Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Občanské aktivity

Referendum, shromažďování, petice, veřejné sbírky a založení politické strany či hnutí 

Místní referendum

Co je místní referendum
Místní referendum, nebo-li místní lidové hlasování, je jedním z institutů přímé demokracie. Provádění místního referenda upravuje zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o místním referendu“). V místním referendu rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti obce, města, statutárního města, není-li územně členěno, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy (dále jen „obec“), a hlavního města Prahy a územně členěného statutárního města (dále jen „statutární město“). 
V části obce, která není městskou částí nebo městským obvodem, lze konat místní referendum, stanoví-li tak zvláštní zákon (např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).
Místní referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.
 
Kdo může hlasovat v místním referendu
Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce podle § 4, odst. 1,  zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „oprávněná osoba“). Oprávněnou osobou je občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky nebo má státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky.
Překážkou, pro kterou se oprávněná osoba nemůže zúčastnit hlasování v místním referendu, je omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, zbavení způsobilosti k právním úkonům, omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo výkon vojenské činné služby, neumožňuje-li účast v místním referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.
 
V jakém případě nelze konat místní referendum? 
Místní referendum nelze konat o otázkách, které jsou zákonem taxativně stanoveny, a to:
  • o místních poplatcích a o rozpočtu obce nebo statutárního města,
  • o zřízení nebo zrušení orgánů obce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání,
  • o volbě a odvolání starosty nebo primátora územně nečleněného statutárního města, primátora statutárního města a primátora hlavního města Prahy, místostarosty nebo náměstka primátora, členů rady obce, města, městského obvodu nebo městské části, členů rady statutárního města a hlavního města Prahy a dalších členů zastupitelstva obce, zastupitelstva statutárního města, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů obce a statutárního města,
  • jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy,
  • v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení,
  • o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti, nebo
  • o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce,
  • jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.
Konání místního referenda 
Místní referendum se koná, jestliže
  • se na tom usnese zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města, nebo
  • přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda (dále jen „návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne o jeho vyhlášení.
Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem v obci nebo v její části, jde-li o místní referendum na území části obce, která není městskou částí nebo městským obvodem, stanoví-li tak zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, anebo ve statutárním městě:
  • do 3 000 obyvatel............alespoň 30% oprávněných osob,
  • do 20 000 obyvatel..........alespoň 20% oprávněných osob,
  • do 200 000 obyvatel........alespoň 10% oprávněných osob,
  • nad 200 000 obyvatel.......alespoň 6% oprávněných osob.
 Jak vyhlásit místní referendum
  • Zastupitelstvem obce:
Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města může rozhodnout o konání místního referenda prostou většinou hlasů všech členů zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města. V usnesení o vyhlášení místního referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d) zákona o místním referendu. Vyhlášením místního referenda v obci se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení místního referenda na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů; vyhlášením místního referenda ve statutárním městě se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva statutárního města na úřední desce magistrátu statutárního města a na úředních deskách úřadů všech městských částí nebo městských obvodů po dobu 15 dnů.
  • Na návrh přípravného výboru:
Přípravný výbor tvoří pro účely místního referenda nejméně 3 oprávněné osoby, nestanoví-li podmínky ustavení přípravného výboru zvláštní právní předpis (např. § 21 zákona č. 128/2000 Sb.).
Oprávněnou osobou je každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce podle § 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
Úkoly přípravného výboru:
  • navrhuje uspořádání místního referenda,
  • deleguje členy do komisí pro hlasování,
  • může podat soudu návrh na určení, že místní referendum má být vyhlášeno nebo že návrh přípravného výboru nemá vady,
  • může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v místním referendu.
Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné. 
  
Náležitosti návrhu přípravného výboru 
Návrh přípravného výboru musí obsahovat:
  • označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje,
  • znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,
  • odůvodnění návrhu,
  • odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města,
  • označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
  • jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy.
Podpisová listina a její náležitosti 
Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina s očíslovanými podpisovými archy. Každý podpisový arch podpisové listiny musí obsahovat:
  • označení území, na němž se má místní referendum konat,
  • znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,
  • jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,
  • upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.“
Oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.
Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.
 
Komu předkládá přípravný výbor svou žádost? 
Návrh na konání místního referenda spolu s přílohou předkládá přípravný výbor obecnímu úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecní úřad“) nebo magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města (dále jen „magistrát statutárního města“), který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.
Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené zákonem o místním referendu nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.
V případě, že obecní úřad nebo magistrát statutárního města nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.
 
Jak rozhoduje obec o návrhu přípravného výboru? 
Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání; obdobně postupuje rada města, která bezvadný návrh přípravného výboru předloží k projednání zastupitelstvu statutárního města.
Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.
Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne po předložení bezvadného návrhu radou obce nebo radou města na svém nejbližším zasedání usnesením
  • o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání,
  • o tom, že místní referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat.
Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města neprodleně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení vyvěsí na úřední desce příslušného obecního úřadu po dobu 15 dnů; usnesení zastupitelstva statutárního města se vyvěsí neprodleně po dobu 15 dnů na úřední desce magistrátu statutárního města a na úředních deskách úřadů všech městských částí nebo městských obvodů. Obdobně postupuje příslušné zastupitelstvo při vyhlášení místního referenda na základě rozhodnutí soudu.
 
Je možné o navržené otázce rozhodnout bez vyhlášení místního referenda? 
Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města může o otázce navržené k rozhodnutí v místním referendu rozhodnout bez vyhlášení místního referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání místního referenda trvá, zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání místní referendum vyhlásí. V této lhůtě nelze vykonat rozhodnutí zastupitelstva o navržené otázce bez vyhlášení místního referenda. Toto rozhodnutí pozbývá dnem vyhlášení místního referenda platnosti. Ode dne vyhlášení místního referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům obce nebo orgánům statutárního města rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném místním referendu.
 
Den a doba hlasování v místním referendu 
Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.
Obec nebo statutární město, jehož zastupitelstvo místní referendum vyhlásilo, zajišťuje tisk hlasovacích lístků a jejich dodání tak, aby mohly být předány obcí nebo statutárním městem před zahájením hlasování všem okrskovým komisím. 
 
Den konání místního referenda 
Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města na úřední desce příslušného obecního úřadu nebo na úřední desce magistrátu statutárního města. Koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, nesmí být den konání místního referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města.
Starosta obce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání místního referenda oznámení o době a místě konání místního referenda, a to způsobem v místě obvyklým. Je-li na území obce více hlasovacích okrsků, uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta obce v oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázky položené k rozhodnutí v místním referendu.
 
Společné konání místního referenda 
Společně lze konat místní referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání místního referenda zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města.
Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány obecnímu úřadu nebo magistrátu statutárního města. Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne, že místní referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru.
 
Otázka v místním referendu 
Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“
 
Komise a jejich zřízení 
Po vyhlášení místního referenda se pro hlasování zřizují komise. Okrsková, místní a městská komise jsou kolektivní orgány, které zajišťují přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v místním referendu.
Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku, minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování primátor minimální počet členů městské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obce nebo primátor přípravný výbor.
Členy okrskové, místní a městské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po 1 členu okrskové a místní komise starosta obce a nejméně 1 člena do městské komise primátor; koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obce a členy městské komise primátor, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nevyhradí.
Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo primátor jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise.
Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání. 
 
Činnost komisí 
Okrsková komise
  • zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti,
  • sčítá hlady v hlasovacím okrsku,
  • ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,
  • sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně místní komisi,
  • ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu. 
Místní komise
  • organizuje činnost okrskových komisí
  • dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu,
  • sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,
  • rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,
  • uveřejňuje výsledky hlasování v místním referendu,
  • ve statutárním městě předává výsledky hlasování městské komisi,
  • odevzdává hlasovací dokumentaci o místním referendu obecnímu úřadu. 
Městská komise
  • organizuje činnost místních komisí ve statutárním městě,
  • dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu,
  • sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve statutárním městě na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi,
  • rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,
  • odevzdává hlasovací dokumentaci o místním referendu magistrátu statutárního města.
 Nároky členů komisí 
Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu. Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy, ale má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Výše odměny se odvozuje od zvláštního právního předpisu (nařízení vlády o minimální mzdě) a činí maximálně jednu pětinu minimální mzdy pro předsedu a jednu sedminu pro člena komise. Výši odměny stanoví zastupitelstvo a zveřejní ji nejpozději do 25 dnů přede dnem hlasování na úřední desce. V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání, odměna se poměrně krátí. Odměnu vyplatí do 30 dnů od ukončení činnosti komise členovi okrskové nebo místní komise obecní úřad, členovi městské komise magistrát statutárního města.
 
Oprávněné osoby a hlasování 
Osoby oprávněné hlasovat v místním referendu jsou vedeny v seznamu oprávněných osob pořizovaném jako výpis ze stálého seznamu voličů a dodatku stálého seznamu voličů vedených podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Hlasování v místním referendu probíhá v hlasovacích okrscích, které jsou shodné s volebními okrsky, vytvořenými podle posledně citovaného zákona. Oprávněná osoba hlasuje osobně; po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky, platným občanským průkazem, jde-li o cizince, průkazem o povolení k pobytu nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem. Po prokázání oprávněnosti hlasovat v místním referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku (hlasovací lístky pro místní referendum se nedodávají do místa bydliště).
Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky, nebude jí hlasování umožněno.
Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v místním referendu na území obce nebo statutárního města, kde je přihlášena k trvalému pobytu, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro místní referendum (dále jen „hlasovací průkaz“) a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi.
Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení místního referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu, osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá.
Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední obálku.
Oprávněná osoba může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů požádat obecní úřad nebo okrskovou komisi o možnost hlasovat na území daného hlasovacího okrsku mimo hlasovací místnost do přenosné hlasovací schránky.
 
Způsob hlasování  
Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku označí buď křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo „ne“ nebo se může zdržet hlasování tím, že neoznačí žádnou odpověď.
Upravený nebo prázdný hlasovací lístek vloží oprávněná osoba do úřední obálky a tu vloží do hlasovací schránky.
 
Platnost a závaznost hlasování  
K platnostirozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.
Jde-li o místní referendum, v němž se rozhoduje o oddělení části obce nebo o sloučení obcí, anebo o připojení obce k jiné obci, je rozhodnutí přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob,
  • v případě oddělení, v té části obce, popřípadě částech obce, která se má oddělit,
  • v případě sloučení obcí nebo připojení obce v té obci, ve které byl návrh přípravného výboru podán. 
Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města závazné.
 
Oznamovací povinnost 
Vyhlášení místního referenda, výsledek hlasování a provedení rozhodnutí
v něm přijatého oznámí starosta obce do 5 dnů od této skutečnosti Ministerstvu vnitra
.
Oznamovací povinnost platí i pro situaci, kdy není možné rozhodnutí místního referenda provést pro jeho rozpor s právním předpisem, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků referenda.
 
Soudní přezkum
Soudní ochrana návrhu přípravného výboru 
Právo domáhat se ochrany u soudu podle § 91a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, má přípravný výbor, jestliže
  • nesouhlasí s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad návrhu na konání místního referenda,
  • zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí.
Návrh je třeba podat nejpozději
  • do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad návrhu,
  • do 20 dnů od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že místní referendum nevyhlásí.
 
Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu 
Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že
  • došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek,
  • bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města,
  • bylo konáno místní referendum o věci, o níž nelze místní referendum konat.
Návrh je třeba podat do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.
 
Přestupky 
Přestupku se dopustí:
  • oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou,
  • fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou,
  • fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.
Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.
Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti obce nebo statutárního města.
Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum, vyzve Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce neučiní, Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu (§ 67 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní). 
 
Další informace 
  • Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny
  • Předepsané formuláře nejsou stanoveny  
Evidence 
Seznam konaných místních referend naleznete zde (xls, 394 kB).
 
Právní úprava
  • zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů
  • zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Místní referendum – metodický postup pro obce 
Dotazy
 
Kontakty
K otázkám konání a vyhlášení místního referenda, plnění oznamovací povinnosti
Ministerstvo vnitra - odbor veřejné správy, dozoru a kontroly (tel. 974 816 411), oddělení legislativně-právní
náměstí Hrdinů 3, 140 21, Praha 4
e-mail: odbordk@mvcr.cz.   
 
K otázkám hlasování a komisí pro hlasování v místním referendu
Ministerstvo vnitra – odbor všeobecné správy, oddělení voleb
Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4 
tel.: 974 817 361, 974 816 378

 

vytisknout  e-mailem