni registrace, jakož i dny registrace, změny stanov, statutárním orgánu, pozastavení činnosti a zrušení strany a hnutí, vstup do likvidace a prohlášení konkursu. Součástí rejstříku je sbírka listin, obsahující mj. stanovy strany a hnutí.

• zřídit organizaci,
• nebo vyvíjet činnost v České republice,
• nebo mít sídlo v České republice.

1. Řízení je zahájeno dnem, kdy Ministerstvu vnitra dojde žádost o příslušné povolení.
2. Ministerstvo si vyžádá stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušných ústředních orgánů státní správy.
3. Po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí může Ministerstvo vnitra vydat příslušné povolení,

• jestliže stanovy organizace, popřípadě jejich návrh nejsou v rozporu s právním řádem České republiky
• je-li organizace zřízena jako právnická osoba
• nebrání-li tomu jiné závažné důvody.

Kdo a za jakých podmínek 

• Ministerstvo vnitra
  odbor všeobecné správy,
  oddělení sdružování,
  náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4

Co musíte předložit

Písemná žádost o povolení zřídit organizaci s mezinárodním prvkem obsahuje:

• údaje o členech přípravného výboru - jména, příjmení, data narození (popřípadě číslo cestovního dokladu), bydliště
• určení zmocněnce oprávněného jednat jménem přípravného výboru
• k žádosti se připojí návrh stanov organizace

• zákon číslo 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČSSR, ve znění pozdějších předpisů
• správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Opravné prostředky a sankce

Opravné prostředky

• Ministerstvo vnitra - odbor všeobecné správy, oddělení sdružování,
  náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4,
  tel.: 974 817 368, e-mail: helena.slukova@mvcr.cz